Dětské nálady, důvody a rady jak na ně
Zdravím děvčata a ženy... Potřebovala bych od vas poradit... Mám syna 2,5 roku.. Jsme s jeho biologickým otcem od sebe, ale co 14 dni si ho vždy na víkend vezme.. Jen nastává problém s tím, když se vrací ke mě domů... Jak je jen se mnou těch 14 dní je úplně v pořádku pomáhá mi s mladší sestřičkou, pomáhá mi s vařením.. Hrajeme si... Všechno normální... Jen jak je u bio tatínka na ten víkend, tak jak mi ho otec předá, začíná 2-3 denní návrat do reality 
Naposledy co od něj přišel tak s námi doma vůbec asi 20 minut nemluvil.. Jen stal v místnosti a kouká do země 
Pak se najednou otoči o 180 stupňů a byl úplně v pohodě, bavil se, hrál si... Pak jak si hraje s kostkama tak najednou vyskočí a běží za mnou a s pláčem se za me schovává se slovy ze se boji... Ale při tom, se vůbec nic kolem něj nedělo... Jen jsme si skládali kostičky.. A nakonec uspávání...Ale nyní i s brekem a po asi 3 minutách už i s hysterákem... Pak ho začne natahovat jako by zvracel a do toho začne rudnout ze se ještě dusi.. Nakonec asi po hodině co jsme u něj seděli tak se uklidnil a usnul.. Pak se ještě v noci vzbudil a přišel s pláčem.. Když se bavim s bio tak u něj pry nic takového nedělá... Bylo mi doporučeno, zajít za dětským psychologem a poradit se s nim. Nebo víte o něčem jiném? Nechci bio zakázat kontakt s jeho synem, vim, ze ho ma rád ale s tímhle jak se chová si už nevím rady, protože když přijde od bio je úplně jak vyměněny Prosím poradte co se da dělat Dekuji
Může takhle reagovat na změny prostředí, má třeba zmatek v tom ze je chvíli s mamkou pak s tátou a už nejste všichni spolu.Takhle male deti se neumí jinak porvat s emocemi a zmatkem v hlavě.Mám to ted podobne, taky mám 2,5leteho chlapečka a s partnerem jsme nyní od sebe, nerozumíme si v ničem. Partner bydlí v jiném městě u rodičů a malého si berou každý víkend. Když ho přiveze tak malý někdy hrozne vyvádí, vzteka se tak ze ho ani nemůžu vysvlect z oblečení, se vším mlati a triska dverma a pak se zavře do obýváku. Po zlym by to bylo jen horší takže ho nechám vychladnout a na něco ho nalakam. Většinou ho ani nemůžou všichni dostat do auta když má ject za mnou tak je tam třeba další noc a pak ho přece jen nějak nalákají a dovezou. Taky už jsem si pro něj musela doject vlakem. Pak to vypadá bůhví jak s nim tady nezacházím, přitom se mazlikujem a tady jsem pro něj střed vesmíru. Ale tam holt mají počítač a na nem jdou pustit pohádky jake si řekne a je to. Oni z toho nejsou odvázaní, nemůžou ho pak ani dostat ven. Vůbec tam méně poslouchá jak doma, míň jí, víc vymýšlí hlouposti.Doufám ze měsíc po měsíci se s nim půjde lépe domluvit. Ježiš to jsem se rozepsala
Jine prostredi, jiny rezim, jine vsechno. A on je opravdu malicky na to, aby si to v hlavicce usporadal rychle. Meli jsme to stejne, teda uz s vetsima, klukovi bylo pet a holce sedm, ale bylo to obdobne. Psycholozka poradila, aby se s tatinkem vydali i mimo vikend, kdy jsou u nej, aby jim neprislo, ze zijou dva odlisne zivoty. Ja nevim jak vas tata, ale ten nas rekl, ze na to nema cas a hotovo. Takze to takhle fungovalo az do nedavna, kdy dostali vic rozumu. Kdyz my po tech drobeckach chceme, aby chapali veci, ktere proste pochopit bez pomoci nedokazou. Za psychologem bych kazdopadne zasla, pokud mozno spolecne s bio tatkou. Me se to oplatilo - sice v jine situaci, kdy jsme resili jiny problem, ale kazdopadne je lepsi, kdyz navrhovane reseni slysi oba od odbornika, vyhnete se tak spouste utrap s presvedcovanim a vysvetlovanim. Drzim palce
No ono čím je u něj déle tin je to horší.. Když je tam jen dva dny je to ještě Jakš takš.. Jak je u něj déle(od 24.12. - 1.1. Je to úplně šílené... Jinak děkuji za názory.
také jsem si tím s dcerkou prošla.. s tatínkem nejsme od jejího roku a půl, prošla jsem si peklem jelikož jí tahal na zatuchlou chalupu bez pořádného zázemí, vracela se od něj zlá, vzpurná, plačtivá a dělávala šílené hysterické scény.. někdy jsem mívala pocit, že to psychicky nezvládnu, pak jsme i chodili s jejím tatínkem na psych.terapii, párovou, a tam nás naučili jak takž domluvit se na nějakých pravidlech. přešlo to s věkem, dnes jsou jí 4roky a je to úžasná holčička, sice ještě občas přijede domů jak vyměněná, ale myslím, že se již smířila s tím co je.. není to pro ty malé hlavičky jednoduché mít dva rozdělené domovy, střídat se o maminku a tatínka, jsou to velké změny.. chce to jen čas a trpělivost.
@adelaid89 Syn vždy extrémně špatně snášel odcházení ode mě s otcem. Řešení to mělo a má jediné (a to už mu bude 6 let!) - vídat se s otcem velice často, ale na velice krátké intervaly. U nás to bylo zpočátku 5 x týdně - vždy na několik hodin (tj. bez přespávání). Je to šíleně náročné technicky i psychicky (pořád se vídat s někým, s kým opravdu dobře nevycházíš), nicméně byla to jediná možná forma styku, kterou to dítě bylo schopné psychicky akceptovat.
Když nad tím tak přemýšlím, tak je to i logické, jelikož se to nejvíce blíží modelu úplné rodiny (z pohledu toho dítěte).
Je to sialene, ale pre svoje deti sme ochotne urobit cokolvek. Navyse v tom veku 2,5 roka, to je najhorsi vek na zmeny.
A ako to mate teraz? Berie si maleho na vikendy, raz za 14 dni plus tie navstevy 5x v tyzdni?
Dceři je 8 a taky má problém. Při návratu od otce je jak vyměněná. Naštvaná, plačtivá, vzpurná. Hrozně mě to mrzí, mám pocit že by byla radši s ním. Je to pro ní návrat do reality: škola, úkoly, režim. Táta se jí naplno věnuje, já mám mimino tak to není tak jednoduché
Jsem ráda že tu čtu že to není neobvyklé. Ale ona už je starší a mohla by to chápat.
@trdelnik234 Syn se vidí s otcem nyní 4x týdně a od ledna zkusíme i to spaní (jednu noc za dva týdny). Ale bojím se toho, protože syn z nějakého důvodu extrémně špatně snáší veškeré změny. Ex je ovšem neústupný a soudně se domáhá střídavky..
Podobné diskuze
- Omezení kontaktu otce s dítětem. Co dělat v takovém případě?1
- Bezmoc...syn neposlouchá a dělá naschvály15
- Problémy s vylučováním. Je to normální, dát tomu čas nebo navštívit psychologa?1
- Hysterický křik 30 minut po usnutí10
- Vzteká se na břichu i na zádech, 7 měsíců39
- Náhlé změny nálady u miminka. Máte to taky tak?4
@adelaid89 a není to tím že ho vídá tak málo nebo že se mu stýská? Sotva si u něj zvykne hned zase je doma