Bez "vnoučete" jsme nezajímaví

Ahoj, my děti nemáme a ani se o ně zatím nesnažíme. Chci nejdřív dodělat školu. S tchánovcema máme vztahy, řekla bych, normální a dobré. Ale taky se neozvou, manžela to dost mrzí. Tuhle jsem to tchýni říkala a odpověď: ,,Pořiďte nám vnoučata a budeme u Vás každý víkend." Taky mě to zamrzelo. A přišla jsem si podobně jako zakladelka. Akorát my zatím nemáme žádnou ,,konkurenci".
O vnoučatech se s nimi bavíme, když se vidíme, celkem často. Vím, že by je chtěli a v jejich věku to není divné, jejich děti na to věk dávno mají. Ale nehodlám si pořizovat děti kvůli tomu, že tchýně chce vnoučata. Holt si jejich syn našel mladší ženu, tak je to tak, jak to je..

😢 je mi líto co musíš prožívat. Chápu, byť děti nemáme a zatím se o miminko nesnažíme.
Moje kamarádka byla přesně ve stejné situaci. Neskutečně to pošramotilo jejich rodinné vztahy. Přijde mi to strašně smutné.
Nicméně ono je tohle všude - už mi leze krkem názor, že nemáš děti = máš čas, máš peníze, nemáš starosti, nevíš co je život, nevíš co je trápení...atd. (to má miliony variant). Byla bych z toho taky smutná. Nepomohlo by s rodiči tohle bolestivé téma otevřít a trochu si s nimi o tom popovídat? Určitě si neuvědomují co dělají.

Jinak tedy v mém okolí je něco podobného docela časté, někdy mi až přijde, že z toho mladí rodiče dost těží a rodiče skáčou jak mladí potřebujou, protože VONI MAJ PŘECE TY DĚTI! Někdy jsem na to už taky alergická, ale radši (pro svůj vlastní klid) to neřeším, mávnu nad tím rukou a doufám, že jednou budeme mít stejnou péči prarodičů jako mají oni 🙂 Na druhou stranu... aspoň neřeší nás - což je taky někdy časté. Když se rodiče upnou na životy svých dětí, tak je to taky slušný peklo.... 😀

@journals Mluvíš mi z duše... přesně tyto argumenty jsou i u nás. My si užíváme, jezdíme po dovolených a zdaleka neutušíme jak je to těžké mít děti. Hlášky typu "jsem zvědavá na tebe jak to budeš zvládat až budeš mít děti" jsem úplně alergická. Kdyby všichni věděli kolik jsme se už natrápili, kolik hormonů mnou prošlo a všech možných léků, tak by se divili, že se opravdu neskutečně těším, až budu mít "jen" starosti s dětma.
Jednou jsem si o tom s mamkou chtěla promluvit, ale dopadlo to tak, že jsme se pohádaly.. ona na mě vystartovala s argumenty, že za to určitě může ona, že nemůžeme mít děti.. no prostě hrůza. Dál jsem to s ní nechtěla rozebírat. Nemělo to cenu. Nechci aby mě litovali, nebo chodili kolem mě po špičkách. Ale taky potřebuji svoji mámu mít jako mámu...

@vanilly_ol ja nevím, me se zdá docela pochopitelne, ze s vnoučata chtějí trávit víc času než s vámi. je to přeci logické. Situaci těžko posoudit, když to nemůžeme znát do detailu. Může to být jen precitlivelost z tvé strany nebo i kdybyste měli děti, rodiče by se stejně věnovali víc tam. Můžete si o tom promluvit, ale stejně se asi nic moc nezmění. jste dospělí, asi si také myslí, ze je nepotřebujete, třeba nechtějí otravovat (samostatné jednotky). To tak bývá, ze když někdo často potřebuje pomoc, taky se ji od milující rodiny často dočká. kdo je samostatný, každý s tím počítá a bere to tak, jako ze tam pomoc není třeba.
My třeba máme děti později než svagri, oni pořád potřebovali hlídání a vyzvedavani, ja si až na výjimky vystačila s pohlidanim od manžela. Vysledek je, ze synovci vydi tchanovce xkrat týdně a s našimi dětmi jednou za pár týdnů. Ne ze by mi to nevadilo, ale co nadelam.

@vanilly_ol Kdyby ses chtěla vypovídat, tak klidně napiš zprávu, tady se mi nechce nic moc veřejně psát 🙂 😉

Ahoj, nemám radu. Ale u nás je to hodně podobné. Sice dítě máme, ale nic to na tom nemění. Jsme taky samostatně fungující, nikdo nám v ničem nepomáhá, hlídání se u nás moc nekoná. Když jedou kolem nás, nikdo se tu nestaví, ani za tím vnoučátkem. Chtějí jen, abychom my jezdili tam. Kolikrát se chceme dohodnout na návštěvě a mamka mi řekne, že je unavená nebo že musí luxovat a utírat prach. Pak slyším, jak jede setře hlídat dítě, protože chtějí jít na fotbal nebo nakupovat oblečení.Mrzí to moc. Takže tě chápu. Ona si absolutně neuvědomuje, že by někomu stranila nebo se nechovala fér. Prý to není pravda. Podle mě u některých rodičů ta láska není stejná. Asi nejsme tak oblíbení, nevím,...kolikrát jsem přemýšlela, že bych přerušila styky. Ale je mi to líto, takhle pálit mosty.Tak se snažím to brát tak, jak to je....moji sourozenci jsou oblíbenější. Podle mne to nemá řešení. Zkus si s nimi otevřeně promluvit, třeba jim otevřeš oči nebo se nad tím zamyslí. U nás to bohužel k ničemu nevedlo,...tak se snažím žít svojí rodinou a myslet na ty hezký věci, neužírat se tím, co je spravedlivé a co ne,..kdybych to řešila víc, asi by mě to časem stáhlo ke dnu. Přeji, ať se vám miminko podaří,....né proto, aby měli tvoji rodiče radost, ale abyste měli radost jen a jen vy🙂

@mwkaty moc jsi mě uklidnila, že toto je asi "běžné" chování. Nechci pálit mosty, nechci se s nima o tom dohadovat koho mají radši nebo ne. Sama uznávám, že je to k ségře táhne víc, protože tam mají právě ty vnoučata. Nemám jim to zas tak za zlé... ale,kdyby chování k nám bylo alespoň trošku jiné.
Je pravda, že jsme trošku trnem v oku. Nikdo nikdy nebyl na dovolené u moře, my si jezdíme... i to nám dávají pěkně vyžrat :(
Opravdu bude lepší se zaměřit sama na sebe a vlastní rodinu. Neřešit to, jestli se někomu zavděčím nebo ne...

CHápu tvé pocity.Ale dovol abych ti trochu převyprávěla něco ze svého života.Sme dvě sertry.Máme jen mámu. Děti mé sestry byli u babičky pečené vařené .Mé děti babička hlídala všehovšudy 2x.A to bydlíme přes ulici.Pokud se mamce neozvu tak sama od sebe nepříde .Narozeninové nebo vánoční dárky se řeší tak že babička zavolá aby si mé dítko přišlo pro dárek.Mrzí mě že se má matka chová jinak k mím dětem a jinak k dětem mé sestry .Ale za ta léta už sem si zvykla.Mé děti tvrdí že jim to nevadí ale také k babičce sami od sebe nejdou.

muj nazor nebude asi popularni,ale pokud nemate nejake super vztahy,jako že asi ne,tak jsi dospelá,sestra taky a matka zřejme nejezdi za ni,ale za vnoučatama,které ty nemáš.až je mit budes,dockas se stejne pozornosti jako ona a nebo taky ne.jsou totiz i prarodice,kterym staci jedny vnoučata a o ostatni zajem jevi minimalni.vim o cem mluvim.nechtej po rodicich,aby travili vikendy s dospelou dcerou a jejim mužem a nech je žit

@vanilly_ol Ahoj, nechci moc rozebírat, jak přesně je to u nás v rodině, ale tvůj příspěvek je jako kdyby si mi mluvila z duše. Kdyby si chtěla popovídat, napiš SZ. 😉

I v tobě je pořád malé dítě, které sem tam potřebuje máminu náruč, viď?

@kajalka přesně tak....nejsem sice už dítě, jsem dospělá, mám svého manžela, jsem zajištěná, mám spoustu kamarádů... ale máma je jen jedna...

@vanilly_ol To je přeci samozřejmé 🙂 normální rodina fakt nefunguje tak, že jsi dospělá (ehm, co vůbec znamená jsi dospělá - finančně, věkově, sociálně...?) tak nech rodiče na pokoji. Tenhle názor nechápu, naštěstí...

@vanilly_ol Rozumím. Máma je jen jedna a bez ohledu na věk by měla své děti sem tam "pochovat" i v dospělosti. Ani já se k mámě uchýlit nemůžu a strašně moc mi to chybí. Vlastně se jí nemůžu ani s ničím svěřit..

Já jsem si naopak uvědomila,že rodiče jsou pro mě rok od roku důležitější...

@vanilly_ol Ale jak psal někdo přede mnou, tak většinou, když jsi soběstačná a nepotřebuješ pomoc ostatních, tak spíš to berou tak, že ty jsi OK a proč by ti pomáhali, vždyť ty to zvládneš. Jednou jsem byla na dně a mamka mi řekla "a kdo by to jinej zvládl než ty, ty jsi silná". Tak mě to mrzelo,pomoci se asi jen tak nedočkám....možná proto jsme na druhé koleji. Brácha a ségra potřebují často s něčím pomoc a těm se podpora dostává obrovská. Když chci s něčím pomoct já, tak mám pocity, že obtěžuji. Když měli sourozenci narozeniny, mamka je pozvala na oběd. Nás jediný ne, prý až příště,..tak jsem zvědavá, jestli nějaký příště bude. Nedávno nám mamka oznámila, že naším dětem dá nějaké peníze, v podstatě je dostali všichni a utratili je za to, co potřebovali. Nám je prý pošle,ale že se bojí, abych je neutratila a že je pak vnouče má dostat. Pořád mi přijde, že my máme jiné podmínky......a podle mě, až budete mít děti vy, tak je stejně možné, že budete na vedlejší koleji a pak tě to bude mrzet ještě víc. Protože se to najednou bude týkat i tvých dětí,....třeba to vaši nemyslí zle a taky si to neuvědomují. Pro mě je to ponaučení, abych se toho jednou vyvarovala a ke svým dětem se chovala stejně,..snad budu v tomhle jiná než moje mamka.

@kajalka nepříjde mi na tom nic neobvyklého, dokavad žena nemá děti je hlavně dcera, až se sama stane matkou, trochu se to změní
@mulgrew nevím, proč by nemohli jednou přijet také k nim??? není na tom nic, život obtěžující přece

@vanilly_ol Proč se nesejdete všichni včetně segry a její rodiny? My jako rodina z me strany i z pritelovi se schazime všichni dohromady. Je fakt ze mám ještě mladšího brachu a ten je bezdětný. Nicméně schazime se včetně bratranců a sestrenic me mamky a jejich rodin. Dokonce i mamky bracha který je hodně vytížený na tyto srazy jezdí. Jezdime společně i na chalupu. Dokonce i pritelovi rodiče. Je pravda ze nevím jak to bude az bude mít bracha děti, ale pochybují ze by ho někdo sikanoval když je nebude mít hned. I tak ho budou mít všichni rádi.

Me napada, jestli to, ze se tvoji rodice vice vidaji se sestrou neni proste jen tim, ze sestra je ve vztahu k nim zkratka aktivnejsi? Maji s ni lepsi vztah nez s tebou, vzajemne si vice vypomuzou?

Jinak co se tyka narazek na deti, alespon vidis, kdo se umi chovat a byt oporou a kdo je buran bez vychovani. My se sice nesnazime, ale narazky jsou, tak jsem s temi lidmi trochu ochladila vztahy.

@kacca11 když je potřeba pomoct tak jim vždy pomůžeme. Protože u nás funguje právě to, že my jsme ti bezdětní a máme víc času, nebudeme obtěžovat ségřinu rodinu když má ty děti.
Aktivní jsem byla víc, ale když nevidíš žádný náznak snahy i z druhé strany, tak tě to taky omrzí :(

Nepopisujes nas???????? Protoze tohle je primo zrcadlo! Svagrova je u tchanu kazdy den,bud jim hlidaji jejich tri deti mebo pomahaji jiank atd. A kdyz jim reknu jakto ze se nestavi k nam ani na kavu (naposledy na oslavu cca 4 mesice zpet) tak mi primo rekla "az budete mit deti" 🙂))))co na to rict. Az budeme mit konecne deti uz na ne nebudu zvedava ja! A budu si je uzivat s nasima, kteri mezi mnou a myma detnyma sourozencema nedela rozdily!

@luciilui to přece neni normální....ale je fakt ze mamina sestřenice ma takovou divnou tchýní. Nemohla otěhotnět a furt ji vtloukala do hlavy ze se s ni její syn rozvede a najde si jinou. Manžel se ji teda zastal a Jak. No a i když ted děti maji tak je vidět ze upřednostňuji děti její švagrové. Holt jsou lidi co to maji všechno na hlavu postavené....

@hul Ja si myslim ze někteří lidi jsou fakt takovi berani ze jim tohleto chovani nedojde, ale bohuzel odrazí se pak na tom vztahu mezi nima a budoucimu vnukama ze. Druha vec jestli je to bude vubec mrzet, kdyz budou mit ty svoje "prvni" vnuky. Ale asi je to treba brat s chladnou hlavou. Taky jsem mela babku s dedou kteri pro me delali prvni posledni a ja jim to pozdeji oplacela jak jsem jen mohla a druhou babicku u ktere jsem byla naposledy pred 4 lety-nechybi mi a ja ji taky ne, ma "oblibenejsi"a spolu si vystaci 🙂

Už je to tu napsaný, jsi samostatná, vdaná, asi líp s penězi, a sestra pokud pořád poukazuje na to, jak potřebuje (?fňuká, stěžuje si - mě napadá), tíhnou k ní. Zkus možná mámu znovu pozvat, nebo ty k nim, a říct jí, jak ti chybí (ne ve srovnání se sestrou, tu bych vynechala), proste JÁ chci, já toužím, mě se stýská..

@vanilly_ol Ahoj, to mě mrzí a úplně tě chápu. Řekla jsi to rodičům? Třeba je to ani nenapadlo, že to takhle vnímáš. Je fakt, že vnoučata jsou pro prarodiče snad víc, než jejich děti. Naši jsou ze svých vnoučat taky na větvi, takže jim to nezazlívej. Promluvte si a určitě se to spraví. Držím moc palce a přeji hodně štěstí při snažení.

No já teda nevím, usuzuju jen z toho, co jsi napsala, ale nejsi hlavně tak trochu přecitlivělá? Mně přijde úplně normální, že se tvoji rodiči vidí hlavně ve vnoučatech a chtějí čas trávit především s nimi, než jim vyrostou před očima, než s dospělou dcerou a zetěm. Kontaktu s vámi se přece nevyhýbají, ale prostě vnoučata jsou teď malá, já je úplně chápu. Ty narážky na vaši bezdětnost, to by mě taky štvalo, navíc pokud se bezúspěšně snažíte, musí to mrzet. Ale ví oni o tom, že se snažíte? Třeba jim to nedochází, že tě to zraňuje a třeba jsou z toho, že se vám nedaří taky smutní, jen to neumí dát líp najevo.
Jinak jak tu někdo psal, že řeči o tom jak bezdětné páry mají více času, peněz, méně starostí... Tak to prostě je a nikdy jsem to nezpochybňovala, ani dokud jsem děti neměla (nemám stále, ale každým dnem čekám). Nestěžuji si, to vůbec ne, ale rozdíl to prostě je velký. Takže úplně chápu i to, že prarodiče radši koupí něco vnoučeti (navíc ta dětská radost je nevyčíslitelná), než zaopatřené vdané dceři a žárlit na synovce, já fakt nevím teda.. 😒

@hop_ita Jo, hádám, že přesně tohle chtěla zadavatelka vědět, že je přecitlivělá... 🙄
Já nevím, ono všechno má svoje. Dokud nemáš děti, bude to - počkej až budeš mít dítě. Dokud nemáš dvě, tři, dokud nechodí do školky, do školy, dokud nejsou v pubertě, dokud nejsou na vysoké, dokud, dokud...
Ale ono všechno má svoje. Když mi máma s jedním dítětem řekne něco ve smyslu, počkej až budeš mít děti, to teprve končí sranda, tak si fakt myslím svoje. Protože ono záleží taky dost na tom, jak aktivně žije člověk předtím. Ano, pokud má před dětmi život, že je doma z práce ve tři, ve čtyři a jediná radost je sednout ke seriálům, tak pak se to samozřejmě nedá srovnávat. Ale jsou taky lidi, kteří mají opravdu psychicky náročnou práci, takže když domů dorazí v sedm, jsou rádi, že jsou rádi, natož pak když mají ještě nějaké další povinnosti.
Já se vracím domů každý den v sedm, pak mám několikrát týdně po práci ještě jiné povinnosti nad rámec a po víkendech studuju. Takže když mi někdo řekne, že mám teď pohodu a mám si na to vzpomenout až budu mít děti, tak to je jako kdyby mi zamával červeným hadrem v corridě.
Ano, jasně že je na 100% jiné děti mít a nemít, ale zase ti odpadne hromada jiných věcí. Takže já si myslím, že asi hlavně záleží, kdo to s čím srovnává 😉 já mám zase docela dost kamarádek, kterým se zpátky do práce zase až tak moc nechce.

Je to normální, u nás je to stejné. Ale já mám se ségrou super vztah, tak se jí spíš směju, že má rodiče u sebe pořád nakýblované a nám "dají pokoj". Jako někdy si rejpnu, že "my jsme nezajímavý, když nemáme děti", to, když je to fakt očividný, jak ségře vychází vstříc na úkor nás, ale spíš to odlehčim a udělám z toho legraci. Nemá smysl to nějak hrotit, akorát by to pokazilo vztahy v rodině. Se ségrou se tomu smějeme a naši, když mám nějakou poznámku, tak se často chytnou za nos 😀 ale příště to udělají zase.