Dávné křivdy. Je tohle v pořádku?

Přestřel by byl, jak píšeš, kdyby se nebavili a najednou by ten dotyčný přišel na pohřeb. To je za mne neúcta k tomu člověku, kdy udělá divadlo jen proto, že v rodině někdo umřel. Jestli se nebavili, byl k tomu mezi nimi důvod. A nikomu nepřísluší hodnotit, zda se mají či nemají usmířit. Je to mezi nimi.

Nevim zda to je v poradku, pro tu osobu ocividne ano. Pokud se sama nerozhodne jinak, stejnak s tim nejde nic delat. V rodine vim , ze jeden sourozenec z peti zavrhl jednoho sveho bratra, kvuli jeho chovani. A to tak, ze s nim minimalne 10 az 15 let napromluvil a vyhybal se jakemukoli setkani. Pozdeji jiz je schopen byt s nim dohromady na rodinnem setkani, ale stejne s nim vubec nemluvi.

Zřejmě to vnouče nenašlo důvod k odpuštění. Staří lidé mívají zvláštní nápady i důvody svého jednání. Nejsou soudní, vůbec jim nedochází, že mohli někomu ublížit, o spravedlnosti ani nemluvím. Vy to tomu člověku nevysvětlíte, vysvětlit to měla babička, ne? Nemotejte se do toho, bylo to mezi babičkou a vnoučetem.

@1pomnenka Dovedu pochopit, ze odpustit neni lehke, ale tolik se toho nestalo, aby rikala, ze na pohreb nepujde. Podle me neni normalni.

Podle tebe neni normalni, protoze se nechova stejne jako ty bys predpokladala. A v tom je lidska rozmanitost. Kazdy jsme jiny a kazdy se chova jinak. Nekdo tak, ze to holt neni vetsinove jednani podle predpokladu druhych. V tomto ohledu vzdy budou lide, kteri se chovaji "nenormalne" protoze svym chovanim vybocuji z vetsinoveho vzorce.

@konidana To je pravda, ale nechtit prijit na pohreb kvuli takovym malichernostem normalni opravdu neni. Dovedu pochopi lecos, ale tohle ne.

Já zase nechápu, proč ti tak vadí, že se nezúčastní pohřbu. Má právo se rozhodnout a tečka. Nikdy nemůžeš vědět, co si mezi sebou řekli.

@1pomnenka A prat nekomu, at je mu zeme tezka je hezke? Dyt to je silenost!

Pokud se za života nesnely, je už zbytečné se snažit teď něco napravovat tím, že půjde na pohřeb. Ona to taku necítí, babičce už to nepomůže, takže by to bylo fakt akorát divadýlko pro příbuzné. Za mě tohle přestřel není. Přestřel by byl, kdyby umírající si přála tu vnučku ještě vidět a usmířit se s ní, a ona jí to nedopřála.

Tak to zrejme nebyla uplna malichernost.
My zase mame v rodine taky pribuznou, co se ke svym dceram chovala ke kazde uplne odlisne. U nektere byla laska vzajemna, u nekterych jednosmerna z jedne nebo druhe strany. Ta pribuzna mela ctyri dcery. Na pohreb prisly jen dve. Jedna plakala nad stratou maminky, druha tam byla z povinnosti, treti zaridila pohreb ale nesla a ctvrta ji nenavidi jeste doted xx let po jeji smrti.
Ona celkove ta mrtva byla zvlastni osoba. K prvni dceri se chovala jakok princezne, druhou prehlizla jak sire lany, treti mlatila v detstvi hlava nehlava a ctvrta dcera ji uplne ignorovala.
Take zaznely v dobe jeji smrti hlasky typu at je ji zeme tezka a i daleko horsi... proste vztahy jsou slozite...

Co to meleš, babička je mrtvá a to že se s vnoučetem neusmířila, klidně může být její chyba. Třeba si za to může babička sama, víme prd. Nech to být, bylo to jen mezi babičkou a vnoučetem. Vím, co někteří staří lidé dokáží. Co se změní, když vnouče přijde babičce na pohřeb? Vůbec nic, babička je mrtvá a už se s tím nedá nic dělat. Proč se v tom furt pitváš? Nech to být, tebe se to netýká a může ti to být jedno. Máš divné názory.

A co je dle tebe ten malicherný důvod?

Pro tebe možná malichernost pro druhého zásadní věc. Každý je jiný a každý cítí úplně něco jiného. Předpokládám, že jsi u všeho úplně nebyla a víš to zprostředkovaně. Nech to na té osobě jestli půjde nebo ne. Mne třeba by naopak vadilo , kdyby osoba , která se s mojí babičkou rozhádala a nemluvila by s ní na ten pohřeb přišla. Brala bych to jako přetvářku a tu ja nemám ráda. Jinak k odpuštění musí dojít člověk sám a někdy neodpustí nikdy.

Ty na pohřeb jdi a nestarej se co druzí.

Záleží na tom, kvůli čemu se přestali bavit. Mě taky někdo zranil tak, že se na to nikdy nepovznesu. Takže bych na pohřeb taky nešla.
Nevíš, co mezi nimi bylo nebo nebylo a jít na pohřeb není povinnost.

Za mě je rozhodně škoda, pokud se rozhádali tak, že se mnoho let neviděli... Ale to, že někdo nepřijde na pohřeb, mrtvému nijak neublíží. Takže ne, není to v pořádku - je to obraz toho, jak v nepořádku byl vztah za živote. Ale nějaké "promluvy do duše", že musí přijít na pohřeb, tomu fakt nepomohou.

Pohřeb vnímám jako rozloučení, které je dobré pro pozůstalé. Mrtvému je to samozřejmě jedno. Pokud ta vnučka nemá potřebu se rozloučit, je to její věc. Navíc takové rozloučení může vyvolat všechny pocity naštvání a křivdy a vnučka si to třeba už nechce prožívat znovu. A jít na pohřeb, protože se to tak sluší je jen pokrytectví. Každý by si měl tohle rozhodnout sám a nikdo nemůže posuzovat co je a není správné.

A proč jeho postoj není správný? Protože ty to vidíš jinak? Je to čistě věc vnoučete a babičky. Ty se do toho nemáš co plést. Jako kdyby mně někdo říkal komu mám jít na pohřeb tak ho pošlu někam. Křivdy prostě byli, jsou a budou. Někdo si odpustí za života, někdo někomu odpustí až dlouho po smrti, někdo se přes to nepřenese nikdy. Každého věc.

Myslím že je na rozhodnutí každého komu půjde na pohřeb, co by se nedotklo tebe (a kdoví jestli opravdu ne, kdyby šlo o tebe), tak někomu může hodně ublížit. Myslím že není vhodné do toho vrtat, myslet si o tom samozřejmě můžeš co chces.

Za mě není v pořádku přesvědčovat jiné o své pravdě za každou cenu.
Jejich vztah to nezmění. I kdyby tam ten člověk nešel proto, že se na něj zesnulý jednou ošklivě podíval, je, resp. bylo to jen mezi nimi. Ostatní si mohou myslet svoje, ale nic jim do toho není. Navíc i kdyby tam tenhle dotyčný přišel, tak se najdou tací, kteří si zase budou říkat - tak X let spolu nemluví a teď přijde na pohřeb, no je tohle v pořádku? A ještě navíc každý truchlíme jinak, možná i ten člověk je nešťastný, jen má masku tvrďáka, ale vevnitř se s babičkou už usmířil... jen vám do toho nic není.
Jak hezky by bylo, kdyby se lidi starali hlavně o sebe.

Mně nepřijde normální řešit to, jestli někdo jiný půjde nebo ne. Respektuj její rozhodnutí, má na něj právo.

Její důvod je ten, že dělala rozdíly mezi vnoučaty. Tohle jí nikdy neodpustila a ani se s ní nestýkala. Přitom babička nám dávala stejně, i dárky, peníze. Tak nechápu o co jí jde.

Nemusíš chápat všechno a všechny. Prostě to vem jako fakt a víc to neřeš.

@marimanta Beru to tak, že je vadná.;,

Tak to klidně ber, na to máš narok. Snad ti tvůj názor nebude někdo vyvracet a nutit svuj jen protože si myslí něco jinyho 😂 miluju lidi s patentem na pravdu

A jak ty to s jistotou víš, že nedělala rozdíly? Ty jsi pokaždé u toho byla? Já s tím zkusenost mám moje prarodiče mezi námi vnoučaty rozdíly dělali. Vždy preferovali děti od strejdy ja byla až na posledním místě. Jako pro dítě to příjemné nebylo. Docela dlouho jsem to v sobě zpracovávala. Takže tuto osobu i chápu, že nechce jit na pohřeb. A jelikož ty pravděpodobně patříš mezi to "protěžované" vnouče tak je jasné ,že to nechápeš a nepochopíš co to s psychikou může udělat.

Milá trollí zakladatelko této diskuze o ničem. Není ti divné, že všechny odpovědi s tebou nesouhlasí? Zamysli se nad sebou, tady je všem je šumák, kdo půjde či nepůjde na pohřeb, probírejte to v příbuzenstvu. Nic nechápeš? Zřejmě jsi ty to protěžované vnouče, @martt na to kápla.

Tak zrovna moje babička dělala rozdíly. Brácha byl ten top a měl vše. Já se ségrou vždy vše napůl. Jeho brala všude, nás nechtěla. My jsme to se ségrou neřešily, ale upřímně? Ikdyž jsem měla babičku ráda, tak by mě zajímalo, jak by na to koukala teď - už je ale 15 let po smrti. Kdyby viděla, jak náš starší brácha žije, tak by asi neskákala radostí. Druhá babička nedělala žádné rozdíly a bylo to znát. Moji rodiče nedělají rozdíly, ikdyž syn bráchy tím trochu trpí, jelikož se brácha k mamce velice špatně zachoval (ono ve výsledku i ke mně). Naoapk tchánovci - jo, dávají nám stejně jako švagrové, ale je tam znát rozdíl v přístupu, kdy švagrová byla prý vždy protěžovanější. A i já to sama cítím, když jsem na rodinné sešlosti.
Nechej tu vnučku/vnuka být. Je to její/jeho rozhodnutí. A opravdu má @martt , že ty budeš tím protěžovaným vnoučetem 😉

A v čem dělala babičky rozdíly, když hned v další větě píšeš, že dávala všem dárky a peníze stejně? Materiální věci nejsou vše, hlavní je jak se k nim chová a tam byl asi kámen úrazu… tys byla ta očividně oblíbená a ještě po smrti babičky budeš moralizovat a ryt do ní dal? Abys nedopadla pak stejně…