14letá sestra nekomunikuje s rodiči ani se mnou, má pocit, že jí nerozumíme

Zacne okolo sebe kopat, hulakat ze se s nikym bavit nebude. Odmita naprosto kumonikovat. Uz nevime, jak na nic, proc s nami nechce mluvit. Na otazku proc s nami nechce komunikovat reone, ze nevi, ze jsoz rodice a bavit se s nimi nebude. Bohuzel se nebavi ani se mnou. Rodice byli 2 tydny pryc, tak jsem byla s ni. Jednou jsme se ucili a ona zacala z niceho nic brecet. Myslela jsem, ze byla nestastna z te latky, porad jsem ji to vysvetlovala a porad to nechapala. Ona ze ne, oak z ni jen vypadlo, ze holky. Ale nic mi nerekla. Snazila jsem si ji vysvetlit, ze mi to muze rict, ale rekla, ze se se mnou o tom bavit nebude a proste z ni nic nevypadlo. Nemyslime si, ze by ji nekdo ublizoval, ale spise ze prebira zodpovednost a problemy jinych na sebe. Ma internetovou kamaradku, ktera je udajne tezce nemocna a umira. Je o neco starsi, uz ma pritele. Segra se na ni hodne upnula. Porad si pisou, v lete se jednou videli. Ted kamaradka utekla z domova, ze se nepohodla s mamou. Mamka ma strach uz cokoliv rict, nedej boze ji svihnout facku, kdyz na ni rve, aby taky neudelala nejakou bkbost. Kdysi mi segra rekla, ze si pise s holkou, co se reze a ze se ji snazi pomoc. Nic vic. Rekla jsem ji, aby kamaradce doporucila se nekomu sverit, ze tohle holky po netu, co se ani neznaji nevyresi a ze ac se segra snazi, nemuze tento jeji problem vyresit tim, ze si s ni bude psat. Ted nedavno se zkusila rezat segra taky. Mamce nejdriv rekla, ze ji poskrabal kralik, coz tomu vizualne odpovidalo a pak po x dnech rekla, ze se zkusila rezat. Ptala se ji proc, co ji k tomu vede a ona ze nevi, ze k tomu nema co rict. Jsme uz opravdu vedeseni. Mluvit s ni nechce. Nikdo ji nesikanuje. Mamka rekla, ze s ni pujde k osychologovi, kdyz nechce mlzvit s nimi na coz rekla, ze jo, ze furt lepsi jak rodice. Vubec nerozumim jejimu chovani. Vsichni jsme vyrostli a byli vychovani stejne. Myslim si, ze toto ma s fb, kde travi hodne casu mezi x lidma. Mysli si, ze vsichni fb kamosi jsou opravdu kamosi, resi tam s nimi svoje i jejich problemy, samozrejme ji rozumi, rodice ne, tak proc to snimi resit. Navic prave mame pocit, ze problemy ostatnich se snazi resit ano sama, ze to zvladne, ale pak ma takovehle vylevy. Rekla, ze na nas nechce byt hnusna, ale proste si nemuze pomoc, podle me je to jeji obrana, kdyz nevi jak dal, zacne rvat a kopat kolem sebe. Jak s ni komunikovat a pomoci ji. Jsem z toho nestastna.

@lobella klasicka puberta. Za dva roky bude lepe 😃

@sudylichozrout to ano, ale preci nemuzeme cekat ze kdyz se jen tak zkousi rezat, tak priste jen tak spolyka prasky nebo po hadce sbali kufr a zdrhne z domova...jak jsem psala, desi nas to, ze prebira problemy jinych na sebe, ze si rika, ja to vyresim, ja to zvladnu, prijde nam, ze nezvlada, pak ma takovehle vybuchy vzteku, rve, plati dverma, bracha byl taky vzteklejsi, ale nasi nas vzdy zavolali zpet, pripadne jednou rychlou fackou usadili, ze takhle s nimi jednat nebudem, ze kdyz se chceme chovat jako dospeli, tak budem tak i komunikovat, na nas to platilo, zmlkli jsme, kdyz to zkusi na segru, je to jak bodnuti do vosiho hnizda, je o to vzteklejsi, jak kdyz uplne mimo, nebudem cekat az v afektu nekomu jednu svihne, proste neco ji podle me zere a ona se s tim neumi poprat jinak nez takto

Je ji 14 a jeji reakce jsou takhle hrozne poslednich par mesicu nemuzeme cekat, ze ji to treba jednou v 18 prejde...ted se resi stredni a s timto chovanim ji nasi na intr nepusti, chteji ji mit pod dohledem...myslite, ze tedy psycholog pomuze? Nechci zase, aby nabyla dojmu, ze je jina, nenormalni, mimo....ale komunikovat prece nejak musi, kdyz ne s rodici, proc ne se mnou? Myslim, ze mame vztah v pohode, normalne se se mnou bavi, ale jak je nejaky problem, odmita mluvit i se mnou

@lobella za psychologem bych ji zatim neposilala. Davejte ji najevo, ue tu pro ni porad jste, ze muze kdykoliv prijit. I kdyz bude vriskat, jak vas nenavidi, ji reknete, ze vy ji milujete a muze kdykoliv prijit. Nepacte z ni moudra, vic se zabejci. A vyckavejte, sledujte, vsimejte si a zkuste ji zapojit do veci, doma, u kterych je pohoda. Nabizejte treba pomoc s varenim, pecenim o vikendu... Vzpominam, ze i kdyz jsem mela bourlivou pubertu, pri tech nasich vikendovych varenich jsem si s mamou vzdy dobre popovidala sama od sebe. A ona se ode me dozvedela vic, nez kdyby to ze me pacila tim silenym "co je ti".

@sudylichozrout to delame, nerika nam, ze nas nenavidi, to ne, naopak nekdy prijde sama a obejme a ze nas ma rada, takze to neni o nenavisti, nasi se ji snazi zapojovat, segra s nimi nechce ani jist, vzdy si jen prijde pro jidlo a odnese si ho k sobe, rekla, ze s nimi nechce travit cas, takze nasi rekli, ze jidlo se ji pouze v kuchyni a bude jist spolecne s nimi, jednou v tydnu delaji vecer, kdy se divaji na film se by chtela videt nebo maji program dle segry, co si ona vybere, jenom proto aby s nimi stravila nejaky cas, prijde mi, ze kdyz nema probkem, je naprosto skvela a v pohode, s mamkou prave kolikrat vari, pecou, kecaji o vsem a o nicem jak se rika, ale pak na nic nekdo na netu posle svuj problem a ona je podrazdena, snazi se ho resit, ale nezvlada to a pak prave reaguje jak reaguje na nase, na nas, prestoze rekne, vy za to nemuzete, ale sverit se nechce

No nevím, chovala jsem se v pubertě stejně a rozhodně to nebylo tím, že by mě trápily problémy ostatních 😀 má problémy s vlastními hormony a to, že někdy komunikuje, ale většinou ne, je prostě dáno jejich výkyvem... Když si na to vzpomenu, bylo by utrpení jíst oběd pohromadě, vždycky jsem jedla sama v pokoji a s nikým nemluvila. Zavřená v pokoji jsem strávila asi 2 roky a pak se to uklidnilo... Jo, to řezání není úplně v normě, ale pokud to vypadalo jako škrábance od králíka, tak prostě jenom zkoušela, co to udělá... Moje rada, dejte jí pokoj, až bude chtít, začne komunikovat, jinak to bude jenom horší, když z ní budete pořád něco páčit...

pokud si odnasi jidlo do pokoje tak to muze byt taky anorexie,tohle anorekticky delaji a navic to provazeji psychicke problemy vcetne zmen nalad
@lobella

@zelenaesmolda tak anorexie by si asi všimli... Ale jinak máš pravdu, anorektičky tím kryjou, že nejí... Já jedla sama v pokoji, protože jsem vůbec neměla náladu na kontakt s rodiči a kazilo by mi to chuť...

@anita003 kdyz si toho vsimnou muze uz byt pozde,kdyby to bylo tak jednoduche tak na anorexii tolik holek neumira 🙂

@zelenaesmolda meli jsme obdobi, kdy nejedla, i to byl duvid, ze bude jist pred rodici, aby ji meli pod kontrolou, trvdila, ze nema hlad, za cely den snedla housku, trochu polivky a vecer trocha zeleniny, porad rikala, ze je ji blbe z jidla a nejedla, srovnalo se to, co ji zacali hlidat co kdy sni, musela ukazovat jidlo ke snidani, jak si pripravila svacinu atd, takze to je snad za nami, ted ji v poradku

@anita003 neni to, ze bychom z ni neco pacili, je to vzdy na zaklade nejake jeji reakce, breci, nikdo nevi proc, tak je jasne, ze se ji clovek zepta, co se deje a jestli se nechce sverit, nebo je to orave v afektu, kdy se neco resi a ona zacne hulakat, protoze se ji ten rozhovor viz kralik nelibi, behem te hadky se kolikrat prokecne v neco, co ji zere, proto se ji opet ptaji, co je za problem, ze to muze rict... Neni to ze by za ni porad nekdo chodil a ptal se ji, jak ji je, co ji trapi atd...

@lobella Helejť fakt s ní švihaj hormony, je prostě v pubertě. Neexistuje nic, co mě v mých 14 štvalo víc, než neustálý zájem mé rodiny. Prostě jsem od nich chtěla mít pokoj a být ve své bublině. Společné jídlo mě nesmírně obtěžovalo, vadilo mi jen koukat na to, jak hejbou panty. Byla jsem plačtivá, vzteklá, drzá... na zabití. A neřešila jsem problémy ostatních, měla jsem co dělat s těmi svými.
Nechte jí dýchat. Bude to určitě lepší.

@sudylichozrout jenze my vime, ze resi problemy ostatnich, jak jsem psala, sama se mi kdysi sverila, ze si pise s lidma co si ublizou a snazi se jim pomoci, ted si pise s tou holcinou, co je nevylecitelne nemocna, vidime, ze ona problem nema, ale resi cizi a nevi jak, ma soukromi, cely den je u sebe zalezla, dela si sve, ma svuj klid...nasi tohle chovani u mne ani u brach, neznaji, ja pry pubertu snad nemela a bracha ji stravil neskodne parenim na PC, u segry je uplne jina, je hodne uzavrena, jen sedi u FB, nedavno mi rekla, ze si pise s nejakym klukem od Ostravy, ze je do nej zabouchla a premyslijak by se videli...proste clovek trne, kdy dostane debilni napad jet nekam sama za nekym koho nezna, je jasne ze ji nejaky 40 uchyl muze posilat fotky 17 hezouna a mazat ji med kolem pusy, nemyslim si, ze resenim je si ji nevsimat a nechat ji jen tak a vubec nevedet co kdy kde s kym dela

@lobella co ji treba omezit pristup na internet?drasticke ale nekdy to jinak nejde...nebo spis se zeptat nejakeho IT specialisty a nainstalovat nejaky software do pocitace aby rodice videli co ona dela?samozrejme aniz by to ona vedela...

@zelenaesmolda kdyz uz to jinak nejde, tak tatka shodi net, seberou telefon, protoze pak si s nimi pise zase tak, ale samozrejme to bere jako utok a to se pak nebavi vubec, spis nevim, jak v ni podnitit duveru k nam, aby se radeji sverila segre, nez udajnemu kamaradovi po netu, ktereho nikdy nevidela

@lobella tenhle věk je šílenost a v téhle době ještě horší. Já (30) jsem byla taky vychovávána bičem, nevidím v tom nic špatného, ale doba se meni a můj bratr (14) je vychovávány úplně jinak . Kdyby na něj mamka šla stejně jako na nás starší, tak by nepochodila. Doporučuji psychologa, ale ne pro segru, ale pro rodiče. Poradi jim jak s ni komunikovat a vybudovat oboustranou důvěru. Můžete čekat a doufat, ze ma dostatek rozumu a žádnou blbost neprovede (což při dnešních možnostech je úplně jiné než dřív), nebo pracovat sami na sobě a zkusit tímhle obdobím proplout s co nejmenšími škodami.

@avestsikova naprosto souhlasimkdyz vidim ty vylevy, nikdy jsem na rodice nezvysila hlas, tata by mi takovou svihnul, ze bych druhou chytla o zed, mamka stejne, u segry je to jine, je dvakrat mladsi co ja a bracha a v dnesni dobe k ni pristupuji jinak, musi, za nas nejaky fb mebyl, pocitac se nam poridil, co jsem sla na gympl a potrebovala ho a byla na nem fakt jen kvuli skole, jinak jsme litali venku s realnymi kamosi, ktere nasi znali, segra porad mluvi o kamosich z netu a kdyz reknem, ze ty lidi vubec nezna, ze je nikdy nevidela, je ohen na strese, ze ji nerozumime a ze jsou skveli

@lobella nečetla jsem uplně všechny tvé příspěvky ale přijde mi tedy hrozný jak se k ní chováte a zdá se mi to jako vaše chyba.
Já jsem také trpěla v pubertě depresmi tak vím o čem píšu.
Stále tu opakuješ o fackách, jak byste jí chtělí fackovat 🙄 to si myslíš že fakcka pomůže člověkovi který duševně trpí???? že jako trpět přestane a začne se "ovládat"??? Ne nefunguje, jen to v ní podpoří ten pocit že jste všichni proti ní 😠.
Tobě nevěří protože řešíš horem dolem tom jak ona se chová, jak je špatná, jak se má chovat, a jak je to její vina a jak bude dělat někde ostudu, a div ne násilím z ní tahat co se jí stalo, místo toho abys prostě snažila se být empatická a pochopila že ne vždy má úzkost a deprese příčinu a jasný důvod...
První příklad s kabelem, je naštvaná, neni blbá tak asi ví že to není vina králíka ale jako místo pochopení přišlo obviňování, TY SI ZA TO MŮŽEŠ, místo "to je mi líto, však se svět nezboří, je to jen králik", a na vaši špatnou reakci když to v ní jen vyvolalo záchvat jste reagovali zase že byste dali facky???
Fackovat byste měli leda sebe, ta vaše pomoc je totiž taková dost sobecká, nerespektující "ona by měla", "ona musí", jakobyste chtěli seřídit stroj.

psycholog jí pomůže ale vyvarujte se k tomu blbých komentářů tipu "já myslela že po psychologovi už budeš normální atd"

@lobella a co cekal?samozrejme ze kdyz ji sebere mobil a internet tak se jeste vic zabejci.to by nasralo kazdeho a pubertaka tim tuplem

@kristyn.g to jste pochopila spatne, nebo ja jsem se zde spatne vyjadrila, ale nikdo ji nefackuje ani ji tim nevyhrozuje, to rikaji jen rodice mne, ze je na facku, stejne tak ji nikdo nerika, ze je nenormalni, a s ni rozhodne neresim, ze se chova spatne, popisuju tu jak se chova, s ni se bavim empaticky, jako segra, nechci se s ni bavit jako rodic, takze si myslim, ze mame pohodovy pratelsky vztah, chodime spolu ven, jezdime na nakupy atd, nikdy jsem se s ni nepohadala natoz ji vycetla, jak se chova k nasim nebo obecne...a promin, ale kralik ji prekouse kabel i dvakrat do tydne, neni to nic jednorazoveho, kazdy z nas ma nejakou zodpovednost a ona si opravdu mysli, ze je to kralika vina, az muj pes nekoho pokouse, bude to vina psa? Ja za nej zodpovidam, totez ona za chovani kralika a ano, kazdy neco musi, aby na oplatku mohl, jsou nejaka pravidla, ktera se musi dodrzovat

@zelenaesmolda samozrejme, ze tato reakce se ceka, ale co jineho delat, kdyz uz to prerusta pres hlavu? Jak chcete vychovavat jen domluvou, kdyz ta druha strana jen jeci a neposloucha, co zakazete, cim date nakevo, ze tim jak se chova niceho nedocili a resenim neni si neco vykricet ale mluvit spolu jako lidi a domluvit se na kompromisu

@lobella vychovavat se ma batole, pubertalni dite uz by melo byt vychovane. V tom je mozna ta chyba. Uz je skoro dospela, ma svuj pohled na svet (sic jeste hovezi) a sve nazory. Fakt ji nechte byt, zhorsujete to.
Ptejte se ji, jak by co chtela, nenarizuje. Kdyz nebude chtit, tak nebude, svet se nezbori. Prace s pubertakem je fakt stasne narocna, vim ze vas to stve, ale tady pomuze hen trpelivost a zachranna sit bez vycitek, kdyz se neco pofere.
To, ze tys mela pubertu jinou, neznamena, ze ji musi mit takovou kazda slecna.

@sudylichozrout asi si uplne nerozumime, nejde o to vychovavat, clovek ma cely zivot zpetnou vazbu na sve chovani, je preci normalni, kdyz clovek rekne pojd umyt nadobi a dany na to reaguje, revem proc on a nejde, ze mu nerekneme, tak to nedelej, kdyz nechces, jsi dospely a muzes si delat co chces, jsou pravidla, ktera se musi dodrzovat, aby cela spolecnost, rodina, parta lidi mohla fungovat

@lobella ale vyjadřuješ se tady tak, s těmi fackami, že ty bys dostala a tak... to vypovídá o tom jak moc si k ní empatická...
a s tím kabelem - je to tvůj/rodičů kabel? Nebo je to kabel její? Tak ať si jej koupí z kapesného ne? A k čemu je hádat se jestli za to může nebo nemůže králík, vyhrocovat takový "houposti". Pochopila jsem že byla kvuli tomu naštvaná, tak je namístě jí pochopit, trochu respektu, jedno jí to přeci nebylo... Dá se to říct i jinak, s větším pochopením, jako projevit empatii a dodat třeba že ať zkusí si na králíčka dát větší pozor.
Víš že se řeže, že má problémy, člověka který má nějaké psychické problémy, uzkosti nebo deprese a navíc je v pubertě rozčílí i maličkosti a nedokáže dobře ovládat svoje emoce, tak by pomohlo nechtít toho po ní příliš (ona si třeba uvědomí že to přehnala zpětně) a spíš být oporou, zklidnit situaci, ona je teď fakt v těžkém období. Rodiče můžou zajít k psychologovi také aby se poradili jak s ní správně komunikovat. Ono se to časem uklidní, hlavní je aby si fakt něco neudělala nebo aby se to moc nevygradovalo.

@lobella a souhlasím s předchozím názorem, na výchovu už je pozdě, teď už se dá jen snažit se rozumně domluvit.

@kristyn.g nereze se, jednou to zkusila, normalne chodi v kratkem rukavu, kdyz se koupe, vidim ji ve spodnim pradle, tak bychom si vsimli...s temi fackami jsem psala, ze ja takto startovat na rodice, uz bych od nich jednu chytla, ona ne, protoze je to s ni proste jine, nikdo ji nebije, ty kabely jsou jak jeji, ale kupuji ji je nasi, tak nasich, a vyhrocovat, prisla si sama postezovat, ze ji kralik zase prekousal kabel, dohromady uz asi 15.cty? Tak mamka jen rekla, at se nerozciluje na kralika, ze ho musi hlidat, nacez vznikla scena, ze kralika kryjeme,...

Me by holky jen zajimalo, kolik z vas tu uz odchovalo dite od mimina po dospelost, nasi uz vychovali 2, zkusenosti maji, i kdyz kazdy jsme jiny a ke kazdemu musi pristupovat trosku jinak, ale ono je neco jineho mit z netu nactene rady, jak jednat s pubertakem a neco jineho s nim opravdu jednak v jakekoliv situaci 24 hodin denne, ne nadarmo se rika, male dite male starosti, velke deti velke starosti

@lobella V tom je prave ten problem, vasi maji zkusenost presne se dvema pubertaky, coz je na expertizu zalostne malo a ty s zadnym, coz je jeste min. Ocekavas, ze kdyz jste se vasim sverovali vy, bude to sestra delat taky. Ona vam uz dala snad jasne najevo, ze ji to proste neni prijemne a nechce se s vami o tech vecech bavit, tak bych to z ni fakt uz nedolovala, k nicemu to nevede. A ja chapu, ze kdyz se pred tebou rozbreci, tak mas pocit, ze je to pozvanka do jejiho nitra, ale ona je treba jen kvuli necemu smutna a v tu chvili to neudrzi, to jeste neznamena, ze to chce s tebou rozpitvat. Ono to pro ni musi byt i hrozne vysilujici, kdyz je treba vic emotivni, pred vami ty emoce neukazovat, protoze se na ni vrhnete s tim 'promluvme si - co te trapi - sver se mi'. Jak jsem pochopila, byla by ochotna jit k psychologovi. Pokud o ni mate strach, tak ji tam poslete, at si promluvi s nekym nestrannym. Jinak ji ale nechte trochu svobody, je to proste tezke obdobi.