Tříletá dcera se v noci budí a vymýšlí si

Co ji chodit kontrolovat, když už vstáváš k miminu a třeba ji i pohladit a tak?

Take si myslim ze hraje roli žárlivost. Co dar maleho k ni do pokoje, aby byli spolu a nebyla tam sama odtrcena? My jsme detem delali pokojicek a sli do nej oba naráz. Dvouactvrtleta i sestimesicni. Stejne courala za nama do naší postele... bylo to obdobi, které trvalo nekolik let🙄😅 teď uz se smeju ale taky jsem byla dost zoufalá nevyspala a protivná. Ustavicne vraceni ditete do jeho postele aby zase zas a znovu přišlo bylo úplně spatně, ale ka mela tokovou utkvelou predstavu. Zpetne vidim ze zakazy a prikazy nic neřeši, je lepsi vyhovet potrebam ditete a najit spolu nejaky kompromis bez ohledu na svoje drivejsi predstavy a hlavne na predstavy a predsudky okoli.

@merope to je dobry nápad. Myslim ze by to mohla vnimat i ve spánku. A take ji to vecer rict, ze ji prijdu v noci zkontrolovat jak spinka. A dodrzet to. Je fakt ze to vlastne stejne take praktikuji u svych deti kdyz vecer nechtely usinat samy. Jsem s nimi, a po nejake dobe se domluvime ze je treba za ctvrt hodinky prijdu zkontrolovat . Vetsinou uz spi jak spalci😉

@konidana Tak já hlavně vnímám i to, že kdyby ji to hlazení vzbudilo, tak případné "vymýšlení" bude mít současně s kojením mladšího, takže "při jednom". A pravda, že můj drobek (shodou okolností šestiměsíční 🙂 ) když se začne budit z jiných důvodů než hlad, tak často stačí ho pohladit, dát mu ruku do ručičky a on si i ze spánku zkontroluje, že není sám a spí dál.

Díky za tipy. Kontrolovat a pohladit ji chodím vždy před spaním a společné spaní nepřipadá v úvahu. Když spí se mnou, tak neusne a probudí se desetkrát za noc. Ruším jí. Jak šla k sobě do pokoje, 100% se ji zlepšil spánek. Teď jsem u ní byla popáté 😬

@merope můžu zkusit, ale menší se teď budí míň jak ta starší 😏

@konidana a jak daly děti usínání? U nás to je problém, když jsme na chalupě a spíme všichni v jednom pokoji. Menší jde spát dřív a když čtu větší pohádku, tak se vždycky vzbudí a místo aby zalezly v sedum jako doma, tak střídavě uspávám do půl desátý.

@petra_munzarova Mám poznámku, která může být mimo, ale nemusí: píšete, že když šla starší do pokojíčku, velice se jí zlepšil spánek. To ale bylo před cca 2 roky, jestli to dobře chápu. Tyto věci se hodně mění, společné spaní bych nezavrhovala. Třeba vážně fungovat nebude, ale za vyzkoušení by to stálo. Já bych totiž taky příčinu všech zmíněných problémů hledala v žárlivosti a upoutávání pozornosti na straně starší dcery. Když se nám narodil mladší syn, tak starší taky dělal všelijaké zvláštní a pro mě nepříjemné věci právě taky z důvodu, že si vynucoval pozornost. Spaní se to tedy netýkalo, protože to jsme byli všichni společně (z důvodu nehotových prostor v domě), ale jiné věci byly dost záhul. Snažila jsem se mu vycházet vstříc, ale ne vždy všechno jde. Podobných případů jsem tu různě četla spousty, takže mi došlo, že s tím bojujeme v různých podobách asi každá Postupně si to sedlo, tak zhruba v roce a půl mladšího už bylo vše ok... Ten spánek je ale (aspoň z mé zkušenosti) klíčová věc. Já když jsem byla nevyspalá, tak jsem byla nerudná až agresivní, měla jsem s dětmi málo trpělivosti. Chvíli mi trvalo, než jsem "objevila", že to je nevyspáním. Pak jsem v rámci daných možností hodila vše nepodstatné za hlavu ve prospěch svého spánku a dost věcí se u nás zlepšilo.
Držím palce, ať brzy najdete to svoje správné a vyhovující řešení! Bude zase líp, ale tohle období vyčerpání je vážně na palici...

@pratensis jo, asi to tak bude :( u nas bylo velky zahul i to sestinedeli - to bylo proste nefalsovany peklo jednoho velkeho hysteraku. Pak si to sedlo, holky jsou ted partacky, v ramci moznosti se zabavi, tak jsem z toho mela radost, a ted zase tohle. Nejak resit to budeme muset, protoze sedm vstavani za noc nedavam a uz se probouzim vytocena, coz neni dobre pro nikoho.

@petra_munzarova usinani.. abych rekla pravdu uz si to moc nepamatuju😉 ale mladší byl do pul roku jak sipkova ruzenka jen spal, a spal a kojil se. Kdyz byly už ve svém, ze zacatku jsem dcerce zpivala (silene falesne😅) a drzela je přitom za ruce. Většinou oba, hlavne kdyz byli pak starší. Meli pistele do L. Pozdeji jsrm vypravela a pak četla pohádky. Mladsi syn vetsinou v pohode usnul první při mem hlasu. Dcera byla vetsi nespavec. Budili se na stridacku oba. Mladsi na kojeni cca co 3h a dcera se prostě budila často s řevem, taky tak 2x za noc. Nebo chodila za nama. Vzdy na střídačku, navzájem se nevbudili, já po hodině začala zabírat a nanovo😅

Starší spal taky bez problémů od roka sám v pokojíčku a když se narodil mladší, najednou to byl problém....vyřešili jsme to tak, že s ním nějakou dobu spal v pokojíčku manžel (syn mrl rozkládací postel). Manažela nebudilo noční kojení a přebalování (má lehký spánek) a starší když se vzbudil, viděl tátu a zas usnul.

@petra_munzarova jinak u nas děti chodily spát vždy až mezi 8.a 10. večer, kdyz muž přijel z práce většinou kolem 20.h(když už vůbec večer přijel dom) . Dcera i s tim nočním buzenim spala cca od těch dvou let od 21- 6 h, přes den už ne. Až pak zase ve školce.

Starší 4,5 let se budí ( teda od malička) , napít, vyčůrat, přikrýt, srovnat deku, najít plyšáka .... To vše před spaním.
Také k němu někdy chodím častěji než k ročnímu.
Žárlivost se trochu srovnala co jsme je dali do pokojíčku oba

@petra_munzarova Moje dcerka se taky budi. 3,5 roku, spi stale se mnou. Evidentne potrebujw ujsiteni, ze tam jsi. Spis rada sama v pokoji, v byte?.-)

Mam 4letou a taky vymysli. Vecer po ulozeni je schopna prijit treba 4x-5x s tim ze jde curat,ze nema kacenku,ze chce naklepat perinu,ze nema kacenku,ze se jde napit,ze si musi jeste jednou vycistit zuby,ze nema smudlaci plenku apod....nic nedelam....kdyz uz je dost tak ji reknu,ze uz stacilo ze v postely ma vse co potrebuje.A pak uz neprijde.

@petra_munzarova I tak bych to nezavrhovala. Brala bych to jako potřebu dítěte a jediné, co ty potřebuješ je, aby se ti začali budit tak nějak společně. A pokud se opravdu takto často v noci budí, tak ji něco musí pořádně trápit. Já se v noci (krom záchodu) často budím právě tehdy, když mi něco "leží v hlavě" a pak prostě nemůžu spát, převaluji se, jsem nevrlá - a je vidět, že dcera to řeší tím, že pořád něco potřebuje.

Ještě mě teď napadlo se jí zkusit zeptat, zda místo pití nepotřebuje jenom prostě pomazlit. Případně z ní i nějak vymámit, co ji trápí - čekala bych, že tam bude něco jako "mamka už mě nemá tak ráda, když teď má malé miminko". Užít si tu chvilku i uprostřed noci, kdy malý spí, jenom pro sebe. Ono to je určitě těžké, kór pokud máš doma půlroční = možná se i klubou zuby, je nevrlý a musím říct, že na mě je toho v poslední době dost i s jedním, ale pokud si to můžeš dovolit, tak se zkus vykašlat na úklid, pozvi uklízečku, kamarádku, maminku, navař v jednom hrnci na 3 dny a zkus se víc věnovat starší a třeba to povolí. Ale to jsou jenom nápady matky jednoho půlročního dítěte (na druhou stranu mám 2 neteře a u jedné jsem v létě pozorovala něco podobného, co popisuješ).

@petra_munzarova Já s vámi úplně cítím, pro mě bylo taky nevyspání největší peklo. Tak zkuste třeba zapřemýšlet, jestli by nešlo vymyslet nějaké pohotovostní prozatímní řešení. Akutně pro teď, pro pár týdnů, než se to stabilizuje. Uspávat obě děti postupně tak, jak potřebují (pochopila jsem, že zatím usíná každé jinak). U starší přitom být, ideálně s ní ležet, aby vás měla jistou a u sebe. Potom třeba později večer, až budou oba spát, tak spící mimčo přenést ke starší do pokojíčku a spát tam s ní (jestli se tam vejde ještě jedna postel, ideálně kdyby šly obě postele přirazit k sobě). Já jsem takhle spala s oběma dětmi naráz dlouho, ale třeba je to úplná hloupost a toto vám vyhovovat nebude, berte to jen jako příklad. Dá se uvažovat o časech a místech uspávání, o přesunech, s tím, že s jedním/druhým dítětem bude chvíli v případě potřeby tatínek. Je to trochu otrava a kombinování, ale brala bych to tak, že to není napořád. A kdyby to mělo pomoct, tak to za to stojí. Nebo třeba nepomohlo by, kdyby se starší spal nějakou dobu v pokojíčku tatínek?

U nás spí se starší tříletou tatínek a já vedle v pokoji s pětiměsíční. I tak se stane, že tříletá v noci dorazí a něco musí vyřešit jen se mnou. Ona hlavně od narození mladší dost žárlí, takže s tím musím obratně pracovat i přes den. A jak sama píšete, zákazy nemají smysl. Zkuste udělat škatulata v tom kdo kde a s kým bude spát a "zkontrolujte" jak často se jí samotné věnujete přes den, myšleno činnosti jen ve dvou bez toho, že u všeho je mladší a vy se musíte soustředit primárně na mladší.

Diky vsem za pripominky, je dobry vedet, ze v tom nejsem sama 🙂 dneska zkusime holky sestehovat dohromady a uvidime co bude dal. Jinak ano, zarleni v tom je asi dost, asi to je umocneny tim, ze mala nastoupila do skolky a uz spolu nejsme cely den. Jinak myslim, ze ji spis uprednostnuju pred sestrou, protoze ta je uzasny mimino, tim padem je stale na druhe koleji a starsi ma vic pozornosti. Napisu zitra, jak to slo 🙂

@petra_munzarova a co ji nechat ještě rok doma? Ta školka to žárlení určitě ještě umocnila. promyslete to, zkuste si s dcerkou popovídat, co se jí ve školce líbí, co se jí nelíbí.... Moje šla do školky až ve 3 a 3/4 . Na vlastní žádost. půl roku oi tom básnila, jak chce do školky. Vůbec mne nenapadlo jí tam dávat dřív, když jsem byla doma s mladším.

Může se jí něco zdát a potřebuje se ujistit, že jsi tady. Moje dcerka taky spí s hodně zvířátky- ale jí chybí máma...

Soucitim s Tebou... dcera 3 roky e zacala nekdy v cervnj budit v noci. Souvislost byla sebrani dudliku a nemoc po asi roce a pul... od te doby temer kazdou noc se vzbudi a ja u ni sedim treba 2 hodiny, nez usne. Nebo, abych ji nekrivdila, posledni dobou je to lepsi, da trena i 4 noci bez probuzeni... Vyzaduje jen me, do nasi postele nechce, ja si k ni lehnout taky nemuzu. Do toho mame skoro 7mesicni mimink, ktere se budi po 2 hodinach. Drzim nam palce, at se to brzo zlepsi....

@konidana to mate fajn. Ja to nehrotim, kdyby to ve skolce neslo, tak se nic nedeje, ale chtela jsem, aby se trosku otrkala - je trochu asocial a bala se deti. Hernicky jsme moc neobrazely, na detska hriste tu nikdo nechodi, protoze bydlime mezi baraky a kazdy ma klouzacku na zahrade a navstevy s detma ano, ale ne tak casto. Takze skolka byla hlavne z duvodu socializace. Po pomalejsim nastupu ji vyzvedavam po obede, dyl ji tam urcite nechavat nebudu, leda by si sama rekla. A musim zaklepat, ze je tam spokojena. Kazdy den nosime domu obrazky a davame je na zed. Takze tohle funguje dobre. No, dneska mame prvni noc holek spolu, tak uvidime. Az pujdu krmit, ponuchnam se s obema. Kdyz to nepujde, tak budu spat s nima dohromady. Ale hlavne jsem si uvedomila, ze zlost nic nevyresi, spis ujistovani, ze je vsechno v poradku a jsem tu pro ni. Tak snad to brzy pochopi 🙂

@mrav Chjo, me tak mrzi, co se Vam stalo. Nekolikrat jsem tu na to narazila. A jak to zvladate aktualne?

@kaja2016 Anička je už hodně ukecaná a tak je to někdy na palici. Na mě je toho taky někdy hodně - ještě, že občas pomůžou rodiče a bratr.

Mám jedináčka. Kolem toho 3. roku jsem k němu v noci taky vstávala třeba 5x - přesně jak píšete, napít, vyčurat, "mami, přikryješ Míšu?", dost často se jen zeptal, jestli jsem vedle něj (spali jsme spolu v ložnici, každý ve svém). Kolem toho 3. roku to ustalo, šel do svého pokoje. Pořídili jsme fajn lampičku nad postel, syna jsem naučila, že v noci si rozsvítí, sám se napije z hrnečku, vyčůrá do nočníčku u postele, zaleze a zhasne, protože už je větší klouček, zvládne to sám a maminka se v noci potřebuje vyspat.
V noci ho mám na chůvě, takže třeba 2x za noc tam jdu, pokud ho slyším, jak třeba bojuje, nebo když mě volá - ale to nerozsvícím, jen mu řeknu, že je ještě noc, ať spinká.

Dejte prckovi čas, ne vše je jen žárlivost, může vás prostě ještě potřebovat, je to furt malé polo-mimino. Tu mámu možná přes den už nepotřebuje, ale když přijde zlý sen, je to furt ještě malý prcek.