Nástup puberty. Jak s klukem mluvit?

Teda zrovna u tak velkých děti mi fyzické tresty přijdou už mimo. Jako lacinou na zadek dejme tomu pětiletému, když už překročí hranice, ale dávat na zadek pubertákovi si neumím představit. Holt to chce pevné nervy, lecos nehrotit, nebo si najít nějakou jinou páku jak na ne.

@krisstina93 No on právě není ještě tak „starej“. Je mu teprve 7,5 roků, ale na pěst je už teď. 😭

A co konkrétně ti vadí? U nás v tomhle věku konečně přešla taková ta "předpuberta" a začal být lepší. Ale teda jedeme režim ideálně od rána do večera venku, sportovat, utahat s bandou kamarádů, pokud je to aspoň trochu možné, pouštět samotné ven, ať si krávoviny dělají bez rodičů. Už si ledacos nechá vysvětlit, dá se s ním na ledasčem domluvit. Samozřejmě jsou jsou záseky, nálady...na každý můj pokyn udělá "cóó" a tváří se, jakoby byl na světě první den 🙄🙄, to bych ho zabila. Ale užívám si, že už zvládne spoustu věcí sám, že už to prostě není batolátko nebo dítě, které nemůžeš spustit z očí. A jsme teda dost striktní, elektronika 2 hodiny týdně, trvám na sportu, televizi a sladkosti jen na zeptání....co vidím u spolužáků, kde tohle neomezují, opravdu si říkám, co to dítě bude dělat v těch 14. Trestám ho zákazy, ale zdaleka už to není tak potřeba, jak ve školce.

Dcera ted14 let,cca 2 roky to u ni jede festove,ale uz jsem si zvykla,nastetsi na ni plati zakazy celkem dobre takze kdyz je nejhure nejde ven nebo nema telefon 😀 Syn aktualne 16 let a naprosto super,zadna puberta,,vse v klidu takze je to asi kus od kusus 😀

Mám děti odrostlejší, ale mladší splňuje ještě jen tak tak tvou udanou vyšší věkovou hranici. A asi se ti nebude líbit, co napíšu... ale v sedmi a půl letech to opravdu není ta opravdová puberta. Protože ač to nechceš možná slyšet, bude hůř, bude mnohem hůř... a teprve, až mu bude kolem deseti až čtrnácti, přijde ta pravá puberta. Chápu správně, že máte doma prvnáčka? Moje poznání a také pár mých známých, ty děti se v první třídě neskutečně změní. V září nastupuje do školy (většinou) vyjukaný skoro školkáček, ale během první třídy se neskutečně promění. Ty děti se jakoby oráchnou. Takže teď máte za sebou tu proměnu a teď jak s tím naložit... sedmi až osmiletý dítě jde pořád nějak pozitivně namotivovat. (No při nejhorším i negativně, přiznávám...) Patnáctiletýmu už těžko sebereš telefon, přivážeš ho k radiátoru apod. Teď je tam pořád ještě posledních pár let, kdy se do něj dá co nejvíc"natlouct". A oni to ty parchantíci moc dobře vědí, zkouští trpělivost, hranice, posouvají je dál a dál. Je potřeba teď jasně dát stopku. Dokud tě nepřeroste 😀. No moc jsem ti neporadila, ale ze srdce přeju pevný nervy. Zkus se dát do pohody hlavně ty, najít si nějaký čas pro sebe, prostřídat se u juniora s partnerem a jít vypustit páru. A věř, že bude zase dobře 🙂

Mám 9 lete syny. Dvojčata.Kazdy den s nimi stracim nervy. Nevnímají, neposlouchají, rvou se..stále rivalita mezi nimi. Jeden z nich má teď už tak 14 dní odmlouvaci stavy, náladový, protivný.. druhý je pro změnu klidnější. Tresty jako zákaz mobilu (měli večer hodinu na hru) nepomáhají. Už týden mobil neviděli.. Jediné co na ně zabírá je prostě dělání dřepu, kliků. Nebo pomáhat venku makat.. Domluvy jsou jedním uchem tam, druhým ven..Mám ještě dvouletou dceru. Taky si říkám, že někdy jsou fakt na zabití a jsem uřvaná matka.. ale moc možností jak je dát do latě není. A fackovat je? Za 1.jsou velcí, 2. fyzické tresty jsou prostě od dospělých co mají problém sami ze sebou, protože se nedokážou ovládat, 3.je to zbytečné (já jsem hodně dostávala od rodičů a stejně to nepomáhalo 🤭
Takže jediné přijít na to co má rád a zakázat mu tu činnost pokud se nepolepsi. Nebo jej unavit sportem

U nás pomáhá vypnout internet. Máme časovač. Neni problém změnit heslo. Najednou vnímají.

Cca do 10 az 12 let se deti daji dost tvarovat a vychovavat. Velmi narocne obdobi, i kdyz mene, nez to predskolni. Puberta uz mi prijde v pohode. Holka ji mela tak 12 az 14 let, ted uz se zda byt celkem rozumna, ale hlavne uz je to samostatna jednotka, ktera neprudi a nedela prusery. Klukovi zacina puberta ted, po 14.roce. Vyznacuje se hlavne odmlouvanim. Nic neobvykleho😅

my máme doma 8,5 a je to šílená puberta. A to nutně ještě není ta pravá puberta.

U nás situaci mírně zklidnilo, že jsem jí udělala takový seznam úkolů, takže jí pak stačí jen říct že si má zkontrolovat věci z tabule, nemusím věci 200x připomínat. Teď momentálně pomáhají detaily, jako že pravidla formuluju takto: Kdyby sis přála dneska jít ven, tak bude nejdřív potřeba mrknout na školu. Jestli si přeješ sníst si svačinu, tak je potřeba u jídelního stolu. Atd.

Od svého dětství považuji fyzické tresty za primitivní snahu rodičů dosáhnout svého za každou cenu, dodnes si pamatuji, jak jsem se mámě smála do obličeje, když o mě přerazila vařečku, abych jí dokázala, že touto cestou mě fakt nedostane. Takže ne, fyzické tresty nejsou součástí výchovy našich dětí.
Dcera má 10,5 a syn 8,5. Dcera byla vždy svědomitá, empatická a pomáhající a vlastně i přes nástup puberty tomu tak je i nadále, jen situace více emotivně prožívá. Syn byl a je osobnost a musíme mnohdy připomínat hranice, přes které fakt nelze jít, ale na druhou stranu je stejně jako dcera velmi empatický a pomáhající.
Když to vezmu kolem a kolem, tak prozatím sklízíme ovoce z toho, jakým způsobem jsme jejich výchovu pojali. A pevně doufám, že to tak bude moci fungovat i nadále.
Já jsem od přírody typický beran, tedy cholerik. Hodně mi pomáhají kurzy, kde pracuji sama na sobě a pak připomenutí si vlastní puberty, to mi vždy pomůže nebrat si nic osobně a mít dostatek pochopení :D

Dejte ho na jakýkoliv sport. Vybije se tam, naučí se vytrvalosti, posílí vůli, bude někam směřovat. Nejhorší je v tomhle věku totiž bezprizornost, případně pocit že nikam nepatřím, nevím co chci ...no sportovci tohle prostě nemají.
Naučí se teamové spolupráci v případě teamového sportu, zaměstná se ve volném čase ne blbostmi ale pohybem, plus zdravotní ( fyzické a hlyvně i psychické) benefity...

Je nějaký sport který by ho mohl bavit?? Kromě klasického sportu jako volejbal, florbal, plavání...co třeba lezení, trekové kolo nebo tancování?

Vím ze zkušenosti🙂 Partner od mala sportoval a pubertu měl minimální. Já byla bezprozorní rebel táhlo se to se mnou několik let, chudáci rodiče, hrůza 😂😂😂

Máme tři děti, nejstaršímu je 10 a nevím, jestli už je to nástup puberty, ale je to s ním fakt těžké. Tam se nám osvědčilo se mu aktivně věnovat, táta ho vezme ven, jedou na kolo, nebo s ním jde doma hrát karty - nenechat ho, aby se nudil, protože pak je na pěst. Jenže když doma nejsme oba a mám tam všechny 3 děti sama, tak to bohužel ne vždycky jde, věnovat se jenom tomu zpruzenému, nemluvě o tom, že člověk musí kmitat i kolem domácnosti. Pokud máš možnost dítě upíchnout třeba prarodičům, kamarádce apod., aspoň na čas, tak toho využívej. Taky bych doporučila sportovní kroužek nebo i něco jiného, kde bude mezi vrstevníky a vybije se... Držím palce.

@prejeta_zaba u nás jedeme velmi podobný režim, syn má 8 let, a taky začíná zkouset, je teda hodně citlivej takže si spoustu věci posléze uvědomí, ale samozrejme puberta se projevuje začínající drzosti - naštěstí teda když to porovnam s dětmi v okolí tak ještě docela mírně, ale snažíme se to utnout hned v začátcích a nenechat ho rozjet… největší problém je momentálně příprava do školy, protože přijde domu a hned by šel s kamarády/kamaradkami ven (což jsme samozrejme velmi radi) ale protože přijde každý den domu úplně vystavenej tak je fakt potřeba aby měl všechny věci hotové 🙈.
Naštěstí jsme s manželem za jedno v přísnější výchově - ne fyzické tresty, ale proste aby dite bylo zvyklé ze poslouchá nás, má své povinnosti v domácnosti apod… opravdu mě udivují děti v okolo, které odmlouvaji rodičům a chovají se k rodičům jako k nekomu podradnemu 😔 a rodiče aby měli klid tak si to nechají líbit… synovi dopravame materiálně téměř vše co chce (ale systémem něco za něco), je naštěstí hodne vnímavy a citlivý a da se s nim (zatím) téměř na všem domluvit nebo vysvětlit nás postoj proč po něm něco chceme nebo mu vše nedovolujeme. Snažíme se mu vše vysvětlit, ale někdy to proste nejde a rozhodne nejsem zastáncem “volné výchovy”

Hele ses si jistá, že v 7,5 jde fakt o pubertu? Myslím si, že ta teprve přijde... Jinak my máme sice mladšího, ale emotivní scény na denním pořádku...

Mám podobně starou dceru, lidi jí dokonce hádají podle vzhledu i o 2 roky víc. Jako puberta mi to zatím moc nepřijde, i když neříkám, že doma konflikty nemáme. Nejhorší je, když se nudí. Občas pochytí nějaké kecy ve škole, ale já to kolikrát obrátím do srandy. Není to moc hezké, ale umím vlastní dceru setřít tak, že na mě čumí s otevřenou pusou. Horší, až se to naučí i ona :D Souhlasím s ostatními, že děti potřebují dostatek smysluplných aktivit. Kromě sportu mi přijde fajn i péče o domácí mazlíčky, kde si děcka rozvíjí odpovědnost a empatii.

Nasemu bude za par dni 8 a nekdy ma stesti, ze se do babyboxu uz nevejde a jeste by prasknul ke komu patri a kde bydli 😆 A to jeste chodi do malotridky, s pataky, co neumel ho naucili 🤦🏻 Mame proste nastavena pravidla a pres to nejede vlak. Utahat, zabavit, vysvetlovat milionkrat... a neztratit nadhled a selsky rozum. Je to boj 😁

Mě jeden psycholog poradil, že jediná možnost je to přežít 😁😁😁....já mám skoro 15leteho, u nás funguje si s ním hlavně v klidu promluvit, pokud vidím že má ty svoje nálady, tak odcházím a nediskutuju s ním...chce to klid ✌️...a pevné nervy

Ale zlobeni 7leteho kluka se nedava srovnavat s pubertou 14leteho 🙂 Vubec nepisete ani nic konkretne. Predpokladam ze vse je spatne

@adelisss já teda půjdu proti proudu, ale podle mě je důležité nechat děti i nudit 😏 jako neříkám samozrejme nechat ho cely den se flakat a nevěnovat se dětem, to je něco úplně jiného, ale děti potřebuji i prostor, který nemají naplánovány od rodičů a “musí” si najít vlastní zábavu… kolikrát mě opravdu překvapí rodiče 6-9 letych děti, kteří mi řeknou ze jejích děti si už nehrají ze jsou na to velké 😔 syn má čerstvých 8 a pořad ho hodně bere lego, zabavi se s plysakama, autama nebo různými stavebnicemi… a nemyslím si ze by to v jeho věku bylo něco “dětinského” za co by se měl stydět… většinou pak když se jich zeptám co jejich děti dělají tak telefon, tablet, televize, YouTube apod… syn má na tabletu omezení na 15 minut (samozrejme když je nemocny, nebo za odměnu muže dyl, jsou ale i dny kdy si na nej nevzpomene vůbec) telefon vlastní nema a na televizi se teď když je venku hezky divá tak 30 minut denne 🙂. Podle mě ale nejlepší zábavu si najde sám když začne prudit ze se nudí (vždy mu s manželem odpovídáme ze nudit se je zdrave 😂 a snažíme se ho nasměrovat na nějakou cinnost, ale ať si ji vybere sám… jde pak třeba pomáhat manželovi do dílny, kde si sám něco tvoří, nebo si najde proste svoji zábavu🤷‍♀️, u které ve finále vydrží nejdyl, no a když nám přijde nějaký balíček a dostane krabici tak ke nejspokojenější 😂😂 je pravda ze má velkou fantazii, minuly týden byl jeden den doma ze školy a cel den si hrál s legem - vyrobil mě stojan na telefon, manželovi stojan na tužky a koupaliště 😁 a cely den jsem o něm nevedela.

@nick1234 Je asi blbost děcku organizovat každou minutu života. To ani nedělám. Ale snažím se minimálně, ať má doma podnětné prostředí - třeba ty domácí mazlíčky, lego, hromadu materiálu na tvoření, stolní hry, hudební nástroje, dětské časopisy,... Může si vybrat, s čím si bude hrát, čemu se bude věnovat. Mobil nemá a minimálně rok mít nebude.

@nick1234 Při psaní příspěvku jsem si vzpomněla na pár delších cest autem, kdy už byla dcera fakt nesnesitelná :D ale nakonec ji to donutilo si přečíst 25 stránek z knížky :D

@prejeta_zaba zeptam se mimo, televizi ma povolenou na jak dlouho? My TV nemame, ale poustim pohadky pres tablet, eventualne tam mame stazenou hru na procvicovani pocitani atd pro preskolaky a 1.tridu, holce je 5,5

@nick1234 No ale tím "zabavit" či "utahat" třeba u nás není myšleno, že jsme mu za zadkem a děláme animační program. U nás to je propustka za kamarády na hřiště, jezdí na kole po vesnici, jdeme na výlet do lesů, kde se vyblbnou sami, jdou si hrát spolu do pokoje... či pracujeme venku a děti prostě si dělají co chtějí či pomáhají. Teď často chodí na "procházky" bez nás, asi se jim líbí, že už mají naší důvěru a pustíme je za humna. Taky nejsem zastáncem deseti kroužků, plánování co se bude kterou hodinu přesně dělat atd. Ale nadhodím možnosti a domluvíme se. Myslím tím spíš, že je neodkládáme k TV třeba, kterou ani nemáme. Souhlasím, že nuda je zdravá, v rozumném množství 😉