Jak oslovuje vaše 1. dítě partnera, s kterým máte druhé?
Ahoj všem maminkám, které máte druhé děcko s partnerem, a první dítě z jiného vztahu.
Zajímalo by mě, jak vaše první dítě oslovuje Vašeho partnera. Tati? Strejdo? jeho jménem ?
Narážím na problém, že moje první dítě chce oslovovat mého partnera s kterým mám druhé, oslovením "tati", ale tomu se to nelíbí, protože se bojí, že jeho původní dvě děti by žárlili nebo má vůči nim prostě pocit křivdy, že s nimi už není a že jim možná rozbil rozvodem rodinu atd. Jsou v tom prostě takovéto věci.
Vůči mému dítěti to pociťuji jako smutné, resp. ono je z toho smutné i když navenek to tak nevypadá. Biologický tatínek prvního dítěte je v dobrém vztahu s ním, ale holt moje děcko by chtělo oslovovat mého přítele také tati, aby mělo asi pocit, že je pevně v rodinném svazku , navíc, když sourozenec (druhé dítě), bude v budoucnu mého přítele "tati" přirozeně oslovovat.
Jak to máte prosím vy? Já jsem z toho špatná, bojím se o city mého prvního dítěte, že cítí křivdu nebo aby se necítilo odstrčené. Partner se k němu chová dobře a vycházejí spolu v dobrém.
Děkuji moc, Ast.
Promiň,ale moc nerozumím tomu proč by měl mít pocit křivdy,když by mu říkal tati. Měla by to být svým způsobem pro něho poklona,že mu tak chce říkat ikdyž má dobré vztahy se svým vlastním. Nebraňte mu v tom jinak by se mohl opravdu cítit odstrčený,že nezapadá do rodiny. Ty výčitky co přítel má si musí ujasnit on sám v sobě to tvůj syn nezpůsobuje.
@astra11 neviem, kolko ma dieta rokov, ale ak sa so svojim otcom stretava, tak by som ho jemne usmernovala a vysvetlovala, aby pouzival oslovenie krstnym menom...ma predsa svojho otca...
mm ma syna (9r), jeho ex ma partnera, ale obaja sme oslovovani menami, nie sme predsa jeho rodicia...ja ho poznam od jeho 4r.
Já bych to spíš probrala s tím tvým současným partnerem. Pro něj to má být čest, že ho tvé dítě považuje také za tatínka. Obávala bych se toho, že ten se tvůj starší prcek bude cítit jakoby mimo rodinu - máš druhé, pro které bude maminka a tatínek pohromadě a on tam bude jakoby navíc... pocity dětí jsou strašně křehké a mnohdy dospělými nepochopitelné. Nenapsala jsi tady, jak je ten starší velký. Taky asi záleží na věku toho dítěte...
Já to mám naopak - já jsem ten nevlastní rodič. Nejdříve mi nevl. syn říkal jménem, pak sám chtěl říkat mami, ale jeho mamince to vadilo a řekla mu, že mi tak říkat nemá, že ji to mrzí, že máma je jen ona. Tak on pak za mnou přišel s tím, jestli se nezlobím, že mi tak už říkat nemůže. Byly mu asi 4 nebo 5 let, přesně už nevím.
Malá říká MP strejdo... Někdy v zápalu hry mu řekne tatínku... Když si na něco hrajou.. Ale já to přecházím. Nenutím, nenapomínám.. Mně by se nelíbilo a možná jsem to tu i řešila, kdyby malá říkala současné přítelkyni maminko...
@astra11 - přítel má asi strach, že tvé dítě říká jemu tatínku..Třeba z toho má radost, že mu tak říká, ale uvědomuje si, že tak ubližuje svým ,,vlastním" dětem.. Tím, že s nimi nemůže být a je jim to líto, že si ho ,,tvé dítě" přivlastňuje.. Je to složité, nevím kolik prckovi je...Myslím, že to bylo i v nějakém seriálu... Tajemství proutěného košíku?
martiiina_k a kaculka46 : Já přece také nerozumím tomu, proč má pocit křivdy a snažím se právě o to, aby se moje starší dítě necítilo odstrčené, proto mě to také trápí. To jsem tady psala na začátku, jestli ne, tak to píšu teď. Snažím se s přítelem o tom mluvit a všechno mu vysvětlovat, že moje dítě ho má rádo a má k němu dobrý vztah a je to tedy z jeho strany vůči němu nespravedlivé.
Jenomže když o tom s přítelem mluvím, je spíš zarytý a představa že by mu moje dítě říkalo "tati" je mu nepříjemná, odmítavá. Nevím jak na to jít lépe a samotná představa přemlouvání je mi trochu proti mysli, přijde mi to jako doprošování, ale zase se cítím odpovědná za dítě a jeho pocity, chci za to bojovat. Chápu i příspěvky hovořící o tom, že by mu mohlo říkat jménem, jenomže je tady mladší sourozenec, který mu "tati" řikat bude. Pak vznikne asi rozpor. Můj přítel by se měl umět o tom se mnou bavit, i se svým synem, o kterého se v tomto bojí, aby nežárlil a bojí se že by mu tím ublížil, kdyby oslovení "tati" toleroval. Stává se ale, že přítel sebere kramle a má tendence odejít z debaty, což mi přijde už ttrochu přes....Takže mám pocit, že se to bude řešit bouřlivými diskusemi, kterých by se chtěla vyvarovat, chtěla bych to řešit taktně a v klidu, jenomže to zatím nenese ovoce. Bouřlivý způsob myslím také nebude k ničemu.
@astra11 je na tebe a partnerovi, aby sa tvoj syn necitil odstrceny - na vasich cinoch, nie slovach...oslovovanie partnera nemusi byt ukazovatel toho, ci patri alebo nepatri do rodiny...stale si nenapisala nic o jeho veku...ale nemal by zit v nejakej iluzii alebo klamstve...otec je len jeden a hotovo...samozrejme treba mu to podavat primeranou formou...skusila si si predstavit, ako by si sa citila, keby ta MAMA volali partnerove deti?
Kaculka46: To je fakt, mně to přijde také jako zabedněnost, a navíc jako sobectví a rozmazlenost.
Bajana: Máš asi pravdu v tom, že oslovení nemusí být znakem toho, jestli patří nebo nepatří do rodiny. Mému děcku o kterém mluvím je 7 let. Samozřejmě ví, že má jen jednoho tátu, ale co dělat s tím, že jeho sourozenec mladší, bude řikat partnerovi "tati", a moje děcko nemůže......Já to ze strany partnera cítím spíš jako takový rozmar - sice podložený smutnou zkušeností rozvodu a toho, že má pocit viny vůči svým pravým dětem, ale přijde mi to, že vlastně moje dítě doplácí na to, s čím se musí vyrovnat on a že ho vlastně trestá za to, za co ono nemůže a co si měl vyřešit vnitřně on sám.
Kdyby mě "mami" říkaly partnerovo děti, nevadilo by mi to, protože myslím, že moje dítě by to pochopilo - uměla bych mu to vysvětlit a samo má cit pro solidární chování.
@astra11 ale tvoje dieta na nic nedoplaca, on ma otca, preco si narokuje aj na druheho? budes riesit o x rokov situaciu, kedy mozno druhe dieta zacne riesit fakt, ze starsi ma dvoch otcov, viac darcekov, vyletov, atd.? ... A uz si sa skusila o tom s nim porozpravat? alebo si len myslis, ze s tym ma problem? co ak to nie je take zle, ako sa to javi tebe? ja sa stale viem lepsie vcitit do tvojho partnera, sice som v inej situacii - nezijeme so synom mm, ale v kazdom pripade sa necitim uplne v pohode, ked sa ku mne snazi spravat ako k mame a ja si ani nenarokujem na to, aby ma ako mamu bral...ma jednu a mne neprislucha stavat sa do jej pozicie...
pises, ze tvoj partner ma nejaky rozmar - a nemoze sa jednat aj o rozmar zo strany tvojho syna? nemoze ziarlit? kedy toto zacal riesit? nie az po narodeni surodenca?
Dcera mu říká jménem.Nikdy jsem ji nenutila,aby ho oslovavala tati.Bylo jí 5 let,když jsem manžela poznala.
Ale kdyby chtěla sama nevadilo by mi to.Navíc manžel by to neřešil.
Zkus dítku vysvětlit,že tatínka má a může být jen jeden a tohoto partnera ať oslovuje jménem.
Strejdo mi přijde ujetý na trvalejší vztah.🙂
Tak předpokládám, že s biologickým otcem asi moc dobré vztahy nejsou? Já si myslím, že když to malému občas vyklouzne, nedělala bych z toho tragédii, jen bych mu situaci vysvětlila. Jako že "Pepa" je rád, když mu malý říká "Pepo", nebo něco v tom smyslu. Například švagrova dcera odjakživa nazývá druhého muže její matky (ty jo, to je motanice) "strejdo", no nevím, jestli to je vhodné...
Rodiče by si měli uvědomit že nesou odpovědnost za rozpad vztahu a za to že se s tím jejich děti musí nějak vyrovnat, a to často dost těžce. Starší dítě se bude cítit odstrčené. Určitě míň škody nadělá, když bude nevlastnímu otci říkat "tati" stejně jako mladší, společné dítě. Pro děti partnera z prvního manželství to určitě nebude tak těžko stravitelné, když tu stejně je ještě jiné, pro ně "cizí" dítě, které jejich otci bude říkat "tati". Takhle bych to partnerovi nadnesla jako závažný argument. Měl by si vážit toho, že mu starší dítě chce taky říkat tati. Měl by si uvědomit, že táta není jen ve smyslu biologickém, ale je to i ten, kdo dítě vychovává, kdo má podstatný vliv na jeho výchovu.
První syn říká mému manželovi jménem, ale jinak jsme domluveni všichni tři, že kdyby chtěl, může mu říkat tati. Občas mu to ujede-ale to opravdu ujede, když se vrátí z víkendu od vlastního otce. Záleží také, kolik dítku je. Našemu byly cca.4 roky a sourozenec přišel v 5 letech, takže chápal a chápe, že ten mu bude říkat tati a je to jeho tatínek a on má zase svého tatínka jiného a jinde...A aby mladší chápal, že táta je táta...tak si běžně říkáme tatko a mamko...ale starší ví, že on má svého tatku jinde a manžela bere sic jako autoritu, ale spíše jako kamaráda. Strejdo říká pouze našim známým...
@astra11 Já bych zkusila přesvědčit partnera, aby to tomu dítěti dovolil..myslím, že děti s tím spíš mají potíže, malí-li takhle oslovovat někoho, koho za svého otce nepovažují. Partner by měl být pyšný, že má to dítě zájem. Moje děti říkají mému příteli jménem, ale jsou už velké, téměř dospělé, a s přítelem jsem teprve dva roky.
Dcera má svého otce se kterým se občas stýká a mému partnerovi se kterým jsem 4 roky říkala prvně jménem, občas když přijela od svého otce tak jí ujelo oslovení tati a měla z toho hroznou srandu...když jsme čekali syna automaticky sama začala Lukášovi říkat tati, nepřišlo nám to divné a ani by nás nenapadlo jí to zakazovat aspon malý prcek nebude mít maglajs v tom proč ona říká luky a on tati...pokud by dcera začala macešce říkat mami taky nebudu protestovat, sama ví jak to má je rozumná a pokud to tak cítí tak je to na ní...
@astra11 manželova dcerka z prvního vztahu oslovuje svého otčíma (a bratrova otce v jedné osobě) "tati", když o něm mluví říká "taťka Jirka" a bio-tátovi říká taky "tati" a v hovoru ho označuje "taťka Petr". Je s otčímem od cca 1,5 roku a to oslovení vyplynulo tak nějak samo od sebe jak rostla přirozeně a nikdy to nikdo neřešil.
Moje dcera (9let) mého nového partnera a nyní manžela oslovuje jménem, ale rychle si přivykla i na vymyšlenou přezdívku "tátonátor" 😉) Manželova dcera z předchozího vztahu (10let) mi říká "teto Vlaďko" nebo jen "teto" nebo vůbec, spíš to oslovení vynechává. K ničemu je nenutíme, my si říkáme jmény nebo se oslovujeme "mamko" a "taťko" 😉 obě ví, že tatínka mají jednoho...když to dítě to tak chce, tak proč mu v tom bránit.....ale záleží na vás...spíš jde o vysvětlení jeho dětem (se kterými se asi tak často nevídá), že i tvůj syn mu bude říkat "tati".....jak tu někdo zmínil, tatínka můžeme mít dva - biologického a ten, kdo s dítětem žije a podílí se i na výchově....tak ať vám to dobře dopadne a nestresuje... 😉
Na začátku ho oslovoval jménem a potom po odsouhlasení partnerem jsme přešli na tátu. Chvíli jim trvalo, než se s tím oba sžili, ale funguje to... A hlavně si syn uvědomuje, že to není JEN kamarád, ale opravdu táta, člověk, který ho vychovává a vůči kterému má mít respekt...
syn meho pritele me rika teto. a manzelovi jeho mamce tatko. muj sitel a jeho byvala spolu nejsou uz od tehotenstvi a ona si nasla partnera,jjdyz bylo malemu cca rok,takho tak asi naucila,ikdyz rikala,ze jo tak maly chtel sam,to si alenejak nedovedu predstavit. nam to ale bylo fuk. jeho jedinny tatka je muj partner a nj tom osloveni nic nezmeni. sam maly to pochopi az bude stari,urcite mu nebudeme patkat hlavu
Vyvinuly se tady zhruba dva směry odpovědí - jeden, který to řeší spíše racionálnější cestou a jeden, který podporuje více přání dítěte a to jak to bere z citové stránky. Na obou směrech je kus pravdy, jako vždy.
Nevím, zdá se mi, že je ale asi potřeba více zvažovat jak to dítě bere emočně a co je pro něho nejlepší, i když to možná může být leckdy podepřeno racionálními důvody. V tom případě stojím spíš před tou těžší variantou, protože bych měla přesvědčit partnera, aby to oslovení toleroval a to je velmi těžké, aspoň v současné době. Bude to emočně asi ještě dost náročné pro všechny. Problém je ten, že partner z debaty většinou odchází ještě před tím, než se rozvine...
Mojí první dceři je 12 let, teď s partnerem čekáme miminko. Jsme spolu pět let. On má syna, který je ve věku mojí dcery. Ze začátku mu říkala Petře, ale když jsme spolu začaly žít, říká mu tati. Přišlo to tak nějak samo.. Jediný, kdo s tím "má problém" je bývalá mého milého, se kterou není deset let, ale ona žárlí za kluka. Její názor je ovšem každému absolutně jedno, takže asi tak.. Kdyby mi partner řekl, že si nepřeje, aby mu má dcera říkala tati, mě osobně by to vadilo. Nutit ji do toho, to je blbost, ale když chce, cítí to tak- Táta není ten, kdo dítě splodil, to umí kdejaký debil.. Táta je ten, kdo to děcko miluje a kdo se o něj stará. Kdyby nechtěl, aby ho tak oslovovala, chápala bych to tak, že jí tátou být nechce a takového "strejdu" jsem nehledala. Já potřebovala partnera a tátu pro svoji dceru!!
já pocházím z rozvedené rodiny, mamka měla 2 holky, a otčím kluka 🙂 , spolu ale děti neměli. My jsme otčíma oslovovali strejdo a "brácha" zase teto. Ale musím říct, že to "strejdo" bylo něco jako jméno, ne klasicky strýc 🙂 Po čase se na nás vlastní táta vybodl a strejda je ten, kdo nás vychoval. Teď mám trošku "problém", že pro moje děti je strejda děda a mně to nejde přes pusu 😉 Kdybych mohla zpětně, klidně bych mu říkala tati, jenže otcovi vadilo, když bysme říkali tati i někomu jinému, to jsme pak dostaly přednášku, že tatínek je jen jeden 😠 Oslovování jménem je podle mě pro větší děti-náctileté. A nejlepší je, když se starší syn zeptá babičky, jestli v tomto bytě bydlela i maminka, když byla malá, společně se strejdem 🙂 ještě jsme mu to nevysvětlovali....
@tria002 a tvoje dcera se stýká s biologickým otcem? Jako právě pokud ne a tudíž by žádného jiného neměla, tak je to úplně pochopitelný, ale tady jde o to, že tahle holčina tátu má a stýká se s ním. Jen se ptám, nechci dělat rozbor, co je lepší 🙂
Jinak @astra11 správně jsi to shrnula s těma dvěma směry, asi fakt nejde říct, co je nejlepsi, bohužel...
@morgan : Ahoj, ano stýká se pravidelně, jen pořád nevím, co s jejím pocitem odstrčení, když bráška bude moct říkat "Tati" a ona jemu ne, resp. co pak nastane za divnou situaci mezi nimi jakožto sourozenci...Mám obavu, aby mohla správně prožívat - aby si mohla dovolit správně prožívat a nemusela ubírat na svých citech - vůči bráškovi a on vůči ní....Vlastně aby se tím rozdílným oslovováním nějak neoslabily vztahy a city mezi ní a bráškou.
Ahoj, rozhodně bych nenutila říkat tati, tatínka má jenoho. Prostě jménem 🙂