Dospělé dcery, jak vycházíte s vlastními otci?
Ahoj všem,
pročetla jsem si několik diskuzí na nevyčerpatelné téma soužití dvou generací a většinou píšete o problémech s tchyní nebo maminkou. Co ale tatínkové? S přítelem bydlíme již několik měsíců s mými rodiči v rodinném domku. Domácnosti máme samostatné a všeobecně takové soužití sice není úplně jednoduché, na druhou stranu nejsou moji rodiče nijak vlezlí a dá se říci, že se všichni snažíme spolu vycházet. ALE! S přítelem nás brzy čeká IUI a pevně věříme, že z toho bude co nejdříve mimi. A tady přichází problém. Můj táta (vlastní a jediný) ke mně má vlastně pořád vztah jako k malému dítěti. Projevuje se to neodbytnými radami, kontrolami a opravdu nemístným vtipkováním. Chystám se si o tom s ním promluvit, protože si nedovedu představit, že by se mnou takhle jednal před mým (potenciálním) dítětem.
A jsem šíleně zvědavá a zajímá mě, jestli máte někdo taky takového tatínka chytrolínka vtipníka???
@cerberos1306 Hm, to bude zhruba ten stejný typ. Oni se NIKDY nezmění, maximálně je můžeme přesvědčit, aby si dávali trochu pozor na pusu 😀 😀 😀 A děťátko máš? Jako jak vycházíte v této kombinaci...?
Ahoj, tak musím říct, že tohle teda vůbec neznám. Táta je samorost, ale spíš se nezapojuje, vždycky všechno nechával na mě a mém dospělém úsudku, rád se se mnou chlubí a respektuje mě jako dospělou a samostatnou. Pokud ho o něco požádám, udělá to pro mě, jinak se spíš drží stranou, maximálně mě pozve na skleničku nebo uvaří něco dobrýho, když jsem u nich. To, co popisuješ, si vůbec nedovedu představit 😕
@atlhea333 Situace se vyhrotila tak, že už se ani nepozdravíme. Momentálně jsem v osmém měsíci 🙂
@cerberos1306 Ach, to je mi líto, že jste takhle dopadli. Tomu chci právě předejít. A gratuluji k mimi 🙂
@atlhea333 Popravdě se mi tak nějak vnitřně ulevilo, že nemusím poslouchat už ty trapné řeči. Celý život mi ubližoval a trápil mě, takže je to pro mne úleva 🙂 Děkuji
@cerberos1306 Tak jestli je to takhle, je dobře, že je ti líp. Člověk nakonec nikdy neví, jak všechno dopadne. Nehledě na to, že teď tě určitě zajímá spíš to, aby se narodil zdravej prcek než cokoliv jinýho, viď 😉 je to zajímavý, jak se ty priority a potřeby rychle změní 🙂
@atlhea333 Tak taky to má svá úskalí, občas na mě nenápadně házel povinnosti nebo nepříjemnosti, do kterých se mu nechtělo samotnému, nebo u kterých doufal, že třeba mně to projde 😀 Takhle mě třeba poslal udělat technickou na autě, které předtím naboural, a doufal, že si nevšimnou, že tam je jinej motor, než je v techničáku 😀 No a pokud si všimnou, tak že mi to nějak projde. Já byla tehdy taky jak tajfun, když jsem na to přišla, a hlavně když jsem přišla na to, že to nebyl omyl, ale záměr 😠 Ale jinak uznávám, že je to prima, za ty vaše tatínky bych ani toho svýho vyčůranýho nevyměnila 🙂
Bohudiky muj tata je naprosto v pohode. Sice ma tendence se me neustale vyptavat na muj zivot a radit mi co bych mela delat ale chape ze ziju svuj zivot. A ja musim rict ze je to nejlepsi chlap v mem zivote. Nikdy me nezradil ani nepodrazil..
@atlhea333 No hlavně mě "dorazilo", když jsme mu byli s manželem oznámit těhotenství a on na to nic neřekl. Jakože vůbec nic 🤐 🙄 Prostě to úplně přešel. Takže naše princezna hold bude bez dědečka, to už byla pro mne poslední kapka. Neví ani co to bude, kdy mám termín. Takže buď ráda za takového tatínka, jakého máš, i když tě občas štve 😉
Můj tatínek je taky takový brouk Pytlík, jak říká maminka, všude byl a všechno viděl, dvakrát 😀 Před pár lety měl snahu mi udílet moudré rady, jak mám naložit se životem, ale to jsem ho rychle vyvedla z omylu. Jinak mne komanduje co se vozidla týče, už jsi přezula? Vyměnila olej? Co baterka? Ale to se dá přežít. Co je horší, že mi volá kvůli každé blbině, co s chlapy v práci řeší a jemu se zdá, že tomu jako VŠ s tím oborem přece musím rozumět! Asi jako by se pediatričky ptal na epidemiologii, kardiochirurgii a veterinu 😀 V globále to má ale na háku a vzájemně se milujeme a vnoučata, ty si s ním jednou užijou kopu srandy 😀
@barumat Tak to je výborná historka. Táta má evidentně vytříbený smysl pro humor 😀 😀 😀
Já zas nechci, aby to vypadalo, že je můj táta netvor. To vůbec. Navíc i kdyby mě prudil víc a víc, tak se s tím umím normálně vypořádat (dospělá jsem, jen on si toho nevšiml, ha ha). Ale je to pro mě teď vzhledem k tomu plánovanýmu rodičovství velký téma, tak sonduju, jak to vypadá jinde a doufám, že se buď pobavím (jako se to výborně povedlo u tebe) a nebo že načerpám nějakou tu inspiraci, jak ovládnout situaci...
@cerberos1306 To je fakt neskutečnej rozdíl. Táta je pošuk, to uznávám, ale když jsem našim řekla (před chalupou, táta se akorát chystal odejít do vesnice na jednu akci), že jsem těhotná, tak vybafnul HURÁ! a odešel pro flašku a tři skleničky, že si musíme ťuknout. Další reakce už nebyla, ale zářil jako stowattová žárovka 🙂
@cerberos1306 No jéje, jak jsem psala před tím.... jsem ráda, ale štve mě. Ta situace v jaké jsi, to je fakt ošklivý. A s mamkou je to dobrý?
@atlhea333 Jinak pokud má někdo tendenci mě poučovat nebo do něčeho kecat... Říkám jim, že jsem dospělý běloch s občankou, takže se ráda rozhodnu sama 😀 😀 😀
@atlhea333 naši jsou rozvedení, takže ano, ale maminku mám 380 km daleko 😒
@cerberos1306 No, jak o tom tak přemýšlím, abych to začala řešit co nejdřív, protože to se zase bude hádat jak psi a já chci být pak vysmátá těhule a uzlíček nervů, hi hi
@barumat rodiče si my nevybíráme no 😒 Proto jsem dobře vybírala otce mých dětí 😀 😉 Teda snažila jsem se 😎
Ja uz otce nemam, ale na prelomu tech mych 20ti let, tedy s mym dospetim zmenil i sve chovani. Bohate stacilo, ze jsem si stala za svym, dokazala obhajit sebe i svuj nazor a uz jsem ho neposlouchala jako dite, i kdyz respektovala. Muj tata mel sve mouchy, ale byl skvely a i pres obcas trochu nevhodne chovani (vtipky apod.), mi moc chybi. Ale jak rikam, zabralo zmenit svuj pristup k nemu.
S mamkou je to trochu horsi, ale praktikuji to, co vyse a i kdyz se ji to nekdy nelibi nebo s tim nesouhlasi, musi to respektovat.
Ja mela nejlepšího tátu na světě. Respektoval nasi rodinu a nikdy se nam do niceho nepletl miloval moje dite a vim ze by miloval i dalsi kdyby mu bylo dopřáno se ho dozit ☹ bohuzel umrel kdyz jsem byla v 6.mesici tehotenstvi ted jsou to 3 roky boli to stejne jako tenkrat s tim rozdilem ze ted jeste cekame dalsi mimčo ktere toho nejuzasnejsiho dědu taky bohuzel nepozna ☹
@atlhea333 mám otce na opačném koci hodnotící stupnice než ty. Vídám jej o víkendu, kdy jezdím za rodiči a je to alkoholik a těžký kuřák a celkem se to na jeho zdraví podepisuje. Střízlivého jsem ho viděla jen když odchází do práce, v jeho volnu asi nikdy v životě a už je na tom tak, že si k alkoholu čuchne a je takový vláčný. Nejhorší je, že v tu chvíli je hrozně ublížený a má takový ten světabol, že prostě pije, dokud úplně neodpadne, vůbec nezná míru. Pokud se ještě udrží na nohou, tak za mnou co chvíli chodí a ptá se, jestli bych zhodnotila, jak se mu co povedlo (např. jak zalil kytku), a to třeba několikrát do hodinu skrz tu samou věc. Upřímně si neumím představit, že pokud bych někdy měla dítě, tak bych jej dala k rodičům na hlídání.
@nataly007 UFFfff... k takovýmu dědečkovi bych asi taky důvěru moc nepojala. Je to tak, že když se rodič dostane do takové životní fáze, že neovládá svůj život, těžko může čekat, že bude ovlivňovat ten tvůj? Viděla jsem už pár takových "vztahů" a bylo mi z toho vždycky smutno...
Můj tatínek je opravdu velký vtipálek. Bohužel ještě nepřišel na to, že mi není 5 (od té dobý se mnou nebyl). V současné době se to snaží vynahrazovat, ale to už docela pozdě :D A když si dám víno, tak poslouchám, že už mám brzdit. Taky nevím, co s tím :(
@atlhea333 Jako když jsem byla malá, tak to ještě tak hrozné nebylo. Sice pil, ale ještě nebyl ve fázi, kdy je namol hned, takže pokud měl v sobě jedno, dvě piva, byl ještě ok a byl i celkem fajn. Má obrovský přehled, takže mě spoustu věcí naučil a navíc se mnou vždycky jednal jako se sobě rovným, ne jako k dítěti, třeba co se týká mé zodpovědnosti a rozhodování. Ale teď je to fakt strašné. Dokud se ráno nenapije, tak je to ok, ale jakmile si dá skleničku, tak si jen přeju, aby si mě nevšímal. S mamkou jsou stále svoji, bydlí spolu a právě mamka je úplně v pohodě, tak se do budoucna bojím, jak to v případě dětí řešit, aby u něj nebyly, ale ji o to neochuzovala (bydlím od rodičů daleko, takže nějaké denní dojíždění mamky za vnoučaty opravdu nehrozí).
Ja ke svemu tatkovi mela vyhrady dlouho...idealni to nebylo...ale dnes vim ze ma svoje mouchy ale ma me rad. ...meho manzela taky a deti taky. Co naprosto respektuje je nase soukromi....i kdybychom neprijeli rok rak nevycita....s mym muzem si dokonce zavolaji a resi konicky atd. Kdybych u nich musela bydlet kleplo by me ;) ale jsem rada ze ho mam...
Já si teda absolutně nerozumím s mamkou. Bydlíme taky společně v jednom baráku,taky máme naprosto oddělené domácnosti,každý má svoje soukromí,ale prostě s mamkou je to někdy k nevydržení. Taky má snahu neustále poučovat a do všeho se motat. A to mi je 36 a s manželem máme čtyři děti. Ovšem taťka,to je úplně něco jiného ... 🙂 S ním vycházíme s manželem oba naprosto skvěle,je to úžasný člověk,vždycky ochotný pomoct,ale jen když o to požádáme,nebo vlastně stačí i jen naznačit a je tu pro nás. Sám by se nám ale do ničeho nepletl. V dětech se vidí,myslím tedy ve vnoučatech,nemá problém s hlídáním,skvěle se s ním pobavím,spíš jako s kámošem,ke kterému mám důvěru. Vím,že pokud bude moct,vždycky tu bude pro nás,bez zbytečných otázek,poučování,dohadování... Kéž by taková byla i mamka...
@atlhea333 Tak to můj taťka dá céres bez servítek jak mně, tak klidně mému už skoro manželovi a je mu úplně fuk, že jsme oba dospělí🙂. Ale není to, že by nás peskoval za blbiny, to zase ne🙂. A není to ani nijak často🙂. Naposled si pamatuju, že mě zpucoval do telefonu, ještě když jsem byla těhotná a jela v zimě, na náledí večer autem od kamarádky. To mi pak volal a ječel po mě úplně neskutečně, jestli jsem normální, v tomhle stavu, ve tmě, na zledovatělý silnici a sama někam jezdit🙂. Což zase člověk chápe, že se prostě o mě s maminou báli a bojí. I když občas ty reakce jsou až nepřiměřený, ale už takový je. Jinak má samo tendence se občas zajímat o věci, do kterých mu tak moc nic není a vyjadřovat se k nim, ale člověk už to prostě bere. Je to táta, je takový, jaký je, oba to víme a takového ho bereme🙂. Když mi už pak leze otázkama na nervy, tak mu to prostě řeknu a je klid (i když se ho to občas dotkne:D). Každý máme své a lezeme něčím druhým na nervy🙂.
Jinak jako děda je skvělý a malýho miluje, jak nejvíce to jde. Když se narodil, tak ho při návštěvě v porodnici nechtěl ani půjčit mamce, furt ho musel mít v náručí on. Jednou týdně jezdím do práce, tak mají malého naši na hlídání a ten se s ním vyblbne, no jéje. Neustále od něj slyším, jak se těší, až s malým budou dělat to a to a tohleto a jak mu koupí kolo a kdesicosi:D.
Jako táta má sice své mouchy, ale kdo ne.. navíc jako děda je bezkonkurenční a i přes to to vše vím, že je to člověk, který je tu pro nás a že se na něj můžeme ve všem spolehnout🙂.
Jinak ale je pravda, že byť svoje rodiče miluju, tchánovce taky, tak si nikdy ani s jedněma nedokážu představit společné bydlení. A to třeba ani jen s mojí mamkou, která je fakt mojí nejbližší osobou, nejlepším přítelem - prostě ne. Klidně v jedný vesnici nebo v jednom městě, ale přece jen nějaký kus od sebe🙂.
Ahoj, nevím jestli je můj otec úplně ten případ co "hledáš". Ale můj otec je hrozný chytrolín, všechno ví, všude byl a ještě má tendenci mě poučovat a myslí si, jak u toho není vtipný. Příklad: pozvala jsem je s přítelkyní na oběd. Hned u polévky kritika, že je málo slaná, mrkev měla být na menší kousky, ne na obdelníčky a myslel si, jak není vtipný. Sůl i pepř je na stole, jelikož já moc solit nemohu. U toho mého vím, že žádná šance změnit se není.