Jak se vyrovnat s tím, že druhé dítě nebude? Na co si dát pozor při výchově jedináčka?

Ty jsi zvažovala odchod od manžela jen kvůli tomu, že nechce druhé dítě? Chápu, že ty chceš dvě a že je ti to líto, ale tohle není důvod k rozchodu.

@sweet81 ne? není to náhodou úplně rozdílná představa? a i kdyby ne, tk se může stát že mu to bude celý život vyčítat nabalovat na to jiné problémy a nakonec se stejně rozejdou. takhle může mít další dítě ještě s někým jiným.

Třeba chlap ještě změní názor. Děti po třetím roce většinou začnou dost jasně vyžadovat nějakého "kámoše", parťáka - a to nejen ve školce , ale i doma - a chlap uvidí, že prostě dcera je sama a je možné, že se ještě nechá přesvědčit.

@sweet81 mě teda přijde, že to je to nejzásadnější a nejesenciální téma vztahu. Chapů, že je to moje chyba, že jsme si to neujasnili jasně na začátku a všem bych to doporučila. Mě spíš vytáčí, že mi dal na začátku vztahu nepravdivou informaci. Začala jsem o tom více přemýšlet poté, co se jim v práci stal skoro smrtelný úraz člověka, kterého znám. Až budu ležet na smrtelné posteli, tak si fakt nechci říct, že jsme žila život někoho jiného, rozhodnutí někoho jiného. Nevím, jakým právem bych měla být nešťastná já. Hledám nějaké řešení pro všechny...

Pak by to primárně chtělo manželovi na rovinu říct, že tuhle otázku vnímáš jako natolik zásadní, že jsi schopná se kvůli tomu rozejít. že jsi tedy doteď žila v tom, že počítá se dvěma dětmi. Muži mají tendenci vše nepříjemné odkládat, ženy to zsa v sobě dusí a nechají problémy, aby se nabalovali. Rozhodovala bych se až po vyjasnění názorů, tedy jestli to jen "odkládá", ale v podstatě tuší, že na druhé dítě dojde, nebo jestli přes to z jeho pohledu nejede vlak.

@x_kaatja zajděte do poradny nebo k psychologovi, třeba to od někoho jiného vezme. Ty argumenty jsou samozřejmě blábol, ale bylo by škoda zničit kvůli tomu rodinu vašeho dítěte.
Kromě toho, že sourozenec dítě obohatí, sdílí s ním svět dětskýma očima a je mu rodinou, až rodiče umírají, je tu ještě jeden důvod, který jsem četla v jedné knížce. Dítě musí čelit nárokům a taky charakterovým vadám svých rodičů a když je na to samo, je to hrozně těžké. Rodiče sami sebe vnímají jako perfektní, ale často dítě nutí do sportovních výkonů, dokonalého úklidu, sami třeba propadají závislostem, atd. a další dítě nároky otupí a rozprostře mezi více dětí, které si navíc můžou pomoci a opřít se jeden o druhého, když přijde problém. Jedináček přijde ze školy a je na všechno sám, starosti i radosti...

Podle mého názoru je manžel pěkný sobec.Je to od něj hnusné.Klidně bych mu řekla, že pokud nebude schopen o tom aspon mluvit, tak ho opustíš.To sice zavání vydíráním, ale tak to není.Pro tebe to je důležité a jednou je to tvůj manžel, tak má mít také zodpovědnost.Asi bych i odešla, kdyby si dál trval na svém.

u vas bude vzdycky jeden nestastnej, pokud se prizpusobi tomu druhemu,takze tady asi zadnej koncensus neni na poradu dne. Vyreste to jednoduse - kupte si psa ..

kolik let je manzelovi?

Kniha na výchovu možem doporučiť ,,Sourozenecké konstelace" , nedávno som ju dočítala a velmi sa mi páčila a dosť vecí som pochopila aj o sebe...

@x_kaatja přítel je jedináček a právě proto chtěl dvě děti. Jeho maminka se s tím nemohla smířit. ALe byla tak ráda, že si někoho našel, že to dala. Když jsem ale otěhotněla potřetí, tak se mnou přítel 5 měsíců nemluvil a jeho mamku jsem raději vídala sporadicky. Nakonec je třetí holčička přítel je z ní poprděnej a jeho maminka mi v porodnici, že když je to holka, tak se s tím tedy smířila. Teď se oba chlubí, jakou mají rodinku, ale v těhotenství mi to fakt dala sežrat. Každopádně nelituji. Zkusila bych si na rovinu promluvit. Nyní tu mám na hlídání ještě jednu holčičku, jedináčka. Je hrozně vidět, že nemá sourozence. Není zlá, jen to nezná. Že se musí dělit, spolupracovat, počkat ..... Za mně zlatí moji zlobivci co se umí poprat, se domluvit, něco spolu vytvořit, spojit se spolu, většinou tedy proti mně a pod.

@x_kaatja nejsem ve stejně situaci, já chtěla tři, manžel kdysi taky. S postupem času a věku našich děti změnil názor, chtěl zůstat u 2. Tři roky jsme se o tom dohadovali furt dokola, nedařilo se mi ho přesvědčit. Ale chvílemi jsem byla tak zoufalá, moje touha mít třetí byla tak silná, ze jsem stejně jako ty, uvažovala o odchodu a nalezení jiného partnera. Jeho důvody proč nemít třetí totiž byly naprosto sobecké, Jakoze by nemohl každý rok k moři na dovolenou za xxx tis, koupit si vysněné auto, pc apod. On si tedy všechny sny, krom toho auta, splnil, nic mu nechybí. Mne chybělo to dítě. Nakonec jsem to po 3 letech vzdala, smířila se se 2, ale ta myšlenka na třetí tam v pozadí stejně byla. Možná proto se k nám ta třetí dusicka rozhodla nakonec přijít, neplánovaně, jako překvapeni. A muž? Už se těší a je rad. Takže možná zkuste ještě chvíli počkat, zkuste mu opravdu důkladně vysvětlit, co by se taky mohlo stát. Dovedu si představit, ze bych to třetí muži stejně nikdy nezapomnela a časem by díky tomu nás vztah ochladnul, možná rozpadnul.

@aronek teda to jak píšeš že když je to to holka tak se s tím teda tchýně smířila? jako přece dítě jste si udělali oba, tak jakýpak smířila a co to že s tebou chlap 5 měsíců nemluvil? přecei sis to dítě neudělala sama, já bych takový chování nesnesla.

@fire85 jako co by dělala, kdyby to byl třetí kluk fakt nevím. Přítel po zjištění, že jsem těhotná mlel, že on třetí nechce. Tak jsem jen odvětila, že já na potrat se zdravým dítětem nikdy nepůjdu. On počítal s tím, že děti již mít nemůžeme, aktivně jsme se přes rok snažili a nešlo to, pak nechtěl a ono to vyšlo. Do toho jsem měla rozježděné dlouhodobé školení, dlouhodobý zánět dýchacích cest - dvoje antibiotika a dušení se a umíral mi otec. Ten umřel měsíc po mém porodu. Prostě toho na mně bylo moc a je i teď, přesto nelituji.

@fire85
@x_kaatja mě to prostě jako důvod rozchodu nepříjde. Ale jsem v tom jiná. Jo, bylo by mi to líto, ale nenapadlo by mě kvůli tomu od manžela odejít a udělat si dítě s jiným. Mohli jste mít už to domluvené před svatbou, ale i tak člověk může změnit názor a pak chtít jen jedno. Jiná věc je, jakým způsobem ti to manžel podal. Nic jiného ti nezbude než říct manželovi jak to cítíš. Ale když ho donutíš k druhému dítěti, když on nechce, tak je to špatně.

No ono odejít od manžela, najít si druhého chlapa a mít s nim dítě není zase tak jednoduché. Může to trvat roky a ani nemusíte takového potkat. Máte jedno zdravé dítě a fungující manželství tak proč to ničit?kupte si štěně, najdete nějaký koníček a nenicte si manželství.necetla jsem všechny odpovědi tak jestli někdo navrhoval nějakou terapii tak ji využijte.Hodně štěstí

@x_kaatja,

asi jako první bych se snažila odstěhovat od tchýně, nedivím se, že se tam dusíš. Vím o čem mluvíš, bydlení s rodiči jedné nebo druhé strany je vždy peklo.
Výmluvy proč nemít další dítě, jsou opravdu jen výmluvy. Zárodek toho, proč nemít další dítě bude nejspíš někde jinde. Ano, dalo by se to chápat v případě, že manžel je o dost let starší a již potřebuje svůj klid.
Dále jsi zmiňovala, že manžel s dcerou moc času netráví, proč? Nebude to tím, že je neustále v práci, toto jsou opět jen výmluvy proč nebýt s Tebou a dcerou, když někdo chce, čas si vždy najde.
Na jeho výmluvu, že se dělí mezi děti láska bych mu asi řekla, že raději dělit lásku, než mít doma rozmazleného, sobeckého jedináčka. Poruchy pozornosti patří do vad vzniklých v období těhotenství nebo v průběhu porodu, rozhodně to není výchovou nebo tím, že má rodina více dětí (velice se omlouvám za to, co teď napíši, ale pokud Tvůj muž má jen takovéto hloupé argumenty a nic opodstatněného, je to „blbec“)
Mohu Ti poradit jen toto, buď to budete řešit a vyhledáte i odbornou pomoc, nebo se tomuto tématu budete vyhýbat a stejně dříve či později půjdete od sebe.
Hlavně byste si měli ujasnit, zda spolu chcete vůbec být, na názory, že se má rodina udržet se vy…., život máš jen jeden.

@x_kaatja přesně tak... Tvůj život, tvoje volba... Zij tak jak chceš... Jinak tě to stejně nakonec bude dusit, že jsis nesplnila, nebo že jsi podlehla druhým apod... Ja pokud bych byla na tvém místě, pripomenula bych manželovi co ti říkal, rekla bych svůj názor na věc, a že se zřejmě neschazite v tom samým, dala bych mu čas, a pomalu bych se začala dívat jinde... S tím že byl upozornenej na to jaký můžou být následky? Že to zní sobecky? No a co... Tvůj život,kazdej ti může políbit prcku... Pokud se dva lidi miluji, respektuji a řeší přání druhého... Ne jak houfovite husy prikyvovat davu či matce, či chytrým knížkam o jedinaccich apod. Naopak od něho je sobecky a podpasovka tahat někoho do společného života pod vidinou dvou dětí... Pochopila bych kdyby šlo o Finance . Či zdraví ale tohle jsou jen nějaký převzaty názory a je keci o ničem.

@x_kaatja měli jsme to s manželem podobně. Když jsme se seznámili, já chtěla děti 2,on 1.později řekl, že klidně 2.po7letech se nám narodil syn, do roka byl věčně nemocný, 2x v nemocnici, manžel do toho přišel o práci. Bylo to náročné. Následně manžel otočil, jedno dítě stačí atd. Nesouhlasila jsem, přemlouval atd. Nepomohlo nic, pak jsem mu dala najevo, že pokud dítě tak do kdy nejpozději...jsem nastavena tak, že např.ve40dite bych už nechtěla. V zimě jsem.se smířila s tím, že budeme mít jedinacka, budeme cestovat, navíc jsem povýšila v práci. Na jaře manžel otočil. Nevím proč,ale chtěl prcka. Jsem těhotná, synovi je 7let...třeba to u vás dopadne podobně.držím palce.

Rekla bych manzelovi naprosto uprimne, tak, jak to tady pises, jak se citis ty a nad cim kvuli tomu uvazujes. Nesnazila bych se vyhnout hadce ale ani ji vyvolat, ale proste naprosto uprimne rict presne to, jak to citis a co mas na srdci a o jakych reseni realne uvazujes. A bud uprimna sama k sobe, neslibuj mu nic, s cim nejsi vnitrne smirena. Pak uvidis, jak se rozmluva vydari. S tchyni bych kazdopadne nebydlela ani za nic a tohle bych mu taky rekla a urychlene hledala jine reseni.

@sweet81 ale pokud on ji donutí mít jen jedno dítě, tak je to taky špatně.nepodřizovala bych se tak, spokojení musí být oba.

@x_kaatja no tohle podle mě stejně není udržitelný vztah. On je sobec a vy jdete proti sobě - to nejde dělat do konce života. No nebo jde ale..

nečetla jsem komentáře, ale k příspěvku, doporučuji odstěhovat s od matky, dostanete se do jiné situace a Váš vztah to někam posune (neříkám, že k dalšímu dítěti, možná opačně). Dusít ě pravděpodobně jejich energie (obou), která převládá. Ty by si měla být paní domu - i energeticky. Jinak místo rituálu doporučuji kineziologii - one brain - jedná se o odblokování psychických problémů. Kineziologů působí po čr spousta (samozřejmě jako ve všem, někteří jsou dobří, někteří nikoli). Znám dobrého z jižní moravy http://www.klicevedomi.cz/.

s tim se nejde smirit ! max jaks taks to tak brat. uplne smirit asi ne...😐

@mr_falko sorry kočko, ale mně někdo poradit nahradit dítě psem, tak ho pošlu do řiti..😀 Jinak máš pravdu -tam kompromis není.

@x_kaatja Manzel taky druhe nechtel. Je jedinacek. Vim,ze to od nej bylo sobecke, ale snazila jsem se s tim smirit a hledat pozitiva na jedinackovi. Po 2,5l jsem necekane otehotnela. Partner vubec nebyl rad a tezko to nesl,ja brecela,misto,abych byla z těhotenství stastna. Ve finale se s tim nejak smiril. A kdyz uz jsme se zacali na miminko oba fakt tesit,ve 21.tt jsme o nej museli prijit. Az ten velky šok ze ztráty,ho vlastně skutecne "probral" a on si fakt uvedomil,ze 2.dite chce. Nas kamarad,psychiatr,se kterým jsem se o tom bavila, mi říkal, ze nekteri lide opravdu potřebují projit necim dramatikym, aby si uvědomili, co chtějí. Drzim palce.2,5r je jeste hodne malo,pro spousty muzu. Nelamala bych to,za rok muze mýt uplne jiny nazor.

A jak k tomu přijde to dosavadní dítě?maminka chtěla druhé dítě tak odešla od tatínka a našla mi tatínka náhradního.sice je to cizí pán,ale já s ním budu muset bydlet,protože máma prostě chce druhé dítě.
Je potřeba se na to podívat i z této stránky.a jak už jsem psala - s novým partnerem to dítě vůbec nemusí vyjít.

Ja pripojim jen drobny nahled z jine strany. Jsem to druhe "nechtene" dite. Muj otec je jedinacek, mamka chtela dve deti. Jako prvni se narodil bracha, cimz byl otec spokojen, mel sveho nasledovatele rodu. Mamka tlacila, ze pokud nebude mit druhe s nim, tak si najde jineho, tak nakonec si poridili i me. Otec me cele detstvi vicemene ignoroval. Ne ze by me nemel rad nebo se mnou nemluvil, ale netravil se mnou zadny cas, vsechny aktivity venoval jen brachovi (mozna kdybych byla kluk, bylo by to jine, to nedokazu posoudit), kdyz jeli na kolo a ja chtela jet taky tak na me celou cestu rval, ze jsem srab a at slapu apod., takze priste jsem si rozmyslela, jestli s nimi pojedu a tak to bylo se vsim. Vicemene se nas vztah jakztakz zlepsil az kdyz jsem se odstehovala z domu. Kdyz jsme chteli stavet domek vedle nasich, tak otec rekl, ze ne, ze to je pozemek pro brachu, i kdyz ten u nas na vesnici vubec zit nechce, odstehoval se do mesta. Kdyz jsme mu prisli rict, ze bude deda, tak nam pogratuloval, ale hned zacal mluvit o tom, ze uz aby mel vnoucata od brachy. Jezdim domu docela casto (2xtydne), vicemene za mamkou, protoze otec nas sice pozdravi, ale jinak si nekam zaleze a nebavi se s nama (ani s mym chlapem). Bracha prijede jednou za dva mesice a otec dycky cely roztaje a oprdelkuje celou navstevu kolem nej. Ja bych si sakra rozmyslela, jestli svyho chlapa budu tlacit do druheho ditete. Opravdu neni automaticke, ze bude mit dobry vztah k obema detem. Ze sveho pohledu bych rekla, ze by bylo byvalo opravdu lepsi, kdyby si mamka nasla na to druhe dite jineho chlapa, ale pak by zase podle me tim trpelo to prvni, ktere by bylo jineho. Nezavidenihodna situace.

@zabec pane jo, děkuji za vyjádření, je pravda, že jsem si to nikdy nepředstavila z tohodle pohledu. A je to mazec.. přeji šťastnou rodinu (tvého manžela, děti, mamku, ti ti to vynahradí). Já jsem jedna z těch, která od manžela odešla, mimo jiné z toho důvodu nechtěného dalšího dítěte manželem. Chování by bylo zřejmé takové, jak popisujes..

@zabec muselo to byt pro tebe moc tezke, clovek by si to mel umet predstavit i z jineho uhlu, nez je slepe hlasit " ja proste druhe dite chci" .