Cítím se pod tlakem aneb vztahy se sestrou
Ahoj, ráda bych slyšela názor na situace, do kterých mě dostává sestra. Jsme dvojčata, dvojvaječná. Vztah nemáme příliš vřelý, ale ne špatný, resp. zatím. Dle mě je problém ve vztahu já ona, ona -můj manžel. Nemají se v lásce. manžel ví, že je pro mně důležité, aby náš vztah nějak fungoval a v rámci svých možností se snaží s ní vycházet. Ne vždy to jde asi dle mých předsav, ale že se snaží víc než ona je jasné. Já jsem mezi nimi jak mlýnské kolo. Sestra mě bombarduje ublíženýma zprávama, že je nechci vidět, že se jen vymlouvám, abych s nimi nemusela být, že si vždycky něco najdu proč nejet na rodinou chalupu, apod. Máme s manželem 3. měsíčního chlapečka, narodil se a měl drobný problém se strdíčkem, s manželem jsme se dohodli že než za sebou nebude mít kontrolu u kardiologa, a chalupu nepojedem, protože je to daleko od civilizace, je tam špatný dojez. Manžel je hodně opatrný, já bych i jela, ale respektuju, že jsme se tak dohodli a jeho argumenty nejsou hloupé. Sestra to ale nemůže překousnout, píše mi, že mám zákaz jet, že jen já vím, jak to u nás doma je.že se jim vyhýbám, apod. Přitom se s ní vidím každý týden, stejně tak se svými rodiči, mamka chodí mrňouse vozit, občas přijdou si s ním pohrát. Cítím hrozný tlak, že už vlastně ani nevím čí jsem. Moje sestra a pravděpodobně i rodiče (akorát to neventilují) si myslí, že mě manžel doma zpracovává. Manžel zase má naopak pocit, že jsem na rodičích moc závisla někdy. A já jsem někde uprostřed a nevím už ani čím jsem. Popravdě mám pocit, jakoby mě někdo pořád držel a nechtěl pustit. Těžko se to popisuje je to takové dlouhé téma, už zapletené. Bohužel se mi zdá, že nůžky ses stále rozvírají.
Pripada mi,ze sestra na manzela zarli. Nevim proc-treba byla zvykla te mit pro sebe a jeste si nezvykla,ze mas novou rodinu.. To te ale kazdopadne nemusi zajimat. Rekni si,ze jsi dospela a mama a nemusis se nikomu zpovidat,proc jsi nekam nejela,nebo jak to mate s manzelem. Do toho je kazdemu prd. Takze se obrn sebevedomim a trpelivosti a stuj si za svym a bran si svoji rodinu. Bud rada,ze s manzelem drzite pri sobe a mate na vec stejny nazor.😉
@e_v_k_a83 Upřímně, poslala bych sestru velmi rezolutně do háje, že by si měla sakra uvědomit, že máš 3 měsíční mimino, které ještě není zcela zdravé a že s ním tedy chceš být doma v klidu a konec konců i ty ve svém pohodlí a na nějakou chalupu bude času dost, až bude malý lézt a užije si to taky.
O tomhle pocitu - jsem mlýnský kámen - jsi sestře i rodičům řekla? Také o tom, že nechceš a nebudeš stále hájit, obhajovat manžela, společná rozhodnutí, která považují jen za jeho, že je ti to nepříjemné. U nás to zabralo - tedy vůči rodičům ano, se sestrou se muž nakonec nepohodl otevřeně a nestýkají se.
@e_v_k_a83 Nejdůležitější jsi ty, manzel a syn. Vy tvoříte rodinu. Pupeční šňůru s rodiči a sestrou je nutno odstrihnout včas. Stýkat se, to ano, ale tak, aby to vyhovovalo hlavne vám jako rodině. Znám případy, kdy se vztah rozpadl právě kvůli tomu, že rodiče stále do něčeho kecali. Oni musí pochopit, že máš svůj život. Držím palce a přeji hodně štěstí při řešení problémů.
No já tedy nevím, dle mého opravdu stojíš mezi svou rodinou a svým mužem, ale z toho co píšeš si tedy nemyslím, že se jedná o chybu pouze ze strany sestry. Manželovi se zdá, že jsi na rodičích závislá a rodině se sestrou, že se jim vyhýbáš a nejsi s nimi. Logicky tě pak tedy obě strany tlačí a manipulují do něčeho, s čím nejsi ztotožněná. Udělej si v tom pořádek především sama, jak chceš, aby to vypadalo a nenech se přitom ovlivnovat argumenty ani jedné ze stran - rozmysli se a pak ty své hranice dej jasně najevo. Z toho jak píšeš mám tedy obavu, že nejsi zrovna razantní typ a necháváš se tím spíše převálcovat a popotahovat od jednoho k druhému. Pokud chceš být ale spokojená, budeš to muset rozlousknout a napřímo si s příbuznýma promluvit. Držím palce, ať to zvládneš.
@e_v_k_a83 Ja bych rekla, ze si to musis ujasnit hlavne ty, jak si to predstavujes, co chces a trvat si na svem, nebo proste prijmout, jak to je. Ale musi to vychazet z tebe a souznit s tvymi pocity. Treba ten priklad se srdickem..proste jste se s muzem takhle dohodli, tecka. To, ze ti sestra nasledne pise, jak te ma manzel obrazne pod pantoflem, je jeji problem. Vsak jste s manzelem rodice oba a musite spolu komunikovat a hledat spolecna rozhodnuti.
Přeci na Tobě dospělá sestra nevisí tak, že Tě musí stále vidět. Sestra se s Tebou snaží manipulovat a dokazovat si, že má nad Tebou větší moc než manžel. Může přijet k Vám, když máte malé miminko s podezřením na nemůcku...
Snažila bych se to vyjasnit se všemi - s manželem, rodiči i se sestrou. Primární rodinu teď tvoříš ty a tvůj muž, v první řadě bych se dohodla s ním, jak budou návštěvy probíhat a proč. Prostě být jednotní. Pak bych s výsledkem obeznámila ostatní. Musí si zvyknout, že už se rozhoduješ nejen sama za sebe, ale i za své dítě. Občas je nutné vyčistit vzduch, i když to třeba znamená hádku.
@e_v_k_a83 já v zachování dobrých rodinných vztahů jak s rodiči, sestrou, tak i mým mužem jsem jako ten mlýnský kámen.
Našim neříkám, co si o nich občas manžel myslí a co řekl, a rozhodně neříkám svému muži co si o něm občas naši či sestra myslí či řeknou. 😎 Mohu to ventilovat s kolegyněmi v práci. Zbytečně bych je proti sobě popudila, když na to za 3 minuty zapomenou.
Cloumají s tebou teď i hormony, strach o prvorozené dítě. Tipuji, že sestra ještě nemá děti - až je bude mít, bude to vidět taky jinak 😀
Děkuju všem za reakce, vím dobře, že si hlavně musím udělat pořádek sama v sobě, což do jisté míry mám, ale jakmile přijde takovéto chování a výčitky, tak jsem hned na vážkách. Takže má síla a odhodlání je křehká. Jak, někdo psal, v podstatě to narušuje mou důvěru k manželovi, což je nefér a mrzí mě to. Havně nechci nějaké takové "démony" přenášet na naše miminko.
V podstatě všichni zde máte pravdu...a nezbyde než se pustit do vyjasňování. Jak jsem psala, cítím, jakoby mě pořád někdo držel a nechtěl pustit, jakobych se nemohla "rozletět". A už je na čase to udělat...
@e_v_k_a83 určitě to zvládneš! Hodně mi pomohlo si uvědomit, že dítě potřebuje silnou maminku, která se nenechá manipulovat ani od vlastní rodiny. Já jsem taky pořád slyšela, že jezdíme málo, že malého moc nevidí, ať přijedeme. Tak jsem začala říkat - máte to k nám stejně daleko, jako to máme my k vám. Vždycky vás u nás rádi uvidíme. A hádej kolikrát přijeli za skoro dva roky? 😀 Netrap se tím, že ostatní si myslí, že bys něco měla 🙂
Nevím jestli to tu již padlo ale mne osobně přijde že sestra je na,Tebe hodně fixovaná.. Sourozenci to tak často samozřejmě Maji ale u dvojčat je to prý intenzivnejsi..pravděpodobně Bere jako zradu a,ted nevím jak to napsat.. Jako bys jí nahradila manželem..stručné a jasně.. Zkus s ní sednout a vysvětlit jí že to že máš rodinu neznamená že jdi na ní zanevřela a že jí jí už Nemáš ráda..třeba to pochopí.. Vím jaká je to honička nonstop kazdej den kolem dětí a Ha prakticky jsem na vše ještě k tomu Sama protože chlap je v prací od nevidím do nevidím takže ani já nemám tolik času na,své blízké kolik bych chtěla.. Preji ať se to Brzy vše Da do pořádku a miminku hlavně zdraví..
Mě osobně to připadá, že tebou manipuluje právě manžel!
Sama si zkus ujasnit, co vlastně chceš. Kontakt s rodinou nebo omezení ze strany manžela. .
@e_v_k_a83 Těžko soudit z pár tvých vět, ale dobře promysli, zda na chování tvé sestry nemá podíl právě manžel. Přijde mi, že je to tvůj manžel vs celá tvoje rodina, což je už ke zvážení, zda nevidí problém v jeho osobnosti, který ty nevnímáš. Měli jsme takový případ v rodině a dotyčná až po několika letech přerušení kontaktu se zbytkem rodiny zjistila, že žila s manipulátorem.. narozdíl od rodiny, od které právě pro upozorňování na manželovu povahu byla mužem odříznuta. Neříkám, že to tak je u tebe, nikdo do vašeho vztahu nevidíme, dávám to jen jako podnět k zamyšlení..
Rodinu je dobré mít po ruce, a pokud máš z jejich chování pocit, že tě omezují, sama si nastav hranice.. časem je snad začnou respektovat. Uvědom si taky, že musíš být schopná obstát i sama za sebe, i když s manželem tvoříte rodinu. Zřejmě neumíš příliš prosazovat své názory a potřeby a plácáš se mezi svým mužem a svou primární rodinou.. začni myslet na sebe a nauč se vnímat a prosazovat svoje potřeby, okolí si postupem času zvykne.
Súhlasím, že ako prvú vec by si sa mala zamyslieť, či nie si manipulovaná manželom. Vobec to tak nemusí byť, ale je pravda, že uvedomenie si manipulatívneho chovania od najbližšej osoby býva problém. Ja sama mám ale skúsenosti skor s manipuláciou zo strany rodinných príslušníkov. Po tom, čo sa mi narodili deti som sa rozhodla úplne utnúť kontakt s osobou z najbližšej rodiny, ktorá sa chová dlhodobo nad hranicu toho, čo som ochotná akceptovať. A zrazu sa každý čuduje, čo tak zrazu a prečo kazím rodinné vzťahy. Keď vymenujem racionálne dovody, každý mi dá za pravdu, ale s tým "že predsa viem, aká je", čo má byť asi ospravedlnenie a pokyn k tomu, nech nevírim vodu. Lenže ja chcem ísť svojim deťom príkladom, nechcem aby videli, že ich mama si nechá sr.ť na hlavu, že zatína zuby a drží hubu a krok. Sprav si poriadok v hlave, ujasni si, ako to chceš a potom si stoj za svojim. Nemáš prečo sa cítiť previnilo, že sa chceš/nechceš vidieť s niekým z rodiny, nemusíš predsa nikomu nič vysvetľovať. Svoje rozhodnutia formuluj stručne a hlavne rozhodne - nie, nejdeme na chatu, malý a jeho zdravotný stav je prednejší. K tomu nie je nutná žiadna diskusia.
Hezke jak to i tu vnimame ruzne. Na me to z toho co pises pusobi, ze manzel ma pravdu a jsi hodne zavisla na rodine, nekdo to vnima naopak 🙂 za me, stanov si co a jak bys chtela, jak cadti je ti prijemne rodinu vidat a co naopak by ti prislo prilis malo. Seznam s tim manzela a dohodnete se na kompromisu. A podle toho pak pristupuj ke zbytku rodiny a tim, ze proste takhle jsi nejspokojenejsi.
Nepomohlo by treba zvat segrucasteji k vam? A v ramci manzelova dusevniho zdravi treba spolu s mamkou, aby se to "scvrklo" do 1 dne tydne?
Myslím že se zbytečně trápíš co si o vašem vztahu myslí ostatní. Ano vím, jde o rodinu, ale i tak tvůj vztah s mužem je jen váš, nenech si ho (zbytečně) nabourávat. Rodině řekni jak se věci mají, proč jste se rozhodli na chalupu nejet a to jestli tvé verzi věří nebo ne je jejich problém, ne tvůj.