Jak se chovat?
Holky, jdu si k vám pro radu. Mám o 4 roky starší sestru, se kterou máme skvělý vztah! Prošly jsme spolu tolik věci, proste báječná segra. Obě máme 2 malé děti a obě jsme vzdycky chtěly 3. Nám se teď s manželem zadarilo a čekáme třetí dítě, ale sestra po sérii zdravotních problému už další mít nemůžou. Jsem už ve stadiu, kdy jsem musela říct, ze jsem těhotná, tak jsem ji to napsala přes sms, aby měla čas to strávit. A přesně jak jsem čekala (a úplně to chápu!) mi to moc přeje, ale zároveň je to pro ni hrozne těžké a bolí to. A ja teď nevím, co dělat, když se potkáme…Strašně me to mrzí i za ni, tak bych jim to taky přála. Preboli to někdy? Nebo to bude ještě horší, až se to malé narodí?
Ma dve zdrave deticky, mozna bude i po porodu potrebovat chvilku. Videt krasne miminko ktere ona uz nikdy mit nebude bude jiste tezke a bolestne ale je potreba byt vdecna za to co ma a jiste toho neni malo. Byla by skoda prozit zivot brekem nad tim ze nema treti (a sestra ano).
Musíš dát sestře čas.. pokud spolu máte hezký vztah, pochopí..Já mám sestřenici a má tři kluky. Mám dva kluky a ona vždy chtěla holku. U druhého syna byla naštvaná, že ZAS kluk. Šla do třetího vyloženě jen kvůli holce a zas kluk.. Její druhý syn se od malička oblékal do holčičích věci. Sukýnka, čelenky, má delsi vlasy. Když měl říct jaká je obloha, řekla že je obláčková. Má takové jiné vnímání.. dva zbylí kluci jsou typičtí kluci. No měly jsme spolu hezký vztah. Jezdily k sobě na návštěvy, děti si spolu hrály..než jsem otěhotněla. Byla taková odtažitá a když se mi narodila holčička, přestala k nám jezdit a začala mě ignorovat i na oslavách. Nepozdravi, na malou se ani nepodívá a prostě mě odřízla. Závidí, že mám holčičku kterou ona vždy chtěla. Mě to bylo jedno, chtěla jsem hlavně pro děti zdraví a kdyby se narodil kluk, byla bych stejně šťastná...
Říkám si, že je to její boj.. nevídáme se, k životu ji nepotřebuju. Naše cesty se rozdělily. Se sestrou by to bylo ale asi jiné. Snažila bych se tu cestu k ní zase najít nějakým způsobem..pokud by sama neprišla, posnažila bych se já. Uvidíš..
Psychicky zrala osoba toto dokaze vstrebat. Aj ked to bude asi chcet nejaky cas. Neni v situacii kedy nema ziadne deti. Ma pre koho zit, o koho sa starat.
Tiez som chcela tri deti a nakonec po zrelej uvahe a hlavne manzelovmu veku zostavame pri dvoch. Zaroven som vzdy chcela kluka, mam dve holky. Moj brat ma dvoch klucinov a holcicku. Nikdy som mu to nezavidela. Rada sa s jeho detmi pohram, pomazlim. Ale neviem si predstavit, ze by som sa s nim kvoli tomu nebavila.
Tak si s ní promluv a řekni, že nechceš přijít o ségru a že, nevíš, jak se máš teď chovat. Ona sama ti pak musí říct, kolik potřebuje času a prostoru než to vstřebá.
Na rovinu bych se ji zeptala, co s ni resit muzes a co je na ni moc, na co potrebuje cas.. zbytek bude na ni, jak to zvladne zpracovat.. jinak se chovej normalne..
Moc všem děkuji za odpovědi. Pomohlo mi si uvědomit, se sestra taky má byt za co vděčná, má dvě krasne zdravé děti. Mnohem horší by to bylo, kdyby byla bezdětná. Ale je mi jasne, ze to teď bolí a ze to nějaký čas potrvá. Sama si řekla, ze to potřebuje “strávit”. Verim, ze to naše vztahy nijak nenaruší do budoucna 🙏
To je život. Podle toho, co píšeš máte se sestrou hezký vztah. Ona to teď musí vstřebat, samozřejmě, že jí to chvilku potrvá, ale přijme to si myslím. Ty se chovej úplně normálně a nech to na ní. Mně v průběhu 3 let co se snažíme o druhé otěhotněla sestra i manželova neteř. Také jsem to zvládla, nic jiného mi totiž nezbylo, ale chce to samozřejmě čas.