Asi žárlím na tchýni 🙂

tyf
2. bře 2014

Nadpis je trochu nadnesený, ale nevěděla jsem jak to jednoduše nazvat 🙂 Mám super tchýni, pozitivní, ochotná, se vším pomůže. Bydlíme ve stejném paneláku a nemůžu si to vynachválit. Na mateřské pracuju a studuju, tchýně je skoro pořád doma, takže jí dávám často malou na hlídání. Jsem za to moc ráda, protože dcera je od narození hodně náročná a nebýt jí, těžko bych to zvládala. Je to ten typ ženské, která má mateřství v krvi. Jak jí dáte dítě do ruky, hned ví jak s ním mluvit, jak ho zabavit atd... Umí milion básniček, vím, že když jí holčičku dám, bude se jí celou dobu 100% věnovat. A v čem je tedy problém? Že jí závidím, jak to s dětmi umí. Já dceru miluju a snažím se jí věnovat jak můžu, učím se básničky, ale prostě to v sobě nemám. Pořád pátrám - i tady - jak si hrát s ročním dítětem. Když se vrátí od tchýně, vždycky se naučí něco nového. Já na to pak navazuju, ale chápete - nebyla jsem to já, kdo jí to naučil 🙂 Prostě bych chtěla být maminka jak z reklamy, nebo spíš z modrého koníka 🙂 Moje máma byla přesně taková, byla zlatá, ale nepamatuju si, že by si s námi někdy hrála, rozvíjela fantazii, blbla. Starala se, mazlil, ale ten dětský svět jí úplně míjel. Stejně se chová i k vnučce - chce si jí chovat, ale vidím, že neví jak si s ní hrát. Chci být jiná, ale mám pocit, že když to budu ze sebe tlačit, nebudu to zase já. Ale asi tím, jak bojuju na více frontách (práce, škola) pořád trpím pocitem, že malou zanedbávám. Asi víc koukám, jak to dělá okolí, místo abych věřila sama sobě, že dělám vše správně.

barulina
2. bře 2014

aaaale, ty jsi maminka a babicka je babicka. je dobre ze ma mala takovou babi, ale ty jsi a budes jeji mama. at uz umis basnicky nebo ne. nezarli, bud za to rada, o to v postate babicky jsou

elvira
2. bře 2014

Sice rozumím, jak to myslíš, ale upřímně ti takovou babičku závidím a divím se, že podobné existují...
Malou miluje, věnuje se jí, je ochotná hlídat, spolu vycházíte nejspíš velmi dobře...
Neřeš to a buď za ni vděčná - máma jsi ty.
PS: nechceš mi tu tvoji babičku občas půjčit? 😀

pellullinka
2. bře 2014

Moje mamka s manzelem jsou totez 🙂 jsou užasni,syn je zboznuje a oni to s nim umi.
dokonce sme meli stavy,ze syn porad vykladal jak u babicky a dedy je to lepsi jak doma,ze se mu styska atd 🙂 nesla sem to docela spatne,ale vim,ze to tak nemysli. A babicka s dedou proste s nim nejsou 365dnu rocne a proto maji i viče "energie" si s nim cely den hrat. Je dobre,ze mas takovou tchyni,smutneni musi jit stranou,neboj 🙂 zase bude mit dcera na co vzpominat az si to bude pamatovat. Vsichni si nejvic pamarujeme leta stravena u babicek.

popelasa
2. bře 2014

Já to mám takhle s mým tátou a manželem, oni jsou mnohem trpělivější a méně starostliví takže tříletý klučina si to s nimi užije mnohem víc, než s mámou, kterou vidí pořád, a která po něm chce aby si myl ruce a jedl zeleninu. Taky je mi líto, že jim při hraní dává přednost, ale moc mi pomohlo, že jsem našla aktivity, které táta ani děda neumí. Takže oni jsou na blbnutí a já na malování, vystřihování, vyrábění magnetek a pletení plyšáků. Takže každý máme něco a přestali jsme si konkurovat.

loafeer
2. bře 2014

jéééé, já mám taky takovou tchýni. Malého k ní dam na den a on se za ten den naučí to, co jsem ho já ani při marné snaze nenaučila za měsíc. Ale tchýně je učitleka MŠ....i KDYŽ TAKY ZNÁM SPOUSTU, her, básniček říkaček....u baičky se naučí raz dva,protože ona mu u toho předvede takové divadlo ( v dobrém) 😀

deenyska
3. bře 2014

@tyf Ber to tak, že babičky jsou na říkanky 🙂 ... já se v říkankách celkem vyžívám a myslím, že mi to jde, ale svou mamku stejně netrumfnu. Ne, že bych chtěla 🙂. Tchýně říkanky zná taky, ale ne tak, jak moje mamka, ani to neumí tak podat. To musí mít člověk prostě v sobě. Když budeš trénovat, určitě se zlepšíš, i když třeba ne tak, jak by sis přála. Máš jedno dítko a na něm se vlastně teprve všechno učíš, navíc pracuješ a studuješ, takže toho máš hodně. Při druhém už třeba budeš zběhlejší, protože říkanky znát budeš a nebudeš je muset lovit po knížkách, jen ve své hlavě. To taky dělá hodně. Ber to tak, že tchýně už má jako matka odsloužíno, má zkušenosti, takže v tomhle směru prostě lepší bude. A ty jednou budeš taky takovou babičkou a tím, co se naučíš teď, budeš jednou "prudit" svojí dcerku nebo případně snachu 😀

willow4
3. bře 2014

Ahojky, asi mám podobnou tchýni. Když byly děti malinké, obdivovala jsem jí, jak všechno zná, všechno ví, pomáhá kudy chodí a že to zvládala i jako mladá se svými dětmi ještě s prací a tak... Skvělá matka, manželka, hospodyňka... Chtěla jsem se jí trochu ?? přiblížit ?? napodobit ?? .. jenže já vyrostla v naprosto jiném prostředí a tak mi nějak nešlo pravidelně každý pátek mít vypráno, vyžehleno, na průjem hned vařit mrkev a na tvrdou stoličku rýžový vývar.. Snažila jsem se, ale ve 30 letech to prostě už nešlo... Takže jsem ve výsledku byla ze sebe zklamaná, že jsem neschopná, nic nedokážu ... a babička je tak úúúžasná... Teď jsou děti větší, babičku mají rády, ale už je to jiné... Já nemám naklizeno, neběžím s každým kašlíkem k doktorce a řekla jsem si, že jsem prostě jiná... upřednostňuji jiné věci než jen dítě a rodinu, chci koukat kolem sebe, chci vést děti víc k samostatnosti .. a s tchýní už občas jdeme do konfliktu, že ona by vychovávala jinak, ale protože je to zgruntu hodná ženská tak mi to do očí neřekne 🙂

Babičky jsou fajn a člověk by se s nimi neměl porovnávat. Každý jsme nějaký a každý jsme fajn 🙂