Jak bojujete s partnerem proti stereotypu?
Ahojte holky, jak bojujete s partnerem (manzelem) proti stereotypu? Jake spolecne aktivity delate i s detmi?
@zmrzlinka - přesně !!! a co s tím ? on mi sice pomůže, veme syna ze školy, udělají úkoly, veme ho na fotbal, ale tím jeho pomoc končí... já sice chodím do práce na zkr.úvazek, takže si od dětí odpočinu, ale pak jsem s nima furt doma, a nestíhám se starat o domácnost, když furt řešim jejich dotazy, požadavky, hádky... jsem z toho fakt vyšťavená, děti jsou zvyklé že je uspávám, počkám dokud neusnou, tzn. do 21h, takže ani večer nemám chvilku pro sebe..už mě z toho fakt hrabe a dost se doma hádáme... a on to nechápe!!!!!!!!!!!!!!
@janca26 ja to řeším od ledna co s tim.Moje poznatky:
1. Muj manzel vubec nevi co všechno musím s mininem stihnout kym je ten 5 letej ve skolce
2. Nikdy nepochopí jak se citim....a ani nemuze nikdy nebyl na mateřské 😁😁
3.Nema cenu mu cokoli vysvětlovat....ma svoji pravdu
4.Cim vic to řeším tim je to horší
5.Zmenu asi nemuzu ocekavat....bud se s tím smirim nebo se rozvedu.....ale budu se rozvadet protoze manzel jezdi na kole a nevi kolik pracek za den vyperu ?😁😁😁
6.Asi mi uz doma hrabe.... ještě za mam brigadu kde se citim jako člověk 😁
@zmrzlinka zmrzlinko tys to krásně shrnula... 🙂 nejvíce se mi líbí bod 3... můj manžel sice několikrát uznal že by mateřskou a tu péči prostě nedal.... že je to hrozný... na druhou stranu když po něm něco požaduju tak slyším:
1. co po mě chceš je mi už přes čtyřicet (přesně bude 43)
2. ty to ještě zvládneš, seš mladá (je mi 36)
3. ale moje ségra (manželova), to taky všecko zvládla sama, švagr jí s ničim nepomoh
4. musím odpočívat jsem po práci / půjdu do práce
5. dneska sem hrozně rozlítanej, vůbec sem se za celej den nezastavil a jdu do práce
(tzn. dělal asi 4 činnosti najednou 🙂) ).
Já jezdím s manželem - kolo, lyže, voda, stanování, skály..i s děckama. Jezdila jsem i jako těhotná i s malým miminem. Osvědčil se nám vozíček za kolo když byli malí a pak tažná tyč. Dnes už oba kluci drandí sami na kolech, lyžích.. nesedím jak trubka doma a jsme spolu, máme společné zážitky!!
Po dětěch jsme se změnili oba.... děti všecko změní...a je to dost náročný... a my holky potřebujeme taky někdy vypnout a mít nějakou jinou "aktivitu"
@zmrzlinka holky a uvazovaly jste nekdy nad tim, ze když se rozvedete, tak to bude ještě horsi- ze na to budete uplne samy??? ja nevim jak nekteri uvazuji uplne spatnou cestou, ale i v okoli mam pary, co se rozvadeji, ze manzel není doma nebo nechape kolik toho ta zena dela. Prijde mi to uplne zbytecny. Podle me je manzelstvi hlavne o komunikaci a stanoveni nejakych mezi přijatelných pro oba, proste si o tom promluvte pokud možno v klidu a at chlap navrhne nejaky reseni a proste ho postavte před hotovou věc - ty ted jdes na kolo, ale ja od 20h na hodinu cvicit a proste hlidas, staras se, uspavas. V sobotu je rodinny vylet, tak nic jiného si neplanuj atd. Ja sama vim jaky to je, když je na to clovek sam (mam tu 3 deti a manzel tu tyden není vůbec, pak zase par dnu jo a tak se to strida), ale zas ty dny, co tu je se ho snazim vyuzit s pomoci, aby odvezl deti do skoly, pohlidal malou nebo nakoupil atd. Prece je to o tom, ze si ti dva musí vypomoct. Naopak tu dobu, co tu není, se to snazim prezit s co nejmenší ujmou na zdravi a tesim se az tu zas bude, aby mi pomohl.
Tak to je husté holky, mému bude 50 a jednak na to nevypadá a chválabohu se tak ani nechová. Já jen napsala, jak to děláme my doma, ten boj proti stereotypu. Ale ono opravdu záleží i na protějšku - jestli má zájem! Přeji hodně sil
jj, chce to hooodne komunikace..ale v klidu..ne uz se hadat, kdyz nam pretece pohar trpelivosti. chce se to odprostit od emoci a v klidu to rozebrat - vim, je to tezke..tez se ucim
Přijde mi, že se tu trošku začalo řešit jiné téma, než bylo nadhozeno. Ohledně stereotypu nedělám nic, napsal si ho užívám. Nemám ráda změny, manžel taky ne, užíváme si klid a pohodu a vzájemnost. To neznamená, že jsme pořád doma, ale prostě děláme víceméně pořád to samé. Někdy se projedeme na motorce, někdy nějaká akce (většinou taky kolem motorek), někdy spolu zajdeme na pivo. To hlídá tchýně. Spíš zatím nějak moc nezapojujeme malou, protože to moc nejde. Je jí rok, zaplať pánbůh už aspoň může jíst normální jídlo, takže sváča na cestu problém není. Ale bohužel dcera je "dománek", spí pořád dvakrát denně, dopoledne cca dvě hodiny a odpoledne hodinu a půl. To ale doma. Když je kdykoliv jinde, je to na prd. V kočárku usne horko těžko a spí max hodinu, spíš půl. Když jí dám do postýlky nebo ohrádky, je to lepší, ale spí i tak málo, hodina deset je strop. V autě to samý, spí prostě mnohem míň než doma. Večer je tím pádem vyřízená a na ránu. Navíc blbě snáší zážitky, jak je toho moc, je večer protivná, nemůže usnout, brek, atd. Takže s ní zatím fakt žádný výlety moc nejdou. Ale však co, věčně to tak nebude a těch pár měsíců/rok to už přežijeme.
No mě tohle vlastně poradila tchýně, chceš být s ním? Tak ho následuj. Ona to tak dělala a jsou v manželství s tchánem už cca 50 let.
Můj muž je velmi pracovně vytížený a proto trval na svých koníčcích, prostě že potřebuje oddych. Já to nejdřív brala jako sobectví, že si někde jede a užívá si! Beze mě.. Ale pak jsem začala jezdit s ním a jedině tak jsem dosáhla toho, že jsme konečně spolu. A pak přišlo i to, že jsme začali společné aktivity plánovat spolu, s ohledem na můj stav či později na děti..
Ve druhé větě má být naopak, ne napsal. Autocorrect 😉
holky my se teď spolu skoro nebavíme, poněvadž po posledním víkendu - manžel sice se synem pryč, já doma s dcerou, jsem zase přetekla a všecko to na něj navalila, možná sem byla i hnusná nevim, řekla jsem mu, že chci mít taky na něco čas a že by mohl bejt i s oběma dětma, no a taky že mě má jen na to jedno plus vaření, vyprání, úklid... nejdřív sem myslela že to trochu pochopil, ale druhej den ráno se mnou přestal mluvit, resp. mluvíme, ale nedá mi pusu, nepohladí... prostě se zabejčil...že sem ho naštvala.. nevim už co řek.... nevim co s nim mám dělat ☹( má odpolední, tak se nevidíme.... Já sakra chci aby taky občas pohlídal obě děti a já mohla třeba na blbou hodinu vypnout !!!! Chci toho tak moc ??? Jak na něj aby to pochopil a nehádali sme se u toho???
@janca26 zacni omluvou, ze jsi na nej byla hnusna a je ti to lito, atd...nejdriv sypej popel na hlavu sobe a pak zacni, co od nej chces -at se te snazi taky pochopit, ze potrebujes od tech deti na chvili vypnout, trochu si obnovit sily a zrelaxovat, ze pak z toho bude mit prospěch i on a deti, ze na ne budes prijemnejsi ...A ze te mrzi, ze to není jak dřív, ze uz spolu nemate tolik kontaktu jako pusa, pohlazeni a ze bys rada, aby se to vratilo zpet...ja vim, cizimu se dobře radi, ale za zkousku nic nedas. Když uvidi, ze jdes mirnou cestou a porad jen nevyčítáš, třeba to pomuze.
jinak ad. tema stereotyp - mam to podobne jako @barumat nemam rada zmeny, tak si uzivam "to byt doma i když koukam na telku a vlastne ani nevim co tam jde". Naopak my zas mame dite, co je spolecensky a je mu jedno kde spi, takze zvlada akce se staršími dětmi, práce se mnou atd. proste porad plánuju a vymyslim akce pro deti v miste nebo pobliz - akce z mateřského centra, kamarádky na hriste, spani u nas, dcery u nich atd. porad jde něco planovat i za par kacek...
Jooo stereotyp! Taky jsem si rikala ze uz je to doma porad dokola,ze uz je to na palicu. Máme syna 1,5 a dceru 4m. S manželem sme 10 let. Ted po 3 týdnech s malou v nemocnici sa na ten STEREOTYP zase tesim. Ale vim ze po tydnu doma budu zase mrcat ze to je furt dokola 😀😀😀 To sme my ženské, vecne nespokojene 😀😉
@marcinek děkuju asi to zkusím.... co mi zbývá... asi si zkusím ten čas s dětmi užít po svém a to že nemám čas pro sebe ... nějak vydržet... za pár let mě děti nebudou tak potřebovat a třeba mi to bude líto.. a budu mít najednou času habaděj.... a manžel ať si dělá co chce, nemůžu ho nutit ať je s námi... když má důležitější věci než trávit čas spolu jako rodina...☹
Ahojky, my víceméně nijak nebojujeme, manžel na společné aktivity moc není, sem tam nějaká společná akce (čarodky, výlet do zoo, dětský den) ale to ho ještě někdy přemlouvám, ale jinak néé, snažim se to manželovi vysvětlit, dost mě to trápí, že ten čas netrávíme víc společně... on se teď zhlídnul v kole a běhání, takže na nás skoro vůbec nemá čas, a mě ten stereotyp hrozně ubíjí a jsem protivná a naštvaná... a tak to stojí za nic.... ☹