Hádky dospělých. Jak reagují vaše děti?
Ahoj holky, zajímala by mě vaše zkušenost. Všímáte si, nebo všimly jste si změn chování vašich dětí po hádce s partnerem? Objevily se někdy nějaké vážnější problémy, které bylo potřeba řešit s odborníkem? Díky moc.
5letá už za námi přijde říct, ať se nehádáme, nebo se ptá, proč je táta na mě zlej..nebo jestli jsem ho zlobila..no nic, co by měla vidět, samozřejmě..naštěstí to není často a mnohem víc si užívá pohody..roční zatím nic..
@mafeska
@ivetuzka
@lv
holky, myslím že naopak hádka ( ne teda přímo řev, sprostý slova, házení věcma) by před dětma být měla - aby věděly že i v jejich vztahu pak občasná výměna názorů bude normální.¨
ale hezky jim vysvětlit - že maminka a tatínek mají jiný názor na nějakou věc a musí si to vyříkat. po hádce si dýt třeba pusu, obejmout se, aby dítě vidělo, že je vše v pořádku 🙂
Náš 4letý syn poslední dobou když se chytneme, tak se mě jde zastávat a "pere" se za mě.
naštěstí se nehádáme často 🙂
@eficenka Evi, dobry nazor, to sa mi paci. Tak by to malo byt. Problem je, ze napriklad u nas sme s manzelom obaja strasne vybusni a nekricat je problem. Dianka je potom v nepohode... My mame odjakziva italsky vztah, strasne moc sa milujeme, strasne sa dokazeme pohadat. Ale snazim sa ovladat ako mozem, ja ako male dieta som si "uzila" hadky strasne a nechcem, aby nieco take zazivala moja dcera.
Říká se, že děti by měly zažívat i hádky. Jednak sami vidí, že není vše ideální a nerostou v oploceném zámku a jednak se z toho sami učí. Problém je, že by to měly být spíše konstruktivní hádky a měly by končit nějakým usmířením, což asi každá ví, že ne vždy je tak jednoduché.
ahoj, já ti nevím, my jsme spolu krátce a zatím se nehádáme. řešíme problémy, umím být protivná jak činže, hlavně před ms, ale obvykle proběhne pár vět a nic z toho. hádka určitě ne. zatím. takže petr zatím nějaké naše doslova hádání nezažil. inspirovalo mě to mrknout sem, obvykle tam je všechno, co potřebuju, tak třeba se bude hodit.
http://www.evalabusova.cz/clanky/pohadat.php
Taky se snažíme nehádat před malou, ale někdy to prostě "ujede". Chudinka začne hlasitě ječet, jakoby nás chtěla překřičet, a pak pláče, což je vlastně nejlepší udobřovací prostředek, protože se k ní oba hned seběhneme a pusinkujeme se a objímáme, aby viděla, že se nic neděje, že se všichni máme rádi. Od malička mi připadá dost citlivá na stresy, je hodně lekavá a stačí na ni trochu zahartusit nebo po jejím průšvihu udělat prudší pohyb a už se krčí a mrká. Na veřejnosti je to děs, vypadá jako by byla doma týraná.. 🙂
@kamilka007 Lenička, když něco vyvede, tak se taky utíká schovat, tak ji uklidňuji(někdy, když se nestalo nic hrozného), protože cizí by si mohl myslet, že je bitá pravidelně(dle její reakce)...nebo jako prevenci, když ví, že dostane plácnutí na zadek, tak si sedne😀
Malá na hádky reagovala od miminka, byla podrážděná a plačtivá. My jsme ale s partnerem zkrátka ten typ,který se potřebuje hlasitě pohádat (pokud jde o velké problémy) aby se něco změnilo.Bydlíme ve 2+1 byt je průchozí a všechno je slyšet, takže zkrátka naše hádky slyší a pak se jde ptát mě i taťky jestli se jeden na druhýho zlobíme, nebo jestli ten druhý byl ošklivý.Před rokem jsme ale přišly na to, že když se před ní usmíříme (obejmeme se,dáme si pusu a nakonec jí dáme pusu oba dva najednou), tak je úplně v klidu. Teď už jí ani ta občasná hádka nevadí, řekne jenom. táto mámo to bude dobrý, mávne rukou a jde si normálně hrát 😀 Hádkám se asi skoro nikdo úplně nevyhne, takže za mě záleží na tom jak se to potom celé pojme. Jo a ještě i když byla hádka největší, tak sme před malou mluvili o tom druhém jenom hezky. Třeba táta zlobil maminku a tak je teď naštvaná, ale je to nejlepší taťka ne světe a má tě moc rád.Na to malá odklusala za taťkou a ten jí řekl něco obdoného.
Doufám že jsem to napsala srozumitelně, zrovna mi tu jezdí kolem počítače s autem 😀
Nehádáme se často, když už, tak kvůli krávovinám - zásadní věci dokážeme řešit v klidu 🙂 Na druhou stranu, abych byla úplně upřímná, asi před rokem jsme měli takové období, kdy mě drahej s....štval už jen tím, že je, protože mu nic nebylo po chuti, a ne že by po mně řval, ale měl uštěpačný poznámky. Zvažovala jsem toho spoustu, a ejhle, Pepovi se náhle vyrazily afty... prostě i když jsme se snažili, aby to nepoznali, není blbej a pochopil, že věci nejsou v cajku.
Jinak se občas před nimi "pohádáme", s tím že to děláme podle Eficenky, usmíření taky před nimi. Ale je pravda že nemáme problém si před nimi dát pusu i bez hádky :D
nevím zda můžu i já reagovat, mála nemá ani rok ale na hádku reaguje změnou nálady a okamžitým pláčem.