Dítě moc nechce k jedné babičce, ale k druhé pořád
Ahojte holky, potřebovala bych poradit.Jak by jste resily situaci, kdy vaše dítě nechce moc často k jedné babičce, ale u druhé by bylo pořád.Věc se má takto:Moji rodiče jsou přísní ve vychove, ale vubec nemají špatné svědomí, když někdy něco povolí a nejsou až tak dusledni.Respektují naši výchovu a snaží se malou něčemu naučit a vést ji.Druhý rodiče-přítele.To jsou ti, ke kterým by naše malá chtěla pořád.Jenže, ti naši výchovu nerespektují vůbec.Vše si dělají po svém-opak naší výchovy.Bydlime ve společném domě.Dve patra, dva východy.A tudíž to ma malá k nim blíž.Když jim malou dám, řeknu, ze si něco nepřeju stejně to udělají.Malá si u nich vsechno vyřve nebo si to vezme sama.Vsechno jí dovolí i z toho důvodu aby měli klid.Malá samozřejmě ví, že tam ma všechno co chce a proto tam chce byt.Ona tam prakticky nic nemusí.Rodiče přítele nerespektuji ani jeho a řekli mu, ze je podpantoflak, kdyz jsme si konečně prosadili svou.Myslím, že společné bydleni s nimi mě asi bude stát zdraví přes všechny jejich výčitky vůči mě.Jako, ze jsem sobecka matka, když nebrecim, protoze je malá nemocná, a ze se o malou nestaram.Ze je moje chyba ze se ještě nepostavi na nozicky atd.Pritom doktori, rekli ze je zcela zdrava jen ma svuj cas.Strasne me od co mi rekla mrzelo.To s těma nožičkama bylo, kdyz byla maličká.A ted mi řekli, že jsem hodně zvláštní, kdyz chci vychovávat svoje dítě podle sebe a ne podle nich.Dva dny ji neviděli, a prý jestli jim ji uz nechci dávat vyčítavým tónem mi řekli.Ja jich mam plne zuby.A nějak už nevim co s tím.Jsem z nich na nervy.Malá se vraci vetsinou hodne neposlusna od nich.A to vydrzim dost, co se tyce malý.Moji rodice maji taky chyby, nekdy s nimi nesouhlasim, ale chapou, co po nich chci.Co si o tom myslíte?Dekuji za názory
@lily2116 spratek omlouvám se píši z mobilu
@lily2116 Pryč od nich! Když Vás budou vidět vzácněji, tak nebude toliko komentářů, snad... Když to uděláš tak, že nastavíš pravidla i pro prarodiče, tak budeš špatná. Když jim cokoli řekneš, budeš špatná. Když si necháš kálet na hlavu, budeš špatná pro sebe a hlavně neuděláš dobře pro své dítě....Prostě pryč!
A proc u nich zijete? Osamostatnete se a nastavte vlastni pravidla.
odstěhujte se a máte klid..
Ale ono to není jednoduché jen tak se odstěhovat. Kdo má na vlastní bydlení,zdědil dům nebo byt,může si dovolit hypotéku,tak v tom problém nevidí. Ale my bydlíme úplně stejně jak zakladatelka,v dvougeneračním domku mých rodičů. Svůj vchod,oddělená bytová jednotka,ale přece jen jeden barák,společná zahrada. Jasně,má to své chyby,ale bydlí tak dnes spousta rodin,je to nejjednodušší a nejlevnější možnost vlastního bydlení bez dluhů,takže já jako řešení odstěhovat se prostě nevidím. Když je něco takového u nás,tak mi to jde jedním uchem tam a druhým ven,ať si každý říká,co chce,stejně si to uděláme s manželem podle sebe. Však je přestane bavit,do všeho kecat,když si z toho nebudete nic dělat a jejich řeči vyzní naprosto doprázdna. Malou mají rádi,je to jejich vnučka,proto se tak chovají,je prostě nezměníte. Naši se taky k dětem chovají jinak,než my,taky jim říkám,co se mi nelíbí. Starší děti už tomu rozumí a vědí,že platí to,co řekneme my s manželem,ať se babička s dědou stavějí třeba na hlavu. No a těm mladším troška toho rozmazlování neuškodí... není dobré mít v tak blízké rodině napjaté vztahy,uvidíte,jak se vám babička s dědou budou hodit,až budete potřebovat hlídání,až bude dítě nemocné,až budete mít víc dětí,až půjdete do práce... má to své výhody,jsou po ruce,děti jsou na ně zvyklé,má to prostě své výhody i nevýhody. Určitě nemusíte s manželem řešit,kdo pohlídá,když si chcete večer někam zajít sami,když jdete na ples... děti časem vyrostou a zas to bude jiné 🙂
@kacca11 S tím nemůžu souhlasit,každý to máme jinak a každý to taky vidíme jinak,nemá cenu se tady o tom přít,v tom se prostě neshodnem,každý si budeme stát za tím svým a druzí nás o své pravdě nepřesvědčí. Ale rozhodně se tady nechci s nikým dohadovat
,to ne,jen jsem psala svůj postřeh,nic ve zlém 🙂
@kacca11 Jenže odstěhovat se není jako koupit si třeba novou ledničku,to je prostě obrovská změna v životě. Ale to je samozřejmě na zakladatelce a jejím partnerovi. Pokud tu možnost mají a nebrání se jí,pak super. Pokud by to pro ně bylo velmi komplikované,je mnohem lepší tuto situaci řešit jinak. Ale to je jen a jen na nich,jinak si tady každý může psát,co chce.
@kacca11 Teď už je to od nás nehezké,ujeli jsme od původního dotazu zakladatelky a tímto se jí omlouvám. Tohle není naše diskuze,ale její a teď už jsme trošku mimo téma,nebudem si tady přece donekonečna vyměňovat názory,když se stejně zcela evidentně neshodnem. Nebudu kazit den zakladatelce,sobě,tobě a ni nikomu jinému 🙂
Skupina - Sourozenci a rodiče na baterky....zkušenosti dalších holek ,jak se s tím vypořádat. 😵
Dekuji, za názory.No samozřejmě odstěhovat se, by byla ta nejlepší volba.Ale nejde to, jelikož přítel plati na dum hypotéku.Byla by blbost platit i nájem.Jen jde chtela vedet, jak by jste s rodiči zatočili, kdyz se takhle chovaji.No ono je sice pekne, ze jsou hodni.To je fajn.Ale nic to nemění na veci, ze před mým dítětem dokážou ze me udelat totálního blbecka-pardón.Jinak malá uz chodi do školky, takže si dokážu přizpůsobit práci s vyzvedáváním, atp.Jediní kdo si s hlidanim nasi Kacenky poradi jsou nasi.Od přítele rodice to zvládli max.na dvě hodiny.Ale názor, ze at udelam co udělám, je vsechno špatně.S tim souhlasim.Jeste neco, je docela tezky zahodit svoje zásady,priority a porad se jen podrizovat jen kvuli tomu, ze oni jsou babicka a dědeček.Takhle to fungovat urcite nemůže.Neverim, ze nekde funguje...
@lily2116 tak soužití s kýmkoliv je problematické, zrovna soužijme s prarodiči a děs běs, nikdy víc, také dvougenerační dům. Ale stěhujeme se. Já myslím že je potřeba jim dát najevo že se k vám nemůžou chovat jako k děteme a nerespektovat vás, to bude asi na místě aby to přítel vyřešil, nebo společně. Důrazně bych jim řekla jak si to představuji a konec. Pokud by mi řekli že jí tam nechci dávat že jsem nějaká divná tak bych jim řekla když už o tom mluvíte tak pokud se to nezmění tak dávat nebudeme a konečná. Ještě když příteli nadávají do podpantofláka tak má ukázat a srovnat si je... Je to hrůza no ☹
Právě, že přítel to zkoušel sám.Když nepochopili, šli jsme oba dva, ale bez úspěchu.Vše odkyvou a je to pořád stejný.Naposledy kdyz jsem vysvětlovala, tak jsme se už strašně pohádali.Ale rekla jsem naposledy.Jak nebude po našem.Jejich problém.Ono totiž, rok a půl jsem s nimi i přes veškeré urážky, pomluvy, nerespekt mluvila vždy slušně a s úctou.Když jsem vybuchla otočily vše pro ti mě.No každopádně závidím, všem co bydlí sami nebo se chystají odejít do svého.Má největší chyba byla jít do společného bydleni.Neuvěřitelně se nám pokazily vztahy.Naštěstí se mě většinou přítel zastane...tak aspon neco.
@verka4d my se stěhovali 3 krát, když se chce tak to jde
Za ty nervy to stojí, raději se zadlužit než se stresovat...krom toho víte vůbec za jakou škálou nemoci stojí stres?😉
Kamarádka taky tak žila, půlka baráku byla jejich, prostě ji pronajali, a postavili svůj...ano zadlužili se ale jsou spokojeni a žijí v klidu
Souhlasím, ja od ty doby co se hádáme, zhubla jsem, nic me v baráku nebavi, mam ponorku, intimni zivot nic moc.Naštěstí mám to dítě.Ja jsem rekla přítelovi, že jakmile bude nová prace budou jine finanční moznosti.Jdu pryč.Navíc špatná situace nebo spatne vztahy v rodine, vše se přenáší na deti.
Chce to klid. Neboj se, ona mal á m oc dobře ví, že co si může dovolit dole, to si nesmí dovolit doma. A to, že jí dovolí víc, je normální. Pokud nepřekračují nějaká lé kařská n ařízení, kterými by mohli malou opravdu poškodit, tak bych to skousla, asi. A ten pobyt tam bych případně zkusila omezit - já nevím, postupně, jednou za dva za tři dny. Třeba stylem - ted nemůžeš k b abí, jdeme tam a tam. Budeme dělat to a to, ale zítra půjdeš, ano? fakt se neboj, že b y tím, že dostane třeba bonbony, měla navždy poničené zdraví. A pokud jí je dávají p řed obědem n apř., tak ji tam prostě nepouštěj. To mi neříkej, že jí v tom neumíš zabránit.
Prave, ze malá to neví.To co dela u babičky dela i u nas.Rodicum jsme to vysvetlovali několikrát i pred ni.Oni nas totálně pokaždé zhodili.Ano normální je jí sem tam něco dovolit, nebo nedodrzet, nebýt dusledni.Stava se to každýmu i nam rodičům, ale urcite nemůžou rict, tvoje výchova nas nezajímá a vymat se do obličeje.Neverim, ze by sis to nechala líbit.Malá mela rok a půl, a místo snídaně a obeda dostávala pul misky medvidku a jiných blbosti.Vic jak pul dne jde do ni nic nedostala.Delala histericke záchvaty, mela problem s kakanim.Ani nevis jak se to odrazelo na jejím spaní.Chodila jsem k nim a prosila aby ji to nedavali, ze musí prvne papat a až po jídle muze neco dostat.Pokazdy mi to odkyvali a jelo se dal.Rok a pul nedelam nic jineho jen ze jim neco vysvetluju a prosim.Jak myslis, ze mi je? Nebo jak dlouho se to da vydržet?Kolikrát jsem malou k něčemu zacla vést a oni to nechapali, musela jsem porad od znova.Problem byl právě v tom, ze mala chodila tak často, každý den.Kdyz jsem ji tam nedala.Zase jsem poslouchala jak se mstím na dítěti a same urážky.Nehlede na to, ze mala byla trestana za to, co oni pusobily.Ted je to uz lepsi mala zacla chodit do školky.Takze se kontakt omezil.
Omlouvám se za chyby, pisu z mobilu
Nedovol jí tam být tak dlouho. Pust ji tam na chvilku si pohrát a je to. jak pak na snídani a na oběd misku medbídků? Bude tam od devíti di desíti a šmytec. Noa pokud není schopná odlišit, co smí a nesmí doma a co u babičky, pak je ale chyba i v tobě. Protože děti většinou velmi brzy, už v tomto věku, v edí, že u babičky je volnějia doma platí to, co řžekne máma. To sí musíš umět prosadit. Dělá se to jednoduše - jakmile si začně řevem nebo jinak vymáhat to co chce, tak se dítě přidrží za ruce, přidřepn e se k němu, abyste si hleděli z očí do očí a klidně se poví - tohle doma dělat nesmíš. U babič ky možná, ale tady ne. Pevně, klidně a jasně. A když to zkouší zase, třeba řvát, tak se řekne - už jsem ti to vysvětlila, to můžou jenom babičky, ale m aminky to nedělají. Jestli chceš, křič, ale nedostaneš ani tak nic. jednoduše, jasně a pevně. Dělali jsme to tak s našimi dětmi, dělá se to s vnoučaty a fun guje to. bez b ití, b ez křiků - a děti vědí, co kde mohou.
No jo, jenze každý dítě je jiny.Ja své dítě nebiju.Tim trestem jsem myslela, ze jsem hold musela na ni i sem tam za rvat.Ja uznávám, ze jsem si spatne ale hlavně pozdě nastavila pravidla.Ted uz to tak neni.Neni po mým, je zle.Je mi líto, ale jsem se u nich ponizovala, až až.Co jsem se bavila, většinou prarodice opravdu respektuji výchovu svých vnoucat.I mý rodiče respektuji, co po nich chci.Ani tak nejde o malou...Ale o ty tchanovce.Jak s nimi naložit.Proste, k nim tak často chodit nebude a bude klid.Tchanovcum uz nevěřím ani nos mezi usima.Diky za názory
Však neříká že ji biješ. Říkám, j ak si prosazujeme svou vůli u nás. Prostě a pevně. A vždycky se nám osvědčilo hlavně to přidrepnutí a pohled z očí do očí jako rovný s rovným. A to mi věř, že děti moc dobře vědí, co si kde mohou dovolit. A jestliže si to, co u babičky, dovolí i na tebe třeba druhý den, pak je tam skutečně chyba, ale ne v prarodičích.
Prosim?Urcite ne, pokud je spolecne bydleni v jednom domě.Tam musi byt výchova jednotna.A to mi nikdo nevymluvi.Psala jsem, ze at jsem se snažila jakkoliv, tak vše bojkotovali.Ano, je neco jineho, kdyz by prarodiče viděla jednou za tyden.To je mi v tomto případě jasny, ze tam bude mit volnější přístup.Ale kdykoliv jsem nejak rozhodla přede mnou nebo jsem zavřela dveře vse bylo jinak.S kazdodenim přístupem s nimi, to bylo a je šílený.Proto jsem psala, ze byla chyba aby byla mala u nich každý den dlouho.Musi byt změna v kontaktu, kdy mala u nich bude a kdy ne.Prarodice nezmenim, ale oni me taky ne.Ja je respektovala a oni by měli taky.Tak jsme snad lidi, ne?Mimochodem, malou jsem si pokaždé uz nějak zpracovala, kdyz od nich přišla totálně rozhozena.Ale takhle to bylo každý den.To te potom uz opravdu nebavi.Myslím, ze asi nevis o cem pisu.Jestli nebydlis ve společném bydleni s prarodici.Ale nic ve zlém....
@lily2116 můj názor je ten ze byste s přítelem měli přemýšlet o svém bydlení jinak bude z malé nevychovany dotazek který nebude respektovat tebe a tvého přítele. Pokud nejsou schopni respektovat tvé přání a jsou hlusi k tomu co jim říkáte nema smysl se o tom s nimi bavit. A nebo zkusit proste důrazně říct bud to bude tak jak říkám nebo k vám mala nebude chodit a hotovo ja jsem matka a ja rozhoduji jak bude mala vychovávána. Situaci tu vubec nezávidím ☹