Jak se odstěhovat od rodičů v 17 bez jejich souhlasu?
Ahoj, jsme na dně. Celej život poslouchám urážky a to že nejsem dobrá, že jsem tlustá a tak. ZŠ sem vyšla jen s 1 a ted sem na gymplu a prospívám skvěle. Ale s rodiči už to nevydržím. Mám už rok a 4 měsíce přítele a rodiče ho nenávidí celou dobu co jsme spolu. Mám pořád hrozný nery, přítel chce abych za ním jezdila a já to taky chci, ale moji rodiče ikdyž pilně studuji a do nedávna jsme měli skvělé vztahy nedokázali mě tam často pouštět. Mám psychické problémy a to už velice dlouho a díky mému příteli mi bylo lépe a chtěůa jsem za ním odjet, Skončilo to rvačkou mezi mnou a tátou, ale odjela jsem. Řekli jsme si s rodičema hnusný věci a i potom jsme se několikrát pohádali. Přítel moc dobře ví, že se s nima trápím a chtěl, abych u něj trávila víc času, abych si odpočala.. abych byla zase v pohodě. Jenže čím víc sem tam byla, tím víc jsme tam chtěla být a rodiče mi řekli, že se mám teda odstěhovat, ale že chtěj si promluvit s někým z jeho rodiny. Pak sem byla u přítele a jeho babička nás pozvala na večeři, tak sem psala otci, jestli můžu a jeho reakce byla taková, že na mého přítele a jeho babičku podá trestní oznámení. Paks e mi stala nehoda a já nemohla odjet domů a pohádali jsme se .. i můj přítel s mými rodiči. No a poak jsme se domluvila s mámou, že k němu budu jezdit, domluvili jsme se na nadcházející víkend, jenže sem zapomněla že tam jeden den nemůžu být, tak jsme to psala mámě, jestli nemůžu si vyměnit jeden den za jiný. Křičeli na mě a řekli, že jestli chci odejít, tak mám jít. Den na to mi řekli, že byli rádi, že sem odjela a že jestli chci jít, tak mám jít. Tak jsem den na to si zabalila věci do školy a chtěla jsme odjet.. rodiče na mě začali hrozně ale hrozně křičet a nadávat mi, ale fakt hnusně. Řekla jsem jim, že mi řekli tohle a taky že mám jít. Táta mi odpověděl, že taky řekl, že tam jezdím, ale že on s tím nesouhlasí. Máma do mě pak začala mlátit. kdybych se začala bránit, tak by mě táta zmlátil, tak sem nic nedělala, jen jsem se snažila, aby se do mě netrefovala. Chi se odstěhovat, ale nevím jak. Přítelova rodina s mými rodiči nechce moc mluvit a přítel už nevydržel všechny nadávky a podobný věci, tak řekl že prostě když budu s nimi tak to nemá cenu. Má pravdu protože rodiče řekli, že jestli odejdu kdykoliv z domu, že volat policajty, takž eted už nemůžu vůbec nic a nemohla bych ani k němu. Jemu je 18, ale nechce, aby za mě musel nést zodpovědnost. Prosím pomožte mi .. jak se zpnoletním a jak se odstěhuju ?
@deniska552 muzes si zkusit dojit popovidat na socialku.Pokud je situace opravdu kriticka, muzes se zkusit domluvit napriklad s prarodici dokud ti nebude 18 a nejlepe i na studia a skrz socialni pracovnici/soud vyridit alimenty od rodicu. Oni maji povinnost te zivit. ALE tady se pise jen jedna strana celeho pribehu, rodice budou mit druhou, takze se to tezko soudi, dokavad te zivi, tak s nimi mas hledat kompromis ohledne toho kde a jak travis svuj volny cas... Tezko rict, jestli je tohle sikana ze strany rodicu nebo rebelie z tvoji strany, ale myslim si, ze jestli mas rozumnou babicku nebo dedu, dost mozna ti pomuzou tuhle situaci rozuzlit
@deniska552 zkus popřemýšlet nad tím,proč rodiče nechtějí aby jsi za ním jezdila-není to jen jedna strana pohledu,vzhledem k tomu že zrovna u nás proběhlo něco podobného-i když já byla už s nervama na pochodu-proč to je na dlouhé vyprávění- a díky tomu se děvčata sebraly a odešly,tak to není jen tohle-je to i vliv okolí,ta mladší mě dokonce zažalovala o výživné-jen si počkala na své 18 tiny,nemám problém s tím jí posílat korunky,ale bohužel ne takovou částku jak si představovala-no ale to odbočuju-výrok soudkyně byl významově tento-pokud chcete něco navíc tak zvedněte zadek a jděte dělat i při studiu a nebo se s mámou domluvte a vratte se domů,děti bohužel nemůžou nebo nechtějí pochopit situaci rodičů-ale když dochází k takovýmto třenicím,hádkám a odchodům,tak by když chtějí něco navrch tak by se o to měly pokusit,dost by to pročistilo vztahové vody a naslouchat v takových případech cizím lidem a řídit se jednostranně jejich názory není vždy ku prospěchu
ještě doplním-dcera odešla sama o své vůli-s patřičným komentářem k mé osobě,nevyhazovala jsem ji ba naopak má kdykoliv jedna i druhá dveře domů otevřené,ta starší bydlí u přítele,ale nikdy nevíme co se stane že
@marecek4 jejda holky, mam taky dve dcery a říkám si, co me ještě muže čekat....zajimal by me docela duvod a jak jste spolu vycházely i dřív, když byly menší, popřípade kdy se to zvrtlo a zda zijes s jejich otcem....ale nemusíš mi odpovídat, je dost soukroma vec...
az budou starí, třeba pochopí...sousedkama deti tri, dve holky a syna a s mamou ta nejstarsi nemluvila přes 10let....sousedka tvrdi, že to už přebolelo, ale nevim....podle me to nejde přebolet a to jeji dcera ma už přes 50let....
@shine2015 ale odpovím,možná někoho pohorším,ale prostě to je už život - vycházely jsme spolu myslím docela normálně,s tatínkem nežijeme už 10 let a celou dobu u nás byly problémy,protože tatínek zanechal dost dluhů-a nestaral se o ně,stejně jako o to že by měl platit dětem výživné,takže všecko bylo na mě-starat se o děti,vydělat dost peněz na dluhy i jejich uživení-měla jsem dvě práce,k tomu pečení na zakázku,našla si přítele ale bohužel i vztah s ním i díky tomuto krachl-navíc se zaláskoval do lahvinky,ale to až poté co jsme si pořídili spolu mimi-předtím se dušoval jak se vším bude pomáhat,že mu nevadí co je-no poěnkud to neustál,takže já se do práce vracela když byl malému rok,platila si paní na hlídání-neříkám,holky pomáhaly,ale já už byla poněkud nervově labilní a tak křik a výbuchy vzteku byly u nás dost častým průvodním jevem-bohužel,i tak to bylo ale celkem ok-no starší si našla přítele a odstěhovala se k němu-tak jasně má na to věk že 🙂jen to že to bylo potají mě mrzí doted,a mladší je ted celkem hodně ovlivněná mojí sestrou u které bydlí už třetí rok co je ve škole,aby nemusela dojíždět,holt si ve svém věku neuvědomuje že je rozdíl mít jednu výplatu pro 5 lidí a na druhou stranu pro 2,navíc ségra má dvakrát takovou výplatu jak já a svou dceru poněkud rozmazluje-takže srovnání pro mě-jsem nula co si neudrží chlapa a nemá nic,krom dluhů po BM
momentálně necítím bolest z jejich odchodu,ale vztek,že k něčemu takovému došlo
a až budou starší-co ví jak bude dál život ubíhat-momentálně jsem jim na to řekla,že ač jim nepřeju nic zlého,tak na druhou stranu jim přeju aby si zažily aspon desetinu toho co jsme si prožila já a možná pochopí,neutěšuju se tím,ale tajně doufám a snažím se být dobrou mámou klukům
ou ou, je to nemilé, čím procházíš.
Zplnoletnění - koukla jsem na seznam.cz a bylo tam, že před 18rokem se stáváš zletilou pouze sňatkem (s povolením soudu). Takže tvými zákonnými zástupci jsou stále rodiče, s právy a povinnostmi. Dohodnout se na nějakých pravidlech, za jakých okolností smíš navštěvovat přítele, jste jak píšeš zkoušeli..co psycholog, jeho pomoc, pohled na věc?
přítel řekl, že pokud budeš s nimi, nemá to mezi vámi cenu? a že za tebe nechce nést zodpovědnost? nenech se holčičko tlačit, do ničeho..vztah s rodiči řeš psala jsi, že byl donedávna skvělý.
Pokud byl vztah donedávna skvělý, snažila bych se to řešit, protože rodiče možná vidí něco, co ty ne. Už jen to, že na tebe přítel citové tlačí by ti mělo v hlavě rozblikat červené svetylko.
@marecek4 Upřímně, já třeba nerozumím tomu, proč si někdo, kdo nevychází s penězi pořizuje další dítě, vždyť je jasně, že na to musí ty stávající doplatit. Nesoudim té, nevím, jak zijes, jen je to věc, kterou prostě nechápu.
@kacca11 no je něco jiného řešit a být na vše dva-takže asi tak-byli jsme na to dva,jenže došly problémy,děti dorostly do puberty.....a návrat do starých kolejí byl víc než jasný,jenže to byla právě věc,o které jsem nevěděla x let,a ne že by jsem nevycházela s penězi,ale prostě část jsem musela a pořád musím použít na něco jiného než bych si přála a že se někdo rozhodnul,že se mu doma nelíbí je zase jeho věc,ano snažila jsem se jak jsme mohla aby jssem mohla dětem dopřát něco navíc-ale to hlavně z toho důvodu,že BM neplatil co měl a jak měl,takže jsem jen doplnila jeho podíl
@deniska552 moje odpoved se ti libit nebude. At je to jak chce, nejsi plnoleta, rodice za tebe maji zodpovednost, pokud te zivi a sati, mela by ses snazit najit nejaky kompromis. Treba se s nimi snazit rozumne domluvit, aby te k priteli pousteli, zakazovat ti to nema cenu. Za to by ses mela snazit s nimi vychazet, naslouchat jejich argumentum a ne se s nimi prat. Zvlášť pokud jsi vztah s nimi donedavna mela ok. Je skoda ho ztratit.
Ja si prosla necim podobnym, v 17 letech moje prvni velka laska, doma jsem se kvuli nemu hadala, nechodila jsem do školy, chtela jsem z ni odejít a pracovat... Za rok si nasel jinou, mohla jsem si oci vyrvat. Jenze dneska vim, ze bych s nim stejne stastna nebyla, nehodili jsme se k sobe. Moje mama to tehdy videla, ja byla zaslepena. Dnes jsem rada, ze to takto dopadlo. Mam skveleho muze, ktery me vsestranne podporuje, spolu jsme neceho dosahli. S tim prvnim bych nebyla nic. Takze moje rada, v 17 je jeste prilis brzy, upoutat se k prvnimu klukovi, ktereho mas. Navic kdyz on za tebe taky neni ochoten nejakym zpusobem bojovat, nest odpovednost za vas vztah. V techto letech nikdo neni schopen spravne urcit priority a naroky, které by mel tvuj životní partner splnovat..chod s nim, budte spolu, ale zustan u rodicu, snaz se s nimi vychazet a neuvazuj se v tomto veku. At si jednim spatnym rozhodnutim nezkazis cely zivot.
@tinusss do hlavy jim nevidím,jejich verze je,že nechtěly řešit doma problémy-moje-starší se osamostatnila a jelikož její přítel je jaký je-sám nevychází se svou rodinou,žije u prarodičů-částečně na jejich účet,co vím,tak doma nic moc nepomáhá a je spíše introvert a holka dost zmanipulovatelná tak je to jak je a ta mladší se zhlídla v městském životě-což jsme říkali už dávno,že bude první co vypadne z domu-a na to,že mají doma mámu poněkud zapomínají,je spíš smutný jak se chovají celkově,že jednou přijdou na to,že všecko má své důvody a ne jen důsledky je jasný,jestli si pak dokážou uvědomit i spojitosti je věcí jinou a jestli někdy dojdou domů s tím,že jsme měla pravdu je už totálně ve hězdách
mimochodem,ta mladší měla ještě i jiný velký problém-musela doma občas pomáhat-když dojela někdy na víkend,takže se toho ladně střepala,ono to není jen o tom,jak se chovají ke mně,ale i o tom,že úplně stejně se chovají ke svému otci a jeho sestře-prostě neznám-dej a nech mě žít
@shine2015 v dnešním konzumním způsobu života o dojítí pochybuju,a čekat 20 let jestli jim něco dojde?jako že pak by došly?nevím jak bych je pak přijala,už ted mám obavy jak bych se zachovala-ale zas je to hodně čerstvé takže....
pár lidiček mi řeklo,že můj život by vydal za román s hororovým příběhem 😀,ale založením jsem optimista,takže asi proto jsem se ještě totálně nezhroutila a snad už bude jen líp
@deniska552 az jednou sama budes rodicem, mozna pochopis. Porusila jsi nejednou s nimi cosi domluvene, tak se jim nediv. Neresim, ze se perete, sdeleni co se deje je jen tady od Tebe, je Ti 17 a mas svuj pohled na svet. Zkus se na veci podivat v roli, kdy Ty jsi mama a mas doma dceru jako jsi nyni Ty. 🙂
@deniska552 no těžko něco radit... já když si to přečtu, tak mi to přijde celé nějaké divoké 😕
a z toho popisu mi to není moc jasné....
každopádně Ti můžu říct, že mi je 38 a od té doby co mám děti (7 let), tak věci vidím PODSTATNĚ jinak 😉
ta zodpovědnost, to je něco co si člověk neumí představit...
to s čím se rodiče potýkají, aby děti vůbec přivedli na svět... aby se o ně postarali... aby u toho zvládli chodit do práce... udržet nějak svůj vztah... a vůbec sami za sebe tu ještě být... je to sakra náročné a to i v běžné rodině kde není zrovna krize 😉
poradila bych Ti asi hlavně: trošku přibrzdi... přemýšlej o tom co chceš SKUTEČNĚ TY.... ne Tvůj přítel nebo jeho rodina... ale Ty... co umíš, co chceš, co zvládneš, kde máš naopak svoje limity a slabší stránky, na kterých je potřeba pracovat...
a v tomto věku je tak 95 % pravděpodobnost, že spolu nezůstanete... to je realita 😉 😔
takže přemýšlej opravdu hlavně o sobě.. jak se uživíš sama... co budeš dělat dát v životě...
hlavně ať neotěhotníš.. chraň se, protože z toho co píšeš, tak bys taky mohla zůstat sama - bez rodičů i bez přítele... není to dobrá situace... 😔
držím pěsti... uběhne pár let a uvidíš to zase jinak... ono rodiče z Tvého pohledu možná šílí, ale neumíš si představit kolik to je práce, peněz, energie, času investovaných do dítěte než vyroste jen třeba do 1. třídy 😔
No kocko asi se ti nebude libit co reknu ale musim. ...ja odesla z domu v necelych sedmnacti a nikdo se nesnazil me zastavit, uznavam byla to trochu jina situace, pac sem odchazela kvuli matcine alkoholismu a agresivite jejiho pritele, ale jedno mi ver, opak lasky neni to, ze se te snazej udrzet doma, opak by byl nezajem o to kde a s kym ses. Nevim proc tveho pritele nemaji radi, ale treba je jen desi zmena tveho chovani a maji o tebe strach. Nemyslim si, ze by takhle reagovali bezduvodne. A posledni vec. ...kluk, kterej ti vice mene dal na vybranou mezi nim a tvoji rodinou podle me za moc nestoji, kdyby byl Co k cemu tak se snazi ti pomoct veci urovnat.
Radila bych ti chladnou hlavu a nechat vyprchat emoce a vzít do hrsti rozum a fakta. Za prvé za tebe zodpovídají, můžeš být zaslepená, zamilovaná, ten příspěvek na mě působí jako od typické puberťačky (já chci, chci a chci a ještě si třikrát dupnu) - to nemyslím ve zlém... Přijde mi, že jsi ztratila jejich důvěru, že s nimi jednáš bez úcty a nevážíš si jich a na druhou stranu chceš, aby ti věřily a respektovaly tě... Já zůstat dnes se svoji první velkou a největší láskou, která byla tenkrát na pracáku, tak asi jíme šutry a kamení... Ono by to chtělo trošku rozumu, a ty se divíš, jeho rodinu neznají a třeba si to, že tvého přítele nenávidí a nesnáší jenom namlouváš, protože ty spíš nenávidíš a nesnášíš své rodiče, aneb co vyzařuji to přitahuji. Navíc ty něco chceš, tak se podle toho chovej, zodpovědně, rozumně a dospěle. A ten tvůj přítel by mohl mít taky rozum a trošku tě usměrnit, pořád jsou to a budou to tvoji rodiče, ty si nevybíráš, partnera ano. Takže každé vyvolávání hádek není umění... Možná už jsou jenom vaši v koncích, protože tě vidí jako zamilovanou husu, možná mají jenom strach, protože chceš následovat někoho o kom nic neví, možná jenom beznadějně přihlíží jak si ničíš život - ne tím chlapem, ale svojí zbrklostí, naivitou, nedůvěrou, nenecháním si poradit... Ale jak říkáme my doma, každý si svoji pusu musí namlet sám, některé zkušenosti jsou hold nepřenositelné... Já už bych s partnerem za svobodna nikdy nebydlela, protože když se někam nastěhuješ není to tvoje, ale jeho, a investuješ všechno do cizího (čas, peníze, energii,...), navíc jej to netlačí, aby si tě vzal nebo jste se zasnoubili, protože tě má jistou... No, važ a respektuj svoje rodiče, nešlo o násilí, to byla bezmoc a beznaděj, aby jsi prozřela.... Doma je doma a myslím, že o tvé vyzrálosti svědčí i to, že ten rok počkáte... Ono vám nic neuteče.... Jen se ti ten vztah posune, vyzraje, poznáte se... 😉
Měla jsem to doba mnohem horší, ale o tom psát nechci, čekala jsem do 21, kvůli penězům a škole a pak tradá 150 km od domova. Zkus se s nimi domluvit, pokud byl vztah do téhle doby v pohodě, asi se stalo něco, na co můžeš mit zkreslený pohled a ještě to půjde urovnat. Těžko se to soudí, když člověk zná jen tvou verzi, čímž ji nechci zpochybňovat. Par věci máme společnou.. Matka mě od mých asi 15 vyhazovala z baráku, ve chvíli, kdy jsem několikrát chtěla utéct, protože situace byla opravdu neúnosná, chtěla na mě volat policii atd. Ve chvíli kdy jsem odešla, malem se zblaznila. Od tě doby máme neutrální vztah, jezdím za ni... Pres rok se mě snažila dostat zpět intrikama, hustila do přítele ať jde na ubytovnu, abychom ušetřili a ja ať se vrátím atd. Pak jsme se z části i díky ni rozešli, naštěstí jsme už zase spolu. Jasné jsem ji řekla, ze ještě jednou a bylo to naposled, co mě viděla a byl klid. Spis si myslím, že si uvědomuji, ze za chvíli budeš dospěla, nasla sis přítele, odejdeš jim a zkratka to blbě snáší a zvolili špatnou variantu, jak tohle řešit, jsou nešťastní a kopou kolem sebe. To mi z toho, cos napsala vypliva.
@deniska552 za jak dlouho ti bude 18? a kdo ti bude davat penize nebo jak se uživíš, když odejdes? co budeš delat v případe, že se s přítelem rozejdes, kam by jsi šla? nemuže jezdit on k vam? proč ho rodiče nemají rádi?