Čekám s ním dítě a už teď vím, že je vše špatně
Ubrecena procitam vaše problémy a mám pocit, že ten svůj už v sobě dlouho neudržím. Přítel, známe se přes rok, pracuje na ráno, já teď v těhotenství na odpoledne. Vstavam kolem 8 h a už se nezastavim, běžím se psem a dávám do kupy celou domácnost, dělám si oběd do práce, zase se psem, protože přítel s ním nechce chodit ve 3 ,když přijde z práce. Domů přicházím v 19, jdu se psem, čekám toho hodně, když bych chtěla aspoň udělat večeři? Nebo aby bylo uklizene nádobí? Nebo cokoliv jiného z čeho bych měla radost? Furt čumí do telefonu, když se ho zeptám co dělal celý odpoledne ani neodpoví. Jde si zakourit, pak spolu sedíme u televize a on se diví, že nemám zájem o jeho doteky. Jak dlouho to vydržím, změní se něco? Nemluvím o tom, že práci nemá těžkou a nosí stejnou výplatu jako já. Peníze je až ta druhá věc co v hlavě řeším. Že musím chodit ještě na brigády. Má někdo stejný pocit nebo situaci?
A kdyz ho poprosis at ti pomuze a uklidi nadobi nebo koupi veceri atd tak co?Udela to nebo ne?Tak ci tak to je na diskuzi ale tobe s rostoucim briskem lip nebude.Ja vetsinu tehotenstvi probrecela ze jsem tehotna s uplne nespravnym chlapem protoze nic neudela,mi nechce nicim udelat radost a furt jen spi nebo cuci dk mobilu ci na tv.Porad me mrzi ze je to lenoch ale kdyz poprosim tak udela cokoli.Ted kdyz uz sotva chodim tak i sam od sebe se zepta jestli mi muze s necim pomoci.Neni to idealni a nejsem v tak uplne stastna ale miluji ho a vim,ze to bude skvely tata.Tohle citis uz jak dlouho? A dite bylo planovane?🙂
Urcite si promluvte ...neco v sobe dusit nema smysl sednete si a jasne mu reknete co od nej ocekavate co vas trapi uplne na plnou hubu jak se rika.. Chlapum spoustu veci nedochazi a pokud mu jasne nereknete co a jak tak se budete jen trapit ..kdyby treba co druhy den s tim psem zasel tak by ho neubylo ne??? Ve vztahu byt sobcem nejde vzdy je treba udelat kompromis pokud nam na to druhem zalezi... Nam to doma pomohlo
. at to zni jakkoliv divne psala jsem na lednicku seznam toho co jr nutne udelat a kdyz mel pritel volno mrknul tam a vybral si neco co se mu chtelo udelat a ze toho bylo ale v beznem rezimu jsem mu to nemela cas furt pripominat a uz me to nebavilo.. Takzr kdyz kapal kohoutek napsala.jsem mu to tam.. A treba uklid jsem zacla delat tak ze jsem mu vzdy neco nechala co uklidil on ..sice zezacatku nadaval ale pak to nadobi zacal uklizet sam a bez kecu.. Mame dve deti a ja to sama vse nestiham tak proste pomahat musi kdyby zil sam taky musi uklidit..tak drzim pesti at v pritel vyjde vstric a jste spokojeni oba dva
Mě chlap doma nepomáhat, tak mu sbalím kufry tak rychle, že se nestačí otočit. .Domácnost už dneska prostě není jen ženská práce, stejně jako živení rodiny není ryze mužská. Ergo, dokud se budeme my ženy podílet na rodinném rozpočtu, budou se muži podílet na péči o domácnost a tečka. A kór s pupkem bude spousta činností náročných, jen ho zapřáhni ;) Chlapům prostě samo od sebe nedojde, že nádobí nemá nožičky a neuklidí se samo, potřebují jasný pokyn. Ze začátku se to neobejde bez keců, ale po čase si zvykne a bude fungovat automaticky 🙂
@ferdulina Pokud Ti nyní z ničím nepomáhá, není moc pravděpodobné, že se to po narození s dítětem změní. Je to o nastavení člověka a také o tom, jak to má naučené z domů. Domluva často selhává (Předpokládám, že jsi to určitě zkoušela)....bych o tom mohla psát romány....Zkus se chovat tak, aby mu bylo jasné, že to, co děláš doma Ty, také není automatické (místo vaření či úklidu si někam zajdi, apod.) a postupnými kroky ho zkus zapojit do domácnosti. Pokud tohle nepomůže, pak Ti v podstatě nezbývá nic jiného, jak se s tím smířit.
ja nechapu, ze hodne z vas pise "mi nepomaha"...tak predne bych mu velmi rychle osvetlila fakt, ze domacnost je nas obou a ne moje a tim padem budou jeji chod oba zabezpecovat...tecka....tohle neni na diskusi, tohle bych proste oznamila. A vyresila bych rovnou i finance, kdyz uz, tak uz.
S postupujicim tehotenstvim a pak prichodem novoska to akorat vykrystalizuje...takhle mas alespon sanci zjistit, jestli vubec stoji za to s takovym clovekem zustavat.
mmch, diteti bych urcite dala prijmeni po sobe.
@nonnni Ono to není tak jednoduché. Někde je to třeba tak, že chlap zabezpečuje vše kolem zahrady a baráku a fakt doma už nepomáhá. Nebo chodí více do práce, aby lépe zabezpečil rodinu.....takže to nejde tak striktně stanovit.....Navíc, jak budeš reagovat, pokud Tvá jasná instrukce u chlapa nepochodí? Ze dne na den se s ním rozejdeš?
@jancip vysledek by mel byt takovy, aby oba byli spokojeni. Tudis "oba zabezcpecovat chod domacnosti" neberu tak, ze musime jet nutne ve vsem 50:50, ale tak, aby oba dva byli rovnomerne zapojeni.
Vychazim-li z toho, co psala zakladatelka, tak:
1. ona dela vse, on nedela nic
2. on se nepretrhne ani v praci (dobre, muze to byt subjektivni nahled), ale doma jen kouka do tlf, nesdili s ni nic emocne a pak nechape, ze ona odmita intimni chvilky
3. oba vydelaji stejne, pricemz si zakladatelka jeste privydelava brigadne...navic zakladatelka pise, ze finance jsou AZ druhotnym problemem...nepise, ze nejsou probelme, takze lze naopak predpokladat, ze nejsou prvotnim probleme jeste ted, kdyz ona chodi do prace, ale velmi rychle jim mohou byt v okamziku, kdyz se ocitne na materske a zejmena na rodicaku. Tudiz je nutne to resit jeste ted, kdy ma zakladatelka jeste nejake otevrene moznosti a neni v tom nejzranitelnejsim obdobi, kdy ma vnaruci novorozence a pred sebou totalniho blbce, ktery si sve ego masti na tom, ze dusi ji...
Takze ano, souhlasim, ze to nejde tak striktne PLOSNE stanovit, ale lze to stanovit tady, protoze je tu velmi akutni moznost, ze za 6-7 mesicu bude zakladatelka resit to same + ty finance + mit v rukou novorozence + bude mit hormoby uplne v haji a nebude schopna resit vlastne nic...
A ne, nerozejdu se s nim ze dne na den, ale v dobu narozeni ditete si alepson muzu byt jista tim, zda je to clovek, na ktereho je spoleh. Pokud neni, tak k cemu mi je?
@ferdulina Třeba opravdu nebude kámen úrazu v partnerovi, že se třeba nechtěl zapojit, ale v tom Tvém postoji. Musíš se naučit o pomoc říkat a nedělat si pak vše sama (tohle dopadá hodně špatně-viděla jsem v okolí). Možná to třeba není ani tolik o tom, že by to nechtě udělat, ale že mu to prostě vůbec nedochází, že by se měl zapojit. To je ta lepší varianta.
@jancip ale ano...jde to a je to nejlepsi reseni, zejmena pro to dite. Maji pul roku na to vyresit, do jake miry jsou schopni spolu koexistovat. Ne vzdycky to proste lze a pokud to nejsou schopni vykomunikovat ted, nebudou schopni to vykomunikovat ani pozdeji. Naopak.
Ciste a jasne bych oznamila svuj postoj, podala navrh reseni a hlavne...resila to a nenechala to vyhnit ve stylu, ze az tatinek uvidi miminko, tak se blahem roztaje a vsechno bude super...nebude...prave naopak.
@ferdulina pise, ze dite bylo planovane i presto, ze se takto choval i drive. Asi ne uplne nejlepsi zivotni krok, ale uz se stalo a ted se musi resit, jak tomu malemu alepson zajistit jakys takys start do zivota. A to neni vystresla matka pocitajici kazdou korunu na jogurt, s jazykem na veste a vecne dusno mezi ni otcem. Coz je to, k cemu to dospeje, pokud se to nebude resit ted. Situace s ditetem bude jen horsi, cas resit to je ted.
A jiste, ze si musi vyslechnout i jeho nazor a zivotni postoj. I od toho se bude odvijet jeji rozhodnuti.
@ferdulina
ono záleží na tom, na čo všetko bol tvoj muž zvyknutý z domova, aký model tam bol nastavený, či sa otec zapájal do chodu domácnosti, či on zvykol mamke pomáhať a podobne - pokiaľ nie, tak ho to musíš naučiť.
Trpiteľský postoj "ja sa nikomu prosiť nebudem, keď to neurobí sám" je síce obetavý, ale z pohľadu chlapa špatný - chlapovi proste musíš veci povedať na rovinu, čakat, že to pochopí z náznakov, či mu to dojde samému je fakt naivné 🙂
Takže si k nemu večer sadni, pohlaď ho po ruke, poďakuj mu, že chodí do práce a že má snahu rodinu zabezpečiť a slušne a milo mu vysvetli, že si teraz viac unavená, že ťa veci dosť namáhajú a veľmi by ti pomohlo, keby po večeri umyl riad. Ponúkni mu konkrétny zoznam činností, v ktorých sa može realizovať - žiadne vágne "mohol by si mi viac pomocť v domácnosti", pretože to je pre neho moc neurčité. Jasne mu vysvetliť, čo po ňom chceš.
Keď to podáš pekne a bez výčitiek, tak je vysoká pravdepodobnosť, že ti rád vyhovie.
Postupne možeš zoznam prác pre neho navyšovať, ale začala by som s niečim jednoduchým, aby sa nezľakol a nesekol, že on pomáhať nebude.
Oni sa chlapi v týchto veciach dajú krásne vychovať, vlastná skúsenosť 🙂
Držím palce.
@ferdulina Fakt nedělej hrdinku a neboj se říct o pomoc! Ono třeba je to fakt spíš chyba v komunikaci, on byl třeba vychovávaný tak, že domácí práce dělá žena a pokud má něco udělat chlap, tak mu to ta žena řekne, co od něj potřebuje (není ideální, ale spousta chlapů to tak má prostě nastavené, žesamo je to prostě netrkne). Tvůj přítel může mít třeba pocit, že když mu nic neřekneš, neozveš se, že jsi vlastně se stávající situací spokojená. Pokud nejsi, musíš se ozvat a nastavit určitá pravidla. Protože dokud si spolu nepromluvíte na rovinu a neřeknete si, co jeden od druhého očekáváte a co vám vadí, nic se nezmění a je zbytečné si stěžovat taky na Koníkovi cizím ženským.
Btw. ten pes je pouze tvůj (=pořídila sis ho ještě před přítelem) anebo je vás obou? Pokud je obou, měla by se i on podílet na péči o něj, venčení, žádný že se mu po návratu z práce "nechce"
@mika251 Tak tak, pokud chceš, aby něco chlap udělal, musíš mu to říct. "Malý náznak nestačí, velký náznak nestačí...prostě to ŘEKNI!" 🙂 Je hezké, že se někdo nerad druhého o něco prosí, ale pak se nemá divit, že všechno dělá sám a je pak nespokojený (no jistě, když tomu druhému ani nenaznačil, že spokojený není).
ze sve zkusenosti vim, ze se to s prichodem ditete nezmeni, budes porad na vsechno sama. Mozna ti pomuze s ditetem,pokud se na nej fakt tesi a je aspon tomhle rodinny typ, ale pokud ti nepomaha s domacnosti ted, nebude ti pomahat ani po tom, i kdyz budes padat na hubu 😖 Te je za minutu 12 a okud to svedes a chces, tak si s nim o tom promluv, ale necekej, ze bude pomahat, jak si predstavujes. Obcas mozna neco udela a bude ocekava vychvalovat do nebes. O takovemhle ziti vim dost, presne tohle mam doma uz nelikok let 😔
a to jsi to nevěděla dřív než jsi otěhotněla že je takový... myslím že se nezměnil tvým těhotenstvím... ted je trošku pozdě tady plakat... každý svého štěstí strujce... trošku tvrdé ale pravdivé
@eimmy
A hlavně úplně, ale úplně zbytečné.
@ferdulina Ano, to rozhodně. Muži nefungují na principu odpozorování a pomoci, ale spíše na základě jasně formulovaných požadavků. Bez výčitek. Typu Já bych byla ráda, kdybys...Moc by mi pomohlo, kdyby bylo uklizené nádobí. Jsi hodný, že jsi dnes... a nemusím to dělat, když jsem teď unavená. Děkuji. atd. 🙂 🙂 🙂
@nonnni To ano, s narozením dítětem se to určitě nezlepší k lepšímu, spíše k horšímu. Také souhlasím, že tyhle věci mají být vyřešené ještě před otěhotněním, ale realita bývá někdy prostě mimo naši představu. Jak už tam ale to dítě figuruje, pak to prostě podle mě jednoduché není a tak lehce se to striktně řešit nedá, pokud se nejedná vyloženě o patologické chování. U6 to vyžaduje delší úsilí na řešení a najití kompromisu. Je to přece jen otec dítěte, kterého nelze lehce ze života dítěte smazat.
Já taky nerada prosím, ale jelikož jsme se předem na ničem nedohadovali, naučili jsme se to oba. Já pozoruji- muž si neřekne o nic a on poprosí- i děti, ale to mu dodnes nejde.Ta dohoda není u nás problém, budeme spolu 20 let a 7 let jsme se znali. 🙂 🙂 🙂
Část chlapů je prostě zvyklá z domu, že domácí práce dělá žena. Chlap dřív zajišťoval takové ty technické věci kolem bytu a domu - dřevem na topení počínaje a poškozenou zásuvkou konče. Teď se dost těch "chlapských" věcí nedělá, ale to nic nemění na tom, že by chlapi chtěli a sami od sebe dělali tu "ženskou" práci. A rozhodně bych nečekala, že ji bude dělat zcela sám a "jen tak".
Pokud ji chlap nechce dělat vůbec ("práci děláme stejnou" vůbec nemusí znamenat fakt stejnou, krom toho každého různé věci unavují různě), tak je vhodné se prostě porozhlédnout po okolí a najít si někoho na úklid. Je to zpravidla mnohem lepší než se nervovat. Nehledě na to, že mnoho ženských má pocit, že je podlaha špinavá i v situaci, kdy chlap bude říkat něco jako "jé, tady je čisto".
A úplně na závěr - chválit, chválit, chválit - taky jsem tomu nechtěla dřív věřit, ale fakt to funguje. Takže nikoli něco jako "no, to je dost, že jsi to umyl" nebo "hmmm... a tady zůstaly ještě špinavé hrnky" ale "jé, ty jsi zlatíčko, ty jsi umyl nádobí" (a neříkat to ironicky, ale nadšeně) - chlapi na tohle fakt reagují a pokud je správně pochválíš, tak si časem zvyknou a budou to dělat pořád, protože tu pochvalu chtějí. Naopak kritika je zpravidla značně znechutí. Samozřejmě každý chlap je jiný, ale tohle funguje snad univerzálně (ono to funguje i na ženské 🙂 ).
Podstané je mať to spolu vyjasnené, drvivá väčšina konfliktov a nedorozumení vzniká z nedostatku komunikácie.
Ten postoj, že žená maká v práci, potom sa dovalí domov a tam najíždí na druhú šichtu, behá okolo muža, serviruje mu večeru, upratuje po ňom špinavé prádlo a to všetko mlčky v nádeji, že muž si toho všimne a ocení to, zatiaľ čo to "hovado" sa naje, utrie pusu, tanier nechá ležať nastole a ide vyložiť nohy k televízoru, to mám tiež za sebou. A žena potom večer umýva riad a slzy jej kvapkajú do drezu.
A chlap samozrejme nechápe, čo sa deje, prečo sa potom k nemu nechce pritúliť, pretože jemu proste nedochádza, že by sa mal zapojit. A tak je zmätený a žena je naštvaná, a on je potom tiež naštvaný, pretože on sa može v práci pretrhnúť a doma ho čaká fúria.
Proste - nedorozumenie.
Je isté percento chlapov, ktorí boli vychovaní inak a pomáhajú automaticky. Ale tých je fakt málo. U ostatných platí jednoduché .- keď niečo chceš, tak si o to povedz.
Ale ideálne v hezkom štýle, keď na muža žena nastúpi ako boh pomsty a vykričí mu všetky krivdy, čo sa v nej nazbierali, tak to tiež asi veľmi nepomože.
Ja myslim, ze tvuj problem tu byl uz pred tehotenstvim a cekat, ze se to samo zmeni je jaksi silene naivni. Ocividne spolu s muzem nedokazete komunikovat, nesdilite spolu nic a kazdy si jedete vlastne na svem. Tohle vsechno jste meli mit vyresene davno pred tehotenstvim, zvlast, kdyz bylo planovane. Zajimalo by me, jake jsi mela o vasem vztahu predstavy?
Kazdopadne tvuj postoj, ze se nechces o nic prosit je naprosto zcestny. Pokud tvuj muz nedre v praci nebo na zahrade a ma praci podobnou jako ty, neni duvod, aby ses ho musela o neco prosit. Na domacnosti se mate podilet oba, ne, ze je to tvoje a on ti ma pomahat. Slusne mu rekni, ze je potreba udelat to ci ono. Myslis, ze to neudela? Je potreba mu vysvetlit, jak se veci maji. Prvnim krokem je, kdyz nejsi spokojena, mu to rict a navrhnout, jak to zlepsit. On ti treba take objasni svuj postoj
@merope V těch pochvalách jsem já taky jako chlap....když mi chlap pochválí oběd nebo že jsem udělala něco v domácnosti (přestože je to pro většinu "samozřejmé", že to ženská přece udělá)- např. že si všimne umytých oken, tak mě to moc potěší a příště to též ráda udělám. Naopak nejvíc mě dokáže vytočit větou, když přijde z práce a první, co prohlásí "tady je ale bordel" a přitom neví, co všechno jsem v ten den dělala a kde jsme s malou byly, jaký byl program a že fakt nebyl třeba čas celý den jen cídit byt...a že prostě čekám na něj, až malou pohlídá a já se budu moct věnovat tomu úklidu.
@ninive211 ja myslím že každý je rád pochválený.
A ja i rada chválim, keď vidím, že to tomu druhému urobilo radosť. A chválim i za samozrejmosti, pretože samozrejmé nie je nič.
Moj muž sa to postupne tiež naučil a je to fakt pekný pocit, keď ocení umytú kúpelňu, alebo uvarený obed - i keď je jasné, že tu kúpelňu umyjem a obed uvarím. Myslím že to prispieva k harmónii ku vzťahu, nebrať veci automaticky a vedieť ich oceniť.
@merope ja to mám nastavené tak, že keď prídem domov z práce unavená, tak hneď poviem - miláčku, ja už dnes na vysávaní nemám energii, zvládneme to tu ešte do zajtra, čo myslíš? A on samozrejme odpovie, že jasné, že v pohode. Viem, že má rád poriadok a rada mu ho doprajem, pretože on pre mňa tiež robí hodne vecí. V minulosti, keď som bola unavená, tak som proste mlčky neuklízela a bola som presvedčená, že on to MUSÍ pochopiť. že nie som stroj a nebudu uklízet každý deň. No, boli z toho zbytočné konflitky.
Tá veta navyše ma nezabije, on vie, že som sa na to nevykašlala a že to zajtra urobím a máme doma pohodu.
Tak o tom byste si spolu měli promluvit a běžné činnosti si rozdělit. S dítětem těch povinností bude podstatně víc a je moc fajn, když se druhá polovička taky zapojí.