Ahojky holky,
není tu někdo kdo se trochu nějak vyzná v psychologii a dokázal by mi třeba trochu poradit a pochopit.
Je mi 33, mám dva sourozence (jsem nejstarší, s prvním bratrem o 9let). Naší mámě je 52 let, bez koníčků, bez přátel, kolikrát mám pocit že i bez smyslu života. Píšu to tu zde proto, že už mě to delší dobu trápí a zároveň i štve... a ne proto, že bych měla potřebu si na ní stěžovat.
Já si pamatuju matku, která byla výbušná a pro ránu nešla moc daleko. Když se narodil brácha já šla stranou. Čím je straší tím je citlivější atd.
Poslední roky jsou šílený... Má potřebu vědět všechno, všechno řeší, do všeho strká nos. Já jsem starší takže jsem se trochu vymanila ale u sourozenců (20+) má potřebu vědět úplně všechno. Chápu že jako matka má vpodstatě právo na to vědět co její děti dělají ale u nás je to až nezdravé.
Vpodstatě furt píše SMS (1000x za den), co dělám, co jí, že je na záchodě, že jde srovnat boty, že hladí kočku... Furt. Když tohle opomenu. Neskutečně negativní a mě to už nebaví a už k ní pomalu nechci ani dávat děti. Protože když k ní přijdu na návštěvu tak celou dobu jen nadává na cikány, Vietnamce, na politiky... Že v cukrárně pracuje debil co neumí ani udělat kafe, že támhle debil, sem debil. Když to nejsou debilové a kreténi tak ta má prachy protože... Pak stočí téma ke mě a co manžel, dělá tohle? Měla by jsi mu říct ať dělá ono... Tamto... Prostě furt něco řeší a to i věci do kterých jí je fakt hovno.
Minulý týden jsme jeli do Německa na nákupy a ona jela s náma. U auta řešila že manžel má kraťasy a jestli se nechce jít převléknout.. pak v krámě řešila co mám v košíku, jestli je to dobrý...a že ona minule tohle kupovala. Po nějaké době jsem řekla že jdeme na kasu a byla naštvaná že si vlastně nic nekoupila (v košíku měla 4x věci). Na což samozřejmě jsem už bouchala, že si mohla místo toho zvaneni nakoupit a mohly jsme se sejít u auta. Po nástupu do auta mlela o tom, že když jedeme do Německa máme nakupovat hodně když už tam jedeme a ne pár věcí (plný kufr😂). A jestli jsem koupila tohle dobře a tamto. No prostě na ránu 🫢.
A dneska to opět rozsekala .. měla jsem pozvanou kadeřnici domů. Mamka se nabídla, že pohlídá mého syna. Ok byla jsem ráda. Zatím co kadeřnice mě stříhal moje matka jela (ale říkala všechno takovým tom tónem jako když se mi vysmívá, jako že je vtipná, s úšklebkem...)Kde máš koště... Tímhle zametáš? No to je strašný! Vždyť je to divný koště. Proč nemáš jiný.... A zachvilku, dám malému příkrm , je v lednici? Tady není. Co to je za lednici, vždyť tu nic nemáš (zítra odjíždíme na dovolenou). Hmmm dvě cibule, kečup, ne dva kečupy, dresinky. Co u toho budeš vařit.... Podívej nakrmila jsem ho a nemá ani jeden flek na tričku. Ty mu nedáváš brindaky! Ty to asi neumíš... Haha.
Já už nevím co si o tomhle myslet. A začíná mě to vyloženě srat. Když se jí s něčím člověk svěří automaticky to vykládá ostatním sourozencům a naopak.
Nebo minule si dělala z mého 7m syna srandu že má malého pindu, otočila se k mému 22 letému bratru a říká a ty ho máš velkého?? Jsi spokojený?? A všechno opět s takovým tónem, že si jako myslí že je vtipná. A takovéhle řeči před lidma klidně. Žádné zábrany, žádný soukromí noc...
Já už si říkám zda to není prostě na nějakou diagnózu 🫢.
Když jí prostě řeknu že se mi něco nelíbí, nebo že jí do toho nic není... Uráží se. Hrozně dotčena. Brečí.... Takže cokoliv s ní řešit nelze
Jojo, hodně věcí je jak u našich. Furt na všechno nadávají, nic se jim nechce, už mají problém i sednout do auta a zajet k nám cca 2 km na návštěvu...nejvíc mě štve jak mi říkají "hlavně to nikomu neříkej", ale oni to sami říkají na potkání, a nebo drby o bráchovi, a ať hlavně mlčím, a to samé naopak, mě taky drbají zas u něj. Už jsem se naučila dost věcí zatajovat, návštěvy omezovat, protože neustálé stěžování fakt nepotřebuju. A zase začínají s diktováním co bych měla a neměla, a že je moje dcera nevychovaná, jen protože nesedí potichu v koutě jako my, když byli děti 🤦♀️
@exbordelar nn nepije
Ty jo, hruza, ale tohle chovani vidam u starsich zen tady u nas v zapadakove. Nemaji co na praci, tak jen drbou a melou ho.na..omezila bych kontakt a nesverovala se s nicim. Diagnoza tezko rict, spis ne. Starsi lidi maji casto vymyty mozek z dezinfo webu a kazdemu to cpou co se tam docetli..
@barumrallyebum starší lidé? Vždyť ji je 52. Ale jinak teda si takové chování u blízkého člověka ani nechci představit. Takže souhlas, asi bych se nesvěřovala, snažila se trochu o odstup a trochu asi i usměrnila. Ale asi to lehko řekne, no.
možná mrkni na "skrytý narcismus". Dost věcí tam sedí. Ale i kdyby to nebyla žádná diagnóza, tak je dobré se vůči takovému chování vymezit. Negativisti jsou samo o sobě pěkní energetičtí upíři, manipulující vinou, nikdy nebudeš dost dobrá...Zvyšuje si ego ponižováním druhých. Věčná oběť, kde všichni ostatní můžou za její zpackaný život (takové ženy jsou schopné vinit i vlastní děti, že se jim narodily..)
Teda, takovy chovani bych cekala u 70tilete babky. 52 to je jeste mlada baba!
Tvoje máma vykazuje rysy poruchy osobnosti, jsou tam patrné narcistní rysy. Na tohle nezabírá nic jiného než přerušit/omezit kontakt. V případě, že zase pojede ty svoje kecy, tak se obrnit trpělivostí a vůbec neodpovídat. Nebo naprosto v klidu s ní mluvit úsečně stylem, “já si to nemyslím”, “vidím to jinak” nebo “já vím, že tě to trápí” a víc zase nereagovat. Ona čeká na tvoje reakce, emoce a z toho ona čerpá energii. Hlavně se nezačínat omlouvat, vymlouvat nebo vysvětlovat. To je to, na co čeká. Když to nezabere, tak opravdu ten kontakt maximálně omezit, takoví lidé vysávají energii a nestojí to za to, i když je to vlastní rodič.
Nedávno jsem viděla reelsko a to mě hodně zasáhlo. Bylo tam o našem zakořeněném pocitu viny a nastavení společnosti ve smyslu, že když přerušíš kontakt s rodiči, tak většina lidí řekne “vždyť je to tvoje máma/táta/whoever, tak přece musíš s nimi mluvit. Doplněno často o věty jak máš rodiče jen jedny nebo že máš být vděčný, že tě vychovali. No a místo toho má okolí říct “co strašného rodiče provedli, když s nimi vlastní dítě přerušilo kontakt” a respektovat rozhodnutí dospělého člověka.
A nemůžeš mamce narovinu říct, že tě její SMS a řeči otravují? Klidně bych jí v autě na cestě z Německa řekla, že chci klid a ticho na řízení. Asi by si měla najít chlapa :D Možná by vám děckám dala pak trochu pokoj. Ať si někde napíše inzerát :D
Achjo, to je hrozný, hrozný, hrozný. Radu nemám, jedině výrazně omezit kontakt, vždyť to musí pro tebe být strašně ubíjející.
Polož si otázku, proč se s ní vůbec bavíš, co ti ten vztah.
Přijde mi, že má hodně problémů, ty radši popře a aby nemusela řešit sebe, řeší tebe a ztrapňuje tě. Možná tam bude vydírání a manipulace z její strany. Ten vztah bude pěkně toxický, jestli se chceš posunout, tak to bude chtít psychologa, co ti pomůže některé věci rozlíčovat.
To musí být hrozně nepříjemné. Z laického pohledu bych omezila kontakt na nutné návštěvy - pokud možno u ní, ať nemusíš být ve stresu a uklízet košťata. Domluvila bych se se sourozenci na nějaké společné fráze typu: Mami, neřeš, to je naše věc, už jsem dospělá, dělám věci po svém. Co na to říkají oni?
Jinak by mi bylo asi jedno, že se taková matka urazí a brečí, když se člověk ohradí. To je chování jak od malého rozmazleného smrada. Příště až by rýpala, tak bych jakože začala brečet a hrát uraženou. A ještě bych řekla: "Nepřipomíná ti to někoho?" Anebo bych si do ní schválně rýpla, abych jí nastavila zrcadlo. Možná si ani neuvědomuje, jak je nesnesitelná.
@pilzzee Hele někteří lidi už v 50 letech žijí jak staří bručiví důchodci, co s odpuštěním už jen přežívají a čekají na smrt...
A chodí máma vůbec aspoň částečně do práce? že by svou energii mohla vybít tam.
To píšeš o mojí matce, ne? Nelze napsat nic jiného, než že soucítím...
@pilzzee já myslím, že staral bába je mentální nastavení a věk v tom roli nehraje. Nižší vzdělání, nižší inteligence, maloměšťáctví, životní neúspěchy, absence smysluplné životní náplně, závist a může být starou bábu i ve třiceti.
Takové to rodičovské “dobré radění” moje máma umí taky, jedu teď cgm na vlasy a ji to z nějakého důvodu dost irituje. Když měla poslední litanii, jak mám hrozný vlasy, tak jsem ji nechala vykecat a pak jsme se zeptala, kolik budu muset ještě ten proslov na téma vlasů vyignorovat, než ji to přestane bavit. Trochu se urazila. Jinak se usmívám a kývám. Když plive na ukrajinu nebo na něco podobnýho, tak vystartuju, jinak ji nechám se vypovídat a pak se tomu doma s manželem zasmějeme
@klokanka31
@drep To rozhodne, na te psychicke mladosti musi clovek pracovat! Ja vzdycky, kdyz mam sklony k tomu bejt na lidi odporna, zbytecne rejpat atd ... tak je to vzdycky, kdyz jsem nejak nespokojena nebo mam depku. To bude pripad i pani, ale u ni je to uz dost chronicke a zazite.
Moji mame je teda 66 let
Ale taky je to bohuzel strasny 😪
Takze soucitim, nic ji nevysvetlis, komunikace o nicem, urazliva, hystericka, nesamostatna..uaaa
Trochu mi to připomnělo mou tchyni a to je i podle terapeuta skrytá narcistka.
Do poloviny jsem myslela, že píšeš o mně - úplně stejná situace v rodině, ALE, matka pravý opak, nekomunikuje, nikam nechce chodit (taky všechno blbé, drahé, moc lidí, moc daleko atd), nic ji nezajímá, už ani nenapíše vnoučatům k narozeninám, natožpak aby se třeba stavila nebo souhlasila s návštěvou (autem to je 5 minut cesty). Jakmile se s ní člověk dá do řeči, jen to otáčí, jak ona to má těžké (jakoby ostatním vše padalo samo do klína), o nás se vůbec nezajímá, podle mě si ani nepamatuje, kde pracujeme nebo co jsme studovali. A teď si říkám, co je horší...jestli tvoje hyperkomunikativni matka nebo nulová komunikace. Každopádně, u obou případů je nutné si vytvořit svůj vnitřní odstup. Ji to nezajímá, to tebe to zatěžuje a sžírá. Zkoušela jsi nějakou dobu nereagovat na ty její zprávy? Na urážlivé komentáře se klidně zvednout a odjet a tteba měsíc se neozvat? Prostě jasně dát najevo, že takhle ne? Zkoušeli jste se s ní o tom se sourozenci bavit naprimo? Že nechcete odnaset to, že se nemá doma s kým bavit? Je to její život, její zodpovědnost, ne váš. 🤷♀️ Pořídit jí třeba nějakou permanentku někam, ať si najde koníčky a ma kolem sebe lidi. Ale bohužel tihle starší lidi už nejsou tvární, bude to stát mraky sil s nejistý výsledkem. Tak hodně štěstí, ať se něco změní. 😉
To mi pripomina trochu chovani alkoholika... nepije mama?