Jak se odmilovat?
Holky, která jste měly více vtahů, jak se vám podařilo odmilovat se a neporovnávat s novým přítelem? A jde to vůbec zapomenout na někoho, s kým jste chtěli být až do smrti?
A co se týče toho zda porovnávat nebo neporovnávat, tak je to do jisté míry přirozené, že porovnáváš ale nikam to nevede. Nikdo není dokonalý. Předpokládám, že asi byl nějaký důvod, proč už nejsi se svým ex-přítelem ale jsi s novým chlapem. Tak si ten důvod uvědom, a často si ho připomínej. Třeba byl s tím minulým naprosto skvělý sex, jenže ten nový je zase spolehlivý a nechlastá, narozdíl od ex - ber to jen jako příklad. Tak prostě je to tak, život je o tom, že činíš volby. Něco přijmeš, něco odmítneš.
jak se vám podařilo odmilovat - Zalezi na duvodu rozchodu. Jeden muj ex me podvadel, takze po jeho opakovane nevere jsem byla tak strasne nasrana a zklamana, ze mi to odmilovani slo lehce. Jiny muj ex mi 10 let sliboval svatbu, kdyz mi doslo, ze jen mele hubou a nic z toho, bylo lehky ho kopnout do zadnice. Muj posledni ex se odmiloval, ale jaksi mi o tom zapomnel rict a delal mrtvyho brouka a cekal, az se dovtipim. Trvalo mi to, ale dovtipila jsem se, kdyz me neustale prehlizel, ignoroval, az mi casto prislo, ze se mi vyhybal. Nejevil o me zajem jako o zenu, neprojevoval zadny cit atd. Takze v takove situaci to pak taky slo to odmilovani relativne rychle.
jak se neporovnávat s novým přítelem? - Tomu se asi uplne vyhnout neda. Nejaka mira srovnavani na zacatku proste bude. Ale melo by to vymizet, kdyz se s novym pritelem dohodnete, ze spolu chcete byt. Jak se rozhodnes pro toho noveho, mel by byt logicky lepsi, nez ten predchozi, protoze jinak nema cenu s nim byt.
A jde to vůbec zapomenout na někoho, s kým jste chtěli být až do smrti? - zapomenout asi uplne ne, ale nenechat se temi vzpominkami ovlivnit, to jde.
Jediné, co pomůže je čas, spousta času. Mě to trvalo několik let. Nechtěla jsem si na truc nebo na sílu pořizovat nového partnera, abych zapomněla na toho starého. Raději jsem byla chvíli sama a odpočinula jsem si. Až jsem na to byla připravená, hledala jsem nový vztah. Hlavně musí člověk myslet na sebe, co je pro něj nejlepší a nic nedělat kvůli druhým. To by byla dost špatná cesta. Přeji ti, ať to zvládneš a najdeš štěstí 🍀
Je to složitý. V podstatě ještě není ex. A není v dohledu ani nikdo nový. Já vlastně ani nevím, jestli jsme pořád pár. Měli jsme těžší období, již nějakou dobu. Pořád ho miluji, ale řekl věci, po kterých nevím, jak je na tom on. A i přesto ho miluji. Život bez něj bude prázdný, ale život s ním bude těžký.
Tak si s ním promluv, jak to tedy máte. Ohledně odmilovaní to u mě bývalo jinak - oni ti kluci vždycky řekli něco, čím mě odradili a začla mi blikat couvací kontrolka (např.hledám tu pravou, teď jsem spokojený, až dostuduješ, budeme se pokoušet o dítě, chtělo by to děcko už teď, vztah na dálku nema smysl...), zkrátka, abych se na ně moc nevázala, ale neuměla jsem se s nimi v té chvíli rozejít, tak jsem to s nimi táhla ještě pár měsíců a imulz musel přijít od nich...ale později jsem už byla "držkatá" a nenechala si kakat na hlavu a ozvala se (např.ten, co mluvil o vztahu na dálku - jezdíval na cca 2 týdny do ciziny a pak zpět, no pak měl ty reči+abych o tom našem vztahu neříkala jeho sestře-dělaly jsme spolu v práci, tak jsem to s ním ukončila, ooo ten byl zhrzený, prý to vůbec nečekal, no prostě ko.kot, užívat si to jo, ald nějaká zodpovědnost to ne, to mi nevyhovovalo a nepotřebuju to, takže asi tak)
Můj případ byl ze jsem milovala psychopata sociopata a manipulátora.Sex jsem s nikým ještě lepší neměla ale ten teror byla stránka druhá.Rok mi trvalo než jsem navázala vztah takový abych neporovnavala.
Dej čas především sobě než do neceho pujdes.Me můj přítel přišel nastesti v době když už 90procent zamilovanost bylo pase.
Asi hodně záleží, co bylo důvodem rozchodu, jaké byly celkově okolnosti. Poté, co můj ex-manžel předváděl, jsem se odmilovala naprosto dokonale. Ale na to se neptáš. Jinak ano, taky jsem zažila vztah, kdy na dotyčného nemůžu zapomenout. A to i přesto, že já byla ta, která to ukončila. Rozumově naprosto jasně vím, že to nemělo pokračování, každý jsme chtěli něco jiného a taky v mých očích klesl. Apřesto, srdce má své důvody.... Zanedlouho to bude rok, co jsme od sebe, každý den si vzpomenu, nějaká drobnost třeba mi ho připomene. Jinak klasika - naplnit si život zajímavými věcmi, rozvíjet se osobně. Jestli je Ti opravdu zle, najdi si psychoterapeuta, třeba pomůže vypovídat se, a taky si utřídíš myšlenky. Anebo začni psát deník, zpracuj své pocity. Přeji hodně sil!