Dítě zhoršilo vztah. Máte zkušenost?

Dítě je prostě změna a "zátěžová situace"...

Neřekla bych, že je to lepší/horší, je to jiné

@lidija1234 Je to zemětřesení. Prostě to už není o tom, že jdeme v pátek večer na drink a v sobotu spíme do devíti. Podle mě je to zkouška, ze které člověk vyjde s minimálními iluzemi o životě, ženská pochopí, o čem život od teďka bude. Na druhou stranu se neřeší kraviny a vidět manžela, jak se se synem mají rádi, je něco moc krásného. Je to jiná dimenze lásky, úcty, pokory, ztráty svobody a nabití zodpovědnosti.

Jak se to vezme. Před rokem jsme o syna přišli v 9.měsíci. Bála jsem se, aby to náš vztah vydržel - ještě více nás to naopak sblížilo. Pak jsem otěhotněla a oba jsme byli celé těhotenství ve stresu a bylo na něm vidět, že se bojí upnout na budoucího člena rodiny. Po porodu trvalo, než si to sedlo. Nejde o to, že by to neklapalo, staral se o mne v šestinedělí, byl semnou 3týdny doma po operaci palce, kdy já jsem pouze kojila, jinak vše obstaral on - od starání se o malého, přes nákupy (ty dělal i v těhotenství sám), úklid domácnosti apod.. Jen byl občas laxní a tak byly i hádky a jednu chvíli to skřípalo - zásluhu na tom měla jedna PC hra. Co to odinstaloval, tak je doma klid 🙂 Jako proti hrám nic nemám, taky jsem (byla) pařmenka, ale to neustálé sezení (ráno vstát a sednout k tomu, odsunout povinnosti doma a nevěnovat se malému) a hlavně mě vytáčel jeho slovník - jediná hra, u které mluvil fakt sprostě. Teď je to 3 měsíce od porodu a sex byl jen jednou - a že to chybí - bohužel mám zbytek placenty ještě v děloze a čeká se, co to udělá - samozřejmě jsem špinila více jak šest neděl, už proběhla i MS (musela jsem přestat kojit) a do toho mám kvasinku od neustálého nošení vložek. Plus když byla možnost sexu, tak buďto byl v práci a nebo jsme byli unavení + samozřejmě tam bylo období skřípání, kdy na to ani nebylo pomyšlení. Ale je úžasný taťka, partner a i přes to všechno, co se u nás odehrálo, chci vedle něj zestárnout. Hlavní je, že spolu mluvíme o problémech a chceme to řešit.

@lidija1234 prostě je to jiné. U nás to byla zkouška vztahu. Když se dcera narodila, byla strašně uřvaná a uvztekana. Nic jí nebylo dost dobré. Tenkrát první půlrok byl pro mne doslova ocistec. Žili jsme tady jak na studentské koleji. Manžel v ložnici a já s urvany miminem v dětském pokoji. Skoro jsme spolu ani nemluvili a ani v kuchyni jsme se moc nepotkávali. Nejhorší bylo šestinedělí, já jsem furt hledala metody co dělat, aby se malé u nás líbilo. Tehdy jsem pochopila, proč hodně vztahů nevydrží.
No a když jsme přijali, jaká dcera je, tak se hodně zlepšilo.
Teď máme druhou dceru a ta je jak přes kopirak. Ale teď už to bereme jako normál, víme co dělat, jsme starší a zkušenější.
Jako je to velká změna, najednou se ze svobodných lidí stanou rodiče a ten malý človíček je na vás úplně závislý a když je to náročnější miminko, tak je to někdy těžké.
Ale teď máme zase skvělý vztah, řekla bych že ještě lepší než před dětmi.

@martulka88 za nás je taťka taky skvělej. O malého jsme málem přišli při porodu ale místo toho aby nás to ještě víc sblížilo hádáme se kvůli blbostem. On si myslí jak toho dělá strašně moc a mě to nepřijde. Říká že malej je na prvním místě ale to si teda nemyslím řekla bych že vždy dělá podle sebe aby jemu to vyhovovalo. Já si chci povídat on ne... Chodí jen na noční a vstává kolem 16 hod se slovy že se vůbec nevyspal a já.mma chuť hi zabít ! Do toho chodí 4x do týdny cvičit takže společný čas je minimální,když se vzbudí tak já si chci povídat on ne...když někde jsem nikdy se nezeptá jak jsem se měla,jaké to bylo...prostě nezájem. Dneska se nasral,protože hlídal malého a ví že se v 5 koupě pak vecere a pak chodí spát kolem půl 7. Došla jsem domů a on byl venku s malým a bylo už 6 hodin, tak jsem mu zavolala kde jako je a když přišli tak jsem mu řekla že doufám že nespí protože pak neusne že. Nijak víc jsem to nehrotila a normálně jsem se sním bavila a on nafuceny ksicht jak se sním bavím. Prostě mě vadí když má dítě jaký režim a on není schopný se k tomu přizpůsobit. Takže jeden z mála večeru kdy jsme spolu tak se spolu nebavíme. Mě tohle už nebaví a takové kraviny jsou pořád, takže když už jsme spolu tak se nebavíme nebo pohadame a pak je doma dusno

@palja my máme zlaté hodné dítě ale já vše přizpůsobila jemu a on ne ( i když tvrdí že jo) až po hádce zacel chodit do fitka až malý spí jinak ho skoro vůbec přes týden neviděl....a o tom všem jsou naše hádky malej se skvělej ale my dva máme problém spolu komunikovat aby se jeden nebo druhý nenaštval. Oba si myslíme že jsme v právu takže je pak dusno a nebavíme se

@martulka88 Nebyla ta hra Counter-strike? 😃

@lidija1234 To je ono - buďto jsou laxní k režimu a nebo to hrotí až moc. My jsme najeli na systém a myslím si, že nám pomohlo, že jsem byla na té operaci lupavého palce a on musel vše dělat. Nemohl si jen tak sednout, ale musel přebalit, ustrojit, uvařit, odříhnout apod... A myslím si, že díky tomu si uvědomil, že to není tak jednoduché, jak si myslel. Každý den nechápal, jakto, že už "zase" koupeme - protože, co si budem - s miminkem je to přebalit, převléct, nakrmit a za chvílu znovu. Mezi to uvařit, uklidit, procházka apod...

@lidija1234 Nás malá sblížila, ale taky se vyskytly problémy. Ale za to nemohla naše dcera...

@klokanka31 Ne, to hraji - spíše jsem hrála já :D U něj to dělaly tanky - WoT. Začal to hrát s mou rodinou (já, taťka, švára a ségra) a jak mu to nešlo, tak ze začátku dobrý, ale posledních několik měsíců to byl extrém :D

@martulka88 😄 Můj zas pořád jel to CS. Ale kvůli malé to omezil až s tím úplně seknul...

@lidija1234 jasně, dítě se vztahem neskutečně zamává. Najednou je všechno jinak a partnerský život jde stranou. Oba jste unavení a když k tomu není hlídání, je to děs.
Hlavní je, snažit se trávit čas jen spolu ve dvou třeba po večerech.
Upřímně nechápu lidi, kteří si myslí, že rozbitý vztah slepí dítětem.

Prvni dite nas sblizilo. Ted uz spis jedeme v modu preziti, chybi nam spolecny cas, hlidani neni a nebude. Nejsem rezimova a manzel je stejne schopny rodic jako ja, takze tohle jsme nikdy neresili. Dite kazdopadne proveri charaktery, chce to hodne pevne zaklady 🙂

😄😄😄😄 Holky, tak to máte zlaté chlapy. Manžel nikdy první dceru neprebalil, nikdy jí nevykoupal a pak se dokonce divil, že taky musí jíst, když jsem jí asi v roce dala oběd dřív než jemu 😄😄 pak vyrostla a byla už bez plinek, tak už jí nikdy prebalovat nebude. Jako s tou první to bylo fakt náročné, když jsem šla k lékaři, tak ani nechtěl ať tam jdu, aby mu neřvala. Vždycky čekal v autě, aby s ní nemusel být doma. Dokonce jednou se mu dívali lidi do auta protože si mysleli, že je tam dítě samo, protože strašně rvala 😄😄😄 no a od toho se to celé odvijelo.
Ale až vyrostla, tak se o ní teprve začal více zajímat. Teď jsou skvělí parťáci, hrajou si spolu pořád, chodí na nákupy, do restaurace, ven i beze mě. Když není v práci, tak se jí věnuje.
Teď máme ještě malou dceru. Té je 5 měsíců. Když je starší ve školce a malá spí, tak máme čas pro sebe. Nebo večer když už obě spí. Takže sexu je taky dost.
Sama se divím, že teď nám to klape líp než před dětmi. Samozřejmě nějaká menší hádka taky občas je, ale všechno se dá vyřešit bez zbytečného dusna.

Tak já bych viděla problém spíš v tom, že vše podřizuješ dítěti. To se chlapovi an inedivím, že je vypruzenej..

@klokanka31 Já jsem hrála CSko v těhotenství :D Takové odreagování s kamarádama :D Teď za nimi jdu leda pokecat na TSko. Ale chci si jeden den s nimi alespoň na hoďku zahrát :D No, už to plánujeme 3 měsíce :D

@sirinfirst tak jako promiň ale příklad babička měla dojít na 14 hod za malým a na něho to bylo moc brzo protože se chtěl vyspat ale tou dobou mě malej chodil spát v 5 večer. To že jde do fitka v čase kdy je malej vzhůru a nemůže jít až v 6 před noční protože chce ještě odpočívat, půjdu se do ložnice kde spí malej dívat na box protože ty se díváš už nevím na nějaky film...ano ztlumim teelvizi protože mě vedle spí dítě a já ho nechci budit....takže ano dítě je pro mě na prvním místě a má nějaký režim a podle toho ja se řídím, beru ohled na pol roční miminko pak na sebe

@sirinfirst ale nemyslím si že by jsme měli nějak extra zavedenej pevnej, tvrdej režim co se nedá zvládnout. Jediné co tak chodí spát prostě brzo. Když mu spí do 6 v kočárku tak pak večer neusne a já jsem ta co k němu v noci vstává a musí ho uspávat takže když vím že dítě v 6 chodí spát tak je prostě už v 6 v pyzamu a chystám mu večeři

@lidija1234 já tě chápu. A souhlasím s tebou,že režim je základ( vím o čem mluvím,mám tři děti). Posledni holčičce je půl roku ,na jiného tatínka než kluci,ti už jsou velcí . Když si vzpomenu,jak jsme si před dvěma lety užívali 😅ty noci,toho alkoholu ( když byli kluci u tatky) ,celej víkend Valečka ... Manžel děti neměl. Najednou do toho vstoupilo miminko , změna všeho...sice moře lásky❤️ale vstávání v půl páté,neustálý rev,po porodu všichni covid 😕 únava ... Ve volných chvílích se věnovat starsim ... Učení,poslouchání jejich nekonnecnejch školních historek...semtam někdo rýmu,angínu,střevní chřipku... A mě hrozně chybí,jak mě chlap mazlík,hladil,líbal...chybí mi sex...nicméně se nedivím,že ho nemám,mám asi milion kilo ,vypadala mi půlka vlasů,při doteku mi teče mlíko z prsou.... A ta finanční závislost ....děs. no nicméně se tedy snažíme oba.... Manžel je hrozně hodnéj,nehada se,snaží se hlídat ... Já zas přivez oko když občas přebere a tiše závidím.... Ach to byla krásná doba v práci ....

@sirinfirst No vidíš, a u nás i manžel podřizuje všechno naší malé. Je u něj na prvním místě, neexistuje že by měl řeči že nemá čas na sebe...

@lidija1234 ono to vyznělo trochu jinak. Jako třeba to, že byli do šesti venku bych neviděla jako drama.

My jsme po narození druhého dítěte malém rozvedli....dcera byla hodně ubrecena a já jsem byla nevyspala a nervózní.Pan manžel si to tenkrát řešil po svém.Nakonec jsme spoli zůstali ,ale ten vztah je už prostě jinej....je skvělej táta a naše manželství je zalité sluncem ,ale jenom díky tomu ,že jsem hodně věci přestala řešit a taky jsem přestala očekávat nějakou změnu zpátky....jak dlouho to může taklhe fungovat to netuším,ale kvůli dětem doufám,že co nejdéle.....

U Vás je podle mne problem partnerova práce.Takovy život je podle o ničem....dítě nevidí ,Tobě nepomůže.....neuvažuje o změně?

Me k tomu napada - pred ditetem jste se videli spolu kdy, kdyz furt spi, je ve fitku nebo na nocni? Dite proveri vztah neskutecne, tomu proste nikdo neveri, dokud dite nema. Nekteri chlapi si to podle me tak 1. rok moc nepripousteji, ze se jim od zakladu zmenil zivot, protoze casto ma mimco na starosti zena. Pokud je nejaky problem mezi manzeli, doporucuju partnerskou poradnu a rozhodne si nedelat druhe dite s tim, ze bude manzel vic pomahat, protoze se nic nezmeni, jen to bude mnohem horsi pro oba. Tolik k postrehum z meho okoli (loni se narodilo k nam do party asi 10 deti 😂 ). Nam to s manzelem klape docela slusne, ale mame 3 deti hned po sobe, takze zadny oddych zatim nebyl, mame plne ruce prace a oba vime, ze ten druhy dela maximum, tak si nemame moc co vycitat.

Mam dve deti, kazde bylo zkouskou vztahu, nebo spise ani ne to dite samotne, ale potreba veci organizovat jinak, zacit myslet jinak. Nas vztah se vzdy vratil do “normalu” az kdyz sem se vratila do prace, i kdyz ted ten druhy navrat trochu dre, takze se taky obcas chytnem, ale je to proste ventilace tlaku, kterej ze me nemuze nikdo sejmout, neni zrovna kdo, jsou nejak rozdane karty a s nima musim hrat, bohuzel se mi nejak nedari zbavit “cerneho petra” co jsem si lizla a ted me nejak drti, ale zas bude lip…si porad opakuju, ze s prvni jsem to zvladla, zvladnu to i s druhym ditkem jen mam pocit, ze ted je ten cernej tunel nejak delsi a svetlo zatim nevidno…ale uz se u nas veci vraci do toho co bych nazvala nas provozni normal, manzel zmenil praci, je spokojenejsi, sice musime vic resit prachy, ale tak to se snad taky srovna a ja si zas zacinam pripadat hezka, sexy, deti jsou samostatnejsi, takze mam obcas i cas pro sebe a nekdy i na manzela, ale syn ma asi sesty smysl ten je dokonala antikoncepce, jen to vypada, ze by neco mohlo byt, tak ne, rev jak na lesy a prileti k nam, ze se boji a chce se pritulit, a nez ho uklidnim a uspim, uspim i sebe a pak se u snidane na sebe s manzelem smutne koukame …

Je pravda ale možná vidím problémy tam kde úplně nejsou, asi bych měla být ráda že mám chlapa co celý odpoledne pohlídá a ja si jedu pryč ale prostě mě zarazilo že přijedu domů a oni nikde a hlavně neměl sebou jídlo, do toho když přijeli a malej spal hned vidím jak nebude večer spát a užijí si to ale já to hnedka přešla ale on se nafrnel.
Nevím no jak tu někdo psal je asi lepší přestat očekávat a brát to tak jak to je, sice času dle mého málo ale když je potřeba tak pohlídá,prebali,vykoupe, nakrmí..... Jen mě asi teď vadí věci,které mi předtím nevadily. Prostě řešíme a hádáme se kvůli blbostem. Předtím jsme do fitka chodili spolu a toho času celkové trávili víc teď to tak prostě není. U něho se v podstatě zas tolik nezměnilo jak u mě ale to je asi údělem každé maminky

@lidija1234 nejvíc se otočí život každé matce, já bych to nehrotila, my se včera z procházky vrátili o půl 8, buď ráda, že je oro něj malá důležitá a režim se ještě 100x změní.

Vztah je takový, jaký si ho děláte, nemění se sám od sebe.. Mně je často těch chlapů líto, vždyť oni k tomu přijdou jak slepej k houslím 😄 Fakt nemůžeme čekat, že hned po porodu se v chlapovi proberou nějaký pudy a začne dělat i to, co nikdy nedělal. Musí si k tomu přijít a vztah s dítětem se též buduje, není to automatika ani u ženských, tak proč by měla u chlapů. Jediný, v čem bych u vás viděla problém je ta práce na noční. Já dělala noční střídavě a ten týden byl pro mě vždycky šílenej, i můj chlap dělá střídavě noční a při ní prostě počítám s tím, že s ním nepočítám 😁 Takže se vůbec nedivim, že ti furt říká, že je unavenej a nemá na tebe náladu si s tebou hned povídat (jsem to samý, fakt nepotřebuju, aby na mě po probuzení hned někdo mluvil🙄), do budoucna bych u vás řešila změnu práce a od toho se bude dost odvíjet. Takže u toho bych začala, promluvit si o tomhle, ale ne hned jak se vzbudí ;) 😁
A možná trošku posunout režim, protože když se ve 4 probouzí, tak mi přijde v pohodě, že bude ještě v 6 s kočárkem venku. Vždyť je super, že si ho vezme sám od sebe ne, když chceš teda i ty mít čas pro sebe. Nepruď ho, jen ho v klidu upozorni, ať příště myslí i na jídlo pro prcka 😊

Změnil, to rozhodně. Mně se život extrémně otočil a dlouhou dobu jsem si zvykala na roli matky, manžel do toho vplul tak nějak automaticky. A konflikty vyplývaly z toho. Já mu poměrně dlouho vysloveně záviděla, že dělá i něco jinýho, s trvalejší hodnotou, než nakojit-přebalit-dlouho uspávat. Každý den stejný, totální rutina, největší vzrůšo, že se občas urvu běhat a každý pátek chodíme ven s kamarádkou. A muž mi záviděl, že můžu být doma s dítětem, zatímco co on musí chodit do debilní práce, která ho deptá, kde na něj valej zodpovědnost za věci, které jsou potencionální průser a on to neovlivní. Jeho jsou doštouchala k rezignaci (aby mu šéf nabídl mnohem lepší místo) a já se vrátila na malý úvazek a dost si to sedlo. Ale i dneska, kdy jsou dceři tři a půl bojujeme s nedostatkem času pro sebe (a to máme hlídací babičky, ale ty hlídají hlavně, když jsme v práci, takže s časem pro sebe to nepomůže). A zrovna teď na sobě cítím bludnou spirálu “jsem unavená a otrávená a nemám sílu na sport a na sex- nemám sex a sport, takže si neodpočinu- jsem unavenější a otrávenější a nemám chuť a sílu…” a nějak ji neumím protnout.
S malým dítětem jsem praktikovala jedno pravidlo a možná by pomohlo i tobě - muž je rodič jako já a já mu nikdy neříkala, co a jak má s dítětem dělat, jak dloho smí být venku atd, to by mě taky iritovalo.
A ještě jedna poznámka - s prací v noci mám bohužel velmi intenzivní zkušenosti a těm, kteří k tomu nejsou super-adaptovaní strašně ničí kvalitu života. Ale je to takové plíživé a moc si to dotyčný neuvědomuje, mně to vždycky připadalo, že jsem v pohodě, jen svět je šedivější a šedivější. Pak jsem otěhotněla, začala chodit od druhého trimestru jen na ranní osmičky a úplně rozkvetla z vyspaní, ono fakt není totéž naspat 7-8 hodin v noci a jindy, kvalita toho spánku je jiná.