Potřebovala bych radu od někoho, kdo se v tomto orientuje nebo byl v podobné situaci. Moje babička má rakovinu, léčba nebude, v současné době je v podstatě ležák. Péči v týdnu o ní zajišťuje její sestra (70 let), já jezdím čtvrtek- neděle. Moje matka (její dcera, většinou vykrývá, když někdo nemůže, nemají dobrý vztah). Problém je, že takhle jedeme už 4.mesic a trochu nám dochází dech. Její sestra už má svůj věk, 3x denně sem chodit pěšky a zpět pro ni není snadné, navíc má svoje vnoučata atd. Já jsem se už 4m v podstatě neviděla s manželem, cesta sem mi s dětmi trvá 4hodiny, když tu jsem, tak mi děti nespí (na dnešek jsem spala 3h a podobně je to každou noc), přes den padám na hubu, moje domacnost je dosti v chaosu, nemam čas na svoje děti (2 a 4). Máma sem tedy občas jezdí, ale nechce a nechce ani takhle intimní péči dělat.
Všichni chceme babičku mít, co nejdéle doma (je to její přání). Chtěli jsme si odlehčit pomocí pečovatelek, přes protekci jsme sehnali (čekací lhůty jsou taky v rámci měsíců), ale babička jim řekla, že si to nepřeje. Takže žádné pečovatelky. Našli jsme chvaleny hospic, ale ten samý problém. Prostě žádná externí pomoc, pokud ona si to nepřeje. Já naprosto chápu její práva, ale sakra copak není nějaká pomoc i pro nás? Svepravna je, takže ani tudy cesta nevede. Dá se něco v tomto případě dělat? My se jí nechceme zbavit, ale tenhle stav může trvat měsíce, roky..
@rejalin my se starali o babičku takhle 2 roky a i když jsme ji měli doma padali jsme kolikrát na hubu. To že ještě dojíždím si neumím vůbec představit. Prostě jak píše @korin vysvětlit, že ji chápete, ale taky musí pochopit ona vás, takže buď pomůže externí služba nebo se může stát, že nebude moct být doma.
Co jí oznámit, že příští víkend / čtvrtek-pátek nebo jak to vymyslíte nikdo prostě nemůže a že buď by musela do nemocnice nebo se za ní teda staví pečovatelky? A že teda za ní může i v týdnu, aby ji poznala - nebo pak až už tam bude opravdu sama. A postupně by těch stavů "nemůžu" bylo i víc?
Moc držím palce, poradit ale neumím. Řešila jsem něco podobného (tam ale šlo jen o posledních pár týdnů a potřebovali jsme spíše tu odbornou/zdravotní pomoc - takéto bylo neprůchodné).
@korin no já mám pocit, že ono i dostat se na LDN je nemožné. Tady jsou kapacity plné, jedině že by ji odvezla rychlá a ona se neměla kam vrátit. Ale to bych ji opravdu nechtěla udělat.
@ele_nka snažili jsme se. Dva dny zpátky tu byla paní z té domácí péče udělat šetření. Babička věděla, když jsem jí to říkala, tak neodporovala, byť nebaví nadšená. Paní se jí ptala, co by třeba chtěla za služby, babička neodpovidala a pani se jí začala přát, jestli tedy službu opravdu chce. No tak jí řekla, že ne.. a oni prostě přes tohle nejdou, ona musí chtít. A bez souhlasu jí nemůžeme ani nikam umístit.
@merope já jsem psala výše- oni nám tu službu nezřídí, pokud nebude ona chtít. A opravdu se jí vyptavali hodně. Já jsem se potom paní ptala, co s tímhle. Tak prý jí máme nechat den dva bez pomoci, že třeba si to rozmysli. Ale to samozřejmě nejde.
@rejalin a proc by to neslo? Pani asi vi co rika. Nic jineho dosud nezabiralo. Mate dve moznosti, bud parkrat neprijet a rict vase duvody, ktere jsou opravdove a opodstatnene nebo tam jezdit jako doposud. Bohuzel. A to taky mame v baraku babicku lezaka, ale je nas na ni hodne.
Pane jo, to je příšerná situace, vůbec si to neumím představit. U nás máma, sama kdejaké choroby, pečuje doma o ležáka tátu, a já se sestrou ji chodíme v pomáhat, uz dva roky, sama jezdím při práci a dvou školních dětech z jiného města 2x týdne, sestra se svou rodinou zbývající dny, pomoc pecovatelky nechce ale máma. Takže u nás převládá strach o samotnou mámu (rodiče mají pres 75), táta tu může být ještě roky, ač ze života už toho moc nemá. Také mámu přesvědčujeme, nic z toho - sama jsem si nastavila pomoc 2x týdne, víc ne, když nechce pomoc z charity. Asi bych se zkusila ve vaší situaci poradit s nějakým sociálním odborem, charitou apod, nevím, jestli tohle může rychle rozhodnout soud a na základě čeho? Uz to, že máte možnost rychlého umístění, je zázrak. Je to někdy s těmi staršími obrovsky složite. Držím pěsti, ať se babička rozmysli a vy pečující bude brzo v lepší situaci!
@rejalin A co budete dělat, až jedna z vás odpadne?
@rejalin byla bych, bohužel, tvrdá. Jedině mobilní hospic. Za chvilku bude potřebovat léky, které může aplikovat jen sestra a pokud chce být doma a já ji naprosto chápu a fandím tomu, jiná cesta není. Takže oznamovací větou, tohle je sestra a bude tady tehdy a tehdy. Chceme, abys měla komfort, ale my jej nezajistíme na 100%, protože některé věci neumíme.
Měla jsem takhle doma mamku i babičku, vím co ta péče až do konce obnáší, je to na full time a bez odborné péče z venku to je nereálné. Chvilku to jde, když je stav stabilní, ale pak už fakt ne. Myslím tedy pouze onko. diagnózy….
Držím palce
Vysvětlit situaci i té službě, že jste na pokraji sil jako rodina. A že to nechcete vzdát, a proto potřebujete nárazově pomoc.
A regulérně bych zvážila babičku nechat 2-3 dny samotnou.
Nemluvě o přímém rozhovoru, jestli si opravdu přeje, aby se pro její sobeckost její rodina rozpadla, vy se složily. Jestli opravdu za sebou chce nechat spáleniště a zmar.
P.S.
Ano, máme péči o jednoho seniora za sebou. Teď občas řešíme druhého, kdy se před odletem v těch nejvypjatějších situacích musí rodina sebrat a jet s danou osobou do konkrétního obchoďáku pro konkrétní housky, protože jiné nejí. Stejně tak vždy na naši dovolenou onemocní a my ze zahraničí řešíme její support.
@mimco jen upřesním, že s mobilním hospicem člověk nemůže být doma sám. Musí tam být pečující osoba 24/7, můžou se střídat, ale nemocný nemůže zůstat sám. V případě domácí péče ano.
Předně klobouk dolů, jste skvělé, protože tahle péče je naprosto neuvěřitelně náročná! Psychicky, fyzicky, časově, finančně. Moje máma s mou pomocí takhle opečovávala půl roku svou mámu, ALE babička byla do poslední chvíle chodící a měla ji ve volném pokoji u sebe doma, i tak z toho byla naprosto vyřízená. Chápu, že to pro vás všechny není dýl zvládnutelný. Proč babička nechce externí pomoc? Ptaly jste se? Není za tím třeba strach, že jak se zapojí pečovatelky, že vy už nebudete chodit, třeba i v kontextu, jak moc náročný i časově je to pro tebe, že její ségra je taky starší paní a její dcera se nezapojuje? Ví babička plně o své diagnóze a tom, že umírá? Byla v péči paliativního týmu? Ti totiž vždycky velmi detailně probírají s pacientem a osobou důvěry přesně, co se bude dít a jak to zvládnout. Naše babička byla dost podobná v tom, že i ve stádiu naprostý závislosti si furt diktovala podmínka - byla taková celý život - jakože že denně jiný jídlo, tohle nejím, tamto nechci. A máma sice nadávala, ale skákala, takže jsem občas babičku sprdla a trochu se zklidnila. V té organizaci péče může pomoct sociální pracovnice, ale zase nepůjde proti vůli pacienta. A pak by vám opravdu nezbylo než prostě babičku nechat dva dny samotnou, ať vidí, že to takhle nejde. A že ta pečovatelka ulehčí všem. Třeba i tím, že s ní udělá spoustu věcí a vy budete mít čas a sílu si dát s babičkou kafe/cigaretu na balkoně/cokoliv a třeba si jen povídat. Ono postupně začne potřebovat i sesterskou péči a paliativní péči. Mobilní hospic potřebuje 24h denně pečující osobu, oni jezdí řešit hlavně farmakoterapii atd, ale nejsou tam s pacientem anebo pak klasický hospic.
A teda ještě napadá, jestli jste někdo zaměstnaný, tak máte nárok na dlouhodobé ošetřovné
Chápu babičku, že jí představa cizí pečující osoby děsí či uvádí do rozpaků a chce vedle sebe jen rodinu, ale i pečující osoby mají právo říct "stop, už to nezvládám a potřebuji pomoct". Je těžké vymezit si hranice vůči odcházející osobě, ale je to nezbytné, aby vás to nesemlelo všechny, péče o blízké nikdy nemá být na úkor vlastního zdraví. Normálně bych babičce vyložila karty na stůl. Současné nastavení už pro vás není zvládnutelné a pokud chce zůstat až do konce doma, půjde to pouze s pomocí třetí osoby, jinak prostě bude muset do hospicu.
Není to tak dlouho, co jsme řešili odchod manželovy tety a dokud byla soběstačná, zvládali to se strýcem sami, jakmile se z ní stal ležák, nastoupil na pomoc můj manžel a ošetřovatelky, přestože teta cizí lidi také nemusela. Prostě to jinak nešlo.
Zakladatelko, co to děláš ? Ty máš v první řadě povinnost ke svým dětem , a až pak k dalším členům rodiny . Tohle dlouhodobě nedáš , odnesou to tvoje děti , které jsou malé , a dost možná i tvůj vztah . Koukej deti a nukleární rodinu postavit na první místo . Bohužel , senioři jsou jako malé děti , a tak se s nimi musí zacházet - neptat se , ale rozhodnout se se všemi pečujícími , a seniorovi následně oznámit výsledek = protože vy se nesmíte přizpůsobovat vrtochům starců, ale starci se musí přizpůsobit dostupným možnostem ! Říkám ti pravdu - dej svoje děti a sebe na první místo . A až pak zvažujte , co s babi . Jestli je umíněna , nechat doma samotnou , nebo zavolat záchranku . Nebo muže pomoci sociálka , aspoň poradí . Ale znovu - ona se musí přizpůsobit vám , a ne vy ji . Takto na to doplatíš a budeš litovat .
Byť babičku chápu, za mě je to od ní prostě vůči vám sobecké sobecké (máte rodinu, malé děti, o dojíždění ani nemluvím...), kdy by ona měla to "pohodlí" domova, péči a vy byste za ní jezdili, ale zároveň v případě potřeby si odfrkli a den dva vynechali a pak zase mohli za ní. Možnosti jsou v podstatě jen tři - budete v tomto šíleném kolotoči pokračovat, až z toho tobě, nebo té babiččině sestře klepne, domluvíte babi (ani tu svou sestru by neposlechla, to bude její vrstevnice?) a trošku si výpomocí zvenčí ulevíte, nebo prostě jeden dva tam holt nikdo nepřijde a uvidíte. Nejde, aby x lidí lítalo kolem jednoho (byť jí máte rádi) a zbytek "trpěl" (hl. děti a muž). Donutit k čemukoli svéprávného člověka prostě nelze.
Máme nyní trochu podobnou situaci s mojí maminkou. Taky konečná fáze rakoviny, léčba nezabírala, tak už ji vyřadili a nabídli paliativní péči. Jezdila jsem za mamkou s mladším synem (2,5r) vždy na cca týden, starší syn (12r) byl doma s tatínkem. Cesta za mamkou nám autobusem zabrala 5-7 hodin. S každou další cestou se syn bránil víc a víc nastoupit do autobusu. Za mamkou jezdil i můj bratr. Vždy na 4-6 dnů. Chodí ale do práce, takže to pro něj bylo taky náročné (pracoval ty dny od mamky). Bratr to má k mamce přes 200km (jezdil autem). Navíc mu onemocněl tchán a jeho žena musí jezdit cca 180km se starat o její maminku (střídají se se sestrami po týdnu). Bratr má 2 dětí. Starší (16r) musel nechat doma samotnou a mladší spala u kamarádky. Občas za mamkou přijela její sestra (má to jen 30km). Ze začátku to takto šlo, když mohla být třeba 1-2 dny sama. To už teď nejde. K nikomu nechtěla, že nechce otravovat. Ale do hospice/LDNky taky nechtěla. Před týdnem jsme jí řekli (ale už jsme jí to před tim říkali vícekrát), že už se musí rozhodnout - buď bude u mě doma (jsem na rodicaku), nebo musí do hospice. My se o ni chtěli starat u ní doma (cítila se tam dobře), ale už to pro nás bylo hodně náročné s cestováním a trpěly naše rodiny. Byli jsme si taky vědomi toho, že stačí, když já nebo bratr nebo některé z našich dětí onemocní a bude problém, protože už nemohla být sama ani 1/2 dne. Nakonec řekla, že chce ke mně. Ale fakt už měla “nůž na krku”, aby se rozhodla. Je to jen týden a už je na tom o dost hůře. Už by i dost hůře dala ten dlouhý převoz k nám a hlavně, už jí slábne hlava a asi by už rozhodnutí nezvládla. Bude k nám jezdit mobilní hospic. Drzim pěsti, at to nejsk zvládnete. To, co popusujes, nemůžete dlouho zvládat. Nechodíte s babičkou do paliativní ambulance? Tam by ji mohla domluvit doktorka.
@merope nemáme. Tím, že já i máma bydlíme jinde, tak tady známé nemáme. A babička nebyla zrovna a společenský člověk..
@bertoldina já si neumím představit ji tu nechat den dva v pokaděné plince a s lahvi vody.. nedej bože, kdyby během těch dvou dnů umřela, to bych si asi neodpustila. A až jedna z nás odpadne? Fakt nevím..
@pikuli i z domácí péče a i z hospicu řekli, že dokud ji nepremluvime, tak se nedá nic dělat. A to jsou fakt ochotní, milí.. a právě, úplný zázrak, že je obojí dostupné, v hospicu by ji vzali do 4 dnů..
@mimco mobilní hospic je také jen, pokud bude chtít. Navíc by si tam musela jet na týden lehnout, aby ji zamedikovali. A je potřeba, aby měla pecujiciho 24/7, jinak neprijedou. A na tvrdo oznámit nemá smysl, ty pracovníci se dost ptají. Teď s tou pečovatelskou službou jsem ji to vysvětlila, že by chodili jen jednou denně, zbytek my. Nebyla nadšená, ale neodporovala. Potom přišla pracovnice, mluvila s ní a říká " vy mi moc neodpovidate, opravdu byste tu službu chtěla? " no a bylo to v pr...
@drep ona už moc nemluví, sem tam. A když ji říkáme něco, co se jí nelíbí, tak neodpovídá. O diagnóze ví. Já si myslím, že má trochu trauma, v nemocnici ji zemřeli dva partneři (jedno bylo těžké zanedbání péče a o toho druhého se také zrovna s péčí nepřetrhli), vždycky říkala, že se raději půjde obejít do lesa, než jet do nemocnice. Ten paliativní tým, to se nám teď někdo zmiňoval. Víš jak to probíhá? Přijedou za ní domů nebo tak? To by mohlo pomoct, kdyby s ní o tom mluvili.
Mmch nevíte někdo, jak to chodí v případě, když ten senior nemá nikoho, kdo by se staral? Čisté teoreticky mi to jen běží hlavou, jak to ti lide řeší.. Kdyby třeba babička měla jen moji mámu, ta by se starat nechtěla.. počítám že soudně by to asi mohla dostat nařízené, ale stejně by nemohla být doma - má 2 práce, pubertální děti.. tak by přeci stejně musela babičku někam umístit nebo zařídit nějakou externí pomoc, ať už by babička chtěla nebo ne..
@rejalin Ještě mě napadá jí tam sehrát nějakých pár hereckých etud na téma absolutního vyčerpání. Jako že si prostě sedneš a budeš povídat, jak jsi vyčerpaná - klidně trošku přehrávat (ono už to asi ani není potřeba). A říkat, že je to fakt škoda, že zrovna teď by se extrémně hodilo, kdyby to přebalování udělal jednou taky někdo jiný, že už fakt nemůžeš. Nebo tam přijít a třeba si po obědě jít lehnout, že už fakt nemůžeš, že jsi vyčerpaná. A opět - nepřemlouvat, jen prostě služby omezit i když tam budeš s tím, že jdeš spát a klidně i "spát tvrdě", kdyby nepotřebovala něco fakt urgentního. Kdyby sis v tý posteli měla pak pod peřinou číst . Případně se rozbrečet, jak už nemůžeš a že nevíš, co a jak bude, že to už nejde. Anebo přijet o půl dne později, že by fakt byla třeba půl dne nepřebalená. Klidně s tím, že jsi doma usnula vyčerpáním. Prostě to brát jako by v danou chvíli přišla pečovatelka tě prostřídat a ty "služby" o to omezit.
1) vyridit si prispevek na peci
2) prestehovat se vy k babicce (coz skrz skolu deti jen unreal) nebo proste babicku k vam….
3) donutit ji vyuzivat externi peci
4) ldn
… vic moznosti neni
@merope no já tu mám 2 deti, takže úplně si lehnout nemůžu (podle děti nejspíš ani sednout ). Navíc ona není náročný pacient, je hodně pasivní, nic moc nechce. Ale musí být krmena, prebalovana, omýt.. stejně tak snížit četnost péče asi nezabere, vcera se se mnou dokrve hadala, ze ji vecer nemusim menit plinu, at ji necham jak je...
jakoby pro mě není problém se o ní starat, ale ta cesta sem, to že mi tu prostě děti nespí (tím pádem ani ja), uvnitř se nudí, doma mi stoji milion věcí, nula času na manžela, nedej boze na sebe. Kdybych byla ze stejného města, tak mi tolik nevadí sem dojet třeba jednou denně nebo tak..
@martina1317 příspěvek se řeší. Stěhovat se sem nebudu a do našeho maleho bytu se nevejde. Nikdo jiny to udelat take nechce. Donutit ji využívat péči.. no já ji zvládnu nastavit tak, aby neodporovala, ale když se v tom ty sociální pracovnice začnou sťourat (já jim to nechci mít za zlé, chápu, ale jako moc nám tím nepomohli). LDN.. tak je u nás cekacka skoro rok, leda že by musela být hospitalizována, tak z te hospitalizace by ji vzali hned.
@rejalin když bude člověk sám, tak buď se to úřady nedozví a on zemře ve špíně a smradu (true story, se záchrankou jsem tohle potkávala docela často) anebo když dozví, tak přijde sociální pracovnicr, promluví, nabídne, ale ten člověk vždy musí souhlasit, není možný dělat nic proti něčí vůli
@drep a ono je to tak správně, že nejde dělat nic proti něčí vůli. Ale je to k zblazneni, když člověk ji chce splnit přání, nechat ji až do konce doma a jen potřebuje pomoc. A vlastně ji nemůžeš dát ani ultimátum, aby tu domácí péči přijala, protože ji nemůžeš říct " buď domácí péče nebo tě necháme někam umistit".
@drep ty jo to je drsny
Vysvětlit jí, že už nemůžete? Že na to buď přistoupí, nebo může skončit na LDN? To byste podle všeho neudělali, ale je to prostě hrozně náročné, pokud se nechce zapojit i její dcera, tak moc možností zkrátka není.