Jak často by měly babičky vídat vnoučata?
Ahoj, ráda bych znala Vás názor na to, jak často je optimální, aby si babičky půjčovaly Vaše děti. Bydlíme na stejném sídlišti s mamkou i tchýní, mamka pracuje a má svůj celkem bohatý společenský život, takže jednou, dvakrát týdně se jdeme projít. Zato tchýně je v domácnosti, nemá co na práci a jedinou zábavu vidí ve vnučce. Téměř každý den se dožaduje, jestli jí dceru půjčím. Nechci aby si jí brala tak často, jednak jsem s dcerou ráda a tchýně navíc dceru extrémně rozmazluje a teď je v tom věku dvou let, kdy přesně zkouší, co si může dovolit a je třeba přeci jen nějaká přísnost. Řekla jsem jí, že jí nebudu dávat dceru tak často, že myslím, že dostačující je, když si jí vezme jednou za týden. Já sama nejsem z moc veliké rodiny, babičku jsem měla jen jednu a protože byla z jiného města, vídali jsme se max jednou za tři měsíce. Proto mi návštěva babičky jednou za týden připadá naprosto ok. Když jsem sama doma, poradím si s ní, prostě řeknu, že máme své plány a hotovo. Ale ona volá manželovi a hraje na city, jak jí je smutno a jak jí v životě nic nevychází a že moje dcera je její jediná radost a bla bla bla. Manžel aby měl klid tak mě vždycky prosí, ať jí holku dám, ale já mám pak takový vztek, nepořizovala jsem si dítě abych tím vyplnila čas znuděné stárnoucí paní. Svoje děti vychovala a vnouče by mělo být zpestření, nikoli životní náplň. Nejvíc mě štve, že se kvůli ní nechci s manželem hádat, ale štve mě, jak s ním manipuluje. On to nevidí, nebo spíš nechce vidět, protože pořád je to jeho máma. Ale já tohle vynucování úplně nenávidím. Jen pro příklad, když jsme jeli na návštěvu k našim na chalupu, ráno spěcháme, balíme a ona zavolá plačící, že má hroznou depresi, jestli by mohla dceru na chvilku vidět, než odjedeme. Já pěnila vzteky a ona odešla z brekem, že jí nemám ráda. Ale copak tohle je důstojné u 50-ti leté paní? Když jsem byla v létě na týden s dcerou na chalupě u našich, tak bez pozvání přijeli, protože to už prostě bez ní nemohli vydržet. Řekla jsem tedy, že už se s ní nebudu každý den dohadovat a prostě jednou týdně si jí může vzít, má i druhou babičku a tátu, kteří s ní chtějí trávit čas. Tak je oheň na střeše, manželovi se to taky nelíbí a osočuje mě, že to, že já jsem viděla babičku jednou za uher neznamená, že je to tak normální a že když bydlíme vedle sebe, tak není důvod, proč by jí neměla vídat častěji. Já už mám na ní ale takový vztek, že se nám tak montuje do života, že už se mi fakt z trucu jí nechce dávat ani kdy by se mi to hodilo, to raději všechno absolvuju s ní. Co si o tom myslíte? Jsem mrcha? Já si prostě myslím, že mám právo o tomto rozhodovat a nelíbí se mi, že když jí nevyjdu vstříc, řeší to s manželem.
@rajecka Na tohle asi jednoznačnou odpověď nedostaneš. Dříve rodiny bydlely více pohromadě, takže babičky byly denní součástí rodiny s malými dětmi...dnes je to trochu jinak...Oboje má svá pro a proti, podle mě není špatně ani tak ani onak. Je to jen o Tvém a Tvého manžela nastavení, jak vy stanovíte "pravidla".
Nevím co poradit, moje mamka není hlídací typ. Děti mi pohlídá jen když jsem u toho taky. Nesmím si ani jít nakoupit, že by mi děti pohlídala. A tchýně? Ta je pravý opak, dcerku chtěla když měla měsíc na týden- beze mě. Dítě jedině u ní beze mě a přes noc. Jinak nepohlídá, nepřijede, nevezme ven. Jinak dělá to samé co popisuješ, nedávno za námi přišla na dětský den, dcerka poslouchala muzikanty- moc se jí to líbilo a tchýně že ji odvede aby se svezla na koníčkovi. Odvedla ji, když jsem po půlhodině šla za nimi, tak stáli mimo frontu a nakonec jsem byla já ta zlá kdo ji po další půlhodině odvedl. Za celou hodinu nebyla tchýně schopná si stoupnout do řady ... a takto to dělá často, dá dcerce před jídlem bonbony a pak jí je vezme, že maminka nechce aby je jedla ....
Takže jsem se zařídila po svém, jestli příjdeš na to co je ideální a aby to fungovalo dej mi vědět 🙂
@anetka1701 Tak to je přesný, tchýně vyrostla se svojí babičkou, protože její máma šla od 2 měsíců zpátky do práce a dodnes říká, že babičku měla raději jak vlastní mámu. S první synem také bydleli v bytě s rodiči a dodnes je manželova babička velitelkou celé rodiny, proto je pro ně šok, že já mám tchýni na párku. Dokonce prý jednou babička pronesla, že se chovám ke tchýni neuctivě 😀
Poridte babicce stene... 😉
@rajecka No, já bych si teda v rodině moc zlou krev nedělala, ještě se můžeš dostat do situace, že budeš za každé hlídání vděčná. Teď jsi s malou doma, ale až začneš chodit do práce, malá do školky, onemocní...
Já bych si teda s tchýní sedla, řekla jí, jak si představuju výchovu své dcery, a nastavila pravidla. S tím, že pokud je bude dodržovat, fajn, pokud ne, nebudu jí moct dceru svěřovat tak často. Pokud tohle absolvovat nechceš, fajn, Tvoje volba, pak prostě kdykoli, kdy bude tchýně volat, řekni, že už máš jiný program.
Já mám svoji mamku, která je k hlídání ochotná (ale ač důchodce, stále část týdne pracuje), mám 150 km daleko a tchýni 15 km, ta je ale ještě stále v práci a ne vždy je ochotná hlídat, sama za vnučkou přijede málokdy. Nemůžu říct, že by mi to až tak zásadně vadilo, spíš jde o to, jaký vztah si to dítě vypěstuje k prarodičům. Pokud jeví malý zájem, může je to jednoho dne hodně mrzet. A pokud zájem jeví a není jim umožněno se s vnoučetem stýkat, jdou časem ty vztahy taky do kytek.
Nechápu, nerozumím 😅 😉 ...naše holky nechce nikdo, zájem max. po telefonu, takže tohle se mi zdá jako neuvěřitelné štěstí.
Sama mám krásné vzpomínky z dětství, kdy jsem s prarodiči trávila opravu hodně času (moje matka vystudovala dvě VŠ) a hodně mi to dalo!
@rajecka no, tak máš jasnej důvod, proč se to děje... Já zkoušela všechno, nakonec jediný co zabralo byla slovní agrese "nedám, moje" a nazdar... Jako fakt je to její problém, že si neužila svoje děti a chce si to kompenzovat vnoučatam :o( Co myslíš? mně to taky strašně štve...
Pro začátek musím říct,že té chápu... Tchýně u nás bývalá taky pečena,varena. Každý druhý víkend jsme k ní jezdili na oběd a jednou v týdnu si brala dceru když přijela z prace na hřiště,přivezla ju k večeři. Ale na oslavě jejich prvních narozenin ji viděla naposledy,krátce na to ji diagnostikovali rakovinu slinivky,o měsíc později zemřela a ja teď i po dvou letech vidím,že to myslela dobre,pracovala,starala se o svou tchyni a i tak si našla čas na vnučku,jakoby věděla,že si ji neužije dost dlouho na to aby si ji dcera pamatovala,zbyli ji po ní jen náušnice... Na druhou stranu mojí rodiče,kteří schodku okolností jako tchýně bydlí deset minut od nás,dceru měli na návštěvě u sebe bez nás za celé tři roky,co je světě vsehovsudy třikrát z toho dvakrát ji přivedli po dvou hodinách,že pláče a oni nevědí co sní. Jednou za týden,někdy i za měsíc přijedou na kafe,zahrnou dceru cokoladam,bombonama a tím pro ne jejich role končí.... Roli babičky skvěle supluje pritelova babička,prababicka dcery,ktera se hecla a před dvěma týdny si dceru vzala i na noc a skvěle si to užili,dcera po nás ani nevzdechla a jeste hrozně plakala,když jsme pro ní přišli,tenhle víkend si ji prababicka bere znovu a ja jsem ráda,že s ní chce trávit čas,dokud jeste může. Nejde mi totiž o to,odpočinout si a vyrazit někam za zábavou,ale o to,že s ní chce prababicka trávit čas,sama od sebe a ne proto,že mi chceme jít s přáteli na pivo nebo se někam bavit.... Chápu,že tvoje tchýně je trochu jiné kafe a chápu,že Chces stanovit nějaké mantinely,za které nejsi ochotna jít a nehodlas se nechat citové vydírat,v tom s tebou plně souhlasím,ale buď řada,že tchýně chce trávit čas s vnuckou,nebude tady věcně...
já bych řekla tak jak to vyhovuje rodičům, tak by to mělo být.
Moji kluci tchána vidí tak 1x za 14dní na 2, max 3 hodiny, bydlí sice od nás 5km, je v důchodu ale nějak za klukama nejezdí, ale když tam s nimi manžel přijede pohraje si s nimi, takže je vidí tak jak je přiveze a průměrně je to tak co 14dní nebo je vidí když ho poprosím aby pohlídal-třeba když byl mladší syn nemocný tak abych mohla se starším na logopedii tak hlídal, ted byla ve školce schůzka pro rodiče bez dětí tak hlídal atd.ale sám od sebe vůbec
moji rodiče oba pracují, kluky vidí tak 1 až 2x týdně jak chci-každý čtvrtek se snaží přijet, to jsou s nimi tak 2hodiny a pak si je tak co 14dní berou o víknedu- většinou na noc, pokud ne tak třeba ráno přijedou kolem 9 pro ně a přivezou je v 18 hodin.
Takhle je to po vzájemné dohodě, samozřejmě pokud něco máme-chceme někam jet neberou si je, vždycky zavolají můžeme si vzít kluky, přijet za klukama nemáte plány? takže chtějí je vidět ale respektují nás jako rodiče a berou je tak aby to vyhovovala ji mi nám
kluci je strašně milují ale naštěstí nějak rozmazlování není-leda v tom že tady mají víc sladkostí, jinak co se týče výchovy souhlasí se mnou, respektují takže není problém, denní režim taky-jak jsou zvyklí spát doma, chodí i tady a dobrý
ted jsou třeba na dovolené v ŘECKU s babičkou a dědou na týden
Až nastoupíš do práce, ráda snahu babičky přehodnotíš 😉
Díky za názory. Celá ta situace je asi ovlivněná mojí averzí k ní. Vím, že spoustu holek nevychází s tchýní ale přesto chtějí, aby si děti půjčovali. Já to prostě nedokážu pořád oddělit, myslím tím - nemám jí ráda, ale vím, že je to pro dceru dobré, když se s ní bude vídat. Prostě nemám tu ženskou ráda a nechci, aby si brala k sobě moje dítě. Asi mám někde i skrytou paranoidní představu, že dcera bude raději s babičkou než se mnou, protože to s ní fakt umí, všechno jí dovolí a opravdu s ní vyhraje. Když mi jí vrací, ani ke mě nechce a to mi úplně rve srdce. I teď bych potřebovala hlídání, pracuju z domova, dcera přes den vůbec nespí a jsem znovu těhotná, ale radši se udřu, než abych jí řekla. Vlastně je asi chyba hodně na mojí straně, nedokážu se povznést nad to, jaká je a čím mě ublížila a vidět ji jen jako babičku svých dětí.
Kdyby mi nekdo malou vzal kazdy den na hodku ven, vubec bych se nezlobila....
U nás je to tak, že jedni prarodiče bydlí dál (MHD 45minut když sedí spoje, autem 20, ale auto nemáme), druhá babička 10 minut pěšky od nás. U prarodičů od narození dodržujeme obvykle intervaly co 14dní na neděli že tam jedem, většinou nás veze tchán, protože s dvěma malýma dětma jsme s sebou tahali spoustu hebel a s uřvaným miminem co se kojí co 30 minut v MHD to bylo za trest. Jim to takhle stačí, mají přímo v baráku dvě vnoučata, a od loňska vedle v baráku další vnouče. Babička mi hodně pomáhala od narození staršího, chodila ještě do práce, ale většinou se stavila třeba po ranní, abych nebyla celý den až do večera sama. A pak po narození mladšího s náma bývala taky skoro každý den. Bylo to s nimi náročné. Ale později už jsem to začala omezovat, zvládala jsem s nima sama, chtěla jsem si jich užít sama, mít svůj program, dělat si věci jak chci a prostě všeho moc škodí. Dneska obvykle se domluvíme 2x týdně, někdy 3x (třeba když 2x v týdnu potřebuju jen děti pohlídat kvůli nějakému vyřizování, tak se vidíme ještě jednou a jdem jen s dětma na hřiště všichni, nebo na delší výlet, procházku, co se mi samotné s nima nechce, ve dvou je to snazší).
Myslím že 2-3x týdně je až dost, pokud obě babičky mají zájem, tak 1-2x týdně obě stačí.
@rajecka Moje současná tchýně řekla mému muži, když se dozvěděla, že jsem těhotná, že jsem to na něj ušila a že si zkazil život a že ať nepočítám s tím, že TO bude hlídat. Nicméně ani přes tohle jí ve styku s vnučkou bránit nehodlám, pokud sama bude chtít, ví, že může přijet. A když potřebujeme hlídat, řekne si o hlídání vždycky muž, já nikdy 🙂.
Nicméně jestli čekáš další, a chceš k tomu přistupovat stylem "radši se udřu", no, obávám se, že si sama zaděláváš na malér. Nemyslím si, že zrovna tohle je důvod, proč se hádat s manželem, a časem by se všechno mohlo obrátit proti Tobě.
Prosím prosím půjč mi tvojí tchyní na pár měsíců. Já jsem totálně bez hlídání už 5,5 roku.....Stále děti na krku.
tam je asi potíž v tom, že máte tchýni tak blízko 🙂 My bydlíme 70 km daleko od mých i manželových rodičů, vlak k nám nejezdí, autobus občas, takže dětí se zbavíme, jen když je k babičce odvezeme. Co já bych za to občas dala mít volné odpoledne a děti s babičkou.
@kathy.skal Mám to stejně, jen babičky ještě dál a jedna pracující a druhá se moc nehrne do hlídání. Je vidět, že je dost těžké se zavděčit. Myslím, že ideál je babička 20 km, celkem v dosahu, ale zase na druhou stranu, už si rozmyslí, jestli přijede každý den.
Já tě chápu. Sice jsem v naprosto opačné situaci než ty, ale dokážu si představit, že kdyby mi tchýně neustále stála před prahem a dožadovala se dítěte, že by mi to lezlo na nervy. Tohle už je fakt přehnané a tchýně by si opravdu měla uvědomit, že vnouče není její životní náplň. Trvala bych na tom, že se stanoví dny, kdy ji bude vídat.. a kdy to bude je čistě na tobě (jak ti to vyhovuje). Pokud nemáš potřebu dceru na chvilku někomu svěřit, aby sis udělala čas jen na sebe, a raději jsi s ní.. tak bych pro klid v rodině dceru "půjčovala" 1x nebo max. 2x týdně. Na druhou stranu, jak tu už někdo psal.. může se stát, že v budoucnu ji budeš potřebovat a mít někoho na blízku, kdo pohlídá, to je k nezaplacení..
Já bych do toho zapojila ještě jednu věc a to je společný postoj tvůj a manželův. Měli by jste mít jednotný názor a ten pak prezentovat tchýni. Pokud by volala jemu on by měl říci, že takto jsme se domluvili a že s tebou sdílí tenhle názor na počet návštěv. Jestli-že ho nesdílí tak to asi bude třeba nějakej kompromis na kterým se nejprve vy dva domluvíte a budete stát při sobě.
Tyjo..co ja bych za to dala 🙂
Zpet k tve otazce...myslim, ze ideál je 2xtydne...1x mi prijde málo
@berynka Nápodobně...
My máme opačný problém. Jedna babička má dvě práce, takže má čas na vnoučata jednou za měsíc, volá obden... druhá babička přijede s bídou třikrát do roka, nevolá nikdy. Absolutní nezájem...jestli jsou zdraví, nemocní, vysvědčení... ☹
Já bych se snažila babičce vysvětlit, že si může malou brát, ale že bys viděla jako optimální např. 1-2x týdně 🙂.
tak unás o je podobné akorát že ten čas trávíme s mojí mamkou, tchýně vídá mladšího synka tak jednou do měsíce a to už je co říct, taky se stalo že ho neviděla 3 měsíce..a děti má jen na "hraní" jako že nenabídne pomoc, hodí se ti to nebo tak..staršího syna kdybych jí a tchánovi nedovezla tak ho vidí stejně jako toho mladšího..unás to je tak, že děti se musí vozit tchánům jinak zájem nemají a když už to tchýně nemůže vydržet tak na 2 hodiny dorazí jednou měsíčně, my k nim nejezdíme už vůbec.
@rajecka Ono se to nedá jednoznačně říct, jak často... prostě tak často, aby to vyhovovalo všem stranám.
Teď jsi na mateřské, tak ti to nepřijde, ale jak dcera nastoupí do školky, budeš řešit třeba 5 týdnů prázdnin, časté nachlazení, různé jiné prázdniny, a budeš ráda, když babičky vypomůžou...
Neříkám, že máš dělat program stárnoucí paní, neříkám, že máš tchýni malou dávat každý den... Tak si prostě urči dva dny v týdnu, kdy jí tchýně může mít - jednou třeba dopoledne, jindy odpoledne - ty si můžeš v klidu uklidit nebo zajít třeba na úřady...
V první řadě bych promluvila s manželem, vyjasnila mu svůj postoj - polopaticky, aby to pochopil a dokázal tlumočit své matce...
Rozhodně bych se snažila to nehrotit, ač vím, že pokud tchýně hraje na city, tak je to těžké... 😉
Jak casto chteji 😉 ! Nejsem zastance toho, ze babicka je tu od toho, aby hlidala vnoucata a rodice si uzivali. Jsou tu pro radu, pomoc, ale ne k zneuzivani. Chci, aby babicka rada hlidala mou dceru a necitila se nikdy: to uz ji zase musim hlidat! Bohuzel vidim v okoli 'zneuzivane' babicky a moc me to mrzi ☹ Ale take je to na mamince ditete, proste na dohode, obe strany=spokojenost
Není to lehké já to mám zase tak, že se mě nikdo neptá a přijedou sem na celej víkend i s vnoučatama dvěma a s matkou těch vnoučat a dělají tu děcka celej víkend bordel.
Sedí tu pijí kafe místo toho aby vzal někdo děti ven a malá mě po takovém víkendu 2-3 dny propláče.
Příteli jsem to říkala ať jim to nějak taktně vysvětlí. Nejhorší je že pak mám celý týden co dělat s maličkou a také to tu uklidit po nich.
Jednou týdně mi přijde opravdu málo, souhlasím s @elvira . Navíc dítě za vaše osobní rozpory nemůže, není fér je od sebe takhle odtrhávat, když má dcerka svou babičku tak ráda.
Využila bych toho ve prospěch všech - stanovila pevně 2-3 dny v týdnu, kdy bych dcerku babičce svěřila a na ty dny si naplánovala své aktivity. Bez nějakého vymezování.
Sedla bych si s ní, řekla jí, že jsem si vědoma, jak má svou vnučku ráda, ale že máš také svůj program a jsi ráda za to, že máš možnost se své dcerce věnovat. Takže navrhuješ kompromis, kterého by se měly držet obě strany.
Tvůj muž uvidí vstřícný krok, ty budeš mít i čas pro sebe a dcerka si bude moci užívat babičku, která ji má ráda a hraje si s ní.
@rajecka ja jsem teda asi v mensine, ale naprosto te chapu!! Mam svou tchyni celkem rada, ale to, co popisujes bych nesnesla. Rodina jste snad primarne ty, manzel a dite, nikdo dalsi. Moje deti uvidi obe babicky jednou za 14dni az 3 tydny a vic ani ranu. Pritom moji mamku taky miluju..ale aby se k vam tchyne takhle furt cpala fakt neni normalni. Sedni si s manzelem a domluvte se na kompromisu, ktery budete respektovat vsichni, jinak vam to akorat zkazi vztah.
@rajecka Já Tě chápu, už jen proto, že ke mně se moji tchánovci chovali a chovají strašně, ale to je jiné téma..
Pokud ale píšeš, že to tchýně s Vaší malou fakt umí a že se malé kolikrát ani nechce vracet se domů, tak bych jí tu babičku dopřála co nejčastěji. Zkus se nad vlastní pocity povznést a říct si, že tím obohacuješ dcerku.
Nedávno jsem četla tu na MK v podobné diskusi moudrá slova o tom, že maminky opravdu nemusí mít strach, že tím, že půjčí své děti prarodičům, vytěsňují samy sebe ze života dětí. Bylo tam psáno, že děti mají srdce neuvěřitelně široké, takže i když budou mít své prarodiče rády, vždycky budou milovat tu svoji jednu jedinou maminku 🙂
Já si myslím že právo je na tvojí straně... Taky by mně to štvalo - když je dcera s babičkou často, tak se pak mění, je rozmazlená, špatně se s ní vychází :o(
Moje tchýně měla jediné dítě jako stará matka v pětatřiceti, navíc měla v baráku nastěhovanou svojí matku - takže o dítě se doslova rvaly... Navíc tchýně pak nastoupila do práce a cca. od půl roka se o mého manžela starala babička... A to tak, že nechodil za kamarádama, do školky - opravdu celé dny trávil jen a jen s babičkou, rodiče chodili z práce až pozdě a pak i ve školním věku ho do školy i z vodila babička, kroužky, kamarádi - nic neexistovlo... Dokonce s babičkou bydlel až do svých 12ti let v jednom pokoji!!!!
No a tchýně si představovala, že to s mejma dětma bude stejně :o( Trvalo to dlouho, než pochopila a zkouší to doteďka...