Jak se hodit do klidu a nenervovat se kvůli matce?

Dobre odpoledne, prosim o nejaky tip/trik, jak se hodit do pohody.. nemame v rodine uplne idilicke vztahy, zejmena vztah s matkou neni uplne ruzovy. Je to narcisticky manipulator se zlou povahou a zrejme i nejakou slabsi zavilosti na alkoholu nebo lecich. Je ji neco malo pres sedesat, ale chova se jak nevyzrala pubertacka. Tatka je fajn, ale chce mit aspon trochu klid, tak do nejakeho extra velkeho konfliktu s ni nejde. Bohuzel se jeji povaha projevuje i na vztazich ke zbytku rodiny - nikdo ji neni dost dobry, vsichni jsou debilove, s nikym se nestyka.. no proste des. A ted k jadru dotazu - zitra mame mit rodinou oslavu, sejde se siroke pribuzenstvo a ja se ni fakt tesim. Jsme pozvani cela rodina. Matka je z akce uz predem nervozni a dela doma dusno, coz je zprava od mych sourozencu, kteri doma chudaci stale bydli. Ja mam nastesti rodinu a domov daleko, vidame se tak jednou za dva mesice. To dusno znamena, ze na vsechny krici, je z neznameho duvodu urazena a sama vsechny okolo urazi.. proste des. Protoze mame dojet k nim uz dnes a do nedele tam prespavat, tak jsem v silenem stresu co zase bude, co si budu muset vyslechnout za urazky, stres jestli ji manzel neposle tam kde slunce nesviti, stres co vyvede na te oslave (nebylo by to poprve, vetsinou si najde duvod proc se prede vsema pohadat s tatkou a teatralne odejit). Ani si nedokazete predstavit, jak se za ni stydim. Na oslavu a vsechny jsem se moc tesila, ale ted mam stazeny zaludek, je mi spatne a vubec mam z toho vseho fakt stres, vim ceho je schopna a ze se neovlada ani pred mymi detmi. Takove stresy prozivam poslednich dvacet let a doufala jsem, ze postupem casu budu otrlejsi, ze ji treba i pochopim, ale vubec, je to naopak horsi a horsi a mene pochopitelne. Jak se mam hodit v teto situaci do klidu? Na co myslet? Jak to vsechno prezit?