Poradit nepotrebuji, spis se vypsat. Mam dva bratry, nemakacenka, co nic nedelaji, zivi je rodice. Ted to bude poprve co ode me nedostanou zadny darek k Vanocum. ja od nich leta take nic nedostala, vlastne nikdy mi nic nedali, ani na svatbu.
Otec je smireny s tim, ze po jejich smrti z nich budou bezdomovci. Super, ze?
Na Urad prace nejdou, dluhy na zdravotnim jim hlavu nedelaji, bratr se vyjadril, ze nema potrebu neco platit. Dluh uz byl za oba kolem 60 tisic, mamka pravdepodobne zaplatila. Radila jsem mamce, odhlasit je z pobytu a pak at si delaji dluhy, ona rekla, ze uz to udelala. Neudelala, mam to potvrzene. Lhala a stejne lhala ze jim nezaplatila zdravotni.
Kdyz neco udelaji, treba uvari, tak je chvali do nebes. Neskutecny.
Ja nechapu tenhle nemocny vztah co maji.
Nemam chut tam uz ani jezdit, vztah vlastne zadny nemame, obcas si zavolame s mamkou, jinak se nikdo neozve.
Dalsi problem je mamka,...
To vypada asi tak, ze porad jen kritizuje, shazuje me, urazi. Byla jsem v lete na navsteve, rodina pohromade u babicky, i sestrenice, bratranci.. no a hned mela potrebu resit moje tricko, proc nosim takove a jak v tom vypadam (uplne normalni, jenom potisk psu a pry je to infantilni) a rodina hned vybuch smichu. Otevira mi postu, po velice dlouhe dobe mi prisel dopis k rodicum, samozrejme ho otevrela a volala mi co v nem bylo. Respekt k soukromi 0..
Nepodpori, nechape. Posilala jsem si prihlasku do skoly, kdyz se to dozvedela od bratra, tak mu rekla, ze jsem stejne lina a nedam to. Do skoly jsem byla prijata, uz tam studuji. Pomlouva me pred rodinou, mluvi nehezky.
Ja mam takovy chladny vztah ke vsem, nemam potrebu je videt, potkavat se. Opravdu jen jednou za rok a staci. Trochu mam vycitky, ze je to mama a tata a dali mi zivot, ale jejich chovani bylo strasne spatne, takove tyrani.
Potrebuji za tim udelat tlustou caru, neobvinovat se, ale da se to?
Oni ani nejdou do obchodu kdyz treba neco mamce pri vareni chybi, naposledy jak jsem byla na navsteve, tak je prosila at skoci do kramu, absolutne ne, pry nepujdou, tak jsem musela ja. Ale zrat budou. Maraz. Ja uz je zacinam nesnaset.
@klokanka31 Vim to, ale nevim jak se poprat s pocity viny a odsouzeni.
A nechceš si zajít za nějakým odborníkem?Nejlepší by bylo se s nima nestykat a udělat tlustou čáru.Ake to je těžký....
@zmrzlinka Ja se ani nestykam, obcas s mamkou telefonujeme, jinak tam jedu opravdu jednou za rok a staci bohate. Mam vuci nim takovy chlad, ani nevim, jak to popsat a to me desi, ze to asi neni dobre a ani spravne. Nevim...
Doporučuji takovou rodinu odříznout jinak se nikdy neposuneš vpřed. Sama jsem si tím prošla a kvůli tímhle odešla ve druháku na střední z baráku. Ze sourozenci jsem se přestala postupně bavit a mám klid . Byla v nich jen závist a zlost ,přitom jsem si na vše co mám vydělala prací. Jenže oni jsou líní a holt bez práce tu nikdo nové auto nedá. Jeden bratr tahá peníze z táty, který má demenci. O tátu se jezdím starat, sice poslouchám řeči, ale on je na hlavu a už za to nemůže.
Asi to u rodicu bude trvat dyl nez prestanes mit vycitky, ale casem to podle me das s prehledem. My odtrhli tchanovce a zadne vycitky jsme nemeli ani minutu 🙂
Hele dá se to, přeruš vztahy, nebo tě to sežere a neřeš je. Z jejich strany k tobě nulový respekt. Rodinu si holt člověk nevybírá, ale kamarády ano, tak asi tak.
Ma pravo se nenechat nicit. Ani jednou za rok.
Diky holky, tak ja jsem ji i polozila telefon, oslovuje me bezne jako "husa, kaca" nebo tak podobne. Coz je absolutne neprijatelna komunikace, i kdyz jsem ve vztahu matka-dcera. Ja ji to rekla, ze az se bude chovat slusne a respektovat a vazit si me, pak at se ozve, do te doby ne, protoze se nenecham urazet.
Vidím v tom spíš její zoufalství z dospělých? synů a její kopání kolem sebe, místo, aby je vykopla, tak jim posluhuje, platí a svoji frustraci si vybíjí na okolí (třeba tobě). Ale neznám jí, jen to na mě tak působí. Já bych se neozvala, pokud budou mít zájem, telefon mají taky. Ty v klidu studuj a snaž se žít svůj život ;)
@moudivlacek Muze byt, ale tak proc je nevykopne? Ja jsem se ji ptala a jeji odpoved byla "a co tim jako dosahnu?" a na vsechno vymluvy. Teta jim nasla praci u nejakeho znameho, otec to hned odmitnul s tim, ze ne, oni to nebudou umet, no proste voda na jejich mlyn. Jeden z nich konspirator, mamka pred nim i schovava mouku kterou pouziva, protoze on ji nechce, protoze je z Ukrajiny a tak dale. Uplne mu preskocilo z toho, jak je porad doma. No proste hruza. To, ze za ne i zaplatila dluhy na zdravotnim byla uz posledni kapka.
Ja uz nevolam, brachove mi nikdy nezavolali, nikdy darek nedali, otec to same, jenom obcas mamka zavola jak se mam a co noveho... obcas neco koupi, posle, to same ja. Jinak nic.
Udělala jsi dobře, nic si nevyčítej.
S mamkou bych se bavila jen pokud bude slušná a respektovat mě, jinak jak píšeš - položit telefon, nastavit si hranice, máš svůj život. Asi jí na tobě záleží, jen v tom neumí chodit, ale měla by se chovat slušně.
Teď jsem dočetla knížku Budu vůbec někdy dost dobrá? Zkuste ji...mě odpověděla a navedla na spoustu věcí... A doporučuji terapii...třeba zapracujete na tom, že lidi ve svém okolí nezmenite, to nejde... Ale jde změnit to, že si nastavíte ve svém životě hranice, co je vám příjemné, kam až je pustíte
Bohužel, i rodina může být toxická. To ale neznamená, že je musíme trpět.
Nemá cenu se trápit pro takovou rodinu. Člověk nemá jen brát, ale i dávat a rodiče si nevybíráme...Já matku neviděla už 6let a od té doby mi je hezky. Rodičům odpusť a nechej je s bratry. Nemusis je nenavidet, prostě je nevidej a netrap se nima. Stejně s takovou toxickou matkou se to nejvice projevi az s vlastnima detma a fakt to za to nestoji..ja procitla az po 32letech, coz je smutne, ale aspon nekdy to prislo. Zij si podle sebe a ne podle rodicu, kteri za to nestoji. Bohuzel ne vsichni rodice jsou rodice, za ktere clovek chce bojovat. A doporucuji psychologa...pomuze zpracovat ty roky.
Hlavně počítej s tím, že to odstřihnutí se ti pravděpodobně nepodaří že dne na den.
Párkrát ještě naletis, zase dostaneš obrazně přes pusu...
My jsme tchany odstrihavali roky, přece jenom jsou to příbuzní, ale vždycky to skončilo stejně blbě.
Nicméně pár let klid, pak zavolají nebo se potkáme a emoce cloumaji znova.
Není to jednoduché.
To shazování probíhá taky, syn měl jednu dobu dlouhou patku, tchýně milion komentářů, přitom sama mastné tři chlupy stažené do gumičky.
Už jsem chtěla komentovat ji, ale pak jsem si řekla, že nebudu jako ona, ale je to boj...
Dá se to, ale musíš být sama k sobě upřímná. Oni se chovají špatně, ne ty. Nemá cenu udržovat vztahy jen proto, že jsou rodina.