5ti letému synovi hrozí vyloučení ze školky, co dělat?

ukazovat mu pozitiva, říkat že je velký bráška, jak si budou hrát až prcek vyroste, jak ho bude chránit, vyprávět mu jaké to bylo když byl on miminko, jak se narodil, jak jste si ho poprvé přivezli domů , jak ho máte rádi, že byl úplně stejný, a že to je bezva mít sourozence, a také nějakou dobu se věnovat jen jemu, aby se necítil v pozadí. Jinak si myslím, že je to přirozené, že po pěti letech jako jedináček bude žárlit. Nedivím se mu, je to strašně těžké, ale zvykne si, jen mu musíte pomoct.

@adusmamus podívej se, myslím, že reakce učitelky je docela přehnaná, chtělo by to si s ní sednout a říct jí, v jaké situaci jste, že máte doma čerstvé mimino a malý je vystaven nové situaci, na kterou reaguje po svém.. pokud je pedagožka jen trochu normální, myslím, že to pochopí, Tvůj syn není první ani poslední, není možné, aby se s tím ještě nesetkala..malý se prostě s nastalou situací musí srovnat a to chce svůj čas.. určitě se mu hodně věnuj, zapojuj ho do péče o miminko a on se s tím srovná

@adusmamus Jak psala @zabzulka - upozornit paní učitelku, že je syn rozhozený z narození sourozence. Tohle zamává úplně s každým. Nedej se. Pokud to donedávna bylo dobré a učitelka je normální, tak by to měla akceptovat a udělat vše proto, aby syna nějak zvládla a namotivovala správným směrem.

Já vím, že toho učitelky mají dost, že jsou školky přeplněné a kdesi cosi, ale mají na to vzdělání, tak ať se ksakru snaží a zapojí všechen svůj um. Není umění zvládat děti, které kam člověk posadí, tam je najde 😠

barca_e, ty bys nakopla učitelku sama taky? No výborný příklad pro dítě (i když vím, že to myslíš jen obrazně). Víš, to, že rodiče přivedli na svět další dítě a starší se s tím nedokáže vypořádat si musí vyřešit rodiče. A učitelka není placena od toho, aby do sebe nechala kopat!!! Takže by to prvně chtělo se vzpamatovat.

Kočko neexistuje lepší varianta jak ta, že se budete k tomu staršímu chovat naprosto stejně, jako před příchodem mladšího dítěte. Aby ta změna byla co nejvíce minimální. Pokud se najednou všechno motá kolem mimina, tak se nediv, že takto reaguje. Píšeš jak vyhazuje pleny a houpá a dává dudlík, ale už nepíšeš nic o tom, že by si hrál se stavebnicí, nebo bys s ním byla na hřišti apod. Prostě už tady vidím, že všude a stále je to mimčo. A to je špatně. Dále samozřejmě klukovi okamžitě vysvětlit, že to co dělá nesmí dělat. Je mu pět, není to žádné malé dítě. V pěti letech už musí mít respekt z rodičů a vědět, že když se řekne, že něco dělat nebude a on to bude dělat nadále, tak bude zle. Jakékoliv přehnané konejšení je kontraproduktivní. Čím víc zlobí, tím větší pozornost si vydobívá a tím více se vysvětluje a dokazuje, že ho milujete? No komu by se to nelíbilo? Takový jednoduchý spouštěč příjemných vjemů. Takže 1) XY nesmíš tohle dělat! Když to budeš dělat bude následovat trest! Už toho máme dost! Paní učitelka je dospělá a ty se k ní tak budeš chovat. Do věcí se nekope, do lidí už vůbec ne!!! Bacha na mne, už se zlobím! 2) Dítko občas vezmi a vyraž s ním někam bez mimča (ideální i s tatínkem, takže dítko třeba k babičce na chvíli na pohlídání) a věnovat se prostě jednou, dvakrát týdně jen tomu staršímu. Tak jak to bylo, když mladší sourozenec ještě nebyl. Ve zbytku týdne ho zapojovat tak jak to děláš a občas mu říct, že ho máš ráda, že je máš ráda oba a třeba mu i vyprávět, že až brácha vyroste (ségra), tak spolu budou chodit plavat a pouštět draka a budou spolu dělat to a ono. Aby viděl, že tohle období pro něj nudného sourozence jednou pomine a bude to sranda. Takto bych na to šla já.

@barca_e PS: Tohle je komické "nezvládnutí takové situace bych brala jako selhání učitelky" a vzápětí "co bych dělala nevím". Takže Vy byste si v překladu s vlastním dítětem neporadila, ale paní učitelka je za to placená, tak je to pro ni asi jednodušší, že? Co to je za úvahu? Já jako rodič své dítě zvládat nemusím, ale učitelce z toho jdou prachy, tak ať se snaží a vyřeší to za mne, že?

@uztotakbude Naprostý souhlas.My si pořídíme děti a ty, školko a školo, se starej.
Příchod sourozence je jistě stresový faktor, nicméně za jeho řešení jsou odpovědní rodiče.Pokud je dítě nezvladatelné a agresivní k okolí, musí to řešit především oni, např. konzultací s dětským psychologem a ne učitelka.Učitelka má evidentně strach, že dítě obrátí svůj hněv a agresi vůči některému spolužákovi.

No prave ,,jejich,, ucitelka (55let) jde do duchodu a zatiim maji ,,zaskok,, nejakou mladou 25letou ucitelku,je pro nej nova,navic to nove narozeni sourozence...ve skolce vedi,ze ma malyho brasku,myslim ze je ucitelka priliz mlada a bez zkusenosti-co vim se i teprve zaucuje s logopedikou...nevim co delat jen me prijde NESMYSL VYHODIT-VYLOUCIT PREDSKOLAKA,VZDYT PREDSKOLNI VZDELAVANI JE ZAKONEM POVINNE,nebo ho vyloucit muzou?Driv byl bez problemu pry se tak chova posledni tyden coz me taky sokuje ze me ucitelka osobne nic nerekla,rekla jen synovi at mi to doma rekne,ten nic nerekl-co by clovek cekal od 5ti leteho ditete a jak byl dnes pritel dat ho do skolky tak se ho pred pritelem ptala jestli to doma rekl a pritel se ji pta co mel doma rict a ona mu pak rekla o tom chovani a moznem vylouceni.Ja jen nechapu ze to trva tyden a nikdo mi nic nerekl a navic ho trestaji tim,ze jak nezacne byt hodny nepojdede na plavani (jednou za dva tydny jezdi se skolkou plavat),prijde mi nesmysl mu to zakazovat kdyz se citi ,,odstrcene,, nebo ,,zarli,, na bratra.Jsem fakt na prasky :(

Miminko má dva týdny. Ono to chvilku trvá, než se vytvoří nějaké rituály a rodina se sžije, takže já bych maminku zas tak nezatracovala. Zatím je to hodně čerstvé. A zapojit se musí všichni, i učitelka.

@adusmamus Já to třeba dělala tak, že jsme kojila na zemi a stavěli jsme si u toho kostky nebo četli pohádku. To fungovalo asi do šesti týdnů nebo dvou měsíců, než to miminko začalo rušit, pak to bylo horší. jinak ještě pomáhalo vyčlenit samostatný čas na staršího sourozence. Tatínek chvilku pohlídal a my šli spolu nakoupit, to bylo rychlé, máme obchod pět minut od baráku a malý si připadal hodně důležitý, jakože on je ten, kdo se mnou může jít nakoupit (hřiště by bylo nadlouho, takže to jsem absolvovala s kočárkem). Takže postupně najít nějaký pravidlelný čas, který budeš mít každý den jen pro starší dítě. Stačí půl hodinka, hlavní je, abys nešla ani podat dudlík, t prostě musí zajistit třeba tatínek. Tuhle půlhodinu prostě miminko neexistuje 😀

@uztotakbude jde videt,ze nemate s detmi zkusenosti...

@amabilis dekuji za radu,je pravda ze tohle me nenapadlo,zkusim si vyhradit cas jen na nej,dekuji 🙂

@adusmamus Takže ty řešíš na netu to, co ti řekl syn?Nebylo by lepší si do školky přímo zajít a situaci osvětlit, než probírat zprostředkovanou výpověď na internetu?My ti můžeme maximálně poradit konzultaci s dětským psychologem.
Já bych zvolila právě toto řešení.

Maminka ale ve školce není, takže ve školce si to prostě musí vyřešit samy. Je jasné, že rodina musí spolupracovat a že si to doma musí vyřešit, ale ve školce to bude řešit asi dost těžko. A teda přijde mi to tu docela přehnané. Kvůli narození sourozence hned psychologa. Trvá to týden, dle mého je chyba paní učitelky, že to s rodiči neprobrala hned, co to má co vyřizovat přes dítě? Pokud se vyskytne problém, tak je potřeba to řešit co nejdřív. To dítě bude kolem sebe kopat, nikdo mu totiž nerozumí a nikdo ho nemá rád, přesně takhle se cítí a bude chvilku trvat, než pochopí, že to tak není. Je potřeba mu dát čas a mezitím ho podpořit, co to půjde. Ale musí ho podpořit i ve školce!

Zakladatelka píše, že to řešili s tatínkem, protože syn to nevyřídil 😎

@uztotakbude samozdrejme si hraje s auty,legem,maluje apod.,na hriste chodime i s kocarkem ale jak jsi psala udelat si cas jen na nej to je dobra rada...

@adusmamus Ano, je to špatné, ale zase je tu to, že prioritně musíte tu situaci řešit Vy, ne učitelka! Pokud by malý začal být agresivní ke spolužákům apod., tak ho dle mne vyloučit mohou. Museli byste to vyřešit, poté by zřejmě následoval odklad nástupu na ZŠ, případně pokud odklad nechcete, museli byste si sehnat jinou školku. Učitelka možná mladá je, leč tohle jsou situace, které se velmi špatně řeší. Ona je pro kluka cizí osoba, o to víc cizí, že je tam nová na záskok. Tohle máte řešit vy, jako rodiče. Protože jste dítěti nejbližšími lidmi. Jak by to dle Vás měla učitelka řešit? Měla by dát malému na prdel? To by to totiž pravděpodobně vyřešilo a příště by si třikrát rozmyslel, jestli do ní kopne. Ovšem to ona ze zákona nemůže, takže musí situaci řešit tím, že klukovi řekne "buď anebo". Nějaká psychologická rozmluva je sice super věc, ovšem opět spíše doma. Nebo s odborníkem psychologem. Ona tam má na starost tak třicet dětí. Její hlavní povinností je je uhlídat, což samo o sobě je prostě o nervy (věřte mi, mám zkušenost), aby se nikomu nic nestalo, aby tak jak dítě ráno rodiče předali bylo také odpoledne navráceno, zdravé a v pořádku. Pokud má strach, že syn začne děti bít a ubližovat jim, tak to musí řešit velmi radikálně. Nemůže celý den během za jedním dítkem a bránit mu, aby toho nežďuchlo, toho nekoplo, toho nekouslo, toho netahalo za vlasy. To prostě nejde. Váš syn tam není sám, svěřenců má paní učitelka plno. To, že to měl doma vzkázat syn není jistě nejlepší řešení - ono, co si budeme vykládat, je to prostě špatně! Jenže paní učitelka zase bere asi v potaz to, že je to předškolák a ve škole je pak tohle vzkazování od učitelů rodičům přes dítě běžné. Takže si třeba i chtěla vyzkoušet, zda to řekne a tím ho trošku i připravovat na tu školu. To je těžké, ale třeba tohle bych s ní řešila, zeptala bych se jí, proč volila tento postup, že nechcete na ni útočit, ale že vás to prostě zajímá. A poradila bych se s ní, jak tedy budete kooperovat při řešení situace se synem, že si to samozřejmě budete prioritně řešit vy, ale že byste potřebovali pomoct tak a tak a aby měla trpělivost, že je to v řešení. Vše je prostě o komunikaci.

@laurital precti si dlouhy clanek odeme asi uprostred...

@adusmamus Je vidět, že je mám z té druhé strany!

@adusmamus PS: Je zvláštní, že tu děvčatům přitakáváte a dáváte "to se mi líbí" a ony Vám píší to a samé co já. Ale já jsem ta hloupá co nemá zkušenosti s dětmi? Četla jste vůbec co jsem Vám psala? Moc to tak nevypadá.

@adusmamus Ok a už jste to přímo ve školce řešili?Mně přijde, že to je jediné a nejrozumnější, co byste teď měli udělat.Myslím, že když ve školce uvidí, že to řešíte, mohou být do jisté míry k synovi shovívavější a navíc si myslím, že spolupráce vás rodičů i školky bude pro syna a jeho duševní pohodu nejdůležitější.Nicméně jste to vy, kdo tu situaci má řešit a pokud si s ní nevíte rady, což nemusí být žádná ostuda, neváhala bych se poradit s odborníkem.

@adusmamus Tak to pak jo. To se nezlob. Já jen prostě četla ten tvůj hlavní příspěvek a tam tohle chybělo. Psala jsi jen o tom, co dělá pro mrňouse. No jo no, tak asi zkusit si hrát s tím legem a autama s ním. Já vím, že času není, že jsi unavená apod., jenže on to prostě asi potřebuje. On má najednou pocit, že přišlo mimčo a on je na druhé koleji a nikdo se o něj nezajímá. Nevím proč. Děti to tak v těch hlavinkách prostě mají. Je potřeba zkoušet různé alternativy a určitě přijdete na to, jak to změnit. Zkusila bych prvně hodně vážnou rozmluvu o tom, že to prostě nesmí a když to dělá, tak jsi smutná a zlobí tě to. No a pak bych do toho zapojila i to, že bych se mu právě věnovala i samotnému. Dítko k babičce, sousedce apod. A byť by ses malému věnovala hodinu, tak je to hodina, kterou si on ukradl jen pro sebe. A pro něj je to důležité.

@uztotakbude Já si to myslela, ono to jde poznat 🙂 Nic proti, já vím, že paní učitelky to mají těžké, zvlášť v dnešní době, ale osobně si myslím, že by takovéhle situace měly zvládat líp, než rodiče bez patřičného vzdělání. A to, že se dítě chová nějak ve školce, vůbec neznamená, že se tak chová i doma. To dítě potřebuje čas, aby si na novou situaci zvyklo a měli by mu pomoct všichni, nejen rodiče, takže nejen rodiče spolupracovat se školkou, ale i školka s rodiči.

Já mám děti dost brzo po sobě, takže mám se sourozeneckou rivalitou docela velké zkušenosti 😅 A rozhodně to není procházka růžovým sadem. Něco jiného je teorie a něco jiného praxe. Na spoustu věcí jsem měla názor, než jsem měla děti, teď bych si za ty názory nafackovala. Měla jsem tolik plánů, jaká budu perfektní bezchybná matka s nažehlenýma dobře vychovanýma dětma, ale skutek utek 😀

Já mám mezi dětmi také větší věkový rozdíl, podobně jako zakladatelka, takže vím, že to je těžké.Často člověk nevědomky staršího pasuje do role velkého a zodpovědného a on se tomu pochopitelně brání, navíc se může, i při sebevětší péči maminky, přidat i žárlivost a z hodného dítěte je agresor.Je to těžké, možná o to více, že každé dítko je originál a žádná univerzální rada neexistuje.
Snad jen vydržet, nezbláznit se a nezačít chlastat 🙂🙂

@amabilis No víte, ono tohle vůbec není o vzdělání. Tohle je prostě psychologie jako hrom. Největší vliv na dítě mají rodiče a rodina celkově. Tohle nemá se vzděláním nic společného. Jsou situace co může řešit učitelka a jsou situace co prostě musí řešit rodič. A to, že rodič není ve školce, nic neznamená. Pokud tu situaci zvládne doma vyřešit, ve školce se okamžitě přestane dít to, co se tam děje. Na dítě má největší dopad přístup rodiče, ne učitelky ve školce.

@amabilis PS: A hlavně logicky: Když půjdeš po původu toho chování, tak dojdeš až do bodu, kdy zjistíš, že spouštěč je doma. Razantní změna v chodu rodiny, žárlivost, pocit odstrčenosti. Tohle nelze řešit ve školce, protože ve školce by paní učitelka maximálně vyřešila následky. Ovšem aby vše bylo jak být má, je potřeba řešit a vyřešit příčinu. A ta není ve školce, ta není ve školním prostředí, nebo v učitelce, nebo ve spolužácích, ta je doma, v rodině. A tam se to musí řešit a tam se to musí vyřešit. A když bych použila zdejší argument, tak bych řekla, že paní učitelka to nemůže řešit a vyřešit, ona přece u zakladatelky doma není. U jakéhokoliv problému v životě je potřeba řešit příčinu, ne následky.

@uztotakbude Jo, já to vidím taky tak, ale jde o to, že ta školka to má prostě řešit hned a ne čekat, až se to rozjede. Když rodiče nic netuší, tak s tím nemůžou nic dělat. To, že se mi dítě chová doma jinak, přece automaticky neznamená, že se chová jinak i ve školce. A jinak tohle chce prostě čas. Pokud je dítě hodně citlivé, tak je jasné, že reaguje přehnaně. V tomhle vidím problém. Čas na adaptaci. Je jasné, že učitelé ve školce s rivalitou nic neudělají, ale zároveň můžou hodně zkazit, pokud se budou chovat nepřiměřeně, dítě různě separovat, všechno mu zakazovat a tak. Je to těžké, no.

@amabilis No jo no, ale ta učitelka prostě musí prioritně zajistit bezpečí všem ostatním. Jinak může jít taky sedět. A to je ten hlavní problém. Jinak za to, že to neřekla hned, nemusí moci učitelka. Já pracovala v jesličkách a my jsme měli přímo zakázané řešit s rodiči, že jejich dítko udělalo to, nebo tamto, nebo že se najednou chová jinak. Já to nedodržovala a dlouho jsem tam nevydržela. Takže to je taky o vedení toho ústavu.

@adusmamus *Můj syn měl pp nástupu do školky změnu chování, která se mimo jiné projevovala agresivitou vůči ostatním dětem. Ve volném čase jsem na hřišti pozorovala, jak se bojí o své hračky, jak si úzkostlivě vymezuje osobní prostor, je agresivní na děti. Po půl roce jsme se stěhovali a syn sel do jiné školky, okamžitě jako mávnutím kouzelného proutku, se z mého syna stal ten pozorný, srdečný, veselý, kamaradsky kluk. Takový, jaký vždy byl a je. U nás byla paní učitelka zlatá, syna měla rada, spolupracovaly jsme, ja vidim problém v kolektivu. Vždycky se muže něco objevit. Konflikt mezi detmi, nenápadný, táhnoucí se, tichá šikana, cokoliv zastreneho, čemu dítě musí čelit, co samo psychicky nezvládá a začne se přirozeně bránit.

Nelíbí se mi řešení vaší paní učitelky a z principu bych ho napadla. Jsou jisté postupy, jak řešit poruchy chování. Patří k nim zjištění jádra problemu v pedagogickopsychologicke poradne a to jádro dle závažnosti a specializace řešit. Teoreticky by dítě mohlo trpět osobnostní poruchou a toto opravdu neřeší učitelka, ani ředitelka, neb na to nemá kvalifikaci, ani právo. To, ze situaci řeší vyloučením z kolektivu, je jasne pochybení, z něhož je jasně cítit neoprávněný alibismus, který muže problém ( ať sikanujici dítě ve školce, nebo problém v rodině, nebo duševní anomálii dítěte ) jen zhoršovat.

Já byt na tvem místě, tak bych dítě do školky nedávala, šel by rovnou do školy, ale na to ma málokdo koule, to nemyslím nijak zle, jen konstatuji. Ty sama musíš videt, že dítě bylo ok a najednou je agresivní. Pedagogickopsychologuckou poradnu můžeš navštívit i sama osobně a modlit se, abys narazila na někoho fajn a podařilo se vám odhalit příčinu. Každopádně řešení učitelky bych napadla jako neprofesionální, uz kvůli tomu, aby se to jednou nestalo další a další mamince po tobě. A to treba mamince, která je s dítětem sama a chodí do práce, aby měli na chleba. Tohle její jednání je nepřípustné.

Já osobně bych teď dítě stáhla domů, uvidíš změnu k lepšímu. 🙂 Ředitelku bych určitě být nenechala a obrátila se na vyšší instance , no a jinak přeji, ať se malej má dobře a zklidní se to. 🙂

@amabilis
@uztotakbude Holky, ale mně nepřijde, že by to ta učitelka řešila se zpožděním, vždyť zakladatelka má dítě teprve dvoutýdenní.Myslím, že je lepší, že na to rodiče upozornila hned na začátku.