Dlouhé nezvané návštěvy, jak je řešíte?

@jarkasj Já každému (z rodiny samozřejmě 🙂) řekla, že je ráda uvidím a že budu moc ráda, když mi pomůžou s tím a tím (přinesou uvařené jídlo pro mě a staršího, vyluxujou apod.). Každý to pochopil. Já jsem ráda, že jsem ráda a postarám se o sebe a děti, ne to ještě abych uklízela a vařila návštěvám, myslím, že to každý v rámci rodiny pochopí narovinu 🙂

Je fakt, že teda u mě nikomu ani nenapadlo, aby jezdil nezván nebo neohlášen. Každý zavolá, jestli se může stavit tehdy a tehdy plus jestli nepotřebuju udělat cestou nákup nebo co chci přivézt... Asi mám holt dobrý příbuzný 😵

U mně nastal šok hned po příjezdu z porodnice. Byly u nás nastěhované všechny děti z vesnice a chtěly se dívat na koupání. Skřípala jsem zuby, ale neměla dost sil je poslat domů.... Jinak návštěvy máme dost často a taky dost na dlouho. Ale mám je "vycvičený", takže mamka a ségra jsou návštěvy pomocnice a ostatní (kamarádi a širší příbuzenstvo) musí buď počkat až mám čas, nebo jsou zvyklý dělat si kafe sami... Žádní pohoštění atd, max. sušenky a kafe 😉. A úklid před návštěvou - nedělám, komu se to nelíbí, ať k nám nechodí. Návštěvy využij pro pomoc nebo striktně nastav pravidla. Kdo je normální, ten to pochopí a kdo ne, jeho problém... 🙂. Hodně sil! 😉

@milik75 Mě je zas líto někomu říct, aby nejezdil, jen nevim, jak je slušně vyprovodit, když už tu seděj dlouho... oni třeba i konstatujou, že vypadám unaveně a potřebovala bych se vyspat, ale nějak se jim nechce odejít....

Jarkajs....v tom pripade bud k nim jenom uprimna....vzdy o nic nejde....segro, promin, ale uz je moc hodin, musim maleho koupat, dneska chci drive do postele atd. Musis byt uprimna i sobe...kdyz ti neco vadi, neprehlizej to, protoze pak vznikaji ruzne psych. poruchy, coz nerikam, ze bude tvuj pripad, ale uz ted ti to vadi, tak to neco znamena. Nebo se klidne na neco vymluv, dneska se necitim dobre, zavolam ti, az mi bude lip. Atd....casem se to naucis, uvidis...presne, jako ja....

@romcovaklarka Tak to máš fakt super příbuzné 🙂
@edeltraut No já když se vrátila z porodnice s druhým synem, tak ještě před porodem jsem vyhlásila že v šestinedělí nepřijímám návštěvy, jistě po týdnu/čtrnácti dnech bych toto ultimátum umírnila, ale ještě jsme nevyndali malého ze sedačky a před dveřmi stál opilej tchán (je ještě hodinu před tím netušila, že mě pustí, měli mě pustit až druhý den), tak to byl taky fasa šok, jsem byla tak nasr... že jsem ani nevylezla ven, schovala jsem se v baráku a brečela jak želva, chvíli na to volala tchyně jestli tedy jako taky může přijít, když už tam byl i tchán, i když jsem hodně chtěla, do háje jsem je neposlala (pitomá slušnost 😠 ), takže druhý den tam byla i tchyně, no do té doby jsem se naučila být velmi striktní, pak tam dva měsíce nesměli 😀 Takže chápu jak ti bylo, je fakt že ty děti do háje poslat nemůžeš, ale rodiče bych asi proklela do osmnáctého kolene 🙄
@jarkasj Z vlastní zkušenosti, když o návštěvu stojíš, tak ji přijmi, když ne, slušně řekni že jsi unavená a že to necháte na jindy, rozumný pochopí, blbec ať si trhne ploutví. A s tím že jsou tam dlouho, pokud už máš dost, normálně se zvedni a řekni že jsi unavená, tak že už by měli jít, že se uvidíte zas příště. Pokud se toto nenaučíš, tak budeš hodně trpět, protože lidi se naučí že neřekneš ne, takže pak se ti může stát že ti polezou do pokoje kde ti bude spát dítko, tak budou "šeptat" takže ti ho vzbudí, ty budeš na prášky, neoddechneš si... A to je fakt brutální, protože čím déle to budeš odkládat, tím hůř se ty lidi pak přeučují. Oni to vesměs nemyslí zle, ale mají krátkou paměť a nepamatují si jak bylo jim, případně si to nedovedou představit protože to ještě nezažili, takže opravdu bez bázně a hany jednej na rovinu, je to to nejlepší co můžeš udělat, aby jsi se nezbláznila, ne hned, ale časem. Vím z vlastní zkušenosti jaké to je a už vím, že i za cenu hromady uražených lidí není dobré se v některých věcech podvolovat, protože do budoucna je to větší a větší problém 😉

Určitě máte pravdu, asi mi bude nepříjemný je odmítnout nebo "vyhodit" ale asi je to lepší než být unavená a podrážděná. Nejspíš je problém ve mě, že neumim říkat ne - budu se to muset naučit 🙂

@jarkasj Nejde o to že odmítáte, nebo vyhazujete, ale jde o nastavení určitých rituálů, které vám pak s miminkem můžou hodně pomoci, já jsem to u prvního taky řešit neuměla a výsledek byl že jsem měla přes den naprosto nespavé dítě (už od miminka), takže sice bylo fajn, že v noci více méně prospal osm hodin, ale přes den byl stále vzhůru a chtěl pozornost, takže jsem nic nestíhala a když ještě někdo přišel (a to jsem kolem sebe měla těch inteligentních a chápajících lidí opravdu málo, spíš žádné), tak se očekávalo že ještě uvařím kafe, udělám tohle a tamto... Po pár týdnech jsem byla vyždímaná jak citron, ale už bylo pozdě něco řešit 😔 U druhého jsem to pojala jináč a buď to lidi přijali (ty rozumnější bez problémů), nebo nepřijali (ale to byl opravdu jen jejich problém). Představa že bych měla dvě děti které přes den oka nezavřou, tak asi nejíme, doma to vypadá jak na skládce a já se houpu na někde na stromě... U třetího to taky pojmu striktně, jsem člověk, ne stroj 🙂 Zpětně už to nevrátím, ale být na vašem místě zapracuji na té asertivitě, protože by jste toho mohla pak litovat, miminka rychle rostou a pokud to období "promarníte" tím že budete brát ohled na všechny okolo, jen ne na sebe, tak pak přijde den, kdy zjistíte že doma máte roční batole a z toho roku jste si toho miminka moc neužila 😉

@jarkasj Ahoj. Tak já jsem tohle řešila radikálně. Do porodnice jsem nikoho nechtěla a domů se přišli děda s babi podívat až za 14 dní, protože jsme byli oba s malým nachlazení, chytli jsme něco v porodnici. Každý byl u nás tak hodinku (jsou rozvedení), obskakoval je manžel. Pochovali si malého, pak jsem ho odnesla, v klidu v ložnici nakojila, uložila, za chvíli šli domů. A pak až po šestinedělí, jinak jsme nikoho nezvali. Až později.

Zkus to přehodit na manžela, můj to tak dělal, všechno v té době řešil za mě, hlavně komunikaci s okolím. Já byla samo unavená, do toho nemocná, s horečkou, 6 týdnů jsem neseděla kvůli šití.

já přijímala jen návštěvy od rodin z obou stran, jinak chci mít klid, prvních čtrnáct dní jsem vyhlásila embargo, aby maličká něco nechytila, když je chřipková epidemie (parádní výmluva) a že chceme soukromí. Až tedˇ, když má malá skoro měsíc, vyhlásila jsem zrušení embarga a přátelé se můžou přijít podívat na Lotynku.

Já jsem taky na návštěvy háklivá 🙄 zatím sem jezdí pouze blízká rodina 1x týdně a stará se o ně manžel. Kamarádi volají snad každý den, ale odmítám je, že je chřipková epidemie a že je malá nemocná a nepotřebuju, aby dotáhli ještě něco horšího (to jim neříkám, jen si to myslím 😀 ) zatím to berou v pohodě, ale manžel má už blbé narážky, že mám malou ukázat světu, tak ty nejbližší přátele už pozvem, možná příští týden 🙂 jinak moje mamka jezdí každý týden, zezačátku mi i vařila a pokaždé mi tady poklidí nebo vyžehlí prádlo, je zlatá 😵 takže pokud tam ségra dřepí dlouho, tak ji zaměstnej a je to 😉

To je přesně téma pro mě. Děsím se toho, že švagrová přivleče už do porodnice 10ti letou postiženou neteř. Chápu, že se těší na miminko, ale je téměř slepá, rozmazlená, neposlouchá a agresivní. Našim klukům neustále zacpávala pusu a nos a vůbec se jim snažila ubližovat. Asi to zvládnu odsunout, ale nemůžu je přece od malé držet věčně. Na mě je sprostá, že ji nechci nechávat s klukama samotnou. Je to hrozný, ale já to děcko nemůžu ani cítit a v její přítomnosti se o kluky fakt hrozně bojím natož o novorozeně.

@jarkasj Ahoj, také jsem dlouhou dobu neuměla říkat NE. Ale časem jsem se to musela naučit. A netýkalo se to jen návštěv. Říct zkrátka asertivně, ale slušně NE, není nic špatného. Naopak. Mají jasno obě strany a ty budeš mít klid. Držím palce 😉

@jarkasj Téma pro mě 🙂. Nejsem vůbec návštěvní typ, stačí mi maximálně hodina, když někdo přijde (kdokoli, i ten, koho ráda vidím), sami na návštěvy nechodíme vůbec - od doby, co máme děti, jsem prostě ráda, když máme čas sami pro sebe. V porodnici se mi nelíbilo, jak se u nás návštěvy střídají, ale nevěděla jsem, jak je odmítnout. Příště si říkám, že budu ráznější.

@naomi6 To chápu, jen mi to prostě nějako nejde ☹ Budu na sobě muset zapracovat 🙂

Jinak já bych na návštěvy uvítala spíš ty kamarádky - s těma si aspoň popovídám o NĚČEM, navíc ty jsou takový, že přijedou, když se mi to fakt hodí.
Ale moje mamka se ségrou se často pozvou tak nějak samy a pořád dokola omýlají to samý téma - nelíbí se jim, jak brácha s manželkou vychovávají dceru a pořád mi říkají, ať to hlavně tak taky nedělám. Už dávno jsem jim říkala, že jsou jak padlý na hlavu, že to není jejich věc a ať jsou rádi, že má brácha zdravou a krásnou holčičku... to je taky asi jeden z důvodů, proč z jejich návštěv nemám velkou radost. Už jsem jim i na rovinu řekla, že mě to už nebaví poslouchat , ale nemělo to efekt 😒 Asi jim budu muset říct, že jestli o tom hodlají pořád mluvit, ať za náma nejezdí....

@ivarei To jsem ráda, že nejsem sama 🙂 I když některý návštěvy vidim ráda, ale ne na celý odpoledne.

@jarkasj haha. já rovnou VŠEM s dostatečným předstihem říkala, že v šestinedělí nechci vidět NIKOHO! někdo se sice urazil, ale je to moje dítě, moje nervy a můj byt, ne? zvala jsem pak jen mou máti. dost jsem bojovala s kojením, tak mi nosila polívku a nějaký jídlo. ale když už se začala sama cpát nějak moc často, dokonce přišel i otec, bratr a jeho přítelkyně, začali mi všichni radit, co mám a nemám dělat, normálně jsem se rozeřvala a všechny jsem je vyhodila z bytu ven!
člověk musí mít nějaké soukromí a právo na svoje potřeby. prostě na rovinu všem řekni, že jsi unavená, že ti takové a onaké návštěvy nevyhovují, protože máte s děckem nějaký režim.... a vařit v šestinedělí někomu kafe??? měli by se starat všichni o tebe.
ve všech tradičních kulturách na světě je šestinedělí posvátné. tato doba se pohybuje od pěti do osmi týdnů, matka je izolovaná od okolních starostí, starají se o ni a dítě porodní bába, jiné starší ženy z kmene, případně sestra, která už má dítě... poradí s kojením, s očistou.... a nikdo po ní nechce, aby mazala chlebíčky a drhla vanu. dítě i matka jsou v tomto období křehcí, vytváří si spolu pouto, matka se učí poznávat potřeby dítěte, uspokojuje jeho hlad, potřebu vylučovat....
pokud nepomůže takovéhle vysvětlení, musíš si dupnout. a při nejhorším neotvírat a předstírat spánek 😀 😀 😀

@ssassi S kojením bojju taky - mám málo mlíka ☹ Ale snažím se to zlepšit.
Se mnou je to těžký, moc si dupnout neumim, ale když koukám malýho... nechci si nechat ukrást jedinou chvilku s nim - takže se to asi naučim 🙂
Ségra chce zas o víkendu přijet - napsala jsem jí, že na CHVILKU může... tak snad to pochopí. Tentokrát jsem si usmyslela, že jak mi to bude protivný, tak ji "vyprovodím" 😉

@jarkasj tak napiš, že návštěvy přijímáš od 14:00 do 16:30, že pak jde malej spát. a zaveď domácí práce. ať ti umyje tu vanu, oloupe tři palice česneku, umyje rohožku, na kterou se vyčural sousedovic podvraťák - ony ji ty návštěvy přejdou 😀

já jsem nikdy moc nenávštěvovala. já si dupnout umím 😉 navíc jsem se obalila aurou přirozeného rodičovství, většina lidí mě má za magora co bezplenkuje a vláčí se s 13kilovým harantem v šátku.... jo, šátek - když přišla návštěva, přivázala jsem si děcko na břicho a s veselým úsměvem jsem je všechny poučovala o nutnosti kontaktu dítěte s matkou... a když neměli koho ochmatávat, tak je to nebavilo a šli brzo domů:o) taky zabírá věta: "myslím, že chce kakat, dáš ho?" 😀 😀

@jarkasj já kojení po šestinedělí vzdala. dělal jsem všechno co šlo, odsávala jsem, až jsem z toho měla ragády, nešlo to... po šestinedělí jsem to zabalila a smířila se s UM. těžké, ale osvobozující rozhodnutí. 😉

@jarkasj Já jsem už před porodem říkala, že chci dodržovat šestinedělí a všichni to respektovali. Přijeli jen ti nejbližší....Pokud by mi byly časté návštěvy nepříjmené, určitě bych to nějak korigovala a omluvila se, že potřebujeme více času sami pro sebe apod.

@ssassi Já vždycky z legrace říkám: "Klidně přijďte, nebudu doma" 😀 Možná by stálo za to udělat to doopravdy 😀

Ségra je zas takovej dobrák, že by mi tu možná i vygruntovala, pak by aspoň mohla vykládat, že jsem stejně neschopná jako bráchova manželka 😠
Uvidíme, jak se o víkendu zadaří a zítra se budou stavovat naši 😝 Naštěstí táta není návštěvní typ a většinou ještě ve dveřích řekne, tak my zas jedem 😀 Jinak by tu mamina seděla do večera ☹

@ssassi to je bomba, jak si si dupla 😀 já kdybych byla sebevíc otrávená, tak bych asi nikoho vyhodit nedokázala 😔 Budu se to ale muset naučit a trochu si ty návštěvy teď po druhé zkorigovat.

@jarkasj Já jsem bohužel taky ten typ co nedokáže nikoho vyhodit, takže v den příjezdu z porodnice po tom co malej usnul jsem vygruntovala celý barák a čekala návštěvy - mazala chlebíčky, vařila kafe.. ale zase na obranu rodiny musím říct, že jsem opravdu první dny nemusela řešit vůbec vaření, že nám posílala tchýně jídlo 😉 No ale co nastalo cca týden po tom co jsem se vrátila z porodnice. Manžel zapíjel syna, zarezervoval si hospodu kousek od našeho domu, takže téměř všechny ženský prošli naším domem, přišly se podívat na miminko a pak šly zapíjet s chlapama narození 😅 😅 😅 Já měla do půlnoci nebo téměř do jedné do rána o zábavu postaráno 😀 😀 😀 😀 😀 😀 Ale popravdě já jsem docela společenskej člověk, malej byl hodně spící miminko, jen jedl, kakal a spal, takže mě ty návštěvy až tak neubíjely 😅

@ssassi Taky si někdy říkám, že by to bylo i jednodušší, ale zatím to ještě nevzdávám. Většinou musim 1 - 2x denně dokrmit UM, malej se krmí často a dlouho, po kojení i mezi kojením jsem začala odstříkavat, už v porodce jsem začala brát homeopatika - jinak bych možná neměla mlíko vůbec ☹ a teď jsem ještě začala brát Emulips, je to asi poslední, co můžu udělat, tak uvidím.

Já jsem teda nezvanou návštěvu nikdy neměla 😅 a doufám, že to tak zůstane, ale kdyby ano, tak bych asi po nějaké době, kdy by u nás návštěva seděla, řekla, že se omlouvám, ale že jsem unavená a musím ještě to a to, tak společnost opouštím...a buď to návštěva pochopí a zvednou se a nebo to holt zůstane na partnerovi....
Ale věřím, že to není absolutně nic příjemného, to by mě hodně točilo, už jenom ta nezvaná návštěva (bývám ráda připravená, že má někdo dorazit), natož ještě dlouhá 🙄

@jancip Já po pravdě ty maky, co doržovaly šetstinedělí moc nechápala - říkala jsem si, že pokud je člověk zdravej, at přijde kouknout na prcka, vůbec mě nenapadlo, že by mě mohly návštěvy a hlavně jejich rady tak vycucnout 😖 Teď celkem závidím těm, který šestinedělí dodržovaly, nebo aspoň návštěvy hodně omezily.

@dezyre Já se taky vždycky považovala za společenskýho člověka, ale s prckem to nebylo jednoduchý - od začátku bojuju s kojením a z porodnice jsem přijela totálně unavená. Chtěla jsem jen kojit a odpočívat a užívat si společné chvilky s mimčem a přítelem jako rodinka.

@jarkasj Ja uz pred porodem vsem nahlasila, ze navstevy prijimame po sestinedeli a vsichni to chapali a respektovali. Tohle embargo teda neplatilo pro nejblizsi rodinu, ale ti prisli na chvilku a nosili mi vyvary a jine papani a vzdycky se zeptali, jestli se muzou zastavit 🙂 Kdyby tu nekdo byl moc dlouho a nebylo by mi to prijemne, tak bych asi vzala maleho, ze ho potrebuju nakrmit nebo ze ho jdu dat spinkat a uklidila bych se s nim do loznice... Ja vim, ze je to tezke, rict nekomu, ze se ti to nehodi, ale je to potreba a NE se budes muset naucit rikat kvuli malemu... I pozdeji... Ja treba navstevy stopuju tyden pred ockovanim a tyden po... A taky vsichni vi, ze k nam muzou jen zdravi, s tim jsem otravna 😀 Muze to vypadat samozrejme, ale bohuzel jsou lidi, kterym nedojde, ze mimca jsou k nemocem nachylnejsi... No proste tim chci rict, ze uz nejsi jen TY, ale uz mas miminko a to potrebuje maminku, ktera chce to nejlepsi pro nej a to znamena i rikat NE...

@jarkasj Ono když je miminko klidný, tak to ještě jde. Ale to naše třeba první týdny prořvalo a špatně usínalo. Takže o to víc jsem byla ráda, že jsem si to tak nastavila hned na začátku. Zmírnit se vždy dá, obráceně to jde už hůře.

@jarkasj já to chápu 😉 Ono pokud to nemáš na začátku s mimčem jednoduché, tak určitě chceš mít klid, odpočinout si a strašníš se od lidí, hlavně od těch co dávají ohromě užitečné rady 😉 My jsme to měli na začátku jednoduché, sice těžký porod, ale myslím, že během těch 6-ti dnů jsem se dala docela dokupy a domů jsem přijela nadšená a plná energie 😀 no a Staník byl hodný miminko, zato teď si to vybírá 😀 😀 😀 😀 Proto se docela děsím toho jak to bude teď s návštěvama po porodu a se starším dítkem.