Hlídají babičky opravdu rády?

obě babičky v důchodě, hlídají rády..pravda, že spíš několika hodinové akce, ne víkend, ne několik dní..
a hele, je to zvláštní, ještě mi není 40 a těším se, až bude mít mužova 15dcera mimi, třeba za 10let - budu moct zas muchlat miminkóoo 😀

Nám nikdo nehlídá, babičky jsou daleko a nepřijedou, aby pohlídaly, ani nenabídnou, že by pohlídaly u nich. A co mám kamarádky, známé a kolegyně v práci, neznám žádnou babičku, která by vůbec hlídala nebo hlídala ráda. Pokud hlídá, tak je přesvědčována, že je to pravdu urgentní a nejde to jinak. Závidím, kdo máte možnost děti na chvilku odložit a oddychnout si....

@kuratkol jo, to vyznělo asi jinak než mělo - dávám hlídat pouze, když mám lékaře, zcela vyjímečně na nějaký zařizování - takže žádný leháro../třeba akce typu ples, divadlo, koncert, pařba vychází cca 1x ročně 1akce, stříhání ohlídá muž a jinak je mám pořád.

Obě babičky hlídají rády, moje mamka ještě chodí do práce a nevidíme se tak často, takže se může přetrhnout, když přijedeme, nebo oni k nám. A tchýně je sama, v důchodu, bydlí s námi v baráku, takže pro ni jsou vnoučata zpestření života. Hlídat dávám, když něco potřebuju zařídit, nebo jedu k lékaři, nebo když má sama zájem, že by si vzala malého k sobě. Nesnáším, když někdo odkládá dítě babičce kvůli každé prkotině, to mám pak právě taky pocit, že těch dětí musí mít plný zuby. 😉

Manželova mamka je v důchodě a malého zatím hlídá jen chvíli když je v kočárku - má dnu a problémy s nohama a bojí se aby ho neupustila takže když jsem jela na nákup (na půl hodiny) tak jsem jí ho dala do kočárku. Když jsem měla teploty a byla nemocná tak si ho vzala do kočárku (já jí ho tma dala.
Moje mamka malého zbožňuje. Dřív jezdila 1x týdně teď kvůli práci jak to jde. Říká , že přijede pohlídá a já si můžu něco doma udělat, ale většinou s ní a s malým sedím. Když spolu voláme přes skope vždy chce kameru nasměrovat na malého - takže to vypadá , že o malého stojí a vždy nám ho ráda pohlídá 🙂
Ondrášek je zatím malý - 4,5 měsíce tak uvidíme jak to bude do budoucnosti, ale věřím, že v pohodě.

> asi záleží na člověku 🙂

Tchanovci jsou nehlidaci,i kdyz bydlime s nimi v dome - neni to jejich vina,jsou starsi a prcek s nimi nechce byt,tak to nelameme, a moje mamina zacala trochu hlidat az ted,ale prcka k ni vozime 70 km,takze take spis take ne.. po 3 roku uz s detmi je i legrace,jsou samostatnejsi,uz je to hlidani pro prarodice lehci..

My máme obě maminky užasné ! Od týdnů si berou malou na víkend. Jelikož moje maminka bydlí od nás 150 km, tak je to tak jednou za 2 měsíce na 3 dny, ale třeba ted v létě, kdy jí bylo 15 měsíců jí měla skoro 2 týdny, v zimně jede s nima do Rakouska na víkend a příští tok v létě si jí chtějí již vzít k moři. Manželova maminka nám sama volá, co měsíc , že si jí chce na víkend vzít. Nikdy jsme nikoho nenutili, naopak nás ukecávají, kdy k nim dcera pojede ... 🙂

Jsou babičky, který toho mají hodně, a vnoučata hlídat chtějí, at už to pokládají za svou povinnost nebo je to baví, může to pro ně být i relax, posilovna, kolo, výlet, dílna atp tak nejsou vždycky oddech a člověk se tomu rád věnuje. Nebo v tom vidí hodnotu, ví, že ten vztah je důležitej.
A pak jsou babičky, který se tváří, že jako jóó, a přitom pořád nějaký výmluvy, ale na jiný věci si čas najdou - přitom jsou to věci, který vůbec dělat nemají - řešit bytové otázky vdaných či ženatých dětí s rodinou, které se nemohou rozhodnout, kde a jak chtějí bydlet, řešit práci někoho, komu táhne na 30 ap., nechat si domů do malýho prostoru nakvartýrovat vlastní děti s partnerem, děti a zvířata na několik týdnů, zatímco já přemýšlím, jestli tam s dětma můžem přespat víc než jednu noc (když tam nikdo není), protože vzhledem k věku a zdrav. stavu ty podmínky, který naše návštěva vytváří, nejsou nic moc, když ještě chodi do práce, aby je to moc nezatížilo... No a k těm vtěrkám přijede, protože oni jsou chudáci, potřebujou pomoc, "musí" řešit jejich věci za ně atp., my se víc honíme, tak my jako máme a pomoc nepotřebujem - přitom s ohledem na počet dětí, můj zdrav. stav, mužovu práci, zahradu, dům atp. by se nám taková víkendová návštěva mooooc hodila. Ale babi k nám jede už od Vánoc, prý "až se oteplí", pak je zas moc teplo, pak moc zima... Je to její volba. Přitom tady by si i odpočala, nám by pomohlo, když bude chvíli s dětma, já uvařím, nachystám vše okolo, od rána do večera a během siesty má volno, ale ona zas nevxdrží chvíli v klidu nebo sama se sebou, tak ač tu má pokoj pro návštěvy, kde má klid, soukromí ap, tak nás tu různě budí a říká, kdo kde má ležet, co kdo má dělat, kde je to nebo ono a musí to nutně udělat hned...
Takže prostě dětem dopřáváme kontakt s těmi příbuznými, kteří se k nim chovají normálně. Jeden děda už je sám, ale starej, má doma zvířata, takže jezdí tam, a na své podmínky je vidí rád a věnuje se jim, jak může, tak nějak přiměřeně. Sice se o ně nepostará, musí tam mít jednoho rodiče, ale zprostředkuje jim spoustu jinýho, na výlet jede s nima (a tím rodičem, kterej tam je), mluví na ně a tak prostě zájem mnohem větší než o 20 let mpadší a zdatnější babička, která tvrdí, jak má ráda děti.

Takže já bych se spíš přizpůsobila tomu, co ti prarodiče chtějí, a pokud někdo s dětma chce být, a Ty máš pocit, že je toho na něj moc, tak předej dítě i s uvařeným obědem, nebo babičku pozvi k vám, vemte ji s sebou, až půjdete třeba do bazénu, kam by třeba sama nešla, přitom si může i sama zaplavat a Ty taky, nebo ji vemte s sebou na výlet s obědem, kde se o dítě nemusí nutně starat, když jste tam vy, jen prostě má s kým jet, nebo jí pak darujte lázně, víkendový pobyt někde, masáž, poukaz do nějakýho fitka, manikúry nebo kam chodí nebo prostě to, kde si ona odpočine. Spousta lidí třeba dře na zahradě, a baví je to a relaxují u toho, s dětma to máš podobný.
Samozřejmě babiče, která chodí do práce, bych nedávala na celý víkendy po sobě dvě malý děti atp.

U nás chodí obě babičky do práce a děti mi hlídají jen když opravdu nutně potřebuju a na co nejkratší dobu. Děti mám 3 a dohromady je nikdo nechce.

Moje mamka je bezva babičky, s malou (teď má 17 měsíců) bývá často už od narození. Navzájem se totálně zbožňují. Pohlídá kdykoli potřebuji a dokonce mi vyčítá, že malou málo půjčujeme. Mamka pracuje na dvousměnný provoz, myslím, že je udřená, ale s malou je strašně šťastná. Druhá babička je daleko a ani to s dětmi moc neumí, zájem ani nemá.
Je to strašně individuální.

Moje mamka dela chuvu 2lete holcicce, obcas si k tomu pribere i meho skoro triletaka. Nebo i kdyz ma vikend volny, tak mi ho pohlida sem tam i pres noc (kdybych chtela, klidne casteji). Ke zmene povolani (prodala cestovku a stala se chuvou) ji vlastne privedl muj Kuba. Kdyz mu byl asi rok, zacala ho obcas hlidat a zjistila, ze to je to, cim se chce i zivit. Ale to je asi trochu extrem 🙂 Jinak treba extchyne rada pohlida, ale jen obcas, cca jednou za dva mesice treba na jeden den. Deti celkove moc nemusi Takze myslim, ze je to hodne individualni.. Ale kdyby nechtely, daly by to najevo, to bych se nebala 🙂

Já teda jak na tchýni normálně nadávám, tak ji musím teď v létě pochválit. Moji rodiče už nežijí, takže máme jen 1 babi a 1 dědu. Původně jsem měla mít v létě volno, ale musím nakonec 4x týdně dopoledne do práce. 2x týdně zůstává manžel doma a jde později a 1x hlídá babička a 1x děda. A oba jsou moc ochotní. Jsem jim opravdu vděčná, protože to bylo dost narychlo, malý už měl ve školce nahlášeno, že bude o prázdninách doma, tak to jinak nešlo. Malému je skoro 5, tak se postará víceméně sám o sebe, vše si řekne. Tak do tří let jsem ho babi nechávala jen velmi nerada, jen v opravdu nutných případech, bohužel jsem s ní měla 2 negativní zkušenosti z hlídání. Ale jak je větší, tak už to jde. Podotýkám - babička pracuje, takže co je u nás, naddělává, je teda OSVČ, ale práce má dost, takže pak přidá večery, víkendy.

My máme k dispozici pouze moje rodiče. Táta je už úplně v důchodu a mamka dělá úterý-čtvrtek. Jsem jedináček a než jsem otěhotněla, tak jsem jen pořád slýchala, jak se těší na vnouče a jak budou hlídat atd. Když se malej narodil, tak byli oba docela zaražení - resp. asi jsem očekávala větší nadšení. Malej odmítal lahvičku, takže než začal jíst příkrmy, tak jsem ho mohla nasytit jen já a naši z něj měli úplnej strach. Když jsem nejvíc potřebovala pomoc, protože muž musel odjet pracovně do ciziny a malej zrovna kolem tří měsíců byl opravdu hodně náročnej, tak se tomu v podstatě vyhýbali...měli z něj prostě strach, že dostane hlad, bude plakat a oni nebudou vědět co s ním. Přitom mě by pomohlo, kdybychom třeba byli na víkend u nich nebo u nás, já jen spala v ložnici a oni mi ho po dvou hodinách nosili na kojení...oni se ale vyhýbali jakémukoliv kontaktu...docela jsem na ně byla naštvaná, ale nějak jsem to zvládla a od té doby co malej už pije vodičku z hrníčku a přes den je bez kojení, tak hlídaj, jak jen to jde...takže u nich to prostě byl strach. Naši jsou hdoně aktivní, mají plno zájmů a já vím že už to bude jen lepší, budou s ním jezdit na kolo, na běžky...atd. Hlavně můj táta (má i po něm jméno) se v něm vidí 🙂

@veru11 nevsugerováváš. spíš je ještě výhra pokud ty urvané babičky aspoň s tím falešným úsměvem pohlídají. spousta lidí nemá ani to. mě malého naši hlídali jen párkrát. jedinkrát to byl víkend, jinak to byly třeba dvě hodinky kvůli večeři na oslavu výročí nebo kvůli lékaři. jako fakt toho nebylo moc. nikdy mi nikdo nevzal ven kočár, abych si v klidu uklidila, uvařila nebo se dospala. teď už si synek k nim nakluše sám a "otravuje", někdy uspěje, někdy ne, mají moc práce nebo už jdou spát, prostě jiný životní rytmus. dceru mi nehlídal nikdy nikdo. ta byla do teď nehlídatelná kvůli častému kojení. po pár pokusech o 2h hlídání to vzdal i sám tatínek a já si přijdu doma uvázaná s dvěma koulemi na noze 😅 věřím, že až budou dětí starší, že by to mohlo být lepší. ale zase starší budou i rodiče, takže i unavenější ☹ no je to na pytel, no 😅

@blahova_andrea s věkem to je lepší 😉 u nás se teď poprvé stalo, že obě babičky se samy ptaly....
ale dětem je 5 a čtvrt a 7,5 😉
a hlídají vždy jen 1 dítě 😉
s tím, že u jedné babičky je vesnice,t akže se dítě dá vypustit na zahradu... a druhá babička hlídá u nás, ale dítě má na příměst. táboře, takže od 8 do 16.30 hod pohoda 🙂
no jsem ráda, že jsme to nějak zpytlíkovali, teď už se to lepší.... starší byl i poprvé na táboře a příští rok pokud bude chtít tak by na týden mohla i mladší, to už jim bude 6 a 8 let 🙂

@lu777 tak ono s věkem to fakt bude lepší. ale jen ze strany dětí. budou hlídatelnější 😅 jako moje máma už teď vede řeči, že jim nebude stíhat než je bude moct začít hlídat ☹ tchánovci nemají s hlídáním problém, klidně i obou. babi už jde i do důchodu a za rok či dva budeme bydlet kousíček. s našima je to trošku horší. jsou oba pracující, nemocní, se svými vlastními životy a budou z ruky 😅 uvidíme co bude. taky budeme pytlíkovat 😀

@blahova_andrea no stíhat je nebudou ve sportu, to ne, ale jinak je to pak mnohem víc v pohodě....
a jedno uhlídají 😉
ono v 7 letech si už náš syn udělá třeba sám i omeletu, je to už jiná liga... sám se osprchuje, ostříhá si nehty, zjistí kolik je venku stupňů atd.....navíc si sám čte, vymýšlí křížovky, chce do muzea atd.... práce s ním veškerá moc není, v jídle nějak mega vybíravý není, oblečení už v tom věku taky tolik nezamaže... a hlavně se s ním člověk domluví bez scén, chápe hodiny nebo dny v týdnu atd..... luxus 😎 já když mám jen jeho tak je to opravdu pohoda, je to parťák a opravdu nemám pocit, že bych měla nějakou práci

to mladší je 5 a čtvrt a ten rozdíl je poslední rok hodně vidět - prostě starší s nástupem do školy hoooodně postoupil 😉 navíc je hodně energická a večer nechce jít spát.... ale zase je šikovná a je s ní legrace a rychle se učí atd. a od těch 5 let se už ani skoro nevzteká - je zabejčenec pořádný, ale klasická vztekačka už moc nejede, spíš sem tam odmlouvá, doma jsem na ni dost ostrá, ale na babičky to zkouší, musí se vědět jak na ni, pak je to dobré - potřebuje hodně vylítat, miluje bazén, kolo, vaření atd.... pak je vděčná a pořád pusinkuje atd. 🙂

ale pořád platí že 1 dítě plus 1 dítě rovná se 4 😀 takže dohromady je hlídali jen výjimečně, přece jen jednak jsou už starší, druhak to s nimi tak neumí, vídají je méně a děti to na ně zkouší, takže to co já zpacifikuju za minutu je pro ně práce na půlhodiny.... a hlavně se jim musí vymyslet nějaký program, ono když se vezme zdravé silné dítě a čeká se, že bude celý den v klidu, tak to je cesta do pekel 😅
mně přijde, že když jsem byla malá já tak se děti nechali víc vylítat, dneska když chce dítě běhat tak ho každý strčí před tv nebo tablet/mobil a považuje se to pomalu za poruchu....

@veru11 Mám stejný pocit a je to hodně o tom, jestli prarodič chodí nebo ne do práce. Když ano, jezdím jsem s dcerou k nim. Vlastně nikdy je nenechávám o samotě, maximálně tak na půl hodiny, takže nevím, jak by to bylo na delší dobu. Ale nemyslím si, že by z toho byly hodně nadšené, láme se to podle toho, co jsem vypozorovala a vyposlouchala, až tak okolo čtyř let věku dítěte a samozřejmě podle soběstačnosti. Bude to ale dost individuální a i prarodiče jsou lidi a mají si říct dost.

@veru11 tak manzelovy rodice cekaji, az bude dite samostatnejsi, nebude mit pliny a prso, a pak se pry hned na to hlidani vrhnou, tak tezko rict 😅 moje mamka pracuje, tak hlida omezene, spis treba kdyz potrebuju neco udelat, ale nas divoch mi na ni obcas prijde az moc zive ditko 😉 precijen uz ma vek a sve bolistky, nicmene miluje ho zcela jiste 😉

@lu777 no to máš teda hodně šikovného sedmileťáka. o tom, že by toho moje děti tolik v tom věku uměly ani nesním 😀 já teda ale budu dávat hlídat oba nebo žádného. pohlídat jednoho mi nepomůže. když budu potřebovat hlídat, tak proto, že potřebuju někam bez dětí a musím udat oba dva 😉
jinak souhlasím, že my bývali venku celé dny a dneska je to vzácnost. jenže rodiče s dětmi celé dny být venku nemohou a pustit je samotné jako kdysi rodiče nás už taky v dnešní době nejde ☹

@blahova_andrea on moc šikovný právě nebyl - bralo ho jen intelektuálno, knížky, muzeum a tak... k praktickým věcem jsem ho dotlačila po kouskách během posledního roku... např. neskládám prádlo, vyndám ze sušičky a řeknu mu ať si svoje vyndá a poskládá a pořád to trénujeme....
vaření ho začalo zajímat když byl na kurzu pro předškoláky, nejdřív jsme se báli mu dát něco složitějšího, ale on si pak před vánoci sám napsal recept na polévku, ptal se mě co a jak a zjistila jsem, že děti umí mnohem víc než bych kdy čekala, jen potřebují trošku poradit a prostor na vyzkoušení... teď už mi jen hlásí že jde zapnout sporák a já se pohybuju třeba vedle v místnosti, víceméně dohlížím, aby v kuchyni nebyla mladší...
jako do 4-5 let nebyl na tohle šikovný vůbec, od 6 let zlom... takže naděje je vždycky 😀

jj, pouštět ven je těžší.... já pouštím na dvorek za domem, je to vlastně minimum a ještě mi plno lidí řekne jak je to nebezpečný... jako jo, je, vždycky můžou odejít (koukám na ně, je to pod okny) apod., ale já v té době lítala sama po vesnici! a kolikrát rodiče nevěděli kde jsem třeba chvíli, mysleli si, že jsem u kamarádky, ale já šla cestou k ní za vesnici apod.... taky si to dnes jako máma neumím představit, ale holt volnost byla větší... ty děti jsou tak ale dneska méně samostatné a není to dobré ani pro ně do života, ale ani pro ty mámy - jsou pak přetížené....

@lu777 je fakt, že je to o tom prostoru. my pořád spěcháme a občas jim bráníme se rozvíjet, že si to sami uděláme lépe a hlavně rychleji 😀 jako náš malej se zapojuje v kuchyni rád od malička. ale ta sebeobsluha...to fakt trénujeme hodně teď přes prázdniny kvůli školce 😅
souhlasím, ale dřív to nebylo asi tolik nebezpečné jako dnes. nebo se o tom tolik nemluvilo 😅