Máte někdo stejnou zkušenost ? Moje dětství nebylo ideální, ale zase nebylo úplně tragické, to bych přeháněla. Nicméně když se snažím vzpomenout si na něco hezkého, cokoli, dostala jsem vysněnou hračku, byli jsme na krásném výletě atp., nic, nula, tmavo .. Ale my na dovolené a výlety jezdili, hračky jsem měla.., sourozence starší také .. Ale moje vzpomínky jsou strašně omezené a pokud naskočí, naskočí stejné situace, kdy jsem se cítila zraněná, ublížená... Děsí mne to, jak mozek může vytěsnit všechno pro pár nehezkých vzpomínek ?
Na paměť má vliv i naše momentální nálada. Když se uklidníme, často si už špatně vybavujeme, proč jsme se pohádali. Zato v rozčilení nás zaplaví vzpomínky na mnoho podobných hádek.
„Podle nejrůznějších výzkumů se ukazuje, že si člověk v těchto chvílích snáz vzpomene na událost, při které měl stejnou náladu,“ vysvětluje Brabenec.
„To platí i o učení slovíček z cizího jazyka. Pokud se je učíme smutní, zvládneme následný test lépe ve smutné náladě. Stejně tak si ve chvílích, kdy máme dobrou náladu, snáz vybavujeme pozitivní události, které nás v životě potkaly.”
S přibývajícím věkem si lidé lépe vybavují pozitivní události
Na to, co si vybavujeme, má vliv i věk. Mara Matherová, ředitelka Stanfordova centra pro výzkum dlouhověkosti, zkoumala v roce 2005 vzpomínky lidí z různých věkových skupin. Pouštěla jim krátké filmy.
Když se jich pak ptala na to, co se jim v nich líbilo, zjistila, že starší lidé inklinují spíš k pozitivním událostem, zatímco mladší se více soustředí na ty negativní. Události s emočně neutrálním obsahem si nepamatoval téměř nikdo.
https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/proc-...
Ani když vytáhneš fotoalba, se ti nic hezkého nepřipomene?
Já mám hezké snad jen na vánoce...
Me jen napadá, ze to chce zpracovat ty traumata, bolestné vzpomínky a odpustit.. Asi to vytlacuje to hezké?
Moje dětství taky nebyla růžová zahrada, prakticky jako by všechno začalo kolem 9. roku , kdy přišel adoptivní táta. Občas je lepší to vytěsnit a co bylo, to bylo. Jen vím a teda doufám, že pro svou holčičku udělám opravdu max 🙂
@klokanka31 paradoxně já Vánoce nesnáším, ale kvůli synovi je dělat budu se vším všudy a snad si je zas oblíbím 😊
Tohle jsem měla jednu dobu,když jsme s přítelem procházeli těžkou krizí. Nemohla jsem si vybavit nic hezkého,pořád jen hádky,výčitky,nedorozumění ...ale věděla jsem,že jsme měli spoustu hezkých chvil. Muselo se to trochu uklidnit a když jsem si znovu sedla a zamyslela se,hned vyskakoval jeden krásný zážitek za druhým a ukázalo se,že jich bylo víc,než těch špatných....
Stejně. Rodiče se odjakživa hádali, babička dělala hrozný peklo v rodině, Vánoce nejhorší roční období...Jsem ráda, že jsem dospělá a dávno žiju sama. Nikdy nedopustím, aby moje děti zažily to samé.
@amazonkajanik Můj manžel taky nesnášel Vánoce, ale já ho to naučila milovat, a letos s malou to bude určitě ještě 10000x lepší a krásnější 😊
@klokanka31 no,my se na Vánoce vždycky pohádali. Já nechtěla polívku,táta že jí sníst musím,mamka se mě zastávala,tak jí to táta vyčetl. No a jednou už jako pubertaci jsme se pohádali s bráchou a mamka do toho musela vlitnout. On se sebral a šel ven. Do mrazu,se zápalem plic. No a mamka mi řekla,že jsem zkazila Vánoce a tehdy se to ve mě zlomilo. Plus mě ještě stvou ty reklamy už v říjnu 😣prostě ta masirka,jak musíte koupit to a tohle,jinak nebudou vaši blízcí šťastní 🤦
@amazonkajanik To mi je líto 😯 To jo, je škoda že se Vánoce berou už asi jen komerčně. Lidi se předhánějí kdo koupí dražší dárky, kdo nakoupí víc jídla... Kouzlo se z toho už vytrácí 😢
@klokanka31 přesně. Ale co chci udělat,je jít do lesa a ozdobit stromeček pro zvířátka a udělat z toho naší rodinou tradici. A zase upéct pernikovy domeček. Nechci,aby měl syn milion dárků k ničemu,ale tisíce vzpomínek k něčemu. Že bohatý není ten,kdo má na kontě,ale kdo má v srdci...
@amazonkajanik Přesně. A to je moc hezký nápad s tím stromečkem pro zvířátka 🎄🐇 já bych to taky dělala, ale my tu nemáme les 🤔
@amazonkajanik : Vánoce mám stejně, zase určitá vzpomínka na dětství... takže jsem Vánoce vytěsnila z hlavy a prakticky neslavila, vždycky jsme ujeli na dovolenou .., až s příchodem dětí jsem začla slavit
@marti89 : ne ☹ nemám moc fotek paradoxně.., z těch pár co mám zase vylítne nějaká bolístka, byť s fotkou nesouvisí, už je to ale odjakživa, není to teď, prostě nikdy nic nenaskočilo, jen s dětmi si to uvědomuji čím dál víc..., protože oni jsou ti, co říkají mami to bylo super když jsme byli tam a tam a tehdy a tehdy a pak přijde otázka od nich a mami co se líbilo tobě když ti bylo xy let ? a já černo ☹
@darinka84 : asi ano, nějak jsem vnitřně doufala, že se to věkem srovná, ale nesrovná. Ale už se patlat v historii nechci, i za cenu, že vzpomínky nejsou a nebudou. Otvírat staré rány není myslím vždycky dobré
Asi bych zkusila vyhledat odbornou pomoc. Až se ti podaří zpracovat to ošklivé, co se ti vždycky vybaví, tak pak se ti snáze bude dostávat k tomu hezkému. Z vlastní zkušenosti vím, že tyhle svoje traumata a bolístky pak jen člověk přenáší na svoje děti, když si je nezpracuje.
Nooo... Myslím, že do minulosti se není trrba vracet a pitvat ji.. Ale jak píše pode mnou.. Člověk to přenáší pak na svoje děti, a ja jsem teda přesvědčena, ze člověk tomu neunikne a někde to v jiném mezilidskem vztahu vyplave.. Nějak jinak, s někým jiným... a stejně to člověk musí řešit... Nehledě na psychosomatiku...
Neporadím, ale mám to bohužel podobně