Ahoj, určitě nebudu jediná, která řeší tento problém. S manželem jsme spolu 11 let a máme 2, 5 letého prcka. Místo manželství už ale náš vztah připomíná dva spolubydlící, kteří spolu žijí a dělí se o povinnosti. Už před narozením syna jsme měli ve vztahu problémy, které ale narození syna a stavba domu úplně dorazilo. Manžel je introvertní typ, neumí a nechce komunikovat. Celé dny jsem s prckem sama, manžel přijde domů a nemluví se mnou. Hledá si různé činnosti - úklid, mytí nádobí, odklízení sněhu... jen aby s námi nemusel být. Dříve chodil hodně do fitka, ale to teď kvůli koroně odpadlo. Je večně napružený, pořád se jen mračí, ani synovi neřekne dobrého slova. Dítě moc nechtěl, nakonec se rozmyslel (možná aby mě neztratil - zvažovali jsme i rozvod, do toho přišla nevěra z mé strany, protože jsem se cítila osamělá a nechtěná už než se syn narodil). Ale v té době jsme se ještě milovali a chtěli jsme vztah zachránit. Rodinný život mu ale bohužel nevyhovuje a nijak se tím netají. Syn je od malička velmi náročné dítě a já jsem také měla problém si na novou situaci zvyknout, byly kvůli tomu časté hádky a spory. A stále občas jsou. Se synem alespoň trochu pomáhá, není to že by nepomohl vůbec, ale dělá to s velkou nechutí. O mně nejeví vůbec žádný zájem, nechce se mnou mluvit, občas teda se mnou prohodí pár vět, ale dohromady skoro nic. Sex už není ani jednou měsíčně a vždy to musím iniciovat já, což už mě unavuje a začínám na to rezignovat... Pusy, pohlazení, objetí, to už není tak rok... Celkově už nevidím motivaci cokoliv zachraňovat, když on je pasivní, city bohužel odvál čas... Rozvádět se nechci, spíše potřebuju radu, jak vyřešit prázdnotu, kterou cítím? Chybí mi láska a něha a porozumění, povídání... Mám kamarádky, kterým se mohu svěřit, ale stejně mě občas přepadne deprese, že ve 31 letech žiju život staré vdovy... Na nějaké koníčky vzhledem k tomu, že mám malé dítě, nemám čas a stejně se teď nikam ani chodit nedá.
@nazka Nechci opustit dům, který jsme budovali, nechci se tahat o dítě a o majetek nebo časem řešit, jak vychovává moje dítě nová macecha. To znám z okolí a to je snad horší než co zažívám teď. O nového chlapa stejně nestojím a být na divokého syna sama taky není žádný med. Takhle aspoň pomůže s mazáním, koupáním nebo si občas chvilku pohraje. Takže mi celkově nepřijde, že bych si nějak polepšila. Na lásku po tom všem, i co vidím v okolí, už nevěřím, i když mi bohužel chybí. Na začátku to s manželem byla velká láska a nikdy bych nevěřila, že to takhle vyšumí.
Ono to obdobi malych deti da vztahu zabrat. My ted mame male deti dve a je to sila. O rozvodu uz jsem take uvazovala, ale nakonec to zacina vypadat i nadejne, kdyz se hrabeme z toho nejhorsiho (mladsi ma 7m). Obcas se citim stejne jako ty. Zatim to resim tak, ze "utikam" do knih nebo serialu, kde ty city vnimam a prozivam aspon na chvili zprostredkovane. Kazdopadne verim tomu, ze kdyz deti malicko odrostou, muzou i ti partneri k sobe zase najit cestu zpet. Manzel muze byt taky ze vseho vycerpany, a hur se mu s tim zije, kdyz je introvert, tak se uchyluje ke vsemu moznemu, aby mohl byt o samote. Zkusili jste si o tom promluvit? Ale jinak pokud ty sama to vnimas jako definitivni konec, tak bys s rozvodem nemela vahat. Ztracis svuj drahocenny a nenahraditelny cas. Aneb jak rika Petr Casanova - Kolik casu nam zbyva nevime. Ale vime jiste, ze kazdym dnem je to o den mene. 😉
@krupka3 No jak jsem psala, mluvit se s ním o tom nedá. To odcizení a nedostatek pozornosti tam byly už před dítětem. To třeba hrál hry na pc nebo koukal na filmy, místo abychom byli spolu nebo se milovali. Raději si to pak udělal u porna, když jsem nebyla doma. A na sex mi potom řekl, že nemá chuť. A to měl přitom čas pro sebe, protože dělal na směny. Když měl odpolední, tak jsme spolu vůbec nebyli celý týden, protože já byla v práci, když on byl doma a naopak. Dítě nechtěl proto, že mu prý zničí život (nebude moci hrát hry, koukat na filmy, utrácet za blbosti), což se tedy nakonec doopravdy v jeho pojetí stalo. Taky jsem z toho mateřství vyplivnutá, ale právě bych potřebovala nějakou oporu v něm a vypnout a odreagovat se třeba milováním, povídáním apod. Což on teda zájem nemá... No odejít ze vztahu by mělo smysl v případě, kdy bych chtěla třeba časem jiný vztah, ale to už nechci. Nebudu dělat služku, pradlenu, kuchařku a blbku dalšímu blbečkovi. Být ve vztahu je pro mě momentálně z praktického hlediska lepší než být sama.
@saruskas Rozumim, jak to myslis. Jak jsem psala, mne pomahaji v tomto knihy a serialy. Jinak si dovolim dodat, ze ne kazdy muz je takovy jako tvuj manzel, tak jeste neves hlavu.... Jsi nesmirne mlada na to, aby ses uzavirala pro cokoliv dalsiho, i kdyz to nemusi byt aktualni v tuhle konkretni chvili. Drzim pesti.
@saruskas Pises, ze milovani a povidani bys chtela, ale zaroven jiny vztah ne. Ve svem vztahu to nemas, a dost mozna v budoucnu mit nebudes. Tak to si trochu protirecis.. Na tvem miste kdybych o tohle mela zajem tak se to bud pokusim vyresit s manzelem a nebo se rozvedu. Chapala bych kdybys o toto nemela zajem, ze zustavas v necem nefunkcim a tvrdis, ze ani jiny vztah bys uz nechtela, ale kdyz jeste mas..? Ve 30 takova rezignace se trochu posnazit a jit za tim co chci, je docela brzo..chapala bych treba v 50..mozna. S jednim ditetem bych se o spokojene partnerstvi jeste pokusila. A ano, stalo by trochu prace a namahy, jako vsechno v zivote co za neco stoji.
@jednaholkaa Nemám a mít nebudu. Proto řeším, čím tu prázdnotu zalepit. Za jiným nechci, proto, aby to rok dva jiskřilo a pak to bylo stejně na houby jako se současným manželem, to mi za to nestojí, abych se kvůli tomu namáhala a rozbíjela rodinu.
@saruskas Nestojí ti za to rozbít nefunkční rodinu, ale snažit se zapracovat na tom, aby ta rodina byla funkční se ti taky nechce? Tomu nerozumím.
Navíc tímhle fakt nedáváš hezký příklad svému synovi. Tak jak vedeš svůj vztah ty, tak on je, s velkou pravděpodobností, povede taky. Takže až bude dost starý na vztah, budeš od něj ty nebo jeho otec poslouchat, jak je nešťastný ve svém vztahu a vy co? Budete ho plácat po ramenou a říkat mu „Synku, to je normální.“? Ono to ale normální není.
Tohle má jen dva řešení. Buď se manžel"probere" a začne fungovat jako táta a manžel. A nebo ty vezmeš rozum do hrsti a rozseknes to. Vlastně má to i treti řešení.... Zůstanete spolu a dříve nebo později tě to "dobehne"a s tebe se stane citová troška. O tom co to udělá s tvým synem nemluvím. Teď je malý, ale za chvíli už to začne chápat.
@saruskas jako bys psala o mým ex, o děti nejevil zajem, rád si užíval, hrál..Ale to jsem věděla a popravdě bych byla blázen, kdybych s ním založila rodinu, za chvíli bysme byli nešťastní oba.Já jsem skvělého chlapa poznala před 2,5rokem a už mame i roční holčičku, letos mi bude 37. Já osobně bych v takovem vztahu bebyla, tu prázdnotu nezalepis
@saruskas Chápu jak se cítíš, ale základem dobrého vztahu je komunikace. I když on s tebou nechce mluvit tak si sedněte a mluv ty. Řekni mu co tě trápí co by jsi od něj očekávala. Možná bych zvážila i návštěvu manželské poradny pokud chceš to manželství zachránit. Ono i z jeho strany může být to, ze vnitřně neprechodil tu nevěru. Nebyla bych v manželství kde bych neviděla snahu i z druhé strany. A podle mého názoru dlouhodobý pocit samoty a prázdnoty vede zase opět k nevere ať už by to bylo z tvé strany nebo ze strany manžela. To už bych radši volila ten rozvod. Ono se to nezdá, ale i děti cítí, že ten vztah není takový jaký by měl být a můžou tím i trpět.
Maminka zůstávala v takto nefunkčním vztahu roky a roky, nakonec ji před stářím zůstaly jen oči pro pláč, pocit samoty a obrovské křivdy (typu obětovala jsem se pro rodinu a akorát byla vždy na vše sama). Byla na tom psychicky velmi špatně, do toho nemoc. Nakonec v 61 potkala, jak říkala, lásku svého života, říkala, že takhle nebyla šťastná posledních dvacet let, zářila štěstím a energii. A za půl roku tragicky zemřela.
Dávám jen k zamyšlení, že život je krátký, a škoda ho promrhat. Pro mě to bylo velké ponaučení.
@saruskas Ja bych vyhledala manzelskou poradnu. Mrkni na stranky Honzy Vojtka, ma i knizku a ruzne prednasky na youtube. Myslim ze je fajn vzit si treti oci. Dite az bude vetsi pozna ze to mezi vama neklape a bude to jeste horsi pak🤷🏻♀️. Ale urcite se da ledascos zachranit jen vedet jak a ta manzelska poradna by mohl pomoct😊.
Můžete zkusit partnerskou poradnu, ale pokud to nepomůže, skončila bych to. Takový vztah nemá budoucnost.
Taky urcite doporucuju parovou terapii,jde i pres skype.Urcite lepsi nez vztah s ditetem zahodit.Pises,ze muz je introvert,nemluvite spolu o vasich pocitech a potrebach,ale odbornici prave tohle umi-rozmluvit vas.Urcite to pomuze.S psychology pracovne casto spolupracuji a urcite stoji za to to zkusit.Na manzelske terapie chodili Obamovi i ted Leos Mares,neni to zadne stigma,naopak znak vyzralosti,ze spolu chcete rust a ne jen utikat od problemu.Moc drzim palce,urcite to pomuze!
Běžte do manželské poradny dokud je čas ;) v jedné pracuji a vím o čem mluvím.
@veroniqess wow, tak z toho mrazi. Naprosta pravda. Jak rika jeden kamarad..lepsi mirit ke hvezdam a minout, nez na kupku hnoje a trefit se.
nejlepší rada je rozejít se/rozvést se...tento stav tě psychicky zdeptá...stojí ti to za to?
je třeba se bavit, užívat si života, smát se se správným protějškem ne jen přežívat v naprosto nefunkčním vztahu...k dítěti si stejně vztah nenajde, jen ho trpí, že prostě je...
Hele já ti naprosto rozumím, proč se nechceš rozvádět. Pro mě představa, jak moje děti vychovává kdosi, o kom já nemám právo rozhodnout, jak si vodím domů dětem nové partnery a doufám, že to bude fungovat, jak si děti dělíme na vánoce, narozeniny..... Takový život je pro mě mnohem méně přijatelný, než nějaká citová prázdnota. Moje ráda na tvou otázku - vyřeš si milostné záležitosti jinde. Pokud o tebe nemá manžel zájem ani po fyzické stránce, tak bych ani neměla výčitky.
@saruskas já jsem si koupila kurz láska je tvůj zdroj od Denisy Říhy Palečkové. Ona má úžasná videa a meditace a tenhle kurz je právě pro ženy, kterým v životě shází láska, ať už ve vztahu nebo že jsou samy. Učí jak si tu radost v životě dělat sama a dost často to vycítí i chlap, že je ženská vedle něho najednou uvolněnější a příjemnější a to pak tajou ledy i na jeho straně. Takhle když jste oba napružení a ani jeden nechce udělat ten první krok, to bude jen horší a horší a i pro vaše dítko to nebude rozhodně dobrý vzor. To je pak lepší, když jdou rodiče od sebe než vyrůstat v napjaté atmosféře a v rodině bez lásky. Ty děti si to pak nesou podvědomě jako trauma i v dospělosti ve svých vztazích. Já jsem si to teda kupovala, protože jsem na chlapy jako ledová královna a vůči nim jsem dost odměřená a nerada ukazuji city, ale zároveň od nich očekávám, že mě zahrnou láskou a docela mi to pomohlo, trochu jsem roztála 😀 a začala zase malovat a dělat věci, které mám ráda. Hlavně ona pak všechny ženy zve do skupiny na fb a tam můžeš, ale nemusíš sdílet svůj příběh a nenaplněné sny s ostatními ženami a je to celkem dost motivující dostávat a dávat podporu jiným ženám, které taky nežijí život, který by si přály a chtějí pro to něco udělat.
Pokud vztah neurovnate,tak se takhle zit neda.Jsem 41 let vdana a muzu rict,ze manzelstvi mame po celou dobu celkem v cajku.Ale behem tech let se naskytlo tolik problemu,s dětmi, pracovni,rodinne atdatd.a my to ustali.A samozrejme byly chvile v manzelstvi hoooodne narocne a myslim,ze nefungujici vztah tyto situace nemuze zvladnout.Neda se to.A kdo by to i presto zvladl, je podle me nadclovek.A promarni zivot.A to je skoda.Tohle je muj nazor ,kdy navic se zname s manzelem 51 let a laska to byla jako tram.
Tohle já asi v životě nepochopím. Já se rozvedla, byla jsem úplně v podobném šíleném vztahu. A teď už mám 8 let nového manžela, a kupodivu máme stále sex 2-3x týdne. Pořad dostávám pusu, pořad jsme zamilovaný a normálně spolu mluvíme. Očividně si rada hraješ na trpitelku,protože jinak nechápu proč s jim ještě jsi
@saruskas a proč se nechceš rozvádět? Přijde mi, že jsi dost uvědomělá a víš, že takhle si zahazujes život, když jsi mladá.. Tak proč neodejit?