Ahoj holky,zajímalo by mne,jak je to u vás doma s vašim mužem,či přítelem.Jak moc pomáhá s chodem domácnosti?Pomáhá vám s péčí o miminko a o děti?Sám a automaticky pomáhá a zapojuje se,nebo ho do všeho musíte nutit?Budu ráda za vaše příspěvky🙂
z 99% dělám všechno já, než se narodila dcera, tak toho samozřejmě bylo méně, takže mi to nevadilo. Manžel je dost pracovně vytížený (taky částečně pracuju, máme stejný obor), ale čas od času zopakuju, že mi vadí, že jsem na všechno sama a ráda bych, aby měl nějaké povinnosti, které bude dělat sám, aniž bych mu to musela pořád dokola opakovat. Zatím se nám nepodařilo to dotáhnout tak daleko, aby se naše dohody realizovaly, ale manžel nebyl z domova a pak z našeho bezdětného soužití zvyklý prakticky na nic, takže chápu, že je těžké si některé návyky vybudovat a chce to čas. Ale snažím se to brát pozitivně, snahu vidím a do důchodu se snad dopracujem k tomu, že to začne fungovat 🙂
Mě manžel taky pomáhá a na víc i vaří a rozhodně líp než já. S dětma mi taky pomáhá. Máme dva kluky a plánujeme miminko,vlastně by me ani nenapadlo mit třetí,přišel s tím manžel,tak doufám že do třetice to bude holčička 😃
Můj manžel udělá všechno, o co ho požádám. Když potřebuju něco udělat, automaticky si vezme aspoň jednoho drobka, zabaví ho, abych měla víc klidu. O to mu říkat nemusím. O víkendu s nimi chodí na procházku nebo si s nimi hraje pravidelně. Jinak když mu řeknu, pověs prádlo, vyskládej myčku, zajeď na velký nákup...všechno udělá. Ale sám od sebe ne. Musím si o to říct. Ale odpověď ne, jsem nikdy neslyšela.
Užití slovesa "pomáhat" je poněkud vtipné.
Normálně se o vše staráme oba. Jsme dospělí pracující jedinci, nikdo není ničí služka. Vše děláme oba dle potřeby, od nákupů přes úklid. Já víc vařím, on se víc stará o technické věci, auto. Prostě každý dělá víc toho, co ho baví.
Až se malé narodí nepředpokládám, že to bude jiné. Asi si to trochu rozdělíme, já budu kojit (🙂), muž může koupat, přebalovat - tedy až přijde z práce.
Když to čtu, je mi z toho až smutno. Také mám přítele, který toho moc neudělá (spíš nic než moc) a tak mě tak napadá, zda jsme si nevybraly špatně. Dokážu pochopit, že muž nevaří, nebo že nerad vysává, ale když pak doma nepomáhá vůbec a třeba jen přidělává bordel, je to dost smutné ... Když je člověk sám jen ve dvou, asi mu to tolik nepřijde, horší je, když pak přijde dítě. Jsem na to sama zvědavá, jak to bude potom 🙂
Ono někdy holky lepší když muž nepomáhá. Můj muž je na pořádek pedant. nevím jak to bude dělat až budeme mít miminko 🙂
Vysavá a vytírá obden, kohoutky u umyvadel musí být v rovině 🙂 Vše je srovnané a když se s tím jinak pohne hned to poopraví do polohy jak bylo 🙂
Každá věc má své místo a vše musí být tip top 🙂
Takže tohle je taky mazec 🙂 a když vytřu řekne že je to na ho.. a jde vytírat znovu 🙂
Upadne mi nádobí (stane se) bere mop a jde vytírat, a toho nadávání 🙂))) Takhle žijeme my,ale ostatní nechápou 🙂
U nás taky z 99% dělám vše já,tedy pokud není potřeba smontovat nábytek,či odvézt auto do servisu-ale to zase není tak často,občas dojde nakoupit,cca jedenkrát za měsíc vysaje.Víc než můj muž mi pomohou děti.
S miminkem mi prakticky nepomůže,asi by mi to tak nevadilo,kdybych se vyspala.To pak člověku vadí všechno.Malá je od porodnice nespavec.
@portinari Máš pravdu,užití slovesa "pomáhat" je vtipné...
@jjustyna Já i když ho požádám,tak mi řekne :od čeho mám 4ženské?Ale jsem toho názoru,že když chce něco po dětech,tak by měl jít příkladem.
@smaug Když jsem mělo jedno dítko,tak jsem zvládala v pohodě vše sama,ale i tak je fajn a určitě i správné,když se partner podílí🙂
Manžel je zlatej. Pere téměř z 80% on (někdy si z něj dělám srandu, že to už dělá sportovně a že ho to snad musí bavit), vaří minimálně 2x týdně, když se vracím domů pozdě a úklid zvládne taky (sice z toho nadšený není), ale když nemůžu já, tak chápe, že musí on. Musím říct, že za ty roky jsem ani jednou neslyšela nějaký námitky, jako že je chlap a že on dělat doma nic nebude. V tomhle jsme rovnocenní partneři. Něco zvládá líp a s větším nadšením, ale zvládá to. Nechtěla bych chlapa, který má problém hnout doma prstem.
Děti zatím nemáme, ale vím, že manžel se na děti už těší a bude se zapojovat. O to se vůbec nebojím.
Řekla bych, že hodně záleží také na tom, z jakého prostředí pochází a jak trávil svoje roky bez závazků. Pro moje a manželovo okolí je práce doma a čas věnovaný rodině naprosto samozřejmý, takže by nikoho z naší i jeho rodiny nenapadlo hrát na rozdělení ženské/mužské činnosti.
@soyevita I jeho máma říká že to nesmí tak přehánět, že s dětma to pak bude jiné. A on počkeeej já je vycvičím 🙂)) tak nevím asi to bude kdo z koho 🙂
Na svatbě při rozbíjení talíře si vzal smetáček i lopatku a jel.A to bylo tak na cca 15 - 20 min 🙂 pořád nacházel střepy 🙂 a pak mu to můj taťka z lopatky vykopl a všichni hosti no to neeeeee 🙂
@soyevita A tak proč si to tak nenastavíš i doma? Jasně že po letech, kdy to po muži nikdo nevyžadoval se to zavádí těžce, ale nevidím jediný důvod proč to tolerovat. Tohle je jen o komunikaci 😉 abych honila lidi v práci a pak ještě chlapa doma a dělala z něj malé dítě, tak to by mě už fakt muselo klepnout, na to nemám čas a energii 😅
No jo, extrém a extrém 🙂 co by člověk dal za zlatý střed, co 🙂 já jsem tedy také puntičkář na úklid a můj partner vůbec, takže to je taky problém. Alespoň kdyby v tom byla rovnováha 🙂
@journals My jsme spolu 8let a snažím se od začátku.Dřív mi pomohl víc,i s dětmi které nejsou jeho,ale jako kdyby byly.Vychovávala jsem je od malička sama.Biologického otce v podstatě neznají.Takže ho vzaly za vlastního.Jenže z malých a poslušných holčiček se pomalu stávají pubertální slečny.Ale i tak jsou hodné.
Nevím,kde dělám chybu,ale prostě se mi nedaří zavést dělbu práce.
Prostě jak přijde z práce,tak už chce mít klid a pohodu,pustit si telku,kafíčko,večeři a pak spokojeně spát.O víkendu taky potřebuje odpočívat😉
Manžel doma většinou vaří a nakupuje si na to vaření. S miminkama tak do 1,5r nepomáhal vůbec, to první asi jednou přebalil. Doma se dětma moc nezabejvá (akorát prudí, když jsou moc hlučný) ale rád je bere na výlety i sám a i na více dní (od toho cca 1,5r a to včetně přebalování). Jinak přes týden je nonstop v práci, takže jsem doma s dětma většinou sama. Uklízení, úkoly, to je vždycky na mě. Po devíti letech, co mám děti, jsem na dně, nevyspalá, unavená, protivná a nic mne nebaví ☹ Psychická podpora 0. To je na tom to nejhorší.
@soyevita takhle to měl i můj taťka. Seděl u stolu a na dotaz: proč nejíš, odpovídal: nedaly jste mi lžičku. Mám 4 ženské, tak vstávat nebudu. Od manžela jsem to nikdy neslyšela. My to máme tak nějak zařízené, že on mi pomůže doma, já jemu kolem baráku venku. Není pro mě problém posekat zahradu nebo stříhat stromky, on zas občas udělá palačinky k večeři nebo zapne pračku. Mamka ten taťkův přístup špatně nese až teď, až jsou sami dva a my se ségrama jsme pryč. Teď už je ale pozdě cokoliv předělávat, měla začít dřív. Jen nevím, jestli to jde ☹. Tento "chlapský" přístup si ženské nezaslouží, taky se k nim takhle nechováme..
@konidana Tohle naprosto chápu. Mě manžel pomáhá, i tak jsem po 4,5 letech doma kolikrát na dně. Připadám si vyhořelá. Nedovedu si představit, kdyby se zapojoval ještě míň. Zrovna včera jsem musela zrušit setkání s holkama, se kterýma se vidím 1x za půl roku a bylo mi do breku. On má o víkendu 3 večírky a já zas zůstanu doma s krtečkem a horou prádla. Doufám, že aspoň vymyslí jídelníček na víkend, to mě momentálně totálně nebaví a jedla bych jen suché rohlíky.
No..přemýšlím, jak to shrnout. Dokud jsme byli sami, po podnájmech, oba hodně zaměstnáni, šlo to nějak samo, byli jsme věčně pryč a binec snad ani nebyl. Narodila se 1.dcera, spolu s péčí o ni, nespaním, únavou přišlo rozčarování, že mi nepomáhá, spíš s nikdy nekončící denní šichtou. Uklízel 2-3x do roka obr úklid, s odtahováním skříní, vyklizením linky, lustry atd. Luxuje. Teď je to lepší, pomáhá daleko víc - dovedlo ho k tomu asi to, že nezvládnu co dřív, dětí víc, zdraví míň. Naučila jsem se úkolovat - poskládej šuplík, srovnej lejstra atd. A vaří, nakupuje, několikrát do týdne.
(Sám nikdy třeba nešel s kočárkem, to mě mrzí, ale už je to vyřešené).
Tak toto taky ted doma resim, tri deti 7,6 a 4mesice (kluci). Rano odvezu do skoly,skolky odpoledne vyzvedavam pak jeste ut a ct krouzky. Nakoupit doma poklidit, ted jeste predvanocni shon. A kdyz chci aby manzel umyl v sobotu po obede nadobi tak to samozrejmne pocka, radsi tv. Nechci po nem aby vytiral, varil (nevari neumi max okrajet brambory neco nakrajet nastrouhat) a kdyz chci jednou za cas odtahnout gauc umyt lustry tak taky proc zas. Maleho donese vecer do vanicky a specha koukat na zpravy ( kdybych doma nebyla tak vim ze ho umyje ale proc by to delal kdyz doma sem). Me se akorat divi ze porad uklizim, vysavam.
Tvl, ty kecy "co bych to dělal já, když mám doma ženské" zkoušel i náš tatík, ale tak od cca 18 let věku (našeho) ho s tím máti poslala do háje, že máme svých starostí dost a když nechce zvednout zadek, ať si umře hlady :D Pak, že starého psa...
My dva máme naštěstí k úklid ryze pragmatický přístup a oba jsm žili sami, takže jak já, tak přítel zvládáme běžnou údržbu domácnosti, rozdělenou tak, že každý dělá to, co ho míň otravuje, resp. jak má kdo čas. Na rodičáku tomu nebude jinak, ten opravdu není od toho, aby se ze mě stala posluha, v tom jsme taky naštěstí zajedno. Taky ví, že kdyby na mne zkusil nějaké kecy typu ženská práce, že by letěl tak rychle, že by ani pípnout nestačil.
Manžel umí zastat jakoukoliv práci v domácnosti. Pokud je třeba umyje nádobí, vynese koš, vyluxuje, klidne i vyžehlí. Cokoliv. Někdy to udělá sám od sebe, někdy vidí, že uklízím, tak se zapojí a někdy ho o nějakou drobnost poprosím. Každopádně se zapojuje, jak je momentalne treba. A co se tyce pece o malého, tak tam funguje na 100% od narození az doted, kdy je malému 18 měsíců. Když má volno, vstává s nim, udělá snídani, prebali, oblékne.. pokud potrebuji nebo chci někam jet, bez problemu se o něj postará. Zablbne si s nim, vezme ho na procházku, vykoupe, uspí. Jako táta je musím říct fakt úžasný a malý ho miluje 🙂
Mnazel nakupuje velke nakupy, vecere robime tak pol na pol ( obed ma v praci), upratujeme spolu...jedine, co robim plne ja je pranie, manzel ma snad pocit, pracka je UFO a to je Itak, tak nechapem, co ma taky respekt. Co sa tyka maleho, manzel zvladne vsetko, co ja. Teraz som bolav nemocnici 6 dni a zvladli to uplne super. Od zaciatku je velmi aktivny otec. Ja som partnerka, nie sluzka. Obaja sme na 50% rodicia, len spolu sme 100%. Obsakujeme do urciteho veku deti, nie dospelych muzov, ktorych sme si brali, aby sme spolu mali zivot lahsi, nie narocnejsi.
Tak to muj chlap je celí tyden v kamionu jsem uplne na vse sama. topime krbem a drevo si musim take nosit sama mame 20mchlapecka.A kdyz je muj chlap doma o vikendu tak tu ma 5leteho syna s predesleho vztahu a vubec se o nej nestara misto toho aby byl s detma de neco kutit ven ale ani jedno sveho syna si nevezme i kdyz je treba teplo.do toho mi sem da svagrova na hlidani sve dve dcery jednu 4letou a druhou 11mesicni .do toho chce mit chlap navareno vygruntovano napeceno a postarano o deni a o nej.tak takhle to zas chodi u nas
Na jednu stranu chápu, že když chlap chodí do práce a žena je doma s dětmi, nepracuje, tak většina povinností kolem domu a dětí leží na ní, pač co by jiného dělala že. Ale zase aby si chlap představoval, že bude pomáhat s úklidem tím, že zvedne nohy když žena vysává, tak to teda ne. U nás to je tak, že muž pracuje, já studuju, první dítě na cestě. Oba jsme časově vytíženi, takže si se vším pomáháme. Věci jako sobotní úklid děláme společně, ty utři prach tam já zase tady, ty vysaješ, já vytřu podlahu...
@indi001 No jo a pravěk už byl. To chodili nas mamuty-teď už neloví mamuty, ale vlastně jezdí . Je to podobné, jenže maso se dá přinést z obchodu, takže nějaký čas na děti by si udělat mohl, že.Jemně by to chtělo naznačit, že sice strážce krbu jsem já, ale potřebuji občas ubrat plyn. Nebo dolít benzín. 🙂
Dítko zatím nemám,ale muž mi v domácnosti pomáhá. Tedy převážně dělá plno věcí on 🙂
Vytírá, vysává a utírá prach (je to ďábel na špínu)
A pevně věřím že až budeme mít miminko, že toho také plno zastane a pomůže nejen v domácnosti ale i s dítětem 🙂