Babička nemá vztah ke svému jedinému vnoučeti
Když jsem otěhotněla, tak se moje máma (52, učitelka) jako jediná vůbec neradovala. Když jsem se jí chtěla pochlubit s výbavičkou, tak ji to vůbec nezajímalo. Nehrozilo, že bychom od ní něco dostali. Doufala jsem, že se změní, až se miminko narodí. Bohužel zůstala stejná. Vůbec se o naší holčičku nezajímá. Chce, abychom přijeli, ale když u nich jsme, tak na malou nemluví, nesměje se na ní, do náručí si ji bere s podivným úšklebkem a se slovy "Musíme si na sebe zvykat." Pak je uražená, když u ní malá nechce být a říká pak o ní, že je rozmazlená. O hračkách prohlašuje, že to jsou zbytečné krámy a že jí žádné dávat nebude. Když jsem jí dala za příklad jiné babičky, které chodí na procházky s kočárkem, tak na to řekla, že by se nenechala takhle využívat. Když jsem jí řekla, že si myslím, že k ní nemá žádný vztah, tak mi odpověděla, že nemá, protože to není její dítě. To je mi moc líto 😢 Pak jsme spolu o tom ještě mluvily, řekla, že ji má ráda, ale že se ke mně chovala úplně stejně. Tak ať nečekám, že se změní. Prý když jsem byla malá, že ji to se mnou začalo bavit až když mi bylo 6 let a mohly jsme spolu chodit na výlety. Nepovídala si se mnou, ani si se mnou nehrála. Nikdy jsem to nepociťovala, protože jsem kolem sebe měla babičky a skvělou paní na hlídání. Nikdy jsem na mámu nedala dopustit, proto jsou to pro mě hrozné rány, když se dozvídám, jak to bylo.
Má vaše dítě taky takovou babičku?
tak to je hodně zvláštní.....já za sebe musím říct, že byych tohle nezvládla, a za mámou nejezdila
@renatuss říkám si, že si k sobě třeba najdou časem cestu, až bude Evička větší a budou moct spolu jezdit na ty výlety nebo na výstavy. Moje tchýně, druhá babička, bohužel umřela, když jsem byla těhotná. Ta by byla skvělá, protože synovci se věnovala, jak jen mohla a teď by měla konečně holčičku (protože před tím měla samé kluky). Asi bych měla mámě dávat malou někdy pohlídat, třeba si na sebe víc zvyknou. Ona by to uvítala, ale moc se mi do toho nechce, protože by si s ní nehrála.
@weri1 když vidím, jak se k malé chová, tak je mi to tak líto, že mám chuť jí říct, že už k nim jezdit nebudeme. Ale táta (děda Evičky) je nadšený, tak to mu nemůžu udělat. Myslím, že kdyby ji pak viděla ještě méně často než teď, tak by bylo ještě těžší nějaký vztah vybudovat. 😒
Pro mě je to taky nepochopitelné, ale takoví lidé, co jim malé děti nic neříkají, prostě jsou. A dozvědět se od mámy, že se mi jako malé nevěnovala, protože ji to se mnou nebavilo, by mě taky hodně vzalo. Z toho, co píšeš, jsem pochopila, že teď máš s mámou dobrý vztah, tak asi uměla zařídit, aby ti to jiní vynahradili a začla se ti víc věnovat později. Vzala bych jako plus, že ti svůj (ne)vztah k vnučce aspoň narovinu vysvětlila a doufala bych, že až bude dcerce třeba těch 6, že se to změní k lepšímu. Mámu těžko předěláš.
Musíte doufat,že si tu cestu k sobě najdou,ale není nic hezčího,vidět vyrůstat vnoučátka a vidět jaké dělají pokroky každý den,já malého hlídám moc ráda,sice musím být neustále ve střehu(malému je 18 měsíců),ale není nic krásnějšího,když slyším to jeho" babíííííííí"
@renatuss bohužel musím napsat, že tak hezky, jak to vnímáte Vy, to každá babička nevidí.... ☹
@renatuss projevila jste zájem o hlídání někdy sama jako první, nebo vždycky počítáte s tím, že se na vás obrátí vaše děti, když budou potřebovat? Máma mi totiž říká, že když si budu potřebovat něco zařídit, že mi malou pohlídá, ale že se mi vnucovat nebude. Třeba měsíc se na ni nezeptá, tak je zase mně blbý se jí doprošovat a raději řeknu o hlídání kamarádce.
Já vždy říkám,pokud bude potřeba,tak ráda pohlídám,a nemám s tím vůbec žádný problém,ale asi kdybych byla na Vašem místě,tak bych reagovala stejně jako Vy,raději bych poprosila někoho jiného,ale my jsme v každodenním kontaktu a to asi je také dost důležité.
@leiladelly Děkuji.......ale je to škoda a jednou je to bude možná moc mrzet. 😒
jj, to znám, matka mého muže se taky o vnoučata nezajímá. Teeeda, 2 měsice nas bombarduje, co ma detem koupit na vanoce a pak kdyz jsme tam prisli, nedostal nikdo nic (NIC), cukrovi - koupene jedno platicko trvanliveho lineckeho.
Bydli sama je jí 75, zaopatri se sama, uvazuje normalne, ale kdyz jsme ji 2 x prosili, ze je dcera nemocna a my musime do prace, tak "nemohla". Takze mame pani na hlidani, samozrejme placenou.
Ty vanoce jsem obrecela, uz to tak bylo podruhy, pristi rok k ni nejdu. Howk.
Jéjda koukam že nejsem sama.Moje děti babičku(manžela matku) taky nezajímají. Ani pohled jim nepošle.
Jojo daisy1 , jako bych četla o mojí tchýni. Jen s tím rozdílem, že ona svého nejmladšího vnuka ještě ani neviděla. Těžko říct, jestli vůbec vzala na vědomí, že se narodil. Nikdy se pořádně o vnoučata nezajímala, nehlídala - ani na požádání, ani jen tak - vánoce ani narozeniny pro ni neexistují...Je mi to líto, ale nic s tím nenadělám. Je to zkrátka sobecká (a potom už i zlá) ženská. A "metoda" chodit častěji, že by si na sebe lépe zvykli měla spíš opačný účinek. Dokud žil tchán, tak to bylo všechno v nejlepším pořádku. To byl super dědeček, ale bohužel nečekaně zemřel . Naštěstí mají druhou babičku - mojí mamku, ta je zbožňuje a když jsou spolu, pořádně si to užívají. A děda? Ten by se pro ně rozkrájel...Jsem moc ráda, že babičkovskou (i dědečkovskou) lásku, i když "jen" jednu - mají.
Ahoj, u mé mámy nebyla reakce na těhotenství taky nějak zvlášť pozitivní. Když jsem vytáhla fotku z UTZ, tak jí ani nechtěla vidět - prý proč se na ní koukat, když je na ní stejně leda tak kousek rosolu ☹ Ale od té doby, co se prcek (a následně pak ještě jeden) narodil, tak se z něj může potentovat, jezdí mi pomáhat, my jezdíme k nim a zajímá se hodně.
@renatuss Asi snad ani ne. Kdyby ji to mrzelo, viděla by svoji skoro šestnáctiměsíční vnučku víc než třikrát od porodu, aspoň jednou by vozila kočár a já bych nemusela platit paní na hlídání, když jdu do práce....
Staří je sobecké, je lepší umřít zavčas , než se stane z člověka jeho vlastní kreatura, a to píši s plným vědomím toho, co píši. Pár lidí už jsem na druhý břeh vyprovodila, u náhlé smrti je to hrozné pro rodinu, ale ne pro člověka samého. U toho pomalého odcházení je to hrozné pro všechny, ani nevím, která varianta je horší, či "lepší", "Ten nahoře" to rozhoduje za nás.....Podle pravidel, kterým těžko rozumět.
@leiladelly Je mi to moc líto,že máte takové špatné zkušenosti,já jsem se naštěstí zatím s ničím podobným nesetkala.
jsem babička 6 vnoučatt a v březnu čekáme další štěstíčko.Manžel má z pvrního manželstvi 2 děti, ja také 2 a všichni už mají své děti.Všechny vnoučátka milujem,jsme s nimi v kontaktu jak jen to jde. ze staršima jezdíme na hory /od 4r. a 7.r / jezdí k nám na prázdniny. Máme 5 kluků ,1 vnučku a ten co teprve přijde bude taky vnouček.Hlavně děti od mé dcerky,to je 7letá vnučka a 1roční vnouček s těma jsme denně v kontaktu,prožíváme s nimi každý zoubek.nemoc ,známky ve škole....nedovedu si vůbec představit život bez nich. Myslím si.že Vaše maminka o moc přichází,je mladá a měla by si to právě užívat-rozmazlovat .S dětma ještě omládne a zažije krásné chvíle.Mě je 53let vím o čem píšu.Musíte doufat,že se to časem zlepší,že pochopí že ,,babička,, je kouzelné slovíčko a každému se to nepoštěstí,aby se mu tak říkalo.
@leiladelly:stáří není sobecké,vše je v lidech,kdo je sobecký celý život, bude i ve stáří,ten kdo je laskavý,dobrosrdečný,hodný atd. bude i ve stáří.Ve stáří pomalu umírá šedá mozková kůra a odhalují se skutečné vlastnosti člověka.
@ahyt ano, to je pravda, to jste řekla výstižně. Přestávají fungovat společenské masky a člověk se ukazuje takový, jaký je, ukazuje svou pravou tvář. Je pravda, že ne každý musí být s věkem zaměřen pouze na sebe, plno lidí se nemění, zůstávají stejní, jen přibývá věk a u mnohých také moudro. U některých ovšem přijde věk bez nabytí té moudrosti a naopak s vyostřením negativních aspektů osobnosti, které máme v různém mixu všichni.
@renatuss víte, já už to moc neřeším, člověka by to mohlo mrzet, až by se utrápil. Ale změnit to skoro nejde a tak to musíme akceptovat jako fakt. Měla jsem moc hodného tatínka, ale nedožil se mých dětí, ten by je určitě miloval, trávil s nimi maximum času a předával jim vše, co uměl, zažil... Ti dobří lidé odešli, ti druzí tady zůstali, pro mne je to nějaká životní lekce, jejíž význam snad někdy poznám, čemu jsem se měla naučit. Všechno má svůj smysl, i když někdy je těžké rozumět.
Děkuji za Vaše řádky.
No, já jsem babička. Takže pohled z druhé strany. Mám dvě vnučky, hodně moc hlídám, tu starší jsem hlídala ještě víc, protože dcera studovala a já pracovala na zkrácený úvazek. Druhou si beru 1 x v týdnu, když je potřeba /lékař, divadlo/ hlídám i pak, ale.... že bych si brala vnučku každý víkend a každou dovolenou, tak to už taky nedělám. Ne proto, že bych je snad neměla ráda, mám je strašně moc ráda, ale mám taky partnera, koníčky /šiju a právě hodně na dcery a vnoučata/ a taky potřebuji delší čas na regeneraci sil. Jsem dosud zaměstnaná a ještě dlouho budu. To je taky podstatný rozdíl, že se chodí mnohem déle do starobního důchodu. Jako mamka jsem byla hodně tolerantní, mírná, obětavá a to se nemění, přesně taková jsem i babíííí. 🙂 Jestli Tvoje mamka byla taková chladná i jako mladá mamina, těžko z ní bude babička Boženy Němcové. Ale je to velká škoda, i ona sama se hodně ochuzuje, protože být milovaná babča je bezva.
@kaaca11 Tvoje mati velmi citove chladna.Ta se opravdu nezmeni,jen bude cekat,az vnucka bude vetsi,min narocna (jako predskolacka samostatna)a bude s ni moc jezdit na vylety.Teda pokud ji pustit a pokud mala vubec bude mit o ni zajem.Mame neco podobnyho,vnoucata jsou to posledni co babi zajima.Jedeme k ni 2h autem na navstevu,babi k nam nikdy ani narozeniny.A pak radsi jede na dovolenou klidne 6h autem.A k nam je to daleko.Lidi bohuzel nezmenime.
@babanci
@zalando Milé dámy 🙂 moc děkuji za reakci na můj příspěvek, který jsem psala téměř před sedmi lety. Můžu se s vámi ted s odstupem casu podělit, jak to se vztahem s babičkou vypadá. Babičce přístup Evicce se neměnil do jejich 5 let. V rámci zachování rodinných vztahu, jsem se snažila leccos skousnout. Když byly Evicce 2 roky, tak jsem znovu otěhotněla, stale jsem neměla dokončenou vysokou školu, což mámu hodně trápilo. Když zjistila, ze čekám druhé dítě, říkala, ze bych mela jít na potrat, to ji také nemůžu zapomenout. Narodila se Klárka, k ní mela stejne odmereny vztah jako k Evicce, uz jsem ani nic jiného nečekala. Školu jsem nakonec uspesne dokoncila s oběma holkama. Když vsak byla Evička predskolak, zacala moji mámu mnohem víc zajímat - zacala ji brát do cirkusu, do divadla, na výstavy. Evička se jí zpočátku bala a nechtěla, ale pak zacala babičku brát takovou jaká je. Teď už je ve druhé třídě a babicka ji uz dvakrát vzala na týden na anglicky tabor. Klárce je teď 5 a babičky se bojí, sama s ní byt nechce. Stále holkám vysvětluji, ze babicka není zlá, že je jenom přísná. Hračky stále neuznava, ale dává dětem misto nich oblečení, coz holky taky ocení. Když jsem pred rokem našim oznámila, že čekáme třetí dítě, mama ironicky poznamenala, kolik jich jako budu mít, jestli 4, nebo 5? Uz její poznámky tohoto typu ignoruji. Teď mají holky bezva brasku, kterého k babiccine pohoršení uz sedm měsíců kojím, protože to je podle ní zase jen nějaký moderní trend - ale tomu se dnes už jen směju. Vím, ze v tom směru lepší nebude. Když tehdy před lety babi rikala, ze si na ni musí Evička zvykat, tak teď říká, ze Evička si uz na ni zvykla, ještě musí zvyknout Klárka a Tedik. Věřím, že má vnoučata ráda, ale neumí to dát najevo. Evička uz to poznala taky.
tak bejt tebou jsem hlavně ráda, že nejsem takovej studenej čumák jako ona a že mě její přístup nepoznamenal, páč to máš v sobě přirozeně🙂
co nadělat. ji nezměníš. doufej, že se to změní, až bude holčička starší. ale někdo to tak prostě má, no. některejm babičkám stačí vidět vnouče 3x za rok, natož aby s ním byly samy, hlídaly apod... a ani v tom starším věku se to třeba nezmění. tak uvidíte, no, jak se to vyvine..
aha, to je starej příspěvek!:D
@kaaca11 Tak vidíte, nakonec to dopadlo docela dobře. Někdo prostě nemá vztah k malým dětem. Moje mamka má k vnoučatům moc pěkný vztah a hodně mi s nimi pomáhá, ale taky je to možná i tím, že je jí přes 60 a je v důchodu. Kdyby jí bylo o 10 míň, jak bylo dříve vaší mamince, tak by asi taky nebyla tak nadšená a flexibilní, protože měla spoustu aktivit (což má tedy i teď), chodila do práce a prostě by to nestíhala.
Tak to mi je moc líto,mám vnoučka a nedovedu si představit,že bych se takto chovala,naopak,užívám si to víc,něž když jsem měla malé děti já.Musíte doufat,že se to snad časem změní,a pokud ne,tak babička přichází a přicházet bude o to nejhezčí co k babičkám patří.