Babičky. Jak je to u vás? Pomáhají nebo "pomáhají"?

Takové pocity mám u tchyně. Stále mi říká, jak by to dělala ona,ale nerespektuje jiné názory. A aby hlídala? To si momentálně neumim ani představit. Jela by podle svého a nezajímalo by jí, jaký má režim. To je hrozný. Já nevim o co těm babkám pořád jde!

ahoj, tak ja m,am tchyni i mamcu 350km daleko. Kdyz jsem jeste nebyla maminka tak se mi po mamce styskalo. Ale ted uz tolik ne a ani mi i kdyz to z ni hrozne nevadi ze jsou daleko. My rodice jo, ale u tcjyne me to nevadi. kdyz jsou tady, akorat kritizuje me caste kojeni atd..a malou furt taha, a zveda ji tak jak nechci.Vubec si ani neumejou ruce. Nejdriv smrka, pak bere malou, no na pest 😖 . Nekdo rika bud rada ze prijeli, odpocines si od maly. Ale ja nechci odpocivat od maly, proste mi to vadi kdyz ji u sebe maj a jsem rada ze vypadnou. Je to tak🙂) 😎

Tak to taháními mi taky vadí, stále ho chovala. Při každém zaknourání k němu běhala a hned ho brala 😒 .

na téma Babičky /vlastně babička/ u nás NO COMMENT. Moje mamka (táta) super,skvělí, ale bydlí 200km daleko, vidíme se 1 za měsíc. Tchýně bydlí ve stejném domě a jako babička (v důchodu) jediného vnoučete se rozhodně nechová. Dost mě to mrzí a kdybych si tady stěžovala a popisovala její chování, tak tu sepíšu román 😖

Bohužel pro někoho, kdo měl a má bezva rodinu, rodiče a svoje babičky a setká se s babičkou svého dítěte, která je takto divná , pro toho je takové chování nepochopitelné a ani já ho nechápu 😠 😠 😠

no a nebo jsme byli u tchyne. Me nevadi kojeni na verejnosti ,ale pred tchanovci jo. Ja kojila v nasem navstevnim pokoji a oni tam lezli a cuceli. A tchyne, ty jeste kojis jo????

a souhlasim s kackou, bojim se toho ze ji budou cpat tim co nechcem......

Je to smutný. Jsem zvědavá jaká budu já, až budu babičkou, když to vidim. 🙂

Barunka, to mi připomíná to, že já ze začátku kojila s kloboučkem a bylo mi před lidma děsně trapně si ten klobouček na prso nasazovat. No a když jsme byli u tchýně a já šla kojit, tak ona si přede mě stoupla a čučela.....Já neměla povahu na to ji vyhodit, tak jsem vytáhla prso, montovala tam klobouček, který mi 100x spadl a pak se snažila nasoukat malou na prso. A ona tam stála a stála a čuměla a vůbec jí nebylo trapně 🙄

tak holky, nejste v tom samy...
já mám tedy obě dvě babičky pracující, ale tchýně chodí jen na odpolední, bydlí ve vedlejším vchodě a nejradši by malou vychovávala ona...vídá jí každý týden a je jí to málo...a já jsem z každý návštěvy na prášky...pořád jí jenom tahá, nosí (což už malá moc nechce), pořád jí ocucává a vůbec jí nezajímá, že třeba malá pláče kvůli tomu, že nechce. stále tvrdí, že jsou to prdíky...
zrovna včera byla debata o tom, proč jí dávám neslazený přesnídávky, že jí nic nedopřeju a že když se rozpustí čokoláda a přidalo by se tam kravský mlíko, že bych jí to mohla dát... 😠
několikrát se stalo, že malá byla unavená nebo chtěla jíst, ale tchýni to vůbec nezajímalo, prostě jí pořád nosila a dachmala jí...
a pak se hrozně diví, že jí nenechám hlídat (což se diví i MP). takže pokud máte doma chlapa, který při vás stojí (a né za maminkou), tak máte skoro vyhráno... 🙂

na druhou stranu jsem asi hrozná matka, protože já mám pocit, že já to s malou umím nejlíp, a nechci jí dát na hlídání nikomu, ani mojí mamče... 🙂

a s tím kojením to bylo stejný...chodil mi očumovat i tchán, i když jserm kojila u sebe v ložnici a oni tam chodili jak do krámu, což nechápu, protože pro mě je ložnice jiných tabu...

Kometka, no tak ta moje na naší malou pořád mluví. My tam jsme třeba hodinu a ona tu hubu (pardon)nezvaře. POřád tutu ňunu, je jí v patách, pořád by jí brala a chovala. A malá brečí a ona tu pusu nezavře a pořád za ní leze a furt by jí něco ukazovala a žvatlala nesmysly. A to že malá brečí ji nezajímá. Mě už z těch řdčí bolí hlava, malou asi taky, ale jí to nedojde. A pořád mi říká že ji chce pochovat a já říkám,že bude malá brečet a ona mi ji přesto pomalu bere z ruky a malá samozřejmě brečí a ona se diví 😅 🙄

no tak to mi silně něco připomíná,
z manželovi strany žádná není (ani děda) tak není co řešit 😉

moje macecha (v důchodu) a otec se u nás neukázali cca od vánoc (bydlí 100 m od nás 😅 ), závist dělá hodně, ale to sem nepatří, nicméně jsem ráda, pže by mi neustále macecha radila, co a jak dělat a nedělat... stačilo mi to první 3 měsíce, co byl Ondra na světě, vlastně už v těhu s tím byl problém 😝

moje mamča (pracující babička 😅 ) se k Ondrovi nějak moc nemá, když jí ho nešoupnu do ruky, tak bude raději držet sklenku vína a cigáro... nicméně občas, když jsem potřebovala do práce, tak povozila 😉
ráda se ale se svým vnoučkem chlubí....pak to vypadá, jak kdyby ho hlídala celý dny a noci, což zrovna není pravda 😝

nicméně jsem asi stejně hrozná matka jako kometka5, pže se mi moc Ondru nikomu půjčovat nechce, mám o něj strach a nechci, aby mi ho kazili nějakýma móresama tipu, že mu budou cpát v 5 měsících rajskou... 😝

Holky nejste hrozný matky, já to dělam taky. V sobotu mi byla tchýně pohlídat malýho venku v kočáru, abych se mohla jít podívat za pradědou do nemocnice, ale malej s ní vydržel ani ne 5 minut a už řval na celou nemocnici. A tak tchán vymyslel, že jim ho budu pujčovat cca na hodinu, aby si zvykl na cizí lidi. Nic jsem neodpověděla, ale s tímhle ať nepočítají. Tchýně mi malýho pomalu od narození posazuje, když ještě neseděl, postavuje, když nestál a to samí s chozením 😠 Nejradši by mu dala kousek buřta a drží se jen proto, že to vidim. Když odejdu už s nim dělá něco co se mi nelíbí 😠
A takhle je to se všema. Moje máma ta mu zase pořád cpe hračky, s kterýma si zrovna hrát nechce, pořád mu něco povídá a nechápe, že hodinový monolog ho taky nebaví. Chtěla jsem, aby ho nosila v klubíčku, ale to ne, nevidí mu do obličeje.
Prababi je kapitola sama pro sebe, zrovna minulý týden jsme tam byli a odcházela jsem s pocitem, že mi ho asi sebere sociálka, protože ho pomalu týram 😀 A to tím, že k pití má jen vodu (čaje mi prostě nepije), udusim ho kukuřičnýma křupkama, protože se strašně lepí a může mu to ucpat krk, v 10 měsících ho stále ještě kojim 😀 nedovolila jsem mu jíst jahody (máme problémy se střevama a jen tak něco jíst nemůže) a takhle bych mohla pokračovat 😀

Ahojte holky. 🙂

Já jsem tedy teprve těhu, ale když to tak čtu, tak Vás úplně chápu, protože já tyhle pocity a situace, které je navozují, začínám pociťovat také... nikdy dřív se mi nikdo do ničeho nepletl (ani naši, ani manželova maminka), žili jsme si spolu po svém a spokojeně... a jen co jsem otěhotněla, tak... především manželova maminka, která se na mimi strašlivě moc těší (prcky miluje, je v invalidce, má prd co na práci, a tak mimina i hlídá...)... a když ona by to dělala tak a já jinak, řeknu jí to, že to chci takhle ... po svém... tak se vždycky tak podivně tváří, že nevím, jestli se nazlobila nebo jestli se jen nechce dohadovat nebo co si vlastně myslí. 😒 Moje mamča mi řekne svůj názor a tím to končí, popovídáme si o "novinkách", co za nich třeba nebyly, ona mi poradí, jak to dělali s taťkem, když jsme byli malí my (já a brácha), ale s tím, že si to musím samozřejmě zařídit po svém. To se mi zdá od ní moc hezké a doufám, že jí to vydrží.

Manželovu maminku mám ráda, jen se trošku bojím, aby nám do života nezačala mluvit právě díky svému prvnímu vnoučkovi... ☹ Inu, snad to nějak zvládnem. 🙂

Závěrem... poté, co jsem si taky vylila své srdíčko 😵 ... když je nejhůř a jsem z toho celá nesvá a podrážděná... snažím se k tomu přistupovat asi takto:

Ta žena vychovala mého manžela i jeho bratra, oba jsou to správní chlapi, bratra neznám tak dobře, ale manžela si troufám říci, že ano. Je to úžasný muž, slušný, hodný, milý, pracovitý, sní prakticky všechno, co mu přichystám, umí prát, žehlit, uklízet i uvařit pár docela "náročných" jídel... a dokonce to občas i dělá, takže mi tím mo pomáhá... tak proč bych se jí měla bát? A proč bych se měla bát jejího vlivu na naše dítě?...

Vím, každá maminka (i ta budoucí - jako třeba já 😵 ...) si vše chce zařídit po svém a myslí si, že jedině tak je to správné (O.K., občas o tom třeba i pochybuje, ale to je spíš výjimečně, řekněme si to upřímně). Ale možná to chce kousek sebezapření na obou stranách, tak proč nezačít u sebe. 🙂
Kdyby naše tchýně byly špatné vychovatelky, jistě bychom nebyly dnes provdány za jejich syny... 😎

Co si o tom myslíte?...

Holky tak s touto diskuzí jste se trefily do černého, gratuluji! Jsem fakt ráda, že v tom nejsem sama. 😀 .Moji rodiče v pohodě, mamka je pracující, tak se tu ukáže jen jednou za čas, ale vždy se snaží pomoci a respektuje mé názory na výchovu i zavedený řád. S tchýní a prabábou (bydlící ve stejným městečku jak my) je to stejné jak u většiny z Vás. Argumenty tipu, že má drahá polovička už v půl letech baštila jelito mně sráží k zemi 😠 . Po každé návštěvě mám dojem, že jsem hrozná matka, protože malé je soustavně buď zima nebo horko, nedávám jí dostatečně napít čajíčka, neulehá ve stejnou dobu v poledne,.... Ale že na malou šišle, až to trhá uši, tak to je v pořádku. 😒 Sotva odejdou na procházku, už ji namáčí dudel do zmrzliny atd. 😠 Tak mě přešla chuť ji celkem dávat na hlídání, asi jsem taky hrozná matka, ale když ji mám u sebe, je mi nejlíp a jsem nejklidnější.

Ale máš pravdu Dukie, taky se to tak snažím brát. Tím co jsem napsala nechci říct, že bych tchyni neměla ráda, v mnohém si rozumíme a je to fajn ženská,snaží se nám vypomoct jak to jde např. sem tam obědama atd., ale občas mě ty rozdílné názory na výchovu prostě dostanou. 😉

Jen se bojím, že až jim ji půjčím na týden, tak si pak dojdu pro jelimánka přecpaného čokoládou, zmrzlinou, těma jelitama a bůhví čím ještě 😖 .Ale od toho jsou asi bábiny, aby rozmazlovaly... 😕

Ahoj holky, z toho jídla mám taky strach. Myslím u tchýně - když byl malinkej, nechtěli jsme ho moc chovat a on to ani nevyžadoval, řekli jsme jí to a ona ho vzala, že ho musí teda pochovat chuáčka, když my to neděláme!! Když byl venku na balkóně, tak se mě zeptala, jestli jsem ho pořádně oblekla, tak už jsem měla sto chutí jí říct, že jsem ho tam dala nahýho. Takovýma podobnýma otázka mě bombarduje a já si po její návštěvě připadám, jak úplně neschopná a blbá. Dokonce teď přivezla příteli kalhoty do práce, protože měl špinavý (od barvy, která nejde vyprat) a i když jsem jí řekla, že je dospělej a že to zvládne, stejně mu je přivezla. Neni zlá, ale tou její přehnanou pčí mě vytáčí. A taky mě štvou ty její přepadovky. Jezdí k nám každou sobotu, ale ne v pravidelný čas, prostě celej den trnu, kdy se ozve ťuk ťuk

Supina ty jsi moje ženská! My tím, že bydlíme v jednom městečku (i když každá rodina na jiné straně) tak jsme taky taková přestupní tchynina stanice. Když jde na úřad, k doktorovi atd. 😅 Už si zvykám, ale občas je to o nervy, zvlášť když třeba kojím, odtrhávám malou od prsa, uspím ji a ozve se cink cink a můžu znova 😠 .Snažila jsem se i přítelovi říct, ať jim naznačí, že třeba sms nebo zavolání není od věci (já bych k nim bez ohlášení nikdy nedošla), ale zatím marná snaha. 😒

Přesně tak, všichni ostatní - kamarádi, moje rodina prostě všichni zavolaji, jestli můžou zajít. Byla jsem nedávno nachcípaná a malej mi usnul, tak jsem se těšila, jak si chvilku lehnu s nim, ale jen co jsem si lehla, byla tu. Byla jsem vytočená, že si ve vlastním bytě nemůžu ani lehnout, když je mi blbě. Nechápu, že po tom, co vychovaly svý děti, nejsou vůbec soudný.. Taky mě očumovala, když jsem kojila, což ta mi nevadila, je to taky ženská, víc mi vadil její přítel. I můj vlastní táta šel pryč, když jsem kojila a to jsem to po něm nevyžadovala

Tak u nás je to také zajímavé, mi máme jen jednu babičku a to mojí mamku a máme to štěstí v neštěstí, že s našima i bydlíme, takže malej vidí babičku prakticky denně! Ze začátku jsem za to byla vděčná, jelikož když se malej narodil, tak jsem z toho byla silně mimo a mámina pomoc se hodila, a jediné o co jsem se hádaly bylo kojení a způsob nošení, ale to je snad všude! No a teď je malej větší a já z babičky opravdu někdy kvetu, začíná mít totiž tendence vychovávat a to co já mu zakážu ona povolí, já ho nevezmu protože se vzteká a babička hned utíká a bere ho a utěšuje, rve mu hračky takže malej neví co dřív a je z toho nervní, když je v klidu a hraje si, tak ho babička bere do ruky nebo ho začne šoupat do chodítka a můžu jí říkat horem dolem, že ho má nechat, když si hraje a je mi to prd platné!

Je pravda, že to nejsou nějaké strašné záseky, jako tu některé popisujete vy, ale už teď vím, že výchova našeho prca bude dost složitá při zasahování mojí maminky, takže už teď se těším až konečně budeme bydlet ve svém a já si budu moc vychovávat po svém 😉

No je to občas o nervy, ale co s nima naděláme. Není to dlouho, co jsem se vytočila, že tchán došel neohlášeně cosi donést mé polovičce, znovu jsem malou uspala, protože zvonil jak šílenec a ani ne pul hoďky na to došla na kafčo tchyně a to když jsem se chystala, že na chvili zalehnu taky 🙄 . V té chvíli jsem si říkala, že je škoda, že nebydlíme na druhé straně republiky 😅 . Ale zas ať jen nekřivdím, když pozvou na oběd nebo vezmou malou na chvíli ven (a zrovna ji necpou zmrzlinou nebo neodkrývaj deky apod.) tak to má i své výhody 😀 .

holky,

Ja to mam taky slozitejsi. Mamu mam 800 km daleko a tchyni straslivou:(

Takze dcerku bych tchyni nesverila ani na pul hodiny, na stesti to ani nevyzaduje. Manzel mi moc nepomaha, pomazli se s ni a kdyz ho prestane bavit, tak rekne " jdi k mamince" no, a takze se s tim musim vyporadat sama. Nekdy je to opravdu narocny, parkrat jsem propadala panice 😀 , ale zase je dobre, ze muzu prijet k mamine treba na mesic o prazdninach a poradne si odpocinout. Mamka je nadsena, protoze je samozrejme moc nevidi a kdyz prijedem, tak se stara o malou i o mne🙂

Aspoň, že tak s tou mamkou viď? Vidím, že tam máš zahraničí, tak už těch 800 km chápu 😕 . Já se teda musím pochlubit, že mám chlapa vzorovýho a myslím takových moc není. Občas s malou nezvládnu ani umýt nádobí nebo uvařit (zvlášť když tu vypisuju 😀 ) a on dojde a bez řečí to nádobí umyje a ještě si něco uvaří. Tak si ho budu muset začít víc hýčkat ať mi neuteče 😀 .

To co napsala Dukie, je pravda. Když jsme s jejich syny, tak je asi vychovala dobře, tím pádem se nemáme čeho obávat, když jim pujčíme naše dítě, či příjdou na návštěvu. Ale kritizovat neustále, dělat ksichty nad tím, že to zrovna dělám jinak, či jsem si našla jiný způsob koupání, jelikož nám to vyhovuje nebo že ho uspávam jinak atd.... Ne nadarmo se říká, že každé dítě je jiné a potřebuje něco jiného či si zvyká na jiné věci. Taky už je jiná doba a jsou už jiné dostupnější věci než ty, co oni použivaly. Slušně poradit, tomu se samozřejmě nevyhýbám. Sama si někdy přeji mýt někoho, komu zavolám a poradím se, jestli je to všechno v pořadku nebo jestli je i jiná varianta. Ale kritizování a nafoukání či ksichty doopravdy nepotřebuji. Příjde mi to sebestředné " když já to tak dělala, tak ty taky musíš a když to dělat nebudeš, tak je to špatné". Vadí mi, že nerespektuje můj způsob vychovy či zvyky na které se snažím malého naučit. Nebojím se jí ho dát hlídat. Vím, že by se o něj dobře postarala, ale JINAK, podle svého a to je ten problém. Moje tchýně má tento problém ne jenom s našim synem,ale ona by nejraději kecala do všeho. " Proč jsis koupila tyhle knihy, já je mám doma", "proč kupujete tak drahý byt v Praze,pojdte bydlet k nám na Moravu", proč nosíš pořád věci v hnědé barvě", "proč vaříš na olivovém oleji, vař na levnějším, stejně to není žádný rozdíl", " proč kupujete tyhle salami, ty nejsou dobré"......a mohla bych pokračovat a napsat o tom knihu 🙂 . Už jednou jsem s ni měla konflikt a při konfliktu mi řekla, že zná vého syna nejlíp. Ano to ZNALA. Lidé se mění. Můj manžel nežije s rodiči už 11 let a máma zrovna není ten člověk, kterému se svěřuje. Není u toho, když má stres či mu je úzko, neví plno věci.Je to těžké, najít ten správný druh komunikace, aby obě strany byli spokojené. 😖 .

To máš pravdu, najít ten správný druh komunikace je sakramentsky těžký 😒 . U nás je to teda hlavně o té výživě, snažím se jíst a vaříme docela zdravě, hodně těstoviny, italsou a středomořskou kuchyni, saláty (i když teda sladkosti můžu taky, ale na nějaký ovary mě neužije) a mám dojem, že pro tchyni pokud to není knedlo-vepřo-zelo nebo svíčková, tak to není jídlo. Nedávno prohlásila, že nechápe, jak někdo vaří svíčkovou třeba jen 1x ročně, co teda vlastně jí? Moje máti ji nevařila nikdy a hlady jsme se segrou neumřely 😀 .Tak už vidím, jak je malá po týdnu u ní jak otesánek 😠 . Ještě perlička: nedávno mi bylo řečeno, že mé drahé polovičce NIKDY nemíchala sunar s koj. vodou, ale jen s kravským mlíkem, tak mě polil pot. Ale třeba jsem jen velká citlivka 😀 .

Jestli si to jednou přečte, tak je malá bez babičky 😀 😀 😀

Janula, tak to jsme na tom stejně. Svého manžela bych neměnila. Stará se o malého stejně, tak jako já. Nedělá mu problém vůbec nic. Dokonce, když jsem už hodně unavená, tak mě pošle spát do vedlejšího pokoje a o malého se postará i celou noc. 😉 .

Ještě že ty chlapi máme 😀