Ahojte, potrebujem sa skor zdoverit lebo som akosi sama.
Po velmi kratkej znamosti som otehotnela a s partnerom sme si babo nechali. On prerabal dom a najprv vravel ze do porodu bude hotovy a odvtedy sa to kazdy mesiac posuva.
Stavba je nevyspytatelna a on je na relonstrukciu sam, kedze ja som doma s malou, ktora ma tri mesiace. Velmi sa nevidime lebo po praci ide na dom a nieco malo porobi. Cez vikendy pride ku mne s malou, zatial byvame u mojich rodicov a spi do jedenastej a o jednej druhej sa vyberie na dom. Neviem ci sa mylim ale ak by chcel byvat s nami tak by sa to snazil dokoncit cim skor. Viem, ze je toho na neho vela, praca, prestavba, chodi autom hore dole 50 km za mnou a malou. Rada by som mu pomohla, ale malu nechcem bravat na dom kvoli prachu a ked sa maluje a vrta no a moji rodicia nie su dva krat nadseni, ked im necham malu a ja idem s priatelom na dom.
Maju pocit ze investujem peniaze a cas do niecoho, co nebude moje nikdy, kedze priatel mal kupeny dom na hypo davno predtym ako sme sa spoznali.
Ja to beriem tak, ze s nim chcem byvat a preto aj chcem pomoc, ale pridem si ako slobodna matka bez partnera, lebo malu vidi par krat do tyzdna a asi by bol najradsej keby iba jedla a spala. Moc sa mu nechce s nou santit a rozpravat jej blbosti aby sa nejako zabavila. Mozno je vacsina chlapov taka, neviem to objektivne posudit, moj otec je iny, on dokaze malej niekedy rozpravat bobosti aj pol hodinu. Tiez nechcem zatazovat rodicov, lebo mama chodi do prace a tak ju s rodicmi nechavam minimalne asi dva razy, ked som potrebovala lekarovi a ked som bola na dome.
Neviem ci mam priatela tlacit, ze sa chcem stahovat co naskor, alebo ci su to signaly, ze s nami nema zaujem ostavat...
Mne to neprijde špatně, prescasy, jezdí za vami, maka na baraku.. Ze spi jeden den z volna do 11? Asi to potrebuje, po takovem zaprahu. Ano, ideální to neni, u rodičů atd. Muž začne s ditetem blbnout často az později, az komunikuje, reaguje víc.
U nas je to skor o tom, ze priatel sa dva krat pochytil s mojou mamou a mam pocit ze ta ma na neho pifku od vtedy. Brat s ocom maju tiez rezervovany postoj, na zaciatku pomohli co to na stavbe ale ked radili priatelovi ako ma co urobit tak ich nepocuval a od vtedy uz ani nepomozu ani nic nepovedia. Ked raz padla rec na priatela mama zahlasila ze sa jej nepaci ze vyspava do jedenastej, tak som ho obhajovala ze ma toho vela, ze je v jednom kole a na to bola iba odpoved ze aj iny prerabaju.
Ona je tvrdohlava a je najradsej ked je po jej. Porovnava priatela s mojim otcom, krory je uz na dochodku a aj redtym vzdy spravil co mu povedala, ona chce mat vsetko hned a ja si ju nechcem pohnevat, lebo nas nechala u seba byvat a aj do poradne s nami chodi lebo inak by som sa tam nemala ako dostat.
Najradsej by som uz chcela byvat samostatne, nas vztah s mamou nie je idealny, radsej nikomu nic nehovorim ani ako ide stavba, lebo len vzdy dostanem nejaku vytku
No tvuj partner se snazi,ale ne toho na nej moc,mozna byd na nej mela prestat tlacit a radeji at se dmstehivani spozdi o rok a trrva se vice venuje vam,je to o prioritach,ale ty si musite urcit spolu vy dva...
Jinak to co popisujes mela kamaradka prvniho pul roku,ale pak se prestehovali a pohodicka...takze opravdu to je o prioritach,zkuste si promluvit a najit reseni spolu. Nrpises kolik toho ma jestr na dodelani,tezko tedy posoudit za jak dlouho to bude hotovo...
A jinak muzi se umeji vice venovat spis vetsim detem nez miminkum,pockej az bude mit vase dite rok,dva a zacni jej vice zapojovat...
Kazdopadne z toho co pises mi prijde,ze tvuj pritek se snazi,ale jede podle planu,nejdriv bydleni co nejdriv,pak dalsi veci...na druhou stranu deti si pamatuji veci tsk od roka,moje nejstsrsi vzpominka byla kdyz jsem se poprve postavila sama v postylce... A pak jak jsem udelala sama prvni kroky,pak jak mi babicka ukazovala knizku a na sedela na nocniku a pak jak jsem s dedeckem chodila na prochazky,kdyz jsem byla mama rodice staveli dum a hlidali me babi s dedou,tak si vice pamatuju veci s nema,ale pak po prestehovani uz ve vzpominkach vystupuji moji rodice...
@luci676 jo bydleni s rodici je vzdy narocne obzvlast kdyz tvoje mama ma svou hlavu a tvuj pritel taky,to klapat nikdy nebude...
@marcicek84 to som si uvedomila, preto tuzobne cakam na prestahovanie. Mamu mam rada, ale je zvyknuta, ze je vzdy po jej od brata a otca. Ja som odisla na vysku a odvtedy som takmer nebola doma. Brala som to ako unik, lebo mama viac poucuje a vsetko chce mat, tak ako je zvyknuta, riad treba po umyti utrit, ziaden odkvapkavac, je to blbost ale ja som zvyknuta zas inak...
A kde bydlí partner? Taky u svých rodičů než dodělá přestavbu? Úplně jsem z toho nepochopila, proč teď bydlíte každý jinde.
Tvůj chlap dře jak mezek, má určitě nárok se jednou za čas dostatek vyspat.
Máš doma skvělý odstrašujici příklad - svou matku. Generál a semetrika..stůj za svým chlapem a výtky pouštějí jedním uchem sem, druhým tam. Hlavně nezklouzni do manipulaci typu - kdyby chtěl být s námi, tak...kdyby nás miloval, tak....to je cesta do pekel. Držím palce
Měli jsme to dost podobně, teprve jsem začínali stavět hrubou stavbu, když se malý narodil. Takže první tři měsíce jsem bydlela u svých rodičů (90 km od místa práce přítele a od našeho domu) a další půlrok u pritelovych rodičů, což bylo blíž, ale stále cca 40 km. Viděli jsme se tak třikrát do týdne, malého viděl rád, ale také si s ním nedokázal kdovíjak hrát, většině chlapů malé lezici a brecici mimino prostě ještě moc neříká. Do domu jsme se nastěhovali, když bylo malému 9 měsíců a od té doby je to super (tedy mne to nevadilo ani předtím, naopak jsem byla ráda, že jsem s malým dítětem byla pořád s dalšími lidmi a rychleji ten čas utikal). Prace tu byla jeste spousta a stale je, prvni den jsme nemeli jeste ani zachod, na kuchyň jsme čekali další půlrok, ale už se dalo bydlet a teď, když jsou prckovi skoro tři, jsou s tátou velcí parťáci a už si užijí plno spolecne legrace a her. Takže neboj, vydrz, bude to fajn a užívej si to i ted 😉
@luci676 plně Vás chápu, taktéž stavíme, převážně manžel sám. Trvá to mnohem déle, stále se vyskytují komplikace..ale když dojdou dva zedníci, dělají si po svém, pak se s nimi dohadovat že v projektu je to jinak a na závěr vykalkujuji neuvěřitelné sumy, radši si to děláme po svém. Společné bydlení není bohužel dobré řešení, vy jste doma s rodiči a jen poslouchate výtky, které ač nechcete zaryjí se do podvědomí. A Vaši? Pokud chtějí aby jste bydleli dříve tak snad zapojí ruku k dílu. Oni se valí na gauči a budou radit jak někdo jiný spí po náročném týdnu? A ať se snažíte sebevíc i dítě přes noc ruší. Musí mít vyhrazen čas pro svůj odpočinek. Nedá se to dlouhodobě zvládat a případný mikrospánek v autě za to nestojí
@katkati ja sa snazim mu davat priestor aby nemusel chodit hore dole. Som spokojnejsia, ked ostane po praci na byte a nezenie sa za mnou, lebo hodka cesty zabita. Aj s malou sa snazim ju mat stale pri sebe, prve dva mesiace spaval v inej izbe aby sa vyspal. Teraz uz mala prespi dost dobre ale aj niekedy potrebujem nech ju niekto postrazi okom kym idem na wc alebo povesat. Varim ked spi alebo kym ju bavi hrat sa na deke ale najradsej sa nosi na rukach. Nechapem ako to zvladaju ostatne zeny, co byvaju samy bez rodicov
Já bych se jen zastala rodičů v jedné věci, je pravda, že pokud byste se náhodou rozešli, a sama píšeš, že dítě přišlo nečekaně brzo, tak opravdu nebudeš mít na dům žádný nárok. Takže celkem i chápu, že se jim do něj nechce investovat čas a peníze. Sama mám kamarádku, co se hned stěhuje k chlapovi, naštěstí tedy bez dítěte, a už makala na třech barabiznách, a ve výsledku má velké kulové. Což jim ale samozřejmě nedává důvod, být na přítele protivní. Jenom bych v tom neviděla nutně něco zlého z jejich strany, ale starost o tebe. Každopádně držím pěsti, ať dostavíte co nejrychleji a začnete spolu žít bez cizích vlivů. Pak sama uvidíš, jaké to bude.
@elencze to ja rodicom nemam za zle ja sintu situaciu tiez uvedomujem a viem na com som ak by sme sa rozisli. Ale tiez sme sa rozhodli ze budeme mat male a ze to spolu skusime tak mi pride fer mu aj pomoct, aspon ja osobne. Realne je to situacia na prd ale ak by sme boli v podnajme tam platime najom a tiez nemam nic z toho. Ostava mi dufat, ze sa dom dorobi a ze sa do neho prestahujeme spolu a ze potom nam to bude klapat, inak to nevidim
@luci676 co tak čtu, tak je spíš problém na straně rodičů (matky) než partnera. Ten se snaží, seč mu síly stačí.
@luci676 my se u stavění též dohadujeme. Muž "dostal"100let starou chatrč. S nadšením zacala rekonstrukce, než se to přepíše ať už se staví. Je tomu více jak rok a tchýně stále dělá problémy s přepisem. Pořád vymýšlí jak to přepsat aby to neprepsala, takže naprosto chápu co vše se honí hlavou.. Vůbec Vám to nezávidím, soucítím.. Já už do baráku dala rodinné jmění a pořád problémy. Jsem poslední co může radit🙃. Každopádně co dostal, byla budova co šla k zemi. A staví se nova - Společně. A společná investice, zhodnocení je stále společné. Snad.. Mít v ruce papír kolik to mělo hodnotu před opravou a kolik po opravě. Dá se to i zpětně,dle fotek. Nebo rovnou smlouva s partnerem, že Vám náleží takový a takový podíl. Jak se začnete hádat již žádný podíl nepodepíše. A s tím pokud bydlí u vašich, neplatí nájem, žijete za pár korun a tím společně už prispivate ke stavbě. To jsou jen připomínky co mají lidé kolem mě pro nás. Osobne v naší situaci vnímám jako zásadní problém okolní lidi, tchýně hučí do muže, má rodina do mě..a nás s manželem i když máme na danou věc společný názor ať chceme nebo ne ovlivňují.. držím pěsti
@monaaaaaa tiez nezavidim vasu situaciu a musim suhlasit, vacsinu priblemov vyvolavaju okolni ludia. Aj tak je stavba a rekonstrukcia narocna, ked sa to robi svojpomocne od vypalty k vypalte tak je to o to narocnejsie a zdlhavejsie. Ten dom je pred dokoncenim, teda sponde podlazie. Vrch dorobime casom, ked mala podrastie tiez budem mat viac casu vypomoct. Mam v plane sa s partnerom porozpravat o nejakej zmluve. Ja financujem prevazne spotrebice a vybavenie domacnosti a prispela som na nejaky stavebny material. Realne pokial by som neprispela, rekonstrukcia sa moc nebude hybat a hoci som vdacna rodicom, ze nam poskytli dom na byvanie, neviem si predstavit zit tu dlhsie.
Vasa tchyne nechce prepisat, lebo by rada zarobila este na pozemku alebo v com vidi problem? Nemyslim, ze ona sa rozhodne nejako kultivovat ten pozemok, tak preco ho neprepisat na syna? Som teda matkou cez dva mesiace, ale rada by som zabezpecila dcere byvanie a nie jej robila problem.
Co sa tyka byvania u rodicov, myslim ze len malo by vyzadovalo regulerne najomne. Predsa sa pristupuje k tomuto rieseniu s cielom usetrit na vlastne a myslim, ze kazde dieta ked je doma tak jednak pomoze, kupi, co je treba a nenecha sa obskakovat... ale mozno to vnimam zle
@amazonkajanik priateľ je tvrdohlavý rovnako ako mama, ona je skôr stará škola, čo má zabehnuté a osvedčené to nemení. A ako píšem, oco s bratom tí urobia, ako povie, ja sa radšej vyhýbam konfliktu a zas priateľ sa nedá a stojí si za svojim názorom.
Čistě teoreticky to může skončit tak, že dostaví dům a nastehuje si tam jinou, které bude tvrdit, jak to s tebou "nešlo" (pokud je nezraly), nebo to skončí dobře a budete dál už jen šťastní a po letech budete vzpomínat, jak jste si na štěstí museli trpělivě počkat. A myslím, že to ani moc neovlivníš, musíš prostě vyčkat. Jinak polovinu domu může později na tebe napsat, a rodiče zmlknou.
Dělá barák pro Vás. Buď to musíš vydržet,nebo říct, že chceš do pronájmu. Když ho budeš o to víc nutit,aby byl s Vami, o to déle mu bude všechno trvat. Navíc jezdí tak daleko. Buď ráda, že se tak snaží.
Ahoj, my jsme to měli prvních 10 měsíců prvního syna úplně stejně. Manžel buď dělal do noci na domě nebo naháněl přesčasy v práci - taky do noci. My se synem jsme ho viděli jen v neděli (ještěže jsme věřící a manžel v neděli pracovat nechtěl). U nás to bylo oproti vám jiné v tom, že jsme za sebou měli 7 let vztahu (z toho 4 roky v manželství).
Žádná z nás s vámi nežije, nevíme, jak je to ve skutečnosti. I to, že se malé nechce věnovat, nemusí znamenat nic špatného, je prostě unavený a tím, že s vámi většinu času není, asi ani neví, jak na ni.
Držím palce.
@luci676 jestli mu chtěli "radit" jak s domem a nejste spolu příliš dlouho,tak je jasné, že si do toho mluvit nenechá. Má nějakou představu a hotovo. Mám doma taky tvrdohlavce, mamka na něj taky zkoušela a zle to dopadlo. Teď jsou v pohodě, ale musela se naučit, že každý na to jdeme jiným způsobem a s jinou vizí. Už dávno neplatí " postav dům, zploď syna a zasaď strom"
Napadlo mě to samé jako
@elencze, dokážu si představit, že rodiče můžou být skeptičtí k Vašemu vztahu, který trvá krátce a nevzali jste se. A že se jim nelíbí, že finančuješ (z mateřské?) stavbu, do které se opravdu nemusíš ani nastěhovat. Můj kamarád stavěl dům se třemi ženami, než ho dokončil 🙂 Tím nechci malovat čerta na zeď, ale dokážu si představit, co rodičům vadí. Když se za rok rozejdete, nebudeš mít nic a peníze v čudu... Na druhou stranu už se stalo, prcek je na světe, tak by Vaší snahu rodiče neměli bojkotovat a alespoň malou pohlídat, abys mu mohla pomoct, obzvlášť když jsou v důchodu..... Problém je, že pokud se mezi Vás budou pořád plést, tak to může Váš krátký vztah pěkně poznamenat. Chápu, že nechcete utrácet peníze za podnájem, ale píšeš, že přítel bydli v Bratislavě, to bydlí s rodiči, nebo na ubytovně? Proč tam nemůžete být s ním?
Buď rada že si stretla chlapa čo pre teba a dieťatko pri práci postaví dom.Mamu si vypočuj a mysli si svoje.Chodi do práce musí si odpočinuť.Myslím že je úžasný. Ja som na takého chlapa šťastie nemala.Važ si to a pochop že každý človek musí oddychovať aby mohol podávať výkon. A pouvažuj o niekom lacnom (študent,róm)ktorý by mu za pár stoviek pomohli na stavbe aspoň o víkendu. Moj kolega postavil dom a chodil mu pomáhať róm ktorý má 5deti a bol rád za pár korun. Buď na manželovej strane.☺Prajem ti pevné nervy z mamkou .Buď diplomat. ☺
@not_blond priateľ ako štátny zamestnanec má ubytovňu za symbolickú čiastku povedzme. Preto vlastne vie našetriť a vraziť peniaze do domu. Spodná časť domu je už viac menej pred dokončením, možno mesiac intenzívnej práce dvoch ľudí a bolo by to hotové, ostalo by iba podkrovie.
Plne si uvedomujem, v akej som situácii po finančnej stránke. Ak by sme sa rozišli nebudem mať nič, ale mám pocit, že ak to u nás má fungovať tak by sme mali byť sami, lebo pri rodičoch mám pocit viny ešte aj keď ich poprosím, či postrážia malú, že ja idem s priateľom na dom, stalo sa zatiaľ asi 2x a vždy to bol pohľad, ty serieš na vlastné decko a máme sa oň starať my.
Neviem ako fungujú iné matky, ale ja s malou nikam nechodím, okrem prechádzok, som stále s ňou. Keď umývam riad, alebo varím alebo som v kúpeľni a malá začne mrnčať alebo vyvádzať tak ju pozrú rodičia a zabavia ju, ale inak sa starám, neviem, asi je to málo.
Je pravda, že umývanie podlahy nerobím, toho sa väčšinou chytí mama, lebo to potrebuje mať urobené v piatok alebo v sobotu doobeda, aby mala v nedeľu oddych a ja neviem, či jej mám povedať, nech postráži malú a ja poumývam, alebo mám radšej byť s malou a ona nech umýva...
@luci676 Hele holka, většina mamin se musí o domácnost a dítě postarat i bez pomoci rodičů, kolikrát i bez pomoci chlapa 🙂 Já se spíš trochu ztrácím v těch vašich vztazích. Na jednu stranu mi přijde, že je obtěžuje, že ti mají pomáhat s malou, ale na druhou zase Vaše snahy o vlastní bydlení sabotují a rozmlouvají ti to..... Co tedy chtějí, jak by to podle nich mělo být?
@not_blond ked ostanem doma sama s malou tak si to uzivam, riad umyjem ked ho umyjem, ak je treba pozametat tak pozametam ked sa mala hra ale ked je doma mama treba urobit vsetko hned. Postoj mojich rodicov je taky, ze si to ma dostavat sam a ja mam mat na starosti iba malu. To mi pride nefer lebo tam predsa tiez budem byvat a aspon nieco namalovat zvladam.
@luci676 no nevím teda ale podle toho co píšeš tak mi to nepřijde že by s vámi nechtěl být.... Rozumím tomu že je to pro tebe těžký ale jak píšeš, práce pak barák a ještě za vámi 50km, sice je to chlap ale taky potřebuje oddych a navíc ještě mimčo, to samo o sobě je i pro chlapa nová situace, změna, každý se s tím hned nezzije 😉 jasně chlap by neměl nechat vše na ženě ale zase je otázka co dělá... Můj muž třeba vše okolo domu stihl než porodime, takže bude mít čas a i energii, přesně proto jsme se takto domluvili prvně dům pak mimčo , ale u vás to plánované nebylo jestli to dobře chápu, tak se musíte zařídit dle situace....