Jak se shodnout s manželem ve výchově?
Zdravím všechny maminky,co mají podobný problem jako já,nebo mi alespon dokážou poradit.Mám 15 měsíční holčičku a připadá mi že ji manžel hodně rozmazluje a že to bude mít i do budoucna vliv na jeji chování.Už jako k miminku byl extra přecitlivěly,měla rýmu,seřval mě,že je to určitě tím,že jsem jezdila s otevřeným oknem,bouchla se o něco,taky mi nadával,že neumím dávat na ni pozor,na zahradě pořád hlídá,jestli někde nejsou mraveci a včely.Když se malá vzteka,zvýšim hlas,nevidím na tom nic zlého,nemuže si prostě vše vynucovat pláčem.Chce nosit,zapláče a tatínek ji má už na rukách.Nespí v postýlce,protože si prostě vyřvala že bude spát v manželské posteli a já mužu spát v kuchyni na gauči.Musím u ní ležet tak dlouho v posteli než usne,uspáváme ji na střídačku,jednou já a jednou manžel.Nedávno jsem zkoušela ji dal do postýlky že ji začnu učit usínat v postýlce,že budu u ní sedět a čist ji nebo něco než usne.Samozřejmně začla v postýlce řvát,manžel přišel a už s ní ležel v posteli.Já už nechci aby to tak dál pokračovalo,chci ji naučit spát v postýlce a on mi to nechce dovolit.Prostě ji bere pořád jako miminečko,na které se nesmí zvýšit hlásek.
@luciferinka
je jedno, jestli to bude po tvém, nebo po jeho 😉 . Ale ne každý jinak! Výchova má být jednotná. Hlavně dcera je ještě malá, tak si jí pěkně rozmazlujte 🙂.
v tomto ti asi nikdo pořádně neporadí. nebo spíš radí se snadno, ale realizace je horší. taky to doma mám. dřív jsme se na představě o výchově dost shodli, ale realita je stejně jiná a komunikace taky nepomáhá. u nás to není přecitlivělostí, přísní jsme oba a malý sice zkouší stěžovat si nebo říct si u druhého rodiče, ale to má smůlu. u nás jde spíš o to, že si nepřeji, aby se mu některé věci ještě dávaly k jídlu, že bych si přála, aby se i táta účastnil nějakých vzdělávacích aktivit a ne jen blbinek a to ještě zřídka. taky o to, že malý se rychle učí a přítel neřeší jestli před ním mluví sprostě nebo se škrábe mezi nohama atd. u nás je další věc a to nevlastní děti, které jsou z jiného prostředí, z jedné strany nehorázně rozmazlované a nesamostatné a z druhé těžce zanedbávané. mají úžasný potenciál, který ale nikdo nerozvíjí. nemají návyky, jen zlozvyky a když jsou u nás to je potom tóčo. je těžké to sladit a samozřejmě jako učí prcka dovednosti, tak i nešvary 😀 a zase jsem doma já ta jediná, kdo je "dospělá" a má to na povel. kdyby na to všechno existoval nějaký návod, tak sem s ním, hned bych se jím řidila. vy jste to zkoušeli probrat? proč je tak přecitlivělý? je fakt, že co vím od kamarádek, tak otcové prvního dítěte nebo jedináčka to tak mají často. a prý že matky rozmazlují, že? 😉
jinak souhlasím s @berynka, že pro děti je děsně důležité, aby byli rodiče za jedno. je fakt jedno jak moc "špatná" ta výchova je, ale je potřeba, aby si rodiče vzájemně podporovali autoritu.
Mám doma to samé s manželem, je to vyčerpávající, únavné, stresující, na nervy lezoucí. Napiš SZ, můžem si o tom popovídat. Neporadím, chlapa nezměníš. U nás kvůli tomu skoro denodenní hádky. Drže se!
ach jo nikdo mi neporadí? ☹