Dostáváte v dospělosti dárky od rodičů k narozeninám?

Já si myslím ,že nejde vůbec o peníze ,ale o princip....U nás si dáváme právě i kdyby jen úplnou drobnost ,třeba čokosrdíčko za pár korun,ale jde přeci o tu radost druhého ,o to ,že nám ta jeho udělá radost dvojnásobnou...Nebo alespoň já to tak cítím...A to že nemůžou alespoň zavolat mi připadá úplně neosobní a chladný ,vždyť jsou to rodiče ☹

U nás je to úplně stwjné jak u vás. Manžel dostane víc od mojich prarodičů než od svojich rodičů (to většinou nedostane nic, ale není to nějak striktní, když tam zrovna přijedeme, tak něco jo, nebo třeba ke kulatinám). Ale je to prostě o zvyklostech. I náš malej dostal od mých prarodičů vždycky mnohem víc dárků (nebo hodnotnější)než od tchánovců a ani k svátku malýmu nepopřáli. Beru to tak, že na tyhle věci moc nejsou a nějak to neřeší, zatímco u nás si dárky dáváme rádi ke všem možným příležitostem. Manžela to možná taky někdy trochu mrzí, ale s tím nic dělat nemůžu.

u nás je to alfa a omega 🙂)))). v naší rodině notoričtí slaviči, já to jediná bojkotuju, protože to nesnáším...pořád by si něco dávali, nevědí co, ale jen aby to vypadalo, tak kupují a kupují....křeč. u manžela v rodině to zase neřeší vůbec - a to je mi mnohem bližší. popřejí si, ale ne dárky pro nic za nic. každopádně si nemyslím, že by to bylo něco, co by mělo ovlivnovat vztah. jsou rodiny, kde je to "vše", a rodiny, kde to nemá význam, uznávají jiné hodnoty. tak bych to tak brala. o co jde? o nic. dárek může být z lásky, upřímný, nebo nutné zlo, jen aby se neřeklo. ber to tak, jak to je, pokud je jejich rodina neslavicí, at to tak mají. každého věc. Sama píšeš, že jinak je všechno v pořádku. Vztahy mezi lidmi by neměly ovlivnovat dárky. A pokud ano, tak jen "do plusu" 🙂)))

Obě rodiny si nepotrpíme na velké oslavy. Ale navzájem si napíšeme nebo zavoláme a pak o víkendu "oslavíme" Moji rodiče vždycky něco koupí, aspoň něco malého nebo i peněžní poukázku. Tchýně většinou upeče nějaký dort nebo něco slavnostnějšího, ale žádné dárky (dětem samozřejmě aspoň nějakou blbost a do obálky dostanou na boty apod.). Před časem nám a švagrovi dali docela hodně peněz s tím, že už od nich nemáme čekat žádné dary k narozeninám, Vánocům apod. Takže to tak beru. Ale musím říct, že o Vánocích je to takový divný, smutný, když u nich pod stromečkem nic není. My jim kupujeme jen drobnost.

V mojej rodine sa to nehrotilo ani za detstva a doteraz to funguje tak, že dosť často rodičia zabudnú poslať i mail, ktorý je zadarmo. A bol pre mňa veľký šok, že v manželovej rodine sa slaví úplne všetko. Takže extrém a extrém. Pre mňa by bola najlepšia zlatá stredná cesta.

u nás je to podobné - v naší rodině se slaví, narozeniny a Vánoce drahšími dárky nebo penězi v obálce (dle situace) a svátky jen drobnosti, ale vždycky si voláme a pak se kvůli osobnímu přání vždycky i sejdeme. U muže je to jinak - letos měl kulatiny a od rodičů dostal jednu knížku cca 300,- - nejde o cenu, spíš o to, že to není nic, co mu udělalo nějakou větší radost, sice čte rád, ale takových knížek už má mraky a nikdy je podruhé nečetl 😒 Od jeho ségry dostal pěkný dárek, zato brácha dělal mrtvého brouka. Od mých rodičů a rodiny mojí sestry dostal přání a peníze (chce novou drahou na přilbu na kolo) a pozvali nás k sobě domů na oběd. S jeho rodinou se to zatím nijak neslavilo a to je už víc než měsíc od jeho narozenin.. Pominu, že letos na můj svátek nikdo z jeho rodiny nereagoval ani blbou sms a to jsme se přes svátky i viděli osobně. Vím, že spousta lidí na to kvůli svátkům zapomene, ale když někoho mám v rodině, tak si na to pamatuju, i kdyby to mělo být na přestupný rok, ne?
Myslím, že když se lidé mají rádi, tak je to o tom, že si vzpomenou (zavolat, sma), osobně popřejí a dárek, který nemusí být drahý, ale určený podle typu toho člověka, osobní, prostě pro něj ti lidi vymyslí. Kašlat na to mi přijde hlavně v úzké rodině neosobní a divné.

U nás se dávají dárky byť jen čokoláda od strejdy. Je to krásný zvyk a určitě každého potěší. Je pravda, že si své dárky vybíráme předem. Máme určitou částku za kterou si máme něco koupit. Pokud přesahneme doplatíme to ze svého. Já mám třeba výhodu nevýdodu, že jsem rozená 16.1. a jmenuji se Eva. Tak že si to vybere vše na jednou. Naposledy jsem si koupila sandále (už se mi rozpadali) ve slevě (asi za 1500,- tak doufám že zase vydrží nějakých 6-8let) a dostala jsem jednu botu k Vánocům a jednu k narozeninám 😀. Je smutné že většina mých kamarádů mi píše jen k Vánoců a na můj svátek zapomene, ale co se dá dělat. Onehdá jsme šli s kamarádkou a jejím manželem na půlnoční (taky jednou za rok do kostela ) a s ní jsme si přáli k společnýmu svátku (taky je Eva) oba chlapí koukali jak když spadli z višně než pochopili, že máme ten den svátek a popřáli nám (myslím tím můj manža kámošce a její manža mě )
My se vždy těšíme na něčí narozeniny, svátky jelikož se k tomu uspořádá i oslava. nic velkého třeba jen kávička a domácí dortík nebo buchta. předají si dárky a chvilku s posedí a poklábosí co je nového ...
u manžela jsem už odbourala tradici nedávat si dárky s jeho sestřičkou. Oni se dohodli, nedávat si dárky a to mi přide smutné. Tak jsme jí začali kupovat aspoň kytičku a najednou i manža říká co jí koupíme a ona zase co by udělalo radost nám 😉

V mý rodině je normální, že si napíšem a někdy pozdějc (pokud se to hodí všem, tak hned) to oslavíme malým posezením, chlebíčky, dort (všechno doma dělaný, jinak to nejde 🙂 ) a nějakej ten dárek. Všichni takhle přijali i mýho muže do rodiny. Na Vánoce si většinou dáme nějakej hlavnější dar a pak spousty maličkostí, třebas i na pokračování, je to milý.
Manželovi rodiče nám daj na Vánoce většinou jen blbosti, se spoustou komentářů, ale zas se šiknou, pošlem je do tomboly. Mužovi moc k narozkám a svátkům nepřejou, jen když maj sami zrovna návštěvu, hrajou divadlo a pořádaj oslavu. Mně nepopřáli už asi 5 let k ničemu. Takže jsem jim taky přestala přát, ale až letos. Díkybohu nám to oběma vynahrazuje moje část rodiny.

U nás si dárky dáváme. Naši kupují nám a my zase jim. U tchánovců se dávají buď peníze a nebo si za ně řekneme, co bychom chtěli.
Ale mě spíš přijde divné, že si někde nedávají dárky manželé. např. k Vánocům. Nevím, jestli je to z finančních důvodů, ale i přece malá drobnost nemusí stát hodně peněz. Když pak dětem vštěpujeme, že musí být hodné, aby dostaly nějaké dárky a maminka s tatínkem pak nemají pod stromkem žádný. Tak si to ty děti přeberou tak, že maminka i tatínek hrozně zlobí 🙂
To mi prostě přijde blbý...

Tak dostal alespoň SMSku, manžel ani to ne... tedy od bratra a mámy. Ségra vždy přijede a koupí velkou Milku (manžel miluje čokoládu, takže pro něj nejlepší dárek 😉 ). O to smutnější je, že letos "babička" jaksi pozapomněla i na malého Ládíka... ☹. Je mi jedno, že nepřeje nám, ale ty děti si to nezaslouží... nechci žádné dary, to pro mně není důležité, ale popřát a koupit třeba čokoládu by mohla...
K věci ano, v mojí rodině si dárky dáváme k narozeninám a i k vánocům (jen se sestrou jsme se domluvily, že dospělí nic a radši budeme kupovat dětem více 😉 ).
V manželově rodině kupujeme větší dárky dětem a mezi sebou si dáváme drobnosti. Jen tchyně nějak "pozapomíná" na některé členy v naší rodině (u ostatních dětí se jí to nesstává) .... letos to bylo obzvlášť hloupé - manžel jí k narozeninám předělal celý byt a ona mu ani nepopřála... a dokonce se vykašlala i na Ládíka... takže příští narozeniny koupím čokoládu, upeču dort a šmitec 😀.

U nás se slaví hodně, narozeniny, svátky, vánoce... Navíc jsme velká rodina, mám 5 sourozenců, všichni už mají své děti, v jednou případě už i vnoučata. A je zvykem když někdo něco slaví ho obdarovat né jedním dárkem za celou rodinu, ale od všech členů i od děti. Takže dám příklad, teď naposledy slavil švára a kromě jednoho většího dárku dostal ještě láhev vína a 2 čokošky, protože my jsme i s dětmi 4. A takhle od celé rodiny, kdo je na tom finančně hůř, dá jenom maličkost ale obdarováváme se tímhle způsobem všichni. Největší masakr to je na vánoce, obvykle balím kolem 70 dárků jenom pro příbuzné, i když to jsou někdy jen maličkosti kolem 30kč

Žehličku na vánoce jako společný dar bych neřešila - žehlíš i přítelovo prádlo, ne? Mě praktické dárky nevadí.
Ta sms k narozeninám je ještě dobrá - tcháni chodí přát jen manželovi a malýmu, mě několikrát úplně vypustili, ani sms, ani nepřišli, své dceři volávají, ať si přijede pro dárek a jejímu manželovi taky nepřejou, nevolají.
Je to škoda. Z mé strany rodiny si nedáváme veledary, ale maličkosti - holkám kytku, mužským třeba víno, případně nějaký dárek, který by si přáli.

My jsme dárková rodina!! Moje babička nám chtěla dávat obálku s penězi, ale my jmse odmítli, že chceme pod stromečkem rozbalovat dárky a ne rozlepovat obálky 😉

Slavíme narozeniny, Vánoce. Svátky omezujeme na velmi blízké okolí, protože to vážně leze do peněz, takže je to většinou jen formou SMS nebo potřepání ploutví. Dárky dostáváme a dáváme. Moje strana tak žije, manželova strana to nebere, nestará se. Mě třeba nepopřáli ani k narozeninám.
Manžel prostě takovou rodinu má, neřeším, nestarám se. Ano, mrzelo mě to, ale po třech letech jsem z toho už vyrostla. 🙂

my dostáváme dárky nejen k narozeninám a vánocům ale i k svátku či ke dni dětí 🙂 aneb stále jsme děti svých rodičů 😉

V mé rodině svátky vůbec neřešíme (max. telefonát nebo sms), k narozeninám se dáváme něco menšího (pokud nejsou kulaté, tam bývá pak i oslava), ale jen směrem "děti" rodičům a naopak, s bráchou jsme se dohodli, že si dárky dávat nebudem, takže si vždycky jen zavoláme. K Vánocům se podarováváme všichni. V širším příbuzenstvu se slaví jen kulatiny. My se rádi scházíme, ale najdeme si naštěstí i příležitosti v průběhu roku, já třeba celkově nevyhledávám takové ty "povinné" akce typu Silvestr, apod. 😉

V rodině bývalého se to naopak strašně řešilo, k svátku i narozeninám musely být (na můj vkus) docela veledary plus chlebíčky, dorty, apod., a upřímně, ta rodina přitom moc funkční nebyla 😉 A navíc jsem fakt nesnášela, že jsem je musela pozvat i k příležitosti mých narozenin. O tom, že by nepřežili, kdyby se tak nestalo, svědčí to, že když jsem bývalému řekla, že na to nejsem a dělat to nebudu (vlastní jsem taky extra nezvala), začal mi je zvát sám (bez předchozí domluvy) 😒

Já bych osobně dary nedary neřešila...nevypovídá to o ničem 😉

V mojí rodině se dárky dávají, ale jsou to většinou věci praktické, co ten druhý potřebuje, případně peníze na něco. U manžela se dárky dávají taky. Před událostí se řeší, co si kdo přeje, aby se nakonec darovalo něco úplně jiného 😝 😅 . To už bych se snad obešla bez dárků, než pokaždé dostat x zbytečností 😉 .

My třeba slavíme narozeniny i Vánoce, ale vůbec neřešíme svátky. Takže já jsem většinou spíš vyplesklá, když si někdo vzpomene, že svátek mám. U manžela v rodině se naopak svátky slaví docela pečlivě, což je pro mě nezvyk. Je to fajn, akorát já teda ty jména v kalendáři moc neregistruju, takže taky zapomínám...Jinak, co se mě týče, neurážím se, když mi někdo nepopřeje, ať už k narozeninám nebo k svátku, neberu u ostatních jako povinnost, aby si vzpomněli. Když si vzpomenou, potěší, když ne, nic se neděje.

Tak u nás je to úplně obráceně. Od tchýně dostanu k narozkám a na Vánoce vždy dárek, od našich něco "malého" jen na Vánoce. No a letos jsem nedostala už vůbec nic, všechny dárky od našich byly jen pro naši malou... ale od tchýně jsme dostali dárky všichni. Máme obě rodiny hodně daleko, tak ty dárky nejsou vždy v termínu. Upřímně bych byla ráda, kdybychom nic nedostávali, protože pak se samozřejmě očekává oplátka a teď na to momentálně nemáme. Není to přeci o dárcích, ale o tom, že si někdo vzpomněl. Taková SMS nebo zavolání mě potěší víc, než tisíc dárků.

no u nás taky ne ☹ z toho mam taky nervy, moje matka se neobtěžuje ani napsat tu sms, no s manželem si dáváme od jeho táty dostává jen on, ale to ne, že by mi nechtěl dávat, ale ani neví, kdy já mam narozeniny atd..ale děti dostávají ode všech, teda krom mé matky.. 😉

Dokud jsem rodiče měla, dávali dárky jak mě tak manželovi.. Ted já už rodiče nemám, jeho matka si stěží vzpomene na narozeniny mého muže, natož našich dětí nebo mě.. Taky mi tatka až do mých 25 ti let, kdy odešel, dával výslužku k Mikuláši... 🙂

u nás dostáváme i ke dni dětí 🙂 u manžela se na to nehraje,tchýně se ani neobtěžuje s sms,tchán už se lepší,chytá naše moresy,alespoň co se malé týče,na tu myslí

Naše rodina je menší, takže dárky si dáváme i dostáváme..jeho už je široká, tam dáváme jen dětem. Na narozky spíš jen rodičům a jen maličkost. Nic není trapné, ani divné, každá rodina je jiná, má jiné zvyky. Musíte se přizpůsobit, nebo to neřešit. Je pozitivní když se dárky dávají, ale není negativní když nedávají..není všeobecně správná cesta.

ahoj já sem natalie a u nás dostavame darky i v dospělosti od mích rodiču a od manželovo rodiču 😉

Dáváme si dárky pořád, většinou to co je doma potřeba, upřednostnujem praktické dárky

dárky si dáváme, ale nehrotíme to 😉
já jsem hlavně ráda, když si někdo vzpomene, smska s přáním je super 😵

ale taky záleží jak daleko od sebe bydlíte a tak, my se vidíme párkrát do roka, takže na narozeniny se prostě většinou nevidíme (třeba děti onemocní a nemůžeme jet apod.)

jako je hezké si vzpomenout na narozeniny a Vánoce, ale hlavní je se k sobě pěkně chovat ve všechny ty ostatní dny....
ono pak zas když slyším třeba od kamarádky jak jedna rodina dává a očekává drahé dary a oni jsou pak ve stresu měsíce dopředu, protože na to pomalu nemají, tak to fakt nechápu 😅
my si dáváme takové dárky pro potěšení, co nás napadne.. třeba knížku, nějakou kosmetiku, župan, kvalitní potraviny apod., nic drahého, aby měl člověk stres ze shánění 😉

U nás si dárky dáváme, i když třeba jen symbolické drobnosti, účelem je potěšit a překvapit, nikoli ohromit drahým veledarem. Se ségrou se navzájem domlouváme, co bychom chtěly, hlavně já jí se ptám, protože si postupně zařizuje domácnost, tak jí často dám něco praktického, co užije.

Já osobně nejsem slavící tip, takže se to moc nehrotí. Můj tatínek to dělal úplně jednoduše ( jsme tři děti + partneři, měl 5 vnoučat + některý z nich taky partnery a jedno pravnouče ) všechno řešil dvoustovkou. A´t to byli Vánoce, svátky nebo narozeniny... My ženský jsme byli lehce ve výhodě, dostali k tomu kytku (jako jeden ks, ne jeden puget) 😉 A bylo to nejlepší!!! Když si to spočítáte, už tak ho to jako důchodce stálo požehnanou částku. A my jsme se nemohli hádat, že někdo dostal míň a někdo víc...Mám pár kamarádů, se kterými si dárky dáváme, ale jsou to většinou jen maličkosti. Nikdo nemá dnes peněz na zbyt a hlavně myslím, že není důležitá cena daru, ale to že si někdo vzpomene

Dárky dostáváme oba od svých rodičů,ale i od svých dospělých sourozenců. Nemusí to být kdoví jaký dar, ale alespoň maličkost, že si máma táta přece vzpomněli! Když to vezmu na sebe, tak chci Davídkovi přát ke každým jeho narozeninám,byť na dálku, i kdybych mu měla nějakou drobnůstku poslat i jako stará babka.