Jak je na tom Váš vztah, když jste s mužem stále s dětmi?

@astyna Díky, jedno dítě jsem taky tolik neřešila. Chodila jsem na půl úvazku do práce, takže chůvu jsem prostě mít musela a párkrát jí využila i na akci s manželem. S druhým dítětem už nemůžu pracovat a peníze právě nejsou ani na dovolené, ani na tu chůvu. Občas někam na pár dní vyjedeme, ale sbalit ten cirkus pro obě mrňata je taky dost na palici a děti navíc nerady cestují - řvou. (Babička je od nás sice 10 minut autem, ale nepohlídá.)

My jezdíme od narození pořád jen s dětmi. Minulý rok jsme si poprvé užili sami pro sebe prodloužený víkend , když byly děti na táboře, čili asi po 8 letech. Děti jsem se nebála svěřit, ale dvě malé najednou babička hlídat nechtěla, cizí jsem nechtěla otravovat a chůvu nemohla platit. Jinak jsme na výletech furt celá rodina spolu, nebo já jsem s dětmi doma a manžel v práci , nebo na výlety bere děti klidně i sám manžel. A to od jejich 1 a 3 let. Děláme levné výlety do přírody do okolí. Pěšky(kočár,šátek), na kole(vozík, cyklosedačka), vlakem, ... . Je to mazec, potřebovali bychom být sami dva spolu víc (kvůli dětem se občas hádáme), ale musí to jít.

Díky, tak to jsme na tom stejně a zbývá nám ještě 5,5 roku 😀 Mně by stačila jen večeře na 3 hodinky...

Vydržte, ono se časem srovná, až ještě povyrostou. Měli jsme tak stejně, a když si jednou moje mamka vzala dovču, aby si odvezla holky k sobě a já si odpočinula, tak jak na potvoru onemocněly a zase šupajdily domů. Tenkrát jsem to normálně obrečela, protože jsem se na to strašně dlouho těšila. Máte krizové období, kdy je nejvíce hlídání a starostí, a člověk se nemůže ani na minutu podívat někam jinam, aby se něco nestalo, ale můžu říct, že bych to klidně vrátila zpátky, strašně rychle to uteklo a utíká pořád, člověk to musí brát tak, jak to je, a najednou pak zjistí, že děti jsou už samostatné a už nás tolik nepotřebují. Abych odpověděla na otázku, náš vztah to nijak nenarušilo, babičce bych je klidně svěřila už v tomto věku - pokud teda nekojíš - k ostatním jsem byla nedůvěřivá, mě nikdy žádná kamarádka ani jiná cizí osoba nehlídala 🙂

@mandala Děkuji za zkušenost. Já zatím krizi vztahu nepociťuji, spíš mi jde o prevenci. Sestře se po roce od narození dítěte manželství téměř rozpadlo, tak mě to přinutilo víc přemýšlet... Babička hlídat nechce ani na hodinu a když vidím, jak se k dětem při občasné návštěvě chová, tak myslím, že by to ani nezvládla, takže je to vlastně dobře 😉 Já se právě taky cizích bojím.

@melounitko Nemyslím si, že se jim vztah rozpadl kvůli hektickému životu s dětmi, spíš to byla asi poslední kapka, kdy jejich manželství neustálo. Ale je to jenom můj pohled, třeba to tak není.

tak my s muzem od narozeni syna taky nikde spolu nebyli, po dvou letech se narodila dcera- takze uz 4 roky 🙂)) ale my jsme prorodinne zamereni, nam to nevadi 🙂)) muz jde obcas s kamarady na pivo, na ryby, ja jsem doma a kdyztak si zajdu dopoledne s nejakou kamoskou nebo mamkou, babicku hlidaci mame jednu (ostatni jsou uz stari-nesverila bych jim male narocne deti)-ale jeste jsme ji nevyuzili 🙂))) mozna nekdy v budoucnu 🙂)) ale ja bych si prala jeste jedno miminko, tak uvidime, se to zas posune 🙂))) vsak si chlapa jeste uziju, az deti vyrostou 🙂))

Vztah je JINÝ .. úplně. Nejsme 1.milenci, 2.opory, 3.kamarádi...jsme 1.rodiče, 2.plánovači, 3.kámoši a milenci.. ven se dostanem 2x do roka, spíš míň. Ale, no mě ta změna zaskočila u prvního dítěte, s druhým už tak nějak víme, co s dětma, kam s dětma a jezdíme s nima..pod stan, kempovat, chaty, chalupy, víkendy u známých.. a to, co bylo dřív nám nechybí. Ale jsme starší, oba vyblblý až až před naším manželstvím.

Málokdy jsme spolu sami, ale když nám zbyde doma jen nejmladší dítě, tak je to balzám. Dáme ji večer spát a posedíme spolu sami u vína před domem na terase nebo si pustíme pěkný film. Po tolika letech s dětma už dokážeme načerpat společnou energii i z klidného večera doma.

@melounitko Myslím si, že se nemáš čeho obávat, že máte vztah na pevných základech. Děti rostou a ten kolotoč kolem nich se začne točit pomaleji.
Víš, život toho přinese tolik, že nikdy člověk nemůže předem tušit, co by mohlo způsobit rozvrat manželství, zaobírat se takovými myšlenkami, to si člověk akorát ubližuje.

Měj se, užívejte si dětí a ať vám to pořád klape!