všichni dnes mají vyspělé děti co se v 10 letech chovají na úrovni 15 let, ale moje 16 let to je prostě strašné. je nesamostatná, neumí komunikovat s lidmi, ani kamarády moc nemá. nulová empatie, má pocit že se celý svět točí jen kolem ní. druhé dvě mladší děti jsou mnohem samostatnější a v tomto s nimi nejsou žádné problémy. já už nevím co s ní
byli jsme s ní u psychologicky, řekla, že je mentalně pozadu
a rekla vam, jak s ni pracovat? to tady na Konikovi asi nikdo nevyresi, poradte se s pani psycholozkou, jak dceru podporit a rozvijet, je to slozite, ale snazte se ji neporovnavat s mladsimi sourozenci, kazdy se narodime s nejakymi dispozicemi, chce to jen na tom pracovat ;)
Není Asperger?
Tak hlavně jí nesrovnávejte s mladšími, nesrážejte, věčně nekritizujte.
Každé dítě si zaslouží být rodiči milováno, chváleno, respektováno takové jaké je.
Je v citlivém věku, hrozně zranitelná. Potřebuje vaši podporu a ne vaši věčnou kritiku a pocit, že není dle vašich představ.
Taky nejste dokonalá a dle vašeho dotazu ani dostatečně uvědomělá.
@zekrt to jsem si puvodne tez myslela, ale kdyz pise, ze je mentalne opozdena, tak mi to uplne nesedi, max kombinace, ale to musi vedet a zajimat se rodic, pokud ji je 16, ty potize musi mit cely zivot
Ja mám 12 letého syna má podle psycholožky a neurolozky ADD s autistickymi rysy a uzkostnymi stavy. Je přesně takový jak ty píšeš, že je tvoje dcera. Snažíme se s nim hodně pracovat. Učit ho samostatnosti i tím, že mu dáváme určitě úkoly v domácnosti ,které musí splnit sám nebo co se týká školy tak aby si určité veci sám za sebe zařídil.Chodíme s nim hodně mezi lidi, aby se naučil sociální kontkat apod.. Je to běh na dlouhou trať , ale už teď vidíme určité pokroky. A doufáme , že z něj vychovame slušného a samostatného člověka. Můžu se zeptat pracujete nějak s dcerou?
u té psycholožky jsme byli už dříve ale momentálně s ní nijak speciální nepracujeme
a to je mozna ten problem, zkuste se s ni spojit, prip najit nekoho jineho a pracovat, bez toho se to samo nezlepsi
Tak asi je problém v tom ,že s ní nepracujete.Jestli má nějaký problém ,tak by si to s ní měla řešit hlavně Ty jako matka s pomocí psychologa / psychiatra.A ne tady na netu....
A před tím jste s ni nějak pracovali? Ono ted už to bude těžší je v pubertě má už zajeté nějaké modely chování. Já mam dva kluky jsou absolutně rozdílný a u každého jedeme jiný styl výchovy. Vím , že to je těžké, ale v tomhle případě je potřeba změnit přístup a začít se ji "více" věnovat. Návštěva psychologa by vám mohla pomoct vás nasměrovat , jak s ní pracovat. A určitě ji neporovnávej s ostatními , protože každé dítko je jiné.
V samostatnosti a empatii prekonal mladsi toho starsiho uz ve dvou letech (jsou od sebe o tri). Jeste jsou maly, ale puberty se teda mnohem vic bojim u toho mladsiho 🙈.
Ale co ti chci napsat je, ze mam v okoli nekolik lidi, kteri jeste kolem tech sestnacti byly nesamostatny a podivinsti, obvykle s poruchou pozornosti nebo s poruchou autistickeho spektra, jedna spoluzacka se snizenym intelektem... a ze vsech nakonec vyrosli samostatni a mily dospeli lide. Nevim teda samozrejme kolik usili to stalo jejich rodice. Verim, ze to u vas taky dobre dobadne, i kdyz ted to je narocny.
Mozna si dokonce usetrite reseni tech "normalnich" pubertalnich problemu, jako "opila se pri hodine hudebni vychovy" "ukradla penize a nechala se za ne potetovat" atd. Aspon vsichni "mimoni" v mem okoli byly v puberte neuveritelne hodni.
a to jste zacali resit az ted, nebo uz jste s ni nekde byli?