Jak se vyrovnáváte s podpásovkami při hádkách?

Jak zpracovat ten vztek? No, neco si najit sveho. V mladi bych si zapálila, s detma uz jsem jen sproste kricela do polstare, ted si jdu zabehat ci zacvicit.. mlcet, pustit si hudbu do sluchatek, vzit kocar ven… jit do parku s detma.. dechove cviceni, sprcha… 🤷🏼‍♀️ terapeut?
Asi kazdy ma obcas vztek..
my to mame naopak, ja jsem ta splachovaci..

Řekla bych mu to,že mně to bolí když takové věci říká.A dále bych s ním probrala co konkrétně mu vadí?Jestli to,že si doma nebo že není uklizeno...Ten sex bude asi taky problém.Vidim to u nás čim min sexu je ,tím víc se hádáme.

Nevim, jestli je to podpasovka, neni to spis jeho opravdovej pocit? Jo, vsechny, kdo jsme nekdy mely na krku narocnejsi petimesicni mimino, bysme chlapa za ten "pocit" nejradsi kleply tou panvi, jasny. Me by to taky nas***o, rict mi todle chlap. Ale neni to tak, ze si to fakt mysli na zaklade toho, co vidi? Ze ma pocit, ze normalne, kdyz se nehadate, dela prvni posledni, aby ti to "valeni" umoznil? Nepripada si treba, ze jeho nasazeni nevidis? Spis nez podpasovka mi to prijde, jako neco, co mate prilezitost si vyjasnit nekdy v klidu, diky tomu, ze mu to uklouzlo. Probrat moznosti, rict si navzajem, ze oba delate maximum, ze kojit, nespat a chovat je narocny, ze venovat se po praci starsim, je narocny... a ze oba vite, ze jde o to prezit jeste par mesicu, prejde separacka u ditete, narostou zuby..., pomalu zas zacne mit zivot normalnejsi obrysy.
Popravde muj muz si taky myslel, ze kojeni si uzivam, ze to je pro me relax 🙈 ( takze v tech krizich jako zuby atd. vlastne furt jen relaxuju). A o porodu naseho prvniho ditete rikal: "tak vono, ti to bylo spis psychicky neprijemny, ne? Nez ze by to bolelo." 🙉🍳😆) Presto mi je vzdycky oporou, asi jako ten tvuj. I u toho porodu byl skvelej, zvlast s prihlednutim k tomu, co si myslel. Jen proste obcas vzniknou nedorozumneni.

@malytlustyhroch je to presne tak, jak pises. My si obcas sednem a pokecame, a jsme schopni videt to ocima toho druheho. Vycistime tim vzduch, pak se obrati list, je hezky cistej a pohoda. Ale uz jsme to dlouho nedelali - no snad od te doby, co jsem otehotnela, a uz jsou na tom nasem aktualnim liste fakt cmaranice 🙄
On to moc dobre vi, ze je pakarna se starat o mimino. Ale uz je taky unavenej. A navic ma pocit, ze ja nevidim, co vsechno pro rodinu dela. Ale ja to vidim a moc si toho vazim, jenomze memam prilezitost mu to rict! My pres den resime jen provozni veci a vecer se nesejdem (psano v uvodnim prispevku). A kdyz se teda vyjimecne sejdem, tak me zase necim nasere, ze nemam vubec chut skladat mu komplimenty o tom, jak je skvelej tata 😅 pritom by uplne roztal a byl by naprosto milionovej. Jenze on umi tak hnusne rypat a me ego tohle “ponizeni” nedokaze unest.

U nás snad nějaké podpásovky nepadají, i když já se teda občas musím hodně kontrolovat... Při posledním zkratu (nebyla to hádka, mě ruply nervy a manžel jenom stál a koukal) jsem mu málem vyčetla i to, že "věčně řeší něco kolem auta". Ano, v té době řešil MOJE auto, abych měla čím jezdit, přezul kola, nechal zkontrolovat a opravit všechno co šlo, aby bylo auto bezpečné, když v něm budu já a naše dítě, dělal to pro nás, protože jsme to nejcennější, co má. Ale já v tu chvíli, kdy on tohle řešil, vnímala jen to, že je celé dny (ehm, byl pryč vždy jen pár hodin, jinak s námi) pryč a odpočine si, zatímco já mám 24/7 za zadkem uřvané batole... Neřekla jsem mu to, naštěstí jsem se zastavila včas. Nebo teda řekla jsem mu to, ale že já to tak vnímám, i když objektivně vím, že to tak není. Chci tím říct, že tvůj muž možná vidí jen to, že ležíš, ale už nevnímá tu psychickou práci, co je za tím. Není to jeho chyba. Ani tvoje. Prostě spolu mluvte, neber si to osobně a normálně mu to vysvětli. 🍀

Mas pravdu, uplne jsem uz zapomnela, ze s petimesicnim, zvlast kdyz to neni jediny dite v rodine, zadny prostor na "pak v klidu" neni 🙈
My jsme teda zacali padat na hubu uz u druhyho, casove jsme se mijeli, stridali se, kdo spi, abychom byli schopni fungovat a na mluveni, natoz na prijemne spolecne zazitky nebyl cas. Trochu pomohlo, ze jsme si zacali psat, nejdriv emaily, ted si vzdycky zalozime nove vlakno na whatsappu, kdyz potrebujem neco vyresit (dovolena, antipiretika, nakup atp.) a jedno vlakno mame na volovinky, vtipy atd. Manzelovi vyhovuje, ze vi, ze v tom vlakne neni nic neodkladneho, co by musel cist treba v praci, proto na to mame dvouclenou skupinu, aby nam to neplevelilo normalni provozni konverzaci.
Ted zrovna premyslim, jestli bysme zvladli treti dite. No, tak si mne dobre pripomela tu paniku, co me chytala v prvnim roce druheho ditete, ze tohle snad nemuzeme prezit, jen nevim jestli si z toho vzit, ze nakonec prezili, nebo naopak ze treti dite bude zase znova strasnej otres 🙃🧨

Jeeežiš, jak já ti rozumím. Ale radu nemám, drž se zlato, bude líp. Doufám, že ses třeba z toho trochu vypsala a už je líp.

Treba si za kazdu cenu najst cas na ten rozhovor a nejaku spolocnu chvilu bez deti. Ja by som si aj zaplatila opatrovatelku, keby som nemala nikoho z rodiny, kto by deti postrazil.

Přečetla jsem nadpis. : jestli je chlap štír ..je vše vysvětleno

A sno občas to tak máme...je jasné vidět že on není spokojený...a ty taky ne...tohle období je fakt náročné a co hlavně potřebujete je být občas bez dětí a nastavit trošku rád...

( on nebo kdokoliv veme deti a ty 1x rydne pořádně uklidit- bez dětí za prdeli ! Klidně i několik hodin...nebo si ba to někoho najdete..

Ty si naordinuj pár hodin bez mimina ( zkus ostříhat,umělé mléko, nebo nevím jestli už pomalu zkoušíte něco jist ;) ať si trochu ofrknes a tím načerpat energii...

A hlavně nebrat si to osobně
... už to trochu umím.

Můj chlap to tak nemysli a prostě tacne útočit když už neví kudy kam...kdysi to přešel a já úplně hotová...teď už přijde omluví vysvětlí...

Neříkáme je. Nejlepší ráda do manželství, kterou nám dal můj táta ve svatebním proslovu, byla "Budete se hádat, ale nesnažte se při tom jeden druhému ublížit." Tehdy mi to nedávalo smysl, dnes už chápu, jak to myslel a snažíme se tím řídit.
Pokud se tě manžel snaží zasáhnout na citlivém místě, tak mu řekni, že tě to bolí a ať to nedělá.

u nás to bylo podobné. Podpásovkou ale nazývám zejména když vytáhne něco z minulosti a zase to oživuje. A třeba do své argumentace začne zatahovat i moje rodiče🙄 To že nic nedělám a je běžný argument 🙄😅 Jak se s tím vyrovnávám? Blbě, a trvalo to dlouho, nedjřív deprese, pak 2 roky mojí psychoterapie, naučila jsem se to pouštět hned druhým uchem ven (no hned - pár minut možná i hodinu mi to trvá, ale už to nejsou dni,a týdny kdy jsem se užírala). A hlavně jsem se naučila ve vyhrocených okamžicích odejít a tím hádku ukončit co nejdřív.
@veronicka89 očividně to umí nejen štíři, ale i kozorohové a možná i další...

@zelenaesmolda jo, to u nás fungovalo, on byl v pohodě doma na rodičáku a já v pohodě v práci 🙂

Tohle je hrozbě složité. Každý se s tím vyrovnává jinak. Já třeba nemůžu říct, že mě zranuje to,co říká, protože jemu tím usnadnim práci u příští hádky. On si přesně pamatuje, jak mě ranit a toho by přesně využil. Mně pomáhá odejít od hádky a neposouchat co říká, stejně pořád říká to samé 😀 Snažím se to nevnímat ale zároveň nesnesu.aby měl poslední slovo 😀 Někdy odejdu ven ale ještě se několikrát vracím, protože jsem si ba něco vzpomněla abych mu to vrátila 😀 ..Nepomůže ti třeba se někde vypovídat?