Chci odejít od manžela, který mě nechce nechat odejít
Ahoj holky,často sem chodím a pročítám diskuze a napíšu tedy svůj příběh.
Jsme s manželem 12 let,máme dvě děti syna 6,5 let,dceru 2,5 let,syn má jít od září do školy.S manželem máme už dlouhodobou krizi ,stokrát už mě vyhazoval,já neměla nikdy na to sílu,teď už jsem podruhé rozhodnutá odejít,ale vždycky se najde nějaké ale.
Teď právě mě trápí že syn má jít od září do školy,tady u nás na vesnici,já bych se stěhovala do města a v tom je velký problém.
S manželem žijeme jen vedle sebe já už jsem ve fázi,kdy je pro mě utrpení být s ním v jedné místnosti.
Manžel zastává názor že žena má pečovat o děti a manžel živí rodinu.
Jsme na vesnici a tady jsou všichni takového názoru,manžel mi poslední dobou vše zakazuje ,nesmím jezdit do Města,kde mám mamku a přátele,nemá rád když telefonuju,protože mu vadí moje mamka,se kterou si všechno říkáme a on má pocit že mě ona štve proti němu,proto už mamka ani za námi nejezdí,dříve jezdívali každý víkend,cítím se izolovaná.prostě mu vše vadí ,třeba když je oběd o půl hodiny později nebo když není polívka,tak je z toho pěkná hádka.Domů jezdí každý den kolem 5-6 .nejezdíme nikam na výlety,protože mu je nejlépe doma na zahradě a já potřebuji někam mezi lidi a on mi to zakazuje,odmítá hlídat obě děti třeba jen na odpoledne.Bydlíme tady ještě s dědou (jeho otec) který mi hodně pomáhá,naposled mi vyčetl že jsem mu nechala dědovi obě děcka a jela do prdele,podle jeho slov,přitom jsem jela k doktorovi.Podle něho prostě jsem jen služka a nemám na nic nárok.
Syn je na něho hodně fixovaný,takže mám velký strach že to odloučení bude pro něho hodně těžké.Dost mě psychicky deptá,když synovi něco zakážu,on mu to povolí,nebo mi řekne ať neřvu před klukem,takže moji autoritu shazuje.Sex spolu už nemáme několik měsíců.Mám strach z odchodu,že bude peklo,těžko se hledá byt,mám ještě psa,kterého chci vzít sebou a právě kvůli té škole to dost hoří.Peníze mám nějaké našetřené,takže to je jediné co mě netrápí,ale kvůli synovi jsem to ještě pořád neudělala,ikdyž jsem na podzim chtěla už odejít.Chci se zeptat holek,které už odešly od svých partnerů,jak to u vás probíhalo,můj muž mě nechce pustit a já mám strach to tak ze dne na den udělat,ani to moc nejde,skrz toho bytu,který ještě nemám.Poraďte,díky moc
No, tak to už teda nevypadá u Vás na nějakou rozumnou dohodu. Já jsem kdysi řešila něco podobného. Nakonec jsem musela ještě nějaký čas počkat, po nástupu do práce jsem podala žádost o rozvod a osamostatnila se. Na mateřské jsem byla finančně závislá na exmanželovi, takže jsem napřed musela mít vlastní příjem. I tak to nebylo lehké, se dvěma dětmi, vyžít. Dcery to velmi špatně nesly, ta mladší mi po letech řekla, že to byl pro ni obrovský stres. A to navzdory tomu, že jsem se za rok seznámila s mým druhým partnerem, úžasným člověkem, který se mnou moje děti vychoval a vzorně se o nás staral a dodnes stará. To, že jsem odešla, bylo moje nejlepší rozhodnutí, ale ...měla jsem štěstí. Sama bych to nezvládla. A mrzí mě, čím musely moje děti projít. Věřím, že si to všechno dobře rozmyslíš a uděláš dobré rozhodnutí. Ale, jak píši, nebylo to vůbec lehké.
Pridej se do skupiny Maminky samozivitelky, tam ti holky pomuzou a poradi. 🙂 A prave kvuli detem bych odesla.