Další miminko. Co dělat?

Nedivím se mu. Mám dvě a už bych do toho nesla. Jsem šťastná, ze je mám, ale vidím o kolik by bylo vše jednodušší s jedním (navíc starší není úplně zdravé dítě ).

A to jste si nevyjasnili dřív jak to bude s dětmi?

To ste si měli vyjasnit, než ste se vzali a měli dítě. Teď záleží, jestli on dítě sliboval a teď změnil názor, nebo se nějak změnila situace, že má třeba co dělat uživit to první dítě, nebo ste se domluvili na začátku na jednom dítěti a s tebou teď cloumaji hormony.

Tvl manzel s ni nespi a vy ze co by chtela, kdyz si to nevyjasnili dopredu pred x lety🤦‍♀️ S takovou absenci duvery ve vztahu bych mela problem, i kdybych uz tech deti mela 10.
Radu bohuzel nemam, posilam silu, at to nejak vykomunikujete🍀

Jen k tomu vyjasnění. My jsme s manželem měli silnej pocit intuice, ze budeme mít tři holcicky rok a půl po sobě. 😂 Chtěli jsme velkou rodinu, ale po prvním synovi chceme jen jedinacka. Ale chceme to oba, tak to není takovej problém. Vím, ze bych se cítila špatně, kdyby mě tlačil do dalšího. Taky bych s nim radši nespala. Zároveň chápu, ze když tam ta touha po dítěti je tak je to dost silný a člověka to nelogicky ovládá.
Zkus si spis vyjmenovat výhody jedinacka, a manželovi třeba občas nenapadne nadhodit nějaký benefit sourozence. A pak bych to nechala plynout.

A kdyby chtěl další miminko tak by bylo vše v pořádku? Zdá se mi, že si jen urazeba, že není po tvém, tvého muže chápu a základ je komunikace, já další dítě taky nechci a absolvovat celý ten kolotoč. Manželovi mohou dělat starosti i jiné věci finance, bydlení, musíte o tom mluvit proč

Asi bys te si měli sednou a probrat si + - dalšího mimca (závazky ,bydlení ,foninace ) i když kdyby každá žena ,muž na tohle koukalo tak nebude žádné dítě nikdy každa doba má své mínusu -plusy důvod proč další dítě nechce ? Chápu to že když žena chce mimco je to složité mi máme 3 děti (15 let ,12 let dcera má cukrovku 1st.dozivotni inzulín ,a syn 7 let ) touha po miminku teď máme oba ale jak život umí krásně vše zamotat když už jsme chteli tak přišla náhle smrt maminky (2020 ) když už jsem si říkala že jo tak pri kontrole po testu atd zjištěno HPV 45 atd konizace slova lékaře kdybych přišla o 6-12 měsíců pozdeji bylo by to někde jinde ok a teď po tom všem zas něco a to už bohužel je ve hře že se odebere děloha 🥺 tak že nás hlavně teda teď moje touha po miminku se rozpadne nikdy jsem nechtěla jedno dítě aspoň dvě sourozenci je to lepší ve všech směrech držím palce ať si to třeba časem rozmyslí manžel jinak stim sexem mi to přijde od něj teda přehnaný 🤔

Pořídit si pejska nebo novýho tatínka, v extrému si pořídit mimčo bez tatínka a zůstat jen s dětmi - tenhle případ touhy po dítěti mám v okolí, na tohle rada není. Já jsem před x lety otěhotněla s druhým dítětem, nebylo plánované, ale manžel věděl, že nepoužívám antikoncepci a sám se taky nechránil a nedával si ani pozor (jaký div pro něho, když jsem otěhotněla), a pak mi řekl, že když si dítě nechám, může se stát, že zůstanu se dvěma dětmi sama, protože ho nechce, o potratu jsem ani neuvažovala, bydleli jsme ve vlastním, s penězi to nebylo nejhorší, takže jsem si dítě nechala, několik měsíců se tvářil, že neexistuje žádné bříško, na pár dní dokonce odešel z domu, až po pár měsících, když jsem zjistila, že je to holčička (doma už jsme měli syna), tak se to v něm otočilo a těšil se na holčičku, ovšem mě ten jeho přístup tak zranil, že jsem ho přestávala časem mít ráda, nosila jsem v sobě, jak mi řekl, že nás opustí, jak jsem první měsíce těhotenství probrečela a chodila sama na ultrazvuky, takže po pár letech to ještě k dalším obrovským problémům přispělo k našemu rozvodu z mé strany... Přeju, ať se domluvíte ke spokojenosti všech

Nechápu tady ty ženské, před 10 lety se domluví s partnerem/manželem na počtu děti? 😂😂😂😂😂 to je totálně k smíchu. Mění se životy, situace, názory……počet dětí a je to zcela normální a přirozené. S manželem si promluv, ze si z toho nešťastná.

Tohle je těžké... A i když si člověk myslí, že to měl ujasněné v tom vztahu před svatbou atd, nemusí to tak být, já to neměla ujasněné ani sama se sebou... Manžel vždycky říkal, že by chtěl dvě až tři děti, já třeba kolem té 20, kdy jsme se potkali, říkala, že ani nevím, jestli je vůbec chci... Pak jsme se v mých skoro 25 vzali a po svatbě to u mě začalo, hodiny jak blázen 😄 a manžel chtěl počkat... Uznala jsem, že ma pravdu (měl rozumné argumenty proč třeba dva roky počkat)... Já v té době chtěla dvě děti... No tak jsme počkali a pak nám trvalo skoro rok, než se podařilo, takže jsem v podstatě čekala nějaké 2-3 roky na první dítě, bylo to občas dost vyčerpávající... Těhotenství a všechno kolem bylo tak strašné, že jsem se zařekla, že další dítě v žádném případě, manžel furt chtěl aspoň ty dvě, ale netlačil na mě vůbec... Na myšlenku druhého dítěte jsem přišla už kolem 20 měsíců dcery (brzy, na to, že jsem říkala nikdy nikdy 😄) a navrhla to manželovi, co on na to, no byl rád... A zadařilo se okamžitě, asi si mimco říkalo, že nás nenechá čekat, aby si to matka nerozmyslela 😂 no byl to docela šok, ani jeden z nás to nečekal, ale nelitujeme, za dva měsíce mám termín 🙂
Kdyby na mě manžel tlačil a takhle jsme se "šprajcli", tak nevím, ale určitě bychom malého teď nečekali, já si k tomu musela dojít sama v sobě... Nicméně druhým končíme, pro manžela jsou dvě děti rozumný kompromis i vzhledem k situaci s financemi atd, pro mě je to maximum 🙂 takže si myslím, že spokojeni budeme nakonec oba dva

@monika3456 Tojo ale když někdo od začátku říká, že chce jedno dítě, tak nebudu čekat, že za 10 let změní názor a bude chtít najednou velkou rodinu. Stát se to může, pak je to o vzájemné dohodě, ale nějaký názor/ plán do budoucna by si lidi měli na začátku vztahu ujasnit. Jasně že život může ledacos změnit, někdo si naplánuje 5 dětí a pak nemůžou mít ani jedno apod, ale tak nějaký názor na děti ten člověk asi má už na začátku vztahu ne? Ja bych si třeba nebrala chlapa, který by nechtěl žádné děti, nebo jen jedno, protože sem prostě velkou rodinu chtěla, tak sem si vybrala partnera, který měl stejný názor a ne že si vezmu toho, co nechce a pak budu doufat, že za x let změní názor a nebo si budu pořizovat děti, bez jeho souhlasu.

Porozprávala si sa s ním prečo dieťa nechce? Tam by som asi začala ak to bude kvôli vyššiemu veku alebo financiám alebo nefungujúcemu vzťahu nie len, čo sa týka názoru na dieťa tak by som prehodnotila svoje chcenie dieťaťa ak to je z iného dôvodu tak by som sa snažila s ním o tom porozprávať a nájsť kompromis.

Tak to já tě chápu.
Pro mě není nic víc, než “plný dům”. Všeho, smíchu, kriku, radosti i zlobení.
Mít jen to nejstarší, které už teď ve svých 11 letech, začíná žít vlastním životem 🙂), bude doma ticho a smutno.
Je asi úplně jedno, na čem jste se s manželem před 10 lety domluvili.
Také jsem po narození prvního miminka netipovala, že dceři jednou pořídíme tři mladší brášky.
V tomto člověk zkratka prirozene mění názor.
Ale radit je těžké.
Jen vím, že mne by ta touha po miminku a být maminkou více dětí, nepustila. Tohle je něco, čeho bych litovala do konce života. Pokud bych měla pocit, že jsem mohla….

Komunikace, komunikace, komunikace!!!!

Tohle je straně těžké, protože v podstatě pokud některý z Vás naprosto dobrovolně a razantně nezmění názor, tak je manželství prakticky odsouzeno k záhubě. Dotlačit manžela do dítěte je problém, nejspíš pak bude odmítat se na všem podílet a postupem času odejde, protože každá těžká chvíle s dětmi bude "tvoje vina" a pokud kvůli němu zůstaneš bez druhého dítěte po kterém toužíš, tak jím budeš časem pohrdat že jsi s ním promarnila plodné roky a pak už se to nedá vrátit, a až bude první dítko trochu větší a začne trávit více času ve škole a s kamarády, tak tě ta prázdnota doma taky od manžela odžene... ani jeden scénář není dobrý ale bohužel oba jsou velice reálné... chtělo by to si o tom opravdu hluboce promluvit

Tak pokud se bojí otěhotnění,tak snad není potřeba úplně vyloučit sex..stačí když použije kondom a bude to mít pod kontrolou.
Jinak nic jiného než komunikace stav nezlepší. Jste každý na jedné straně barikády,a v pochroumaném vztahu pořizovat dítě jakýmkoli způsobem není dobrý nápad. Až se to mezi vámi vyjasní, bude vám zas dobře. Jaké má důvody,že další dítě ne? Mít víc dětí není povinnost, někteří rodiče mají jen jedno a víc nechtějí.
Já jsem si kdysi říkala,že tak 3-4 děti by byly bezva. Dneska, tj.15 let poté mám tři,ale jen proto,že mám nového partnera ( který měl jen jedno dítě a ještě jedno chtěl,ale taky to důkladně zvažoval,a já též), a kolikrát to je teda o hubu a naprosto chápu,že někdo chce zůstat u 1-2.

@krisstina93 to nemůžu vůbec souhlasit, já nechtěla žádné dítě, žádné. Nemám úplně rada děti (pro svoje bych umřela) a nevyhledavam děckou společnost. Teď čekám čtvrté. Manžel děti taky úplně nemusí. To se takhle za svobodna domluvit reálně nejde. Povahy se mění a jediná jistota je změna 😊

To je strašně složité.. Máme skoro osmiletého syna a druhé mít nebudeme, ale shodli jsme se na tom naštěstí oba a jsme takto spokojeni. Těžko nutit toho druhého, když z různých důvodů nechce..

My máme děti dvě,partner by šel i do třetího,já už ne, druhe těhotenství bylo rizikové,porod těžký. Děti máme narozeny 2r a 1m od sebe, teď už jsou větší (dcerka skoro 7, synovi bude 5), mě teď bylo 40,partnerovi 46,takže už žádné noční vstávání po 2 hodinách, žádné přebalování, máme rádi už takovou naši pohodlnost a užívat si klid v noci,zajdeme i do kina nebo na oběd.

@veronikav31 tak ono záleží na individuální situaci 🙂 my na společnou večeři/akci, zajdeme také a to máme jednou tolik dětí a nejmladšímu bude rok 🙂) Každý ma zkratka jiné podmínky. Také je ale rozdíl, mít dvě děti a nechtít třetí, čtvrté ….a nebo zůstat u jednoho. Nebo tak to alespoň já cítím no. Proto zakladatelku úplně chápu.

@michaela_2 tak my podmínky pro chození do kina máme až teď,když byl syn malý tak to nešlo. Taky záleží na věku zakladatelky a jejím manželovi. My už máme určité zdravotní problémy a chte nechte ovlivňují náš život. No,ale s manželem mají dohromady děti dvě,sice druhé není společné,ale je a jen tak nezmizí.musi se domluvit oba,pokud druhý nechce nemůže ho nutit

Taky chci druhé a můj to ihned zatrhl. Jenomže pro mě je dítě víc, než chlap, kterému se podřídím a za pár let půjdeme od sebe. Jsem s ním 12 let a nechtěl ani to první, i když jsem mu na začátku vztahi říkala, že chci 2 děti. V mém těhotenství mi ukázal s kým mám tu čest. Nikdy mu to neodpustím a neuvěřitelně u mě klesl....myslím si, že žádný chlap nestojí za to , aby jsi se vzdala dětí. Jenomže já po zkušenost funguju tak, jako bych byla sama. Nikdy bych nedopustila, abych byla závislá na chlapovi. Vím, že se dokážu sama postarat o 2 děti a chlap k tomu je jen benefit (výpomoc, finance). Zní to hrozně, já vím, ale chlap se prostě sebere a jde. Za mě jsou děti to nejvíc v životě ženy. Chlapi to tak nemají, dítě milují jinak. Neznají mateřskou lásku, takže ani nemůžou pochopit co žena prožívá při touze po 2 dítěti. Škoda, že ty chlapy k tomu oplodnění potřebujeme 😪

@veronikav31 ano, to úplně chápu. Jak říkám, každý má ty podmínky jinačí. Někdo to ma svým způsobem jednodušší, někdo naopak. Věk a zdraví určitě hraje podstatnou roli.

A ano, ona by jej neměla nutit. Zrovna tak on ji ale nemůže nutit do toho, zůstat u jednoho dítěte, když ona miminko chce. Je to složitá situace. Já tedy pochopila, že manžel “má splněno” jejich dítětem. Že mají jedno.

@miia90 mam to úplně stejně. Ale do puntíku, akorát, té toho chlapa už nemám 🤣 naštěstí 🤣 na začátku prvního těhotenství jsem dokonce utekla že svýho vlastního bytu 😁

To ukecáš! 😉 Rada dost na hovno, ale fakt soucitim a preju vám to další miminko a ať je chtěné oběma rodiči. 🧡

To je těžký, když jeden chce a druhý ne. Chápu tvoji velkou touhu po miminku, ale zkuste si víc do hloubky promluvit. Říct mu tvoje skutečné pocity, nebo napsat, někdy se lip pise nez mluvi. Pokud spolu mluvíte povrchně, tak to nikam nevede a ty se budes trápit dal. Je důležitý, aby te vyslechnul, ale i ty jeho. Treba ted nechce, ale za rok chtít může. Ale neměla bys ho do toho tlačit, furt o tom mluvit... Ja druhé dítě nechci, protože bych tehotenstvi a cisar podruhé uz nezvladla a byla bych k. o.... Můj přítel další taky nechce, ale kdybych chtěla ja, věřím, ze by mohl postupem času změnit nazor, ale určitě ne hned

My měli s manželem vždycky jasno, že jedno dítě je náš maximální počet. Po porodu jsme se v tom krásně utvrdili, že znovu už ne... Jenže mě se po nějaké době doslova splašily hormony a začala jsem toužit po druhém. Jakože opravdu intenzivně, snad i víc než po tom prvním.🤦‍♀️
Manžel z toho byl v šoku, pár týdnů vydýchával už jenom to, že jsem to nadhodila. On je proti, na další dítě se necítí. Když se vzpamatoval, hodně jsme o tom mluvili, pro a proti... Ne, že by mě jeho argumenty přesvědčily na 100%, ale chápu to a respektuju. Syn bude jedináček. Někdy mě to mrzí, vím, že by byl super starší brácha. Ale nechci se soustředit na to, co by mohlo být, snažím se žít tady a teď. Mám báječného syna a manžela a i to je víc, než jsem si kdy vysnila ❤️