Mám 20 m syna. Přemýšlím o sourozenci. Jenže. Nechci být doma, nesnáším to. Chci do práce a mezi lidi. Bydlím na malý vesnici a jsem naprostou většinu času sama doma. Nemám kamarády nebo jsou daleko. Nejradši bych šla příští rok do práce, ale mám být třeba rok v práci a pak zase doma? (Mám se případně vrátit do původní práce nebo do oboru, který studuju?) Pro syna bude lepší, čím věkově blíž k sobě se sourozencem budou, tím líp. Nejlíp, kdyby už byl tady. Ale příští rok mám státnice a to by se 2 dětma nešlo. Další možnost je jít brzo do práce a mladší dát někam do jeslí (pokud by ho vzali), ale nechci ho ošizovat o to, co měl starší. Plnou pozornost. Proč by to starší měl mít a mladší ne? Aby šel manžel na RD, to nepřipadá v úvahu. Byl by to velký finanční propad a i mě by to nebylo příjemný. Přišlo by mi, že jsem ho odložila, to stejné s jeslema. Vychází mi z toho mít jedináčka, ale to nechci. Nějak cítím, že ten jeden človíček by tu měl být. Navíc se bojím, že ikdyž se začneme snažit o mimčo, tak to stejně nepůjde, protože podvědomě si nebudu jistá, jestli je to správné rozhodnutí. Jsem zoufalec. Měla jsem mít dvojčata, neměla bych čas přemýšlet. Všechno to moc řeším…
Manžel mi řekl, že teď dítě nechce, ale nevím, jestli je to z mých obav nebo prostě teď nechce. Teď to navíc není s manželem zrovna ideální. Mám často špatnou náladu a ikdyž mám teď všechno (jsme zdraví, malej je zlatej), nedokážu za to být vnitřně ráda a užívat si to.
Mám pocit, jako bych tvůj příspěvek napsala sama, jen s tím rozdílem, že našemu malému je už dva roky a čtvrt a druhé už čekáme - budou od sebe necelé tři roky. Druhé jsem chtěla a jsem ráda, že se podařilo, ale zároveň mě desí představa toho, že odteď budu další čtyři roky doma. Utěšuji se ale tím, že se dvěma dětmi nebude čas na to myslet, že už to bude větší mazec, stihnout uvařit, uklidit, nakoupit, postarat se o děti, takže věřím, že to bude ubíhat rychleji. Myslím, že kdybych teď šla do práce, už by se mi pak znovu na mateřskou nechtělo vůbec. Ted mi pomáhá najít si s malým nějaký program, bydlím také na vesnici, respektive v satelitu, takže vyrážíme na výlety každý den jinam - hřiště, do lesa, i ten blbý nákup je program na hodinu a půl... 😊 Takže moje zkušenost - šla jsem do druhého, ale důležité je, jestli se na to cítíš ty sama... 😉
Noo takto, nie je pravda ze surodenci musis byt nutne blizko vekovo. Moj partner je so sestrou o rok a maju otrasny vztah, kamaratka je s bratom o 6 a su si velmi blizky. Ja sama mam bratov dvoch - jedneho o 3 roky mladsieho a druheho o 11 a s oboma mam pekny vztah. S kazdym samozrejme iny, ale zase vidim toho mladsieho vyrastat, pomaham mu s ulohami, tesim sa z jeho prijatia na gymnazium.. je to ine ale nie je to horsie, takze toto by som neriesila.
Inak mam podobnu situaciu ako ty. Neuzivam byt doma a to studujem a pracujem, lenze pracujem z domu a studium je fyzicky v skole max 2x do tyzdna. Chodim doucovat decka anglictinu a mozem ist aj sama s kamaratmi von obcas, partner sa postara ale.. ide ma doma porazit, vacsinu dna som sama doma s malym a ja to fakt moc nemusim. V dvoch rokoch syna osobne davam do jasliciek a idem do prace, inak by som sa zblaznila.. svojho syna milujem ale proste doma byt je pre mna utrpenie, polovicu casu som v zlej nalade z toho, tak je dohoda, ze to s priatelom nejako dame, aby chodil na pol dna do jasliciek a my sa u neho prestriedame.
Ja som z rodiny, kde jedinacikovia neexistuju, vsetci videli aspon s 2-3 detmi, ze toto nemozem malemu urobit, lenze ja mam razne nie. Polka jedinacikov ti povie, ze by surodenca prijali, druha ze im to bolo jedno. Ja si myslim, ze dieta nema ist na ukor mna a ja uz doma znovu byt nechcem a mimino do jasli nedam. Takze mam jasno - na jedinacikovi nie je nic zle. Byt tebou tak by som do druheho dietata nesla, kym nemas 100% jasno, ze ho chces.. u nas v rodine sa uz s jedinacikom pomaly zmieruju, aj priatel uz ano a cim je maly starsi, tym viac sa len utvrudzjem v nazore, ze dalsie dieta nechcem. Neviem si predstavit byt doma s dvoma malymi detmi a cely den riesit plienky, skladat veze z kociek, ukladat deti k spanku.. pre niekoho je to super, naplna ho to a to je fajn, ale pre mna nie.
Je to o prioritach proste. U mna to nie je len o tom prezit doma s dietatom 2-3 roky, ale aj o tom, ze male deti nie su moja najvacsia zabava. Ak je to u teba len o tom, ze nechces byt doma, tak to ber takto - pracovat budes cely zivot, je fajn mat 5-6 rokov inu starost.
@areh naprosto chapu tvoje rozpolozeni a z myho pohledu pokud chcete dalsi dite tak bych nevahala, jakmile se dostanes do prace a zase budes mit trochu te "svobody" tak se ti podle me uz tuplem chtit nebude...ja jsem otehotnela kdyz mela prvni dcera 9m, planovane a jsem za to rada, sice je brutal.mit ty dve tak blizko po sobe ale kdyz ted vidim jak je to 3lety dite uz relativne samostatny tak jsem rada ze uz i ta mladsi ma 1,5roku a nemusim to resit az ted zase od mimina
@areh pokud mas v hlave tolik ale, tak pockejte. Neni nic horsiho, nez nepripravena a frustrovana mama.
Jo a nesrovnavala bych to co ma prvni dite a pak sourozenec, to proste nejde, to mladsi nikdy nebude mit takovou plnou pozornost jako to.prvni (zvlast kdyz jsou obe decka doma a nechodi ani to starsi do skolky treba)
Nebo proste se smirit s tim ze bude jedinacek...no a co 😉
Já si myslím, že to zbytečně hrotite. Já mám děti skoro 9 let od sebe a neměnila bych . Normálně bych šla do práce a jestli vám má přijít do života ještě jedno mimco, začněte se na druhou mateřskou těšit. Hlavně děti vycítí, že nejste spokojená a budete mít zbytečně psycho. Nejlepší je řídit se citem a teď na to mít druhé nemáte ani pomyšlení. Každý věkový rozdíl má svoje. Já nejdříve nepřemýšlela o druhém a pak to nějak samo přišlo. Ano malý věkový rozdíl může a nemusí být přínosem, v mém okolí je rodina která má děti po 2 letech a je to peklo, žárlí na sebe atd. Prostě se nesnáší. Takže pokud bych sama po dítěti netoužila, tak bych ho neměla. Hlavně ne z praktických důvodu 😉
@martaska78 My tedy ten maly rozdil moc chteli. S manzelem jsme si rikali, ze cim blize vekove si deti budou, tim lepe pro ne. A zatim to vypada, ze jsme meli recht. Holky od sebe maji rok a tri ctvrte a jsou z nich paradni partacky. Ale samozrejme jsou male a jeste se muze leccis prihodit, tedy doufam, ze ne, ale muze. Pokud bude vse ok, treti bude od te prostredni 23 mesicu, tedy necele 2 roky, coz by mohlo byt take fajn 🙂 Ale i vetsi rozestup ma neco do sebe, prijde mi, ze kdyz je prvni ditko starsi, ma pak mama na to miminko vic casu, protoze to prvni uz je samostatnejsi.
@sudylichozrout přesně tak, u nás to jsou vlastně dva jedináčci, ale vždy byli absolutně v pohodě. Syn byl rád když jsem se už víc věnovala mimcu a jeho nechala dýchat 😄, prostě já se na tu druhou mateřskou strasne těšila a krásně jsme si to i se synem užili, u vás jste to tak chtěli, tím pádem vše ok. Ale zakladatelka by se spíš do toho nutila a to mě přijde zbytečný 😉
Druhy si nedelej, kdyz uz ted byt doma nesnasis. Aby sourozenci byli blizko u sebe je kravina, stejne si spolu prvni 3 roky hrat nebudou... muzou mit fine vztah i nemusi.
@martaska78 To rozhodne, citim to podobne, proto jsem ji psala, at pockaji. Jojo, my je tak chteli. Ono je to i tim, ze uz mam nejaky vek, takze nelze mit velke rozestupy, kdyz vis, ze chces deti vic. Prvni se narodila, kdyz mi bylo 32. Duha, kdyz mi bylo 34. Ted je mi 35. Nechci rodit ke ctyricitce, takze je to celkem zavod 😃
@sudylichozrout no tak to jasné, já se vdávala před 19 lety a teď mám děti 18 a 9, dnes je mi 41 a upřímně už bych do mimca nešla, já si už počkám až budu ta hnusná tchýně a budu rozmazlovat vnoučata, ale to snad mám ještě čas 😄
A co třeba začít s druhým pracovat na jeden den. Mně přijde, že se mluví hlavně o dvou (v mých očích) extrémech: být s každým dítětem tři-čtyři roky jenom doma anebo nastoupit hned po šestinedělí na plný úvazek. Ale ta práce na mateřské přece může mít mnohem víc podob. Můžeš začít v roce, můžeš začít ve dvou. Můžeš dělat z domova (neznám tvou kvalifikaci, ale jsem doktorka, u nas to je s home office prakticky nemožný, ale chtěla jsem pracovat, tak mi šéf něco na doma našel)., můžeš dělat pár hodin týdně, můžete se s mužem doma u dítěte aspoň trošku prostřídat. Asi existují ženy, které mateřství úplně naplní a opravdu netouží po ničem jiném, ale popravdě, já žádnou takovou neznám. Všechny moje kamarádky začaly pracovat do roka věku dětí, na den v týdnu. Je to asi dané i tím, že žiju v relativně chudém regionu a že tu nemáme ty stotisícové manažerské platy, kdežto doktoři jsou placeni relativně všude stejně, ale až na jednu výjimku jsou všechny moje kamarádky ty, kdo mají vyšší ( nebo alespoň stejný) plat jako muž a tudíž se rodina bez druhého platu neobejde.
Já chci taky druhé dítě ideálně do dvou let věku první dcery, ale v mezidobí budu Pracovat na zkrácený úvazek.
@martaska78 😃 Ty jo, ted, kdyz te ctu, mi doslo, ze budu asi taky jednou tchyne... Jejda, ja fakt jen doufam, ze budu snesitelna 🙂))))
Pokud vám to s manželem neklape a on výslovně dítě nechce, není co řešit! Nemusíš mít dvě děti, protože je to tak "správné" a má to tak být.. Máš jedno, doma tě to nebaví, studuješ, nastoupíš do práce v novém oboru..buď raději spokojená mamka jednoho dítěte než frusrovaná matka dvou dítek..
@drakenn Chtěla jsem napsat úplně to samé, ale předběhla jsi mě - pokud manžel nechce, není co řešit - dítě by mělo být vždy chtěné oběma rodiči...
@areh Otevřeně příznávám, že, ač svoje děti miluju, bylo (je) pro mě je období s mimnkem víc nářez než radost, a to mám daleko větší možnosti vyžití než Ty. Mateřství s dcerou jsem si začala užívat až cca od dvou let jejího věku, počítám, že se synem to bude podobné. Možná ani ty nejsi "na miminka" a začne Tě to pořádně bavit až později..
My máme rozdíl 3,5 roku a děti jsou naprosto v pohodě spolu. Naopak si vůbec nedovedu představit že bych teď měla k synovi (který má teď taky 20 měs.) miminko. On opravdu spotřebuje hodně času a hlavně potřebuje intenzivně vychovávat, budeme odplenkovavat, učí se mluvit atd. Je to pro mě nepříjemné a vím to že kvůli němu se nemůžu tolik věnovat dceři.
Takže za mě bych taky určitě počkala i když hodně záleží na nátuře dítěte. My máme oba dva kusy jako z divokých vajec a navíc syn je vzteklina.
Takze ty mas o druhem diteti pochybnosti, manzel druhe ted nechce, ale furt to jeste pro tebe neni dostatek indicii, ktere ti napovi, ze na druhe dite ted neni spravny cas?
Mam to stejne. Az v dcerinych 4 letech jsem teprve pocitila touhu po dalsim diteti. Do te doby jsem byla presvedcena, ze budu mit jedinacka.
Do prace jsem nastoupila v jejim roce a pul-castecne.
Kdyz se mi narodilo druhatko, byly holky od sebe 5 let a za me super! Starsi je uz samostazna, chodi do skolky, v leccem pomuze a hlavne pochopi-ze ted nemuzu-ze ted chovam/kojim atp
Mam brachu o necele2 roky-a vztahy na bodu 0. Takze rozmezi bych neresila vubec. Kazde ma svoje pro a proti
No a doma jsem zustala presne 9 mesicu. Nenaplnuje me to a doma ubiji. Nasla jsem si bajecnou chuvu a castecne chodim do prace-od zari uz na plny uv.
Domu se vracim odpocinuta, vysmata a natesena na deti a ten cas spolu si pak plnohodnotne uzijem. Zadne zbytecne rvani po detech, vystresovana a unavena matka.. pro me a moje deti je to urcite nej
Pokud nejsi doma spokojena, pak bych primarne zapracovala na tomto bodu. Zacala vyhledavat spolecnost, nasla si nejake hobby. Protoze kdyz se chce, vsechno jde.
@martiniquest Tak nekoho treba bavi hobby, ktera se s ditetem provozovat nedaji. A jak si mam prosim hledat tu spolecnost? Rada bych dostala tipy. Mne dospela spolecnost teda chybi.
Mam mezi detmi 4,5 roku, starsi byla od 2,5 ve skolce a ja sla do prace, dcera brasku miluje u kdyz obcas zarli, ale pokud se mu neco deje stava se z ni lita bojovnice, nekdy i zachranarka, po prvni RD jsem sla do uplne jineho oboru, vybojovala si misto na neurcito a proste to prislo, ani jsem nehlidala MS a najednou koukam do diare a rikam a sakra minulej mesic jsem to nedostala...vekovy rozdil neni dulezity pro kvalitu sourozeneckych vztahu, zasadni je charakterove nastaveni deti a klima v rodine...
@bayt Chodit/jezdit s ditetem mezi lidi. Vsude je jich spousta, a kdyz budes chtit, seznamis se. Ja propadala depce na zacatku rodicaku. Ted budou synovi 3 a ja za tu dobu nasla cca 10 kamaradek. Ven chodime denne.
@martiniquest No, nejsem člověk, co by si našel "deset nových kamarádek", aby se jakože nenudil, to pro mě není kamarádka. A plkaly bysme o počasí nebo o plenách? Svoje opravdové kamarádky mám, z většiny bez dětí, některé děti mají, ale dost často se těžce sladíme s režimem dětí. Jako jo, jasně, že to vyjde, třeba dvakrát do týdne. Takže pak je člověk sám jen tři celé dny a dvě odpoledne.
Holky, moc děkuju za všechny komentáře. Moc o tom přemýšlím a řídím se spíš hlavou než citem. Mám to tak ve všem. Všechno naplánované a nic moc spontánní ☹
Právě nejde o to, že bych dítě nechtěla, chtěla. Syn by byl nadšenej. Ale nechci s ním být doma. Vím, vylučuje se to.
Já vlastně teoreticky vím, co dělat. Potřebovala bych chodit víc mezi lidi, ale prakticky to nějak drhne. ☹
Tady jsem nečekala nějakou radu. Spíš názor a vlastní zkušenosti. Stejně se budeme muset rozhodnout spolu s manželem.
@verionka ja se na druhe tesila,ale hrozila se celych 3let pred sebou.realita je u nas jina..bud chce neco jeden nebo druhy..se dvemi nemam cas a sedam si az vecer..coz je asi lepsi,nepremyslim nad kravinami
Ja bych jeste na vasem miste pockala.