Dozvěděla jsem se, že můj manžel má/měl poměr. Řekl mi to sám. Jsme manželé skoro 6 let, děti nemáme, nemůžeme, přijali jsme to, on poslední dobou říkal, že vůbec nechce. (To už měl poměr.) Problémy jsme měli delší dobu, nevěděla jsem, že až tak velké. On měl starosti ve své práci, já ve své. Málo času, zahlcení každý sám.
Teď řešíme, co dál. Mluvíme, hodně, o všem (ne že bychom předtím nemluvili, jen téma našeho vztahu asi zůstávalo bez vychodiska). Občas to sklouzne k hádce, musíme přestat, pak mluvíme dál. On říká, že pro něj situace byla bezvýchodná, proto to udělal. A zjistil, že chce náš vztah zachránit. Já za sebe nevím. Mele se to ve mně, je to plné emocí. Zamýšlím se nad tím, že bych chtěla i vztah zachránit. Snažím se na to celé nahlížet jako na problém, který vznikl, a hledat řešení.
A teď - jak to překonat? Jak spravit nedůvěru, bolest? Nedokážu žít ve vztahu, kdy druhému nevěřím, nechci pořád někoho podezírat. To si ani on nezaslouží.
Vím, že každý vztah je jiný, každá situace individuální. Ale pokud by se někdo chtěl podělit o to, jak po tomto na vztahu pracovali, co podnikali, co komu pomohlo, budu ráda.
Jestli se to vůbec podařilo... Zatím mám hlavu dost mimo.
Děkuju všem.
@katkas57 přiznal se a sám přišel s tím, že chce na vašem vztahu pracovat. S tou důvěrou to bude z počátku těžké, ale dala bych mu šanci! U nás jsem první chybu udělala já. Byli jsme od sebe a zároveň spolu. Seznámila jsem se s mužem, který si hrál na kamaráda, ale šlo mu jen o jedno. Já hlupka neuhlídala emoce. S přítelem jsme to pak dali dohromady, ale z jeho strany tam byla zášť, pocit zrady. Až nakonec sám ujel a oproti mě celkem dost. Přiznal se, bylo to těžké, ale dali jsme to. Dokonce jsme se na čas odstěhovali za prací. Dítě se nám nedařilo. V tom byla i jeho frustrace, toužil po něm snad víc, než já. Paradoxně když ho to chytlo, vyčítal spíš mou nevěru, než tu svou, ale jelikož ho znám a jeho povahu, bylo lepší to přejít s klidem. Pak se nám konečně dítě povedlo a máme klidné období, protože nám malý dělá radost. Ale taky jsou občas chmurné dny, ale jak jsem psala, to je partnerovo povahou, kdy vnitřní neklid ventiluje špatným směrem...
Ve výsledku se může ukázat, že vás tato situace víc stmelí, protože k sobě dokážete být více upřímní a otevření...
@katkas57 no tak to zkus. Říct si stalo se, co se stalo, naše chyba, jedeme od znova. Bude potřeba hodně promluv. Říct si, co jeden od druhého očekáváte, neslibovat hory doly, pokud to tak opravdu nebudete cítit.. Třeba se to povede.
Zeptej se ho, pokud bys teď šla, a užila si jinde, protože máš prostě vztek, jestli to zvládne.. Taky to hodně ukáže
Za mě osobně “jen” nevěra není důvod k rozvodu. Evidentně k Vám má manzel ještě nějaký cit, to je primární. Teď jde o to, jestli chcete třeba společně za odborníkem, aby se Vám důvěra obnovila. Myslím, že největší pruser je, když se ten co podvedl ještě zamiluje a pak je “z ničeho nic” konec a už to nechce ani spravit. Když by nepomohl odborník a třeba to fakt bylo že se rok a dýl trápíte a víte, že už věřit nemůžete, tak bych uvažovala realne o odchodu. Ale teď bych tomu dala šanci a čas. Ale to mluvim jen v reakci na příspěvek, třeba je situace ještě složitější a nepůjde to, uvidíte.
@katkas57 bude to znit blbe, ale na jednu stranu mate vyhodu, ze cela situace se vyviji bez deti. Nemusite resit co s detmi. Reknu ti to takhle. Ja bych sanci nedala. Ujet mohl. Ale ja si stojim za tim, ze ujel jednou, ujede znovu. A spat s nim, kdyz machal ptaka v jine skvire tak to by me bylo mdlo. Moje duvera by byla pryc.
@katkas57 já bych se teda aspoň tvářila, že jsem to po tomhle udělala taky.. Aby mu to srotovalo, aby si to taky vyzkoušel.. Je ,, úžasný,, že ti to řekl, ulevil si, a teď jako bude očekávat tvoji snahu o nápravu, on už si ulevil jinde a teď to bude chtít mít hezký i doma.. Nefér prostě
Upřímně já bych ho nechtěla . On jak zahnul, byl by pro mě k ničemu nemůžeš od něj čekat férové jednání . Prostě jak zahne jednou , tak zahne i podruhé. Ale to je jen moje teorie . Chlap, který podvede ženu , není pro mě chlap pro rodinu !
Každý máme hranice jinde. Nevěra je bolestivá, hlavně v tom, že si člověk uvědomí, že pro partnera alespoň na chvíli nebyl tou jedničkou, že dal přednost někomu jinému. Přesto myslím, že se s tím dá vypořádat, pokud oba chtějí. Je to běh na dlouhou trať a snažit se musí oba. Já bych to zkusila, ale je to o těch hranicích. Já je mám zase posunuté jinde, nevěru bych zkusila řešit, daleko větší problém bych měla třeba s alkoholismem, po zkušenostech z mého dětství. Taky bych třeba nezvládla partnera, který by přestal chodit do práce a nechal by se ode mne živit 🙂 . Tím chci jen říct, že ta hranice co se dá ve vztahu akceptovat a co chcete řešit, a kdy už od toho jdete pryč, je pro každého jinde.
@katkas57 ono nám občas těch 10% co doma nemáme tak chybí, že začneme blbnout. Naštěstí mu včas došlo, že těch 90% co má doma, za to nestojí.
Každý občas šlápne vedle, ale udělal zpátky krom správným směrem a řekl ti to. Což taky není lehké.
Evidentně mu na tobě a vašem vztahu záleží.
Miluješ ho, chceš s ním být? Pokud ano, tak je nejlepší jít prostě dál, nepitvat se neustále v tom a spíš řešit, jak zlepšit váš vztah,aby už nebyla potřeba utíkat jinam.
@katkas57 pokud to byl v podstatě jen jednorázový úlet, krátkodobá záležitost a on sám to chce napravit a uvědomil si, co v tobě má, tak to určitě šanci má...pravdou ale je, že to bude běh na dlouhou trať a budete na tom muset hodně zamakat oba... Sama dnes nevím, jak bych se k tomu postavila, ta důvěra tam teď chybět bude a obnovit ji nebude snadné.. držím pěsti, ať už se rozhodneš jakékoliv ❤️.
@katkas57 Vidíš, tak to je docela typické, že obrací, když je v tom zamilovanost... Pro tebe tedy fakt hnus... To je mi lito. Chtěla jsem už předtím napsat, že je potřeba zjistit, jak to spolu mají, že jestli se jen otukavali a jednou spolu spali, jsou dost na začátku, zrovna v té nejlákavější fázi. A zvlášť pokud se vídají (kolegové), tak bych se skoro až divila, kdyby to takto hned utnul. Spíš tam měl ten tlak svědomí, ten vlastně polevil a teď se bohužel 3-6 měsíců bude chovat jak ko.ot, než zamilovanost opadne a může mu začít docházet, o co přišel s tebou. Pokud to neutne, asi se spíš opravdu rozcházite...
@katkas57 pokud nechce vztah utnout, tak není co řešit... Vždycky musí bojovat dva, ty to sama nezachráníš... Asi je potřeba jít od sebe, ono to všechno může dopadnout všelijak, ale teď nemá smysl na něj tlačit a snažit se něco zachraňovat, když on je někde možná zamilovaný... A ty si potřebuješ ujasnit, jestli ti za tohle všechno ten vztah stojí nebo ne...
@katkas57 být tebou, tak dám sama sobě časové ultimátum do kdy mu dáš čas se rozhodnout. Protože dokud se nebude muset rozhodnout neudělá to. Kamarádka se v tom takhle plácala rok a půl. Teď má nového chlapa a jediné čeho lituje, že promarnila rok a půl s někým kdo neví co chce.
@katkas57 to je mi líto 😕východiska jsou jen dvě. Buďto to opravit, nebo jít dál.. Nikdo z nás nevidí to ostatní, co máte společné, jak se k sobě chováte mimo tuto skutečnost.. Já bych to ukončila. Ne poraženecky, ale v klidu. Možná to zvládneš, úplně dopustit a zase důvěřovat, možná ale ne, a to, jak jsi sama řekla, nemá cenu. Já už bych nikdy nedokázala jet na 100% a zapomenout. Ale každá jsme jiná.. Nehanim ho, ale vyřešil to nejhůř, jak mohl, místo toho, aby to nejdřív zkusil vyřešit doma.. Určitě máte oba stejný podíl na tom, jak váš vztah dopadl, ale on to rozriznul. Když nemáte děti, bude to o to snazší.. Hodně štěstí přeji