Hádky v těhotenství. Má smysl tento vztah zachovat?
Ahojte ženy. Potrebujem poradiť, nakoľko už nevládzem. Minulý rok v júli som nečakane otehotnela s novou známosťou. Po dlhom uvažovaní, som sa rozhodla, že si dieťa nechám. S novým priateľom sme sa na jeseň rozhodli pre spoločné bývanie, no odvtedy sú na takmer dennom poriadku hádky. Spočiatku som bola iniciátorkou hádok ja. Vadilo mi, že sa venuje viac kamarátom, ako mne. Keď som mala počas tehotenstva črevnú chrípku a tri dni som ležala v posteli, radšej išiel večer po práci pozerať s kamarátmi futbal. Trávenie spoločného času mu nevraví nič, keď nenaplanujem ja, tak nič nevymyslí. No pivo, či futbal s kamošmi vie dohodnúť raz dva.... Momentálne ešte stále pracujem (práca ma jednak baví, a aj tak nemám nárok na materskú dovolenku), no priateľ je doma už dva mesiace. Práca mu začína od marca a mne vadí, že spáva do jednej, dokopy nespraví nič (hoci pred jeho mamkou sa spravil chrumkavý, ako sa bude o nás s bábätkom starať). Mám ho rada, ale nevládzem aj pracovať, aj riešiť veci ohľadne bábätka, aj domácnosť. Pomôže, iba keď ho o to viac krát žiadam, už sa cítim trochu ako jeho mama. Má zmysel sa snažiť zachovať tento vzťah, ktorý mi odčerpáva energiu? Myslíte, že som sebecká a čakám veľa?
A co dělá ,že mu práce začíná až v březnu?Tak může na nějakou brigádu....To by mne asi štvalo nejvíc.Ma se mu narodit dítě a on nepracuje.To ostatní se dá vykomunikovat a nastavit pravidla.Jestli Tě miluje ,tak ty pravidla bude respektovat a jestli ne,tak to asi nemá cenu.....Mluvila si s ním o tom?
@loanna7 Myslím, že je naivní očekávat, že se změní. Až bude dítě, budeš na něj ještě víc odkázaná, a závislá. Dítě, zvlášt malé, je v tomto bohužel trochu koule na noze. Pokud se změní, a bude chtít udržet rodinu, tak to musí být z jeho vlastního rozhodnutí. Suma sumárum, já bych si začala zařizovat život podle sebe, dokud jsem ještě 2v1, můžeš to nechat otevřený, uvidíš, co bude. ale rozhodně bych na něj nijak moc nespoléhala...
Uživí tě rodičák, utáhneš to? Nebo má tvůj frajer peníze (asi jo, když nemusí dělat) na to, aby ti dal slušné výživné na dítě a na tebe? Pokud jo, tak bych vztah spíš budovala od začátku, chození, pak teprve spolu žít.. Nebo poradna.
@loanna7 Jako na první pohled je tvůj přítel na kopnutí do pozadí, ale vzhledem k tomu, že jsi si dítě nechala a on bude otec celý života, tak zkuste manželskou poradnu, najít si něco o komunikaci ve vztahu. On může být jenom zhýčkaný od svý matky a zvyklý nic nedělat, protože vše dělala maminka. Ono není jenom důležité, co říkáš, ale také jak to říkáš. A také to nefunguje tak, že řekneš, co chceš a on to tak udělá. Zvyk je železná košile, tak to někdy trvá, než se změna zapracuje. Budete se muset domluvit na určitých pravidlech. Naučit se komunikovat o svých potřebách, nevyčítat si, když se mi něco nelíbí. Také se musíte naučit společně hospodařit a řešit finance. On musí pochopit, že má partnerku a měl by se jí věnovat, nejen jít si na pivo s kámoši. Můj partner se věnuje také svým koníčkům, ale míň než když byl single, protože není tolik času na koníčky, když chceme být spolu.
Pokud by nebyl žádný posun, časem bych odešla.
Jste spolu chvíli, neznáte se. Takže se potřebujete poznat, zžít se, nastavit si pravidla. Prostě vybudovat ten vztah, protože to bez toho nepůjde. Vy jste přeskočili tuhle přirozenou fázi. Takže rozchod by byl pouze únik před problémy. Když už se stalo, tak oba makejte hlavně kvůli toho dítěte, které za nic nemůže! Sedni s tím svým a pokecejte o tom!!
Jo
@loanna7 Takhle... Každý vztah do kterého jsem dávala jen já, vždy ztroskotal. Až když jsme našla může, který dokázal dát pozornost, lásku, toleranci i mě, tak jsem se stala šťastnou. Ale i tak jsme se po prvním porodu víc hádali a bylo to hodně, hodně o toleranci. Ne nadarmo se říká, že dobrý vztah dítě utuží a špatný rozbije. Tak držím palce, ať se ten tvůj probere a jste šťastní všichni 😊
Myslím, že sobecká nejsi, ale od tohoto pána asi očekáváš to, co ti není schopen dát. Očividně není zrovna zralý. Nastolila bych jasný režim, já těhotná chodím do práce, takže on doma uklidí, nakoupí, připraví večeři. Jestli vařit neumí, máme recepty na netu (podle nich zvládají vařit i mí pubertální hoši), maminka na telefonu, tištěné kuchařky. Pivko a fotbálek problém není, pokud se přes den aktivně podílel na společné domácnosti (ovšem denně by s kámošema teda nechodil, ale zase pamatuju, že na začátku našeho sestěhování taky muž byl víc pryč jak doma, ono chvilku trvalo, než si zvykl na jiný režim, usadil se). A řeknu ti upřímně, jak si to nastavíš teď, tak to bude pokračovat. Takže jestli mu s břichem a po práci doma děláš servis, chlapec počítá s tím, že takhle to bude celý život. Zní to možná hnusně, ale je to tak. Pokud není schopen zodpovědnost přijmout, je to blbé, ale bude to trápení pro vás všechny...