Dá se chlap ješte přeučit, aby doma pomáhal? 🤔
Vím, že si za to hodně můžu sama, jako mnoho z vás mám doma chlapa, který má za to, že domácnost a děti jsou primárně úkol ženy a tudíž se nijak zvlášť nezapojuje. Když už hlídá, tak se tváří, jakože by za to mohl pomalu žádat ovace. Moje zásadní chyba byla, že jsem ho pořád omlouvala. Stavěl dům, pracoval v zahraničí, dělal zahradu, vydělával na auto, svatbu. Pořád tvrdil, jak ho to mrzí, že by chtěl trávit víc času s dětma, s rodinou celkově. Omezovalo nás to všechny, mě, jeho, rodinu, která pomáhala. Jenže pár let se překulilo, bydlíme, ale on už zůstal v tom modelu žena řeší děti a domácnost a tohle jde mimo mě. Posledních pár měsíců už je toho na mě příliš. Jsem už 5 let doma s dětmi a už mě to zkrátka nebaví. Nebaví mě ta práce kolem domácnosti, nebaví mě pořád jen řešit děti, stavět domy z lega a vařit v kuchyňce imaginární čaj. Chci taky konečně začít znovu žít. Aspoň 2x týdně se věnovat sportu, sobě, zajít si na nehty, cokoliv. Jediný můj sport je lítání s mopem. Měla jsem slíbeno aspoň večerní uspávání, stejně spíš uspávám já nebo po mě pořád někdo něco chce. Nachystat děti do postele, obléct, donést, zuby vyčistit, čůrat, děti chtějí maminku, tatínek usnul dřív než děti, z filmu stejně nic nemám, natož abych si rozložila karimatku.
Otázka zní, zda je nějaká šance na to, aby se chlap vzchopil a začal doma dopr*** fungovat? 😆 protože jestli nezačne, tak možná budeme za chvíli v televizi na Nově, že manžel upadl úplnou náhodou na nůž. Opakovaně. 😂
Mluvili jsme už tolikrát ... Neumím si vůbec představit, že bych v tomhle modelu měla nastoupit za rok do práce. Manželovo ideální řešení je další mateřská.👌 nepřipadá v úvahu.
Ahoj,
Já bych s ním o tom mluvila. Ale asi jinak než doposud. Ne s nastavení, že ho prostě nepřesvědčíš a že ho musíš snad prosit.
Naopak. Uvědom si, že domácnost je tvoje i jeho. Děti jsou tvoje i jeho. Ty i on budete pracovat. A ty i on máte právo i na svůj život mimo domácnost. Ty ani on nejste povinni dělat komukoliv služku.
Tohle si v první řadě uvědom a komunikuj s ním s vědomím, že toto je naprosto normální nastavení rodiny. Ne to co máte vy. Takže buď sebevědomá a neústupná. Jasně si vymez hranice a nepovoluj ani náhodou.
Musí z tebe ale taky cítit že jsi ochotná s ním mluvit, dohodnout se a i ho vyslyšet. Ale musí i cítit, že už v určitých věcech přetekla tvá trpělivost a nenecháš to být. Nenech se okecat, nebo pozurážet. On totiž asi bude bojovat za své pohodlíčko a patriarchát v rodině i svou pozici. Můžeš mu dát najevo že chápeš jeho naštvání nebo že se mu to nelíbí. Ale musíš mu dát opakovaně najevo že s tím nastavením je konec. Tebe to ubíjí a dál to bude podle toho jak se dohodnete, ne podle toho jak on zavelí.
Řekni mu že je načase přenastavit dosavadní dohody.
Prostě nepolevuj. On se bude vztekat. Ale tady o kvalitu tvého života i o to, v jakém nastavení rodiny budou vyrůstat tvé děti a co si ponesou do života. Chceš aby si z toho všeho odnesli že žena je submisivní služka a hospodyňka? Nic víc?
Normálně bych se přihlásila na nějaké skupinové cvičení. Třeba úterý a čtvrtky. Ty si zacvičíš, vypadneš na 2 hoďky (parkování, převléct, cvičení, sprcha).. já jsem takhle začala chodit když měl prostřední rok. Chodila jsem na TRX. A paráda. Postava jak z katalogu po 2 měsících skvělý bonus. Teď máme malý mimino a zvažuji, že zas začnu. Ale manžel teda funguje skvěle a nemá problém doma s ničím.. i kdyby nefungoval, stejně bych šla. :D
přečti si knížku Supermatky nemusí být šílené od Eve Rodsky
U nás je to podobné, v domácnosti chlap moc nepomáhá, jednou za čas uvaří, ale jinak je to tak nějak na mě. Ale já jsem z těch, co je s tím docela v pohodě. Taky mě to teda někdy sere, je to všechno pořád dokola, neříkám, že ne, ale jeho taky nebaví týden co týden chodit dělat do lesa, aby bylo dřevo na zimu... Tady se nam tím třeba někteří dost podivují, ale ono když je barák tak milion práce je přece i venku a okolo baráku, nevím jak vy, ale my pořád i něco budujeme, chodí se do lesa, dělá se dřevo, sečení trávy atd atd, to jsou zase věci, co jdou mimo mě. Dům chlap stavěl sám, roky to bylo, že ze své práce šel na barák, tam makal do tmy, a já jsem doma na něj fakt nečekala s připraveným mopem, aby ještě vytřel byt... Ty roky co se stavělo byla i péče o děti spíš na mě, teď už teda chodím třeba 2x týdně cvičit, jdu na procházku, na nehty, na nákup... Ale děti už jsou taky samostatnější. S 5ti letým tráví muž poslední dobou fakt hodně času, chodí spolu na procházky, něco kutí v garáží atd. Nejdřív fakt zkus oznámit, že jdeš 2x týdně cvičit, zarezervuj to, ať je to motivace i pro tebe 🙂 Mě se kolikrát nechce, ale na poslední chvíli už to zrušit nejde. No a on si taky zvykne, že ty dané dny prostě nebudeš 2 hodiny doma. Postupně pak začneš žít víc 🙂
Uplne jednoduche, oznam mu ze 2x tydne od do nebudes doma a hotovo. A dojdes si kam budes chtit, treba to fitko. Zpocatku bych to mozna prezentovala ze jsem objednana ke kadernici, na nehty, proste nekam na urcitou dobu a udelat z toho pravidlo.
Velmi těžko. Můj ex se to naučil až po rozvodu 😀
Ne vubec ho nemusis menit, musis zmenit sebe - objednej si cviceni, kadernici, kafe s kamoskama a jemu to dej do kalendare. Priprav mu klidne co uznas za vhodne a vyraz a neber telefon pokud nebude horet dum 😄 Musis natrenovat sebe, aby sis o to rekla a zaridila si na to cas.
@sarihy
udelala bych to stejne
@maciceksta Ahoj. Já třeba nechci nikterak brojit proti tradičnímu rozložení povinností. Ale je tam právě hrozně důležité, jestlu jsou s tím ti partneŕi v pohodě. Vy s partnerem ano a je spousta párů kde to tak funguje. Ale zakladatelka s tím v pohodě není. Ubíjí jí to, vyčítá to partnerovi a vnitřně ji to frustruje. V tom případě se od toho musí upustit. A probrat to s tím, že oba názory mají stejnou váhu.
Ale jinak nechci aby můj přízpěvek vyzněl jakkoliv proti tradičnímu rozdělení povinností žena-domácnost a děti, muž- auto, zahrada, opravy.
Já jsem třeba chtěla být klasická žena v domácnosti atp. Přišlo mi to vždy tradiční a vlastně automatické, protože rodiče to tak velice striktně mají. Táta fakt nedá ani nádobí do myčky, natož aby se jakkoliv podílel na úklidu. Mamka je zase úplně vedle s účty či opravami auta atp.
Já k tomu vždy automaticky tíhla ale časem jsem si prostě uvědomila že to partnerům vnitřně i slovně vyčítám, že mi v tom prostě fakt není dobře být hlavní hospodyňka a uklizečka( Ani mojí mamě v tom není dobře).
Teď mám partnera se kterým jsme si v tom celkem sedli, museli jsme si to ale i různě vykomunikovat, ale opravdu oba jsme schopní se postarat o domácnost či uvařit i třeba dolít olej do auta nebo poskládat dřevo atp. Nemáme to nijak striktně rozdělené.
Jde o to aby v tom bylo fajn oběma.
Jen přidám, že moje mamka s tím nic neudělala a už 40 let opravdu posluhuje. Taťka pracoval v JZD, takže 3/4 roku makal od tmy do tmy, navíc vyrůstal jen s mámou a třemi sestrami.
No já bych takového chlapa asi zabila, teď už je pár let v důchodu a opravdu si ani hrnek od kafe neodnese, když seká trávu, tak mu mamka vysypává koš, když se prostě něco musí dělat, tak je protivný...
Ale zase ho nemůžu jen pomlouvat, hlídal mi denně syna od jeho dvou let ať se můžu vrátit do práce, nikdy jsem neměla ani jeden paragraf jak začal chodit do školky, to byla opravdu neocenitelná pomoc.
Každopádně v přístupu ke své ženě je to bída a můj bratr skoro čtyřicátník má stejné názory a je sám.
Nastup do prace uz hned.
Ono ikdyz to je prace tak si od toho imaginarniho caje a rozslapanych krupek odpocines.
A bud at je s detma co ty jsi v praci mimo domiv nebo dostane seznam ukolu ...
Dokud tu praci neuvidi ...bude si myslet ze je to lazo plazo...
Na tvem miste bych zacala u sebe. Pokud chces aby pomahal tak tim jasne davas najevo, ze je to tvoje prace a tvoje domacnost. Kdyz reknu manzelovi, ze je potreba aby vytrel neberu to ze mi pomaha. Pomaha mi tim, ze mi vyzvedne muj balik na poste, ale ne ze vytre spolecny byt 🤷
Jak u nás. Jen já to už vzdala. Chodím sice kam chci ale vypadá to tak že než odejdu připravím večeři. Přijdu domů poklidim. Zkoušela jsem to po dobrém i po zlém ( odešla jsem k mamce) ale nic nepomohlo. Chvilku se snažil ale dlouho ne.
Já tohle neznám a když podobné věci čtu, zůstává mi rozum stát. Myslím, že jediná tvá možnost je se prostě sebrat a vypadnout. Být nachystaná, a ve chvíli, kdy muž vejde do dveří, pozdravit a čau. A udělat to několikrá, pravidelně 2x týdně, ať vidí, že to fakt myslíš vážně. Třeba mu to ulehči a nachystej dětem večeři, kterou třeba jen ohřeje, ale odejdi pryč. Je to tatínek, musí se postarat. Možná si děti budou chvíli zvykat, možná budou trochu i plakat, ale to přejde, zvyknou si, že tatínek je právoplatným rodičem, že se postará stejně jako maminka.