Jak říct dětem o odluce rodičů?

@escapelle Děkuji. Já si právě myslím, že tohle je složité na pochopení i pro dospělého, natož pro malé děti. Proto bych zatím nic neříkala, chováme se k sobě normálně, slušně, když rozvineme nějakou náročnější debatu, tak až když u toho děti nejsou. Stěhování s dětmi k jinému určitě není v plánu, když se odstěhuju tak sama s dětma. Seznámení máme výhledově v plánu, ale taky velmi pozvolné. On sám má stejně staré dítě, takže to plánujeme formou nějakých "náhodných" setkání někde na neutrální půdě a uvidíme, jak dál. Můžu se zeptat, jak dlouho jste s manželem zvládli žít společně po rozchodu?

No u nás to bylo složitější. Já přes dva roky manžela z duše nenáviděla,protože jsem zjistila,že žiju s někým úplně jiným. Dva roky jsem mu hrála spokojenou manželku a chystala si půdu.byla jsem doma se synem.kdyz jsem se vrátila do práce,vše jsem mu řekla,že je konec a dohodli jsme se,že právě budeme fungovat tímto stylem.a šlo to. Jenže jsme se do sebe s mým milencem zamilovali. Po 7m už jsme spolu žili.synovi byly 3,tan nebylo moc co vysvětlovat a dceři,tehdy 8 jsem to řekla tak nějak narovinu.

U nás to není takové drama. Problém je víceméně jen na mé straně. U mě odešla lásky velmi brzy po narození dítěte a už se nikdy nevrátila. Manžel se vždycky choval skvěle, ale bohužel jak se říká, kde nic není, ani smrt nebere. Neříkám, že jsem celých 10 let nějak šíleně trpěla, proto taky nikdo nechápe, co najednou dělám. Ale tak nějak jsem se realizovala jinak - na dětech, ve své práci, ve svých koníčkách. Pak jsem přišla domů, sehrála povinné divadlo a měla pocit, že takhle to prostě v manželství chodí a byla přesvědčená, že to takhle vydržím dál. Jenže pak mi přesně vstoupil do života někdo, s kým to neskutečně zahořelo a ať do dopadne jakkoli, tak vím, že zpátky k manželovi už se prostě vrátit nemůžu. Vím, že láska je slepá a nemůžu dát ruku do ohně, že s milencem je to to pravé a opravdové. Ale jsem si naprosto jistá, že s manželem to právé prostě není. 10 let, které jsme věnovali dětem a užili si je, nám nikdo nevezme. Ale teď sobecky cítím, že už se nechci obětovat a chci zase žít. A zkusit najít tu lásku znova. Všichni mi prorokují, že skončím sama s holou pr*elí a dvěma dětma, ale já to raději risknu a budu toho kroku litovat, než dalších 10 let denně přemýšlela nad tím, jaké by to asi bylo.... Vzpomeneš si, jak jsi to dceři vysvětlila a jak to pochopila?

Hele,mne to prorokovali taky,protože je navíc o 10let mladší.jsme spolu 6let,2roky manželé. Takže si asi dokážeš představit co se dělo když,vdaná ženská s dvěma detma přišla s tím,že miluje kluka kterému je 22 a bydlí u rodičů 😂😂😂😂😂😂Nevěřil tomu nikdo.jen my dva. A taky jsem si řekla,že mi za to stojí každej den,který budeme spolu,i kdyby to mělo za měsíc skončit.
S dcerou jsem začala oklikou. O lásce, štěstí, že u dospělích je to složitější,protože mají starosti, ubližuji si i když nechtějí,i když se dřív měli hodně rádi...a že to se stalo nám,že už spolu nejsme šťastní a nikdy nebudeme ...a ona v podstatě okamžitě řekla,že to je nejdůležitější,aby lidi byli šťastný a že chce,abych šťastná byla...a teď už manžela si oba zamilovali okamžitě,o to to bylo snazší.

Tak to jsem ráda, že to slyším 🙂 Protože já jen ze všech stran slyším, jak toho budu litovat, až se z téhle diskotéky probudím ale já si pořád stojím za svým, i kdyby to mělo jen dočasné trvání, tak za ty chvíle, co teď prožívám, mi to prostě stojí. A věřím, že je i varianta, že to dopadne dobře a budem všichni šťastní, včetně manžela a ne jen ty katastrofické scénáře..... Ale ty jsi dobrý střelec, to muselo být opravdu velké odhodlání. Loni kamarádka řešila něco podobného. Sice si našla přítele, kterému bylo už přes 30 let, ale svobodný, bez vlastního bydlení a s pytlem peněz na zadku a vzdala to. Semlel jí ten strach z budoucnosti a z toho kroku, vzdát se pohodlného a zabezpečeného života. Vrátila se k manželovi a utápí se v depresích a deziluzi, že takhle žít nechce, ale nemá odvahu ten krok do nekomfortu udělat. A takhle dopadnout nechci.

Mě jen zajímá, jestli jsi milenka nového partnera nebo jestli je rozvedený/svobodný?

@alubif je téměř 10 let rozvedený.

Nemám zkušenost ..ale pokud spolu normálně zatím fungujete, tak bych to neřešila s nima, ať se toho zatím mění co nejmíň .. až budeš vědět co kam kde a půjdete od sebe fyzicky, tak bych to s nima probrala … nám třeba manžel jezdí pracovně pryč, zvláštní je když je cely týden doma 😂a vrací se večer z práce …tak to hodit na pracovní záležitosti ?

Život je příliš kratkej na to,prozit ho s někým,s kým člověk žít nechce. Radši intenzivně prožít měsíc dva,než přežít dekády.
Jen tím člověk nesmí ubližovat těm dětem.
Hodně štěstí 🍀❤️

Hele s odlukou neporadim, ale neslo by ten byt proste prodat?

@jana_zofie V tuhle chvíli nešlo, jednak platíme hypotéku teprve rok, takže bychom ještě museli bance doplácet a je tam ručení ze strany mých rodičů. Někdo v tom bytě bude muset zůstat, já, manžel nebo nájemník.

Pokud to takhle funguje, dala bych tomu čas a zatím to nechala tak, jak to je. Věřím, že nová láska je krásná (nevím, jak je to čerstvé) a může to fungovat, ale na začátku člověk nikdy nepřemýšlí střízlivě a klíčové je, jak ten druhý funguje po praktické stránce a v krizi, což se pozná až po delší době. Případně pokud se s manželem chcete i tak rozejít, nestěhovala bych se hned k příteli.

Já bych žila společně dokud nejsou hadky/zlo…. Předpokládám ze se vidíte “jen” odpo, nebo jen část dne (díky práce), můžete se domluvit třeba tak, ze v některé dny půjde tatínek s detma na výlet/ven, jiné dny vy - jakoze pomalu dělat to, ze “akce” se dělají jen s tatínkem nebo jen s maminkou… zas si myslím ze děti nejsou blbe, tak bych na ne nehrála úplně pusinky každý den s tatínkem a najednou konec…. A noci pryč - práce / kamarádka - i tatínek muže chodit pryč přece..
Jestli muzu akorát svou zkušenost - pomalu, velmi pomalu na seznamování s detma pak… my to měli ze začátku ok, pak přišlo peklo a teď s novým dítětem je to zase lepší, ale jednoduché to teda není…

Dokud jste spolu v jedne domactnosti,nic bych nerikala,ale pokud 2noci v tydnu s rodinou nejsi kvuli jinemu partnerovi,tak si brzy deti spoji 1+1..👎
Pokud novy pritel je ten,za ktereho stoji rozbit rodinu (neni to jen romanek a i on s tebou pocita v budoucnosti-nejsi jen zpestreni na 2noci v tydnu bez zavazku), je prece nutne resit spolecnou budoucnost i s tvymi detmi v ni,to by melo byt nejdulezitejsi nad vsim..…to novemu priteli jako nevadi,ze zijes s ex?😏to ti nevadi,ze nejsi s detmi?,pokud jste se domluvili,ze deti budou s tebou,tak budte s novym partnerem vsichni, barak/byt pronajmete a kazdy si jdete svou novou cestou,kdyz se nedokazete vyplatit… nicmene prodej/prenechani hypoteky vas stejne nemine,jestli jste na uplnem zacatku splaceni,obzvlast,pokud rucite nemovitosti rodicu..domy/byty s hypotekami se prodavaji neustale a se zvysujicimi prodejnimi cenami,mozna pokryjeye treba spolecne puvodni naklady,do toho ale nevidim…
Ale treba ti vyhovuje mit zadni vratka,-2 noci si uzivas,ale mas se kam vracet a o deti je postarano, promin za uprimnost…

@kocila Děkuji za názor. Abych zodpověděla tvé otázky:
1-Románek to není, chceme společnou budoucnost, ale samozřejmě stojíme nohama na zemi a zatím spolu máme jen to hezké a jen čas ukáže, jak to s námi bude. Neodcházím ze super vztahu kvůli někomu jinému. Ten vztah stál za prd a tohle je jen důsledek a impuls k tomu, změnit svůj život.Pokud to nevyjde, věšet se nebudu a půjdu dál, ale za manželem nepřilezu s prosíkem zpět.
2- Přítel z toho samozřejmě nadšený není, na druhou stranu je to poměrně čerstvé a sám si prošel tím samým, tudíž ví, že se tyhle věci nevyřeší přes noc. Sám má se svou bývalou skvělý vztah, takže podporuje i mě, abychom vše vyřešili v klidu a zůstali hlavně dobrými rodiči.
3- Já si zadní vrátka rozhodně nenechávám, kdyby bylo na mě, už si hledám bydlení. Nastínila jsem manželovi několik variant, ale ani s jednou prozatím nesouhlasí, chce především zůstat co nejvíce s dětmi. Takže to, že stále zůstáváme bydlet společně je jeho přání a já mu prozatím nechci ještě víc znepříjmeňovat život tím, že se najednou seberu a odejdu.

4 - Co se týče dětí... Odcházím v 19h večer a vracím se v 6:30 ráno. Dělám téměř výhradně na HO, takže veškerý čas trávím s dětmi já, manžel se vrací až večer. Takže ne, nemám výčitky, že dva večery, kdy odcházím zhruba v dobu kdy chodí spát a přicházím, když vstávají, s nimi nejsem 🙂

Já myslím, že by to možná stálo za to probrat to s dětským psychologem, jak to pro děti udělat co nejlíp. Nepřijde mi fér jim hrát normální rodinu a být přitom na tom takhle, nemyslím, že by nic nevycítily, případně že by naopak potom nenesly o to hůř, že vlastně vše ok a najednou stěhování. Navíc starší už se blíží pubertě, nemám s tím tedy osobní zkušenosti, ale může to pak nadělat větší paseku, ne? Prostě bych to probrala s odborníkem.

Dětí je mi líto,pokud váš vztah byl fungující,nebyly hádky a rozbroje,pro děti to bude těžký. Protože rodinu mámu a tátu spolu nic nenahradí. Zrovna nedávno nám 8leta dcera řekla,že kdyby jsme se rozvedli už nikdy by nebyla šťastná. Ne že by to u nás hrozilo,ale vidí to v okolí.. Samozřejmě chápu,že nechceš žít do konce života s člověkem který ti vadí, jen chci říct,že pro děti to jednoduché nebude. Řekla bych jim pravdu jak to je,nejsou to mimina,nejsou hloupé, ať mají čas se s tím v klidu srovnat.

Nemyslím si, že musíš špatně dopadnout, když odejdeš od současného manžela. Neodcházíš ze super vztahu, i když to na povrchu vypadá, že je vše v pořádku. Pokud v tom vztahu nejsi šťastná a vztah tě nenaplňuje, nikdy to nebude dobré, i když se nehádáte. Máš můj obdiv, že jdeš do rizika.

podle mého názoru, když to řekneš dětem až za dlouho a mezitím budete fungovat normálně, tak nebudou chápat, proč se rozcházíte, když všechno funguje, jak má (z jejich pohledu) nehádáte se, nebije tě...atd. měly by samy vidět, že vy dva nejste šťastní a že bude lepší, když se rozejdete...

myslím, že by to mohly brát i tak, že jste jim lhali a vlastně je podváděli, když jste hráli happy rodinku a mohly by vám to mít za zlé a vyčítat vám to...