potřebuju objektivní názory, jsem už docela dlouho v koncích... ☹
prvních 9 měsíců chození s dnes už manželem bylo celkem fajn, ne uplně bez mraků, ale měla jsem pocit, že jsem konečně potkala toho pravého,
pak jsem otěhotněla a všechno se změnilo,
už během těhotenství jsem se s ním chtěla několikrát rozcházet, místo toho jsem se nechala zmanipulovat a vdala se za něj.
2 a půl roku života s ním je pro mě plné trápení a utrpení, jediná radost je moje dítě,
jsem na dítě neustále sama, manžel když přijde domů, tak se jen nají a kouká na zprávy a pak je hrozně unavenej a musí jít spát, když mu řeknu, že jsem po celým dni s malou taky unavená tak mi řekne, že to nic není o proti tomu, jak je unavený on..
dál mi vyčítá, že mě musí živit, nejradši by byl kdybych už šla do práce, ze svých 6.5tisíc RD s ním napůl platím nájem a platím taky nákupy, když už mi dojdou peníze, a chci po něm peníze na nákup, tak se hrozně diví, kam ty prachy strkám
mám pocit, že mě potřebuje jen jako ficku a na vaření a i to prý dělám špatně....
je schopen mi říct opravdu hrozný věci, a pak přijít a dělat jakoby se nic nestalo a diví se co mi jako "zase je"
průšvih je v tom, že nemám kam jít, kdycbych měla kam jít, už jsem dávno od něj pryč, a toho taky dost zneužívá, že mě tu má jako v kleci
taky umí ve mě dost zdatně vzbudit pocit, že já jsem ta špatná, a jeho chudinku utahaného jen obtěžuju svými pseudo-problémy
když mu řeknu, že je manipulátor a psychopat, tak mi okamžitě řekne, že on ne, že to jsem přesně já, nedokáže uznat svoji chybu
@xiter : ani k rodicum nemuzes? Ja bych utekla, okamzite. Zazila jsem podobny vztah, diky bohu jen vztah, nebylo to manzelstvi. Vsechno jsem delala spatne, porad mi nadaval, urazel me, ponizoval, psychicky tyral a pak to doslo jeste dal, nakoc to skoncilo tak, ze jsem skoncila v nemocnici s otresem mozku a pohmozdeninama, rekonvalescence tri tydny, otresne vzpominky - pamatuju si jen par vterin, byla jsem skoro celou dobu v bezvedomi, ale za tech par vterin jsem si rikala, ze me zabije, ze je to muj konec, ze je to opravdu muj konec....pak prislo na radu zastrasovani, jelikoz to zacala resit policie a tim to skoncilo, odesla jsem od nej a nasla si uzasneho muze, teda spis on me 🙂 ja si myslela, ze me nikdo uz nikdy chtit nebude, protoze ten hajzl mi totalne znicil sebevedomi, vsechno. No a nasel si me ten uzasny muz a nyni uz muj manzel a nikdy ho nikomu nedam 🙂 ....takze utec, dokud muzes, utec, prosim!!!!
@xiter : ja jsem si byla taky jista, ze mi fyzicky neublizi a ejhle, ublizil. Ale i to psychicke tyrani je dost znucujici, kolikrat jsem si rikala, ze by bylo lepsi dostat treba facku, nez poslouchat ty nadavky a to ponizovani ☹ a co treba azylovej dum? Na cas, nez se das dokupy, neco jako vesnicka, muze se ti ta predstava pricit, ale neni to uplne hrozny. Kdyz neni jine mozne reseni.
@xiter prosim te, neblazni. Kamaradka byla v azylaku pro matky s detma skoro pul roku a byla velmi spokojena. Cisto, zadna buzerace od chlapa, socialni pracovnice pripravene poradit....
šetřit, šetřit, šetřit, dát vědět rodině či přátelům, že jsem ve srabu a začít si hledat práci, pomaličku ale jistě...hlavně se nepouštět do druhého dítěte... 😉
Jsou azylove domy a pod pro matky v nouzi. Já bych odešla hned.. taky si vem že pokud bude platit alimenty budeš mít víc peněz.
pozor na uteky od muzu, muzi se pak rádi soudi o deti a bere se v potaz, proc zena utekla (neni-li dokazatelny vazny duvod).
no velka laska mezi Vami... manzelovi bych navrhla vaznou debatu s papiry k rozvodu v ruce. koupila bych za par set diktafon, at mas nahravky jeho chovani, kdyby byly nekdy potreba. otevrit Tvuj plan jit od nej pryc, naprosto jasne, vazne, otevrene a at se k tomu vyjadri. pak nam napis 🙂
moje znama take v azylovem dome byla spokojena 🙂
Precti si to po sobe jeste jednou. Co bys poradila nekomu, kdo toto napsal? Porad potrebujes slyset neci nazor na vec?