Jak se učí vaše dítě v 6. třídě?
Dobrý den všem maminkám,
chtěla jsem se zeptat, jestli nemáte některá z Vás podobnou zkušenost jako já. Můj syn od první až do páté třídy měl samé jedničky a sem tam nějakou dvojku na vysvědčení. Nikdy mu nevycházela známka ani mezi 2-3. Na konci páté třídy dokonce vytáhl matematiku na 1 a tudíž měl jen jednu dvojku z češtiny. Měli docela přísnou učitelku, která se jim to všechno snažila "natlouct do hlavy", protože věděla, že na druhém stupni to nebude žádná sranda. A taky že ano. Syn měl v prvním pololetí jednu trojku z matiky a spoustu dvojek. Na to, že mu v prvním čtvrtletí vycházelo asi šest trojek, jsem byla nakonec s vysvědčením spokojená. Ted jsou dva měsíce do prázdnin a kluk je samá trojka a čyřka. Už nevím jak na něj, mlátí s ním puberta, když mu seberu počítač, tak mu je to celkem jedno. Jeho argumenty, že mu nějaký úhly v matice stejně v životu k ničemu nebudou, tak proč by se to učil, mě fakt dostávají. Nevím, jak na něj jít, pokud ho každý den nezkouším tak na to kašle. Poradíte mi některá???? Předem děkuju 🙂
@willow4 Jako bych se viděla 🙂 Zkouším podobný finty a už mě fakt nic nenapadá.... Kuba taky není žádnej hlupák, od malička čte encyklopedie, každý měsíc přinese snad 20 různých knížek (povinnou četbu do školy, dektektivky, komiksy, encykl.....) a dokáže je všechny přečíst. Je fakt, že co ho nebaví, na to kašle, ale na můj vkus je toho nějak moc ☹ A domluvy, že jestli chce jednou dělat podavače na stavbě, jdou jaksi mimo něj....
já si to vezmu podle sebe. Rodiče se mi na prvním stupni snažili vysvětlit, že bych se měla učit, atd.... no a mě se hrozně nechtělo. Na prvním stupni jsem měla myslím jen dvojky. No a na druhém už jsem si to musela prostě srovnat v hlavě sama. A už snad v šesté jsem měla i trojky. Já bych na to moc nedala.... nakonec jsem šla na průmyslovku a pak jsem si vystudovala VOŠ. A na všechno jsem si většinou fakt musela přijít sama.
@terezafaltysova ☹ To je právě ono, kdyby byl blbej, tak to vezmu... všichni nemůžou být geniusové... Ale člověk ví, že na to má.... Když mu teklo do bot (ale netuším, co ho motivovalo) tak se o přestávce stihl naučit na celou písemku a měl jedničku... Když já s ním sedím nad učebnicemi celý víkend, stejně přinese čtyřku ☹
Takže tak nějak čekat až mu to dojde, se mi nechce 🙂 Učitelé si stěžují, že je roztěkaný, že mu mám domluvit.. a jako jak??? že prý je pro něj zajímavější šustící pytlík kamaráda než výklad španělštinářky 🙂)
No comment 🙂
Myslím, že tady nejde "jenom" o známky... ale o to, že se musí v životě dělat i to, co nás nebaví... Synův komentář "to je těžký, to dělat nebudu" mě rozpaluje do červena.... Přece není možné, aby celý svět byl jenom pro jeho zábavu a potěšení.... Absolutně mu nejsem schopna vysvětlit, že žehlení nesnáším a taky to dělám... 🙂) Holt synáček slyší jenom to, co chce...
No právě, že my už myslíme na jejich budoucnost, kterou oni samozřejmě teď neřeší. Já jsem taky v šesté třídě začala s učením sama, mamku už zajímaly jenom známky, na úkoly už se mě neptala a ani mě nezkoušela. Měla jsem jedničky a dvojky a bylo to v pojodě, ségra to samé. Ale kluci jsou asi jiní, a kór v dnešní době.... A čekat až na to přijde sám, se mi taky moc nechce, aby nebylo pak pozdě.
Mám syna v sekundě na gymnáziu (7.třída) od 1.- 5. třídě měl samé jedničky, v primě v prvním pololetí 4 dvojky- vyznamenání, ve druhém pololetí 6 dvojek a vyznamenání nu uteklo o jednu jedničku. V prvním pololetí v sekundě měl 3 dvojky - vyznamenání a byl nejlepší z kluků ve třídě, nyní mu vychází jedna dvojka z občanské nauky ( průměr 1,73) ale učit se mu táké mu také nechce, zrovna dnes jsem ho honila od počítače aby se naučil na zítřejší písemku z literatury, úkoly píše a učí se sám, jen když potřebuje řekne si o pomoc z úkolem nejčastěji z matematiky, nebo se nechá vyzkoušet.
@kuc Tak to je ještě dobré, pokud má jedničky a dvojky 🙂 Já jsem zjistila, že pokud Kubu nevyzkouším z každého předmětu, který mají na druhý den, tak nic neumí. Jakmile se s ním učím, nebo ho spíš zkouším, začne nosit lepší známky, ale těch řečí okolo toho učení..... Když se něco učí sám, tak výsledek nestojí za nic. No asi budu muset být důslednější já....
@terezafaltysova Ahoj,přechod z páté třídy je asi pro děti náročnější.Oba naši kluci měli v páté samé jedničky, a oba se poté zhoršili.Starší byl na víceletém gymplu,tak jsem to brala jako že to tak může být.Mladší zůstal na základce a rok od roku se zhoršoval.Letos udělal přijímačky na gympl/průměr 1,5 ,samé jedničky,dvojka a trojka/.Chci tím říct,že pokud není žádná porucha učení,tak to chce trpělivost a jen připomínat,aby se učili.Pokud se nechají,zkoušela bych je,popřípadě i zaplatila doučování 🙂 .
Tak jestli nějaký nápad bude, taky se přiživím. Můj synáček je v sedmé... z jedničkáře mu hrozí 7 trojek a je mu to jedno... Ani to moje asistování při učení nepomáhá... tupě čumí do zdi, šprajcne se, když ho nutím, aby si to aspoň přečetl tak mi řekne, že stejně neví, co četl... Když mu zabavím počítač tak pošťuchuje mladší sestřičku a řeším spory... Mluvím mu do duše, vysvětluju, hledám mu na netu zábavné hry na naučení (zeměpisu, klikací mapy, čeština - pravopisná cvičení s hodnocením), zkoušeli jsme zavést finanční odměny za jedničky... výsledek byl, že měl tolik 4, že skoro doplácel z kapesného, zkouším psycho-nátlak, že kopači příkopů počítače nepotřebují.... efekt nula...
Mrzí mě, to... synátor má vysoké IQ, má na to... v matamatických olympiádách vyhrává, ale když ho ten předmět nebaví, tak to dělat nebude... k čemu, že? ☹(((((((( a i tu blbou matiku bude mít za 2-3, když ho pythágorova věta nebaví...