Syn není ve školce šťastný. Co s tím?
Dobrý den maminky, jdu si pro radu. Syn chodí do školky 4 měsíce. No za 4 měsíce tam byl tak 2 mesice. Ted meli prazdiny, pred prazdninama jsme byli na dovoleny, pak nemoci tak tam toho moc nenachodil. Ale k věci. Strašne ze syna cítím, že tam nechodí rád. Jde tam , protože já mu to řeknu navnadím ho, ale kdyby nemusel, nejde tam. Ano, vím, ze do školy taky bude muset chodit. Ale myslim, že je rozdíl ve 3 letym malým diteti a 6 letym ktery nastupuje do školy a je to v podstate uz velky rozumny kluk. Nyni mu jsou 3 roky čerstve. Krasne mluvi, je sikovnej v mnoha vecech, ma rad deti. Myslela sem si ze skolka pro nej bude ráj, ale on tam opravdu nerad chodí. Nedela mi zadny sceny. Jen nechce o skolce slyset, nechce se o ni bavit, nic mi nechce rict co delali apod. A ted po prazdninach kdyz ho pripravuji ze v pondeli zase pujde tak mi rekne “ radsi by sem byl doma” a to mi teda řekl i vickrat. Nevzpomene si na skolku, nevyzaduje ji, proste je mu to jedno. Kdyz ho vyzvedavam ze skolky, je proste takovej nijakej vzdy mi rekne jen “ mami sem moc rad ze si pro me prisla”. A to nikdy nerikal. Chce se mi vzdycky akorat brecet. Kdyz nastoupil hrozne se zmenil. Z malyho draka se stal citlivej mazlivej chlapecek, kterej mi rikal jenom jak moc me miluje a jak je rad ze je semnou doma, porad se tulil a temer se ode me nehnul. Byl jak nekdo jiný. Ted je uz 14 dni doma kvuli skolkovym prazdinam a mam zase stareho chlapecka doma. Zase řádí a je videt jak je doma šťastný. Kdyz sem se zminila dnes o skolce, uplne mu sklesl vyraz. Hodne sem na nej v zacatcich tlacila jak to bude super, ze ve skolce jsou všechny deti apod. V podstate sem ho do toho tak natlacila ze on proste jde, nechce, ale jde protoze si mysli ze proste musi a ja ho jeste tema myma motivacnima kecama navznazuju aby byl nadsenej. Kdyz je nemocnej, tak sam rekne “sem nemocnej nemusim do skolky” je statstnej ze tam nemusi.
Pritom si tam hrajou apod, nevim proc ma k tomu takovy vztah. Proste tu skolku nevyzaduje a ja ho do ni tlacim. Ja sem tehotna sem doma takze tam nemusi chodit. Ale tlak okoli, rodiny jak se musi adaptovat, byt s detma, socializovat se a nejakej zazitej system ze dite jde ve 3 letech do skolky me donutil ho prihlasit s domenim ze mu tam bude dobre, ale dobre mu tam nechci rikat ze neni, to asi je. Ale proste tam nepotrebuje jít.
A ve me se to strasne pere. Sem doma, nemusi tam chodit, citim povinnost aby sel kvuli socializaci, zaroven me trapi jak tam nechodi rad a jde jen kvuli memu tlaku. Nevim co delat. Domluvit se s ucitelkama treba jen na 2 dny v tydnu? Mate nekdo zkauenost s takovym ditetem? Kdybych byla v praci, ani nad tim nepremyslim, ale sem doma a jeste dlouho budu a proste mam z toho spatny pocit a fakt se to ve me pere co je spravny.
Neprijde mi ani ze by byl na me zavisly. Mame mezi sebou silnejsi pouto, mne se taky styska kdyz je ve skolce😁🙈 Ale normlane chodi na hlidani k babičce nebo k dedovi, zvlada to a dokonce tam chodi rad. Jen z ty skolky moc nadseny nechodi. Jeste dodam ze chodi jen od 8-12 na 4 hodiny denne.
Dekuji za Vase nazory, zkusenosti. Treba me nasmerujete ke správnému rozhodnuti. Dekuji
Vždyt sis odpověděla sama,užij si ten luxus že nemusíš a nech si ho doma,meziděti se da dneska chodit na hromadu míst a triletaček je proste jestě prdolka.
@jitavrtule Nemám problém se školkou, mám problém s pocitama syna, jak se chová, jak reaguje. Jak se chova kdyz do skolky chodi a jak kdyz je vic jak tyden doma. Jak reaguje na to kdyz ma po delsi dobe do skolky jit. Takze mam problem s timhle a nevim jak se zachovat, co delat. Takze ano, mam problem ale s tim, ze nevim co udelat aby byl syn spokojeny ale zaroven mu nedelala v hlave zmatek. Chci mit doma stastny dite a ne nestatsny z ktereho se pak stává cíťa protože ho mama nuti chodit do skolky. Kazdy rano je to z my stran miliony kecu jak to bude super abych ho navnadila, vidim na nem ze nechce. Davam mu do skolky plysaka, musim ho pripravovat na kazdy druhy den kdy do skolky pujde protoze on si mysli ze bude doma, jednou si nasel na noze pupinek a rekl “ mam vyrazku nemusim jit do skolky” a byl vylozene rad. A kazda tahle vec me tak znejistuje ze ja kolem nej skacu s motivacnima kecama a strasne se snazim aby tam byl spokojeny. A ja uz sem z toho unavema. Nedavno sem premyslela nad tim, kdyz prijde ten cas kdy proste pujde do skolky rad, bude se tesit na kamarady. Musim mu pokazde do skolky nosit neco za odmenu ze to zvladnul. Parkrat tam plakal ale nic dramatickeho. Obcas mi rekne ze je ve skolce smutný. A z my strany je to fakt porad snaha ho jen motivovat, slibovat jak mu neco prinesu. Nedivila bych se kdyby tam chodil jen kvuli lizatku ktery dostatne za odmenu. Stresuje me to, sem z toho unavena a smutna protoze muj syn tam nechodi s nadsenim ale protože musi. Jine deti vylozene bezi do te skolky, s maminkama si v satne povidaji co delali ve skolce je videt ze jim je tam fajn. Mne syn rekne “ mami sem rad ze si pro me prisla” nebo “ byl sem smutny” vic se nikdy nedozvim, odmita o skolce mluvit vic.
@jajane Děkuji🙏
Pokud ti doma vylozene nevadi, zvladas to s nim a nejsi z toho uplne vycerpana, tak neni duvod, aby chodil do skolky. Cerstve trilete deti nebyvaji vsechny na skolku jeste zrale. A tim ze jsi tehotna a pak budes doma s miminem, tak si te chce ohlidat pro sebe. Asi bych ho nechala doma. Ted, i nejaky cas po porodu. Abyste se vsichni szili.
Já taky nebyla ve školce šťastná, jako malá. Nerada jsem tam chodila, kamaradi žádní. Byla to pro mě povinnost, ne zábava… ale musela jsem, no. Moje děti nemusí a starší chce, tak chodí. Mladší nechce, tak je doma a půjde ve 4 a půl, kdy už taky bude muset … 🙈
@teate Podobně co citim ze syna. Kamaradi zadni, mozna je i maly na nejake navazovani pratelstvi. Je tam spoustu 3 letych deti ktere nemluvi to mi rikala ucitelka. Takze pak je to takovy vselijaky. Strasne bych si prala aby mi rekl jak se tam tesi, ze tam ma kamarada toho a toho a tesil se na ne. Ale bohuzel vubec se k tomu nevyjadřuje dokud nezacnu se skolkou ja.
Syn šel do školky až ve 4,5 letech a nemyslím si, že by mu ,,něco uteklo,,. Byla jsem v té době doma s novorozenou dcerkou, tak jsem si ho prostě nechala doma. Do školky chodil dva roky a nikdy tam nechodil rád, prostě to tak měl. Teď už chodí do první třídy a úplně v pohodě, těší se tam, chodí do školy rád. Dcerka šla do školky od září, v čerstvých 3 letech, ta to zvládla úplně v pohodě, prostě má jinou povahu. Já jsem se vrátila do práce (pracuji jako učitelka ve školce) a teď mě mrzí, že s nimi nemůžu trávit tolik času, jako jsme byli zvyklí. Ale tak to prostě je, s tím se zase musím sžít já. Takže pokud syn po školce nějak netouží a v tvých možnostech je, aby byl s tebou doma, nech si ho doma. Ono mu v té školce opravdu nic neuteče. A ty roky, když jsou děti malé, člověk už nikdy zpátky nevrátí. Však může jít do školky jen některé dny, pokud bys třeba úplně nechtěla jej vytrhnout z toho prostředí. Udělej to tak, jak to cítíš ty. 😉
A proč by tam chodit měl, když nemusí a nechce? 😉
Podle me popisujes kazde druhe dite... Neznam moc deti, co by ze skolky skakaly do vzduchu uz v satne. A to ji mame u obou nasich deti cerstve za sebou, ucitelky uzasne, mely tam partu kamaradu, dobre jidlo, porad venku, zadny problem, zadny plac... Ale stokrat radsi by mely veget doma se mnou a rozhodne tam nebehaly kazdy den nadsene jako do zoo. A vitani v satne jako po roce ve vycviku 😆
Jo a ze syna jsem nikdy nic nevytahla, ani nevedel co mel k jidlu. Vetsinu casu podle nej delali velke nic. To az dcera byla informacni zasobarna, ale spis kdo je ka a kdo neka, kdo koho bouchl a dalsi drby 😆
Za me bych to nehrotila, zeptala se hlavne ucitelek jak se syn chova, nahodila poker face a nechala ho zatim ve skolce. Je sice maly, ale moc dobre citi a vidi, ze je doma neco jinak - jsi tehotna. A taky z toho muze byt nervozni, plus citi z Tebe tu nejistotu ohledne skolky...deti jsou nasim zrcadlem.
Pokud ho stahnes, tak ho tam ale vrat az treba na predskolaka... Ne ze ted ho stahnes a az budes mit kolotoc kolem miminka, posles ho supem zpatky, to bude cesta k zarleni.
@jane46 no zrovna nase prvorozena otravovala asi uz od 2.5 roku, ze chce do skolky. No chudak mela smulu😂. Musela vydrzet jeste vic jak rok, nez ji vzali. Od druheho dne tam byla cele dny skoro od otviracky az do zaviracky(6.30az 17.00) a vzdy jsem na ni musela cekat az do tech 5 h , prestoze jsem ji zvladala vyzvednout uz v 16.30. Ale proste doma byl otravny o 2r.mladsi bracha a ve skolce byla zabava. Ale urcite to takto nema kazde dite.
Mně synek nepřišel ve třech na školku dost zralý (byla jsem doma s miminkem), lidi i děti měl rád, u prarodičů bez problémů, ale přišlo mi, že by se v té situaci ještě neorientoval, že by si nedokázal říct, co potřebuje a nechápal, co se děje. Šel až teď v září, ve 4,5, a do školky teď chodí rád a moc se tam těší, už se mě ptá, kdy tam zase bude moct jít. Takže za mě, proč na něj spěchat, když jsi doma?
Syn šel ve 4,5 - byla jsem doma s miminkem, takže nebylo třeba. Nejlepší rozhodnutí. Ve dvou letech jsme zkoušeli dětskou skupinku, protože mi visel na plotech u školek a řval, že chce taky taky. No realita jinde, absolutně mu to v tom mladší věku nesedlo. Teď chodí neskutečně rád, učí se, maluje, vypráví pátý přes devátý, děti nejlepší, obědy nejlepší, hřiště nejlepší, no nemůžu si to já ani syn vynachválit, dokonce se nám vyhla i ta obávaná imunizace, za 4 měsíce byl tři dny doma s kašlem. Takže za mě jednoznačně dát později, není vo co, jestli ti přijde smutnej a zdaleka ne ve vlastní kůži.
Tohle měl syn první rok také, neplakal, ale nebyl šťastný. A to chodil jen 2-4x týdně na dopoledne, podle mé práce (a dvoudenní týdny zvládal lépe než čtyřdenní). V březnu pak přišel covid, zůstali jsme doma úplně, a také najednou ožil. Viděla jsem tu změnu. Od září (ve čtyřech letech) pak už chodil do školky nadšeně, a to i přesto, že jsem já byla doma s miminkem.
Přesto všechno bych ale nechala kompromis, a třeba 2x až 3x týdně ho tam dávala. Nevíš jak to s budeš mít s těhotenstvím dál, aby ho pak "do školky neodstrčilo miminko".
Za me .. je tam tyden i s cestou a je to pro nej brutální změna … myslim si, ze to dava dobre a potrebuje si zvyknout … do tech 4 si tam deti hraji spis vedle sebe .. jinak dcera ro mela podobně, zacala se tulit atp az nastoupila do skolky, do ty doby zadny tuleni, objímání nic ..nemela to rada .. do cca ledna brečela ze tam nechce .. respektive vyhrožovala, ze tam bude plakat … a najednou mávnutí kouzelné hůlky.. leden nebo únor uz nevím .. kdyz ji zacala brutální žlutá rýma rano, rikam tak ty dneska nikam nejdeš a zacala me brecet ze chce do skolky 🤣🤣🤣 pak se to změnilo na stav těším se do skolky, ale radši bych byla s tebou doma … Jinak u nás nic jinyho nezbylo, než ze půjde .. musela jsem se vracet do práce .. ted byl problem kdyz postoupila do starších dětí a nove deti, nove pani učitelky, tak byly rano i nejaky slzičky .. do školky rano nikdy nechce, odpoledne mam problem, ze nechce ze školky 🤣 a jinak co sleduju( tak největší problém mají se školkou deti, co nastoupili do školky poprvé až na předškoláky..
Syn chodil do školky čtyři roky (první dva roky jen dvě dopoledne v týdnu) a nikdy tam nechodil rád. Nechodí rád ani teď do školy, ale chodí bez větších protestů, protože ví, že "musí".
Myslím, že je potřeba se zamyslet nad tím, co vám školka dává.
Sama píšeš, že tobě se doma stýská. Je otázka, jestli je pro tebe větší úspora energie, že máš nějaké 3,5 hodiny bez dítěte, nebo že nemusíš řešit vstávání, oblíkání, vyzvedávání, čas...
Dává něco dítěti? Zjevně "radost z kolektivu" ne. Ale je možné, že se něco důležitého učí. Fungovat ve skupině? Komunikovat s cizím? Postarat se o své potřeby (v rámci možností)? ... Vidíš nějaký posun v nějaké z těchto záležitostí? (Můj syn se třeba hodně zlepšoval v komunikaci - má poruchu řeči... Obecně se mnohem lépe učil od dětí, než od dospělých.)
Pokud tam ten pokrok je, je otázka, jestli ej za přijatelnou cenu: určitá míra nepohodlí je holt k pokroku nutná - člověk nechce měnit to, kde je mu pohodlně. Jenže bez změny neroste. Ale třeba ztráta důvěry v mámu. V to, že s emáma stará o jeho potřeby... Že jsou jeho pocity důležité... Že jsou pro mámu důležitější jeho pocity, než pocity okolí... To už by za mě přijatelné ceny nebyly. Ne v tomhle věku, kdy do té školky prostě nemusí.
Jeeee, tak ho tam fakt nedávej, k čemu je to dobrý, když on tam nemusí, je každý den ne úplně šťastný ve školce a ty jsi smutná doma bez něj? Totálně se vyprdni na tlak okolí, rozhoduj se podle svýho svědomí. Nebudeš si muset vyčítat, žes ho dávala do školky, ačkoliv jsi věděla, že děláš blbost. Nebo zkuste třeba dva dny v týdnu školku. Nebo ho fakt nedávej vůbec a ať to zkusí zase v září, to už to může být zase úplně jiné.
Pokud nemusí - zařid se podle svého uvážení. Můj nejstarší šel do školky až na povinný předškolní rok. Co si o tom kdo myslel, mi bylo celkem jedno. My si to doma užili....
stáhni ho a nech si ho doma.
První dcera šla do školky ve 4 letech. Předtím jsme taky byla těhotná a chtěla aby byla s nama doma. Ve 3 letech jsem zkusila dětskou skupinu, nechtěla ani slyšet. V těch 4 letech to bylo lepší, ale přišel covid. Tak stejně moc nenachodila. Syn ve 3 letech by nebyl schopný jít do školky. Šel ve 4 letech naprosto v pohodě. Oba už jsou ve škole a světe div se, nikomu nic neuteklo.
Pokud máš možnost nech si ho doma...s nejstarší jsme to měli podobně...v podstatě šla až do školy v 6.letech, byla na individuální předškolní výuce, u druhé ta šla až na předškolní rok do přípravné třídy...a jak to bude u třetího je ve hvězdách, čekáme ho v červnu. Taky jsem poslouchala kecy od okolí, jak je potřeba socializace a kdesy cosy...ty si máma a víš, co je nejlepší ...užijte si to společně doma a zapoj ho o péči o sourozence, uvidíš jaký krásný vztah vybudujete.
Muj syn do skolky chodil rad az v 6 letech… nekdo na to holt neni…
Dej ho do jine nebo nech doma ...
Jsou skolky kde to deti fakt milujou 🙂 kouknput i po lesni, montessori... atd
To je tedy zase diskuze. Tak jsi ho tam neměla strkat. Když ti to teď nevoní. Místo by mělo potřebnějsi dítě, to které rodiče musí do práce. Jo je to drsné, ale mam pravdu.
@kolibricek36 trochu zbytečný útok, pokud vzali 2,5 leté dítě, tak tam zas takový nával "pro potřebné" nebude. A to píšu, jako někdo, kdo je z oblasti, kde mají s místem ve školce problém děti o rok starší.
Ja si nemyslim,ze by mel probpem se skolkou mam dom 2 deti ktere na skolku reagovaly jinak a tam bych to teprve nazvala ze nechteji do skolky,plakaly vztekaly se a podobne,takze ja mohu s klidem rict,ze vim jake to je,kdyz doite neni stastne ve skolce...Ja osobne si myslim,ze je problem ve VAs protoze evidentne nejste pripravena na to,ze syn sel do skolky a nejste s nim cely den.TAk pokud mate pocit ze neni na skolku pripraveny tak jej odhlaste a problem je vyreseny.
Staršího syna jsme dali v čerstvých 3 letech (je narozený 4.9.) do dětské skupiny a taky tam nechtěl. On teda i plakal. Já byla tou dobou doma s tříměsíční mladším. Tak jsem ho prostě nechala doma. KN byl spokojený. Pro me to bylo hodně náročné. Ale nechat ho tam být nešťastný a já být doma, to jsem nedala. Co kdo říká mi teda bylo úplně jedno. Je to naše dítě, naše rozhodnutí. Za ten rok hodně dozral a v čerstvých 3 letech šel do státní školky úplně v pohode a byl tam spokojený. Mladší šel pak ve 3 letech úplně v pohodě do statni. Nicméně jsem byla připravena, že kdyby to nedával, nech si ho také ještě rok doma. Je to dítě od dítěte a já bych ho nechala doma🙂
A proč ho musíš dávat? Jsi přece doma. Tak ho dej jen občas, užij si ho, dokud je malinký.Dneska je debilní doba, která tlačí na výkon. Ve třech letech honem s dítětem do školky, aby bylo " socializované", oni mu tam dají oběd a maminka má free....je to strašná škoda. Vždyť doma s mámou by byl možná šťastnější, kdyby ještě nemusel. A školky si ještě užije ažaž.
Ještě dodám. Mám 23 letou dceru. Jako malá šla do školky až v pěti, do předškolky. Byla doma se mnou a mladším bráchou. Byla jsem jako vyvrhel, co jí upírá ve třech letech socializaci, protože ostatní děti ze vsi musely ve třech letech a ona nešla. Dneska je z ní šikovná holka s velkou empatií, studuje vysokou školu, pedagogický obor, miluje děti. Věnuje se postiženým dětem na letních táborech a mně doma moc pomáhá s mladším postiženým bráchou. Určitě ji nechybí, že nebyla ve školce od tří let😁😁. A to tam nikdy ani nespala, vždy jen do oběda a domu.
Ten čas strávený se synem teď ti nikdy nikdo nevrátí.
Neber to prosím zle, ale myslím, že větší problém se skolkou máš spíš ty 😉 pokud si nestezuje, neplace, odchody jsou bez nějakých scén, tak myslím že řešíš něco, co není třeba řešit a co je rozhodně mimo kapacitu řešení tríletaka. Věř mi, že až se vyklube miminko na svět, budeš za ty 4 hodiny " volna" dopoledne fakt ráda. Takže není od věci vytvořit si předem zajetou rutinu, kde školka je daná jistota pro vas oba. Navíc tam chodí chvilku, to dlouhé volno těmhle malým prckum tu rutinu zas naboura. Ono si to postupně sedne jak poroste a bude ve věku, kdy už děti víc řeší kamarady, ty 3 roky jsou takove jeste hranicni ze si spis hraji vedle sebe nez spolu. S chozením jen 2x týdne si myslím že je trochu riziko že to bude spíš horší, že budete 2x týdne znova začínat. Kdyz uz tak at ty dny aspon navazuji. Jinak jestli tě to uklidní, všechny tři naše děti se vždycky tvarily že by mnohem radši byly doma než v institucich 😜 ale všem školka hodně dala - sociálně, verbalne, komunikačne. A ty dvě starší co uz tam nechodi na ni vzpomínají hezky.