Syn má strach z jízdy na kole - jak ho odbourat?
5letý syn se vloni naučil s naší pomocí rychle jezdit na kole (hned napodruhé to bylo bez koleček). Od té doby se nestalo nic, co by ho nějak vyděsilo apod. , přesto letos nechce na kolo ani nasednout a bezdůvodně se strašně bojí - co s tím? Nesetkali jste se s něčím podobným? Díky za vaše názory
Nám se taky chvíli po 5.roce stalo, že se najednou syn bál kde čeho, bál se dokonce jít i za bílého dne nahoru do patra pro něco do pokojíčku, bál se, že ho opustíme, bál se fakt všeho možného, i když kola kupodivu ne, naučil se jezdit v 5 letech během asi 2 hodin...)....možná je to nějaké vývojové období, oni v tomhle věku už začínají víc přemýšlet a domýšlet, co by se všechno mohlo stát a tak z toho asi vznikají tyhle různé pro nás neopodstatněné strachy, bůhví co se ale jim v té hlavičce honí....on přibližně i ve stejné době začal docela dost řešit smrt....zase to přejde, u nás to trvalo asi půl roku, pak se to pomalu zlepšovalo, teď je mu 6 a už je zase o dost odvážnější....a vzhledem k tomu, že podobnou situaci mi popisovalo už víc maminek ve školce, co mají stejně staré děti, tak je to prostě asi takové období....jen možná některé citlivější děti ho prožívají intenzivněji....nenutila bych ho, jen bych se opatrně zkusila zjistit, proč se toho bojí (tedy pokud to vůbec sám dokáže zformulovat, někdy ty děti prostě neví a neumí to vysvětlit...).
@franzovka Mohlo se stát, že v TV něco viděl - nehoda cyklisty, nebo slyšel. Do těch malých hlaviček nevidíme. Zkusila bych to nelámat, sice zkoušet trp+livěě říkat, že kolo je fajn, že je náš kamarád a že je to super sport, sama bych před ním na kole jezdila nebo vzala i nějakého kamaráda, který by přijel na kole. 🙂 Ono to v těch hlavičkách šrotuje. 🙂 Nám děti v tomhle věku mluví často o různých strašácích, někdy absurdních a někdy velmi vážných. Mnohé děti už v tomhle věku umí přemýšlet i o smrti - nemohl si spojit nějakou cyklonehodu nebo jakoukoliv nehodu?
Tak jsem ráda, že v tom nejsem sama. Naše starší se taky naučila na kole obstojně (ale až cca v 6 letech), od té doby, co z kola spadla (to jí bylo něco málo přes 3 - tenkrát ještě kolo s kolečkama), tak měla strašný strach na kolo sednout. Mysleli jsme, až se naučí obstojně jezdit později, po tom 6. roce, že už to bude dobré a strach mít nebude, ale má ho pořád. Poslední dobou chce jezdit jen na koloběžce, na té řádí jak tajfun, ale jak zmíníme kolo, tak nechce a jen tu koloběžku. Doufám, že je to jen přechodné, nedávno jí bylo 8 a je to rarita - ostatní děcka v jejím věku jezdí na kole ostošest, ale ona jen tu svoji koloběžku.
Neteř vždy měla hrozný hysterák, strašně se bála. Hlavně když se učila. Pak jí to z ničeho nic přešlo.
děkuji, za vaše odpovědi. Začali jsme tím, že mu pouštíme domácí videa, na kterých vloni drandil jako drak a zkouším ho motivovat tím, že opráším svoje kolo a pojedeme se učit spolu 🙂
Ono si deti kolem pateho roku zacnou uvedomovat,ze se jim muze neci stat,do te doby nemaji pud sebezachovy 😉
Dcera se naucila jezdit ve 4 letech, jenze pak narazila do obrubniku a letela pres riditka (zazrajem nemela ani skrabanec) a pak na kolo na rok nesedla. Pak na dovolene videla ostatni deti jak jezdi a chtela to zkusit znovu. Od te doby zase jezdi.
Tak musím říct, že postupné "oživování" pozitivních vzpomínek zabralo, zkoušeli jsme pozvolna pouštěním videí, prohlížením fotek... až si o kolo sám řekl, pomalu, každý den si na něm ujel malý kousíček a s každým dnem velký pokrok... a dneska (sám, dobrovolně a na vlastní přání!) drandil s ostatními závodníky na cyklostezce a na nějaké 3 týdny staré obavy úplně zapomněl 🙂
Holky oživuju diskuzi o kolech. Syn, 6 let, loni se na kole nenaučil, nakonec jsme mu tam přidělali ty přídavný kolečka, protoze bez nich to ani nechtěl zkoušet a když už, tak to po chvilce vzdal. S kolečkama ho to bavilo, on teda jede pomalu a kouká napravo, nalevo, prostě vyhlídková jízda. Teď jak se oteplilo, tak chtěl vytáhnout kolo, ale nechce ani slyšet o tom, že by se sundali kolečka...mě už to teda přijde docela divný, 6 letý dítě s kolečkama nebo ne?? Tak teď nevím, jestli ho mám nechat jezdit ješte tak a nebo prostě trvat na sundání koleček. Jak to máte s detma a kolem vy?
Treba videl neco v televizi. No a jestli se boji urazu tak je treba aby sebou parkrat svihnul o zemi a uvidi ze to nic neni.
@morgan - já bych ho nechala být, občas bych ho zkusila nalákat, aby to zkusil...a jestli vypadá divně? Proč? Tak jemu to asi nevadí a ostatním to může být jedno, syn se naučil bez koleček v 5 letech, ale kolo měl doma už od 3...prostě nechtěl, jezdil jako drak na kole bez šlapek, na koloběžce...ale kolo bez koleček nechtěl...občas jsme to zkusili a pak jednoho dne jsem ho po 5 minutách bez koleček opatrně na zádech pustila a jel sám...za půl hodiny jezdil jako drak, za další půlhodinu dopiloval nasedání a otáčení a bylo to 🙂 ....vždyť je to jedno v kolika letech bude jezdit (tedy pokud nejste nějací zapálení cykloturisté)....a někoho to kolo třeba nechytne vůbec...já si třeba kolo pořídila až teď, protože syn jezdí rád a manžel ze zdravotních důvodů nemůže....tak jezdím s ním na kole a nebo si beru koloběžku 🙂
U nás pomohla ta vodící tyčka, naučil se to s ní za jeden den.
@krystalka cykloturisté nejsme :D, no né že by mě extra zajímalo co si myslí okolí, na druhou stranu za exota být nechci ;), trochu mi to právě připadá něco ve smyslu jako když třeba čtyřletý dítě jezdí v kočárku 😅 , zkrátka jsem nikoho takhle velkýho jezdit neviděla. Taky si říkám, že by mu to zvedlo seběvědomí.
No ještě nevím,děkuji za názor 🙂
@morgan - jo, synovi to pak taky zvedlo sebevědomí, ale musel k tomu prostě dozrát a hlavně se musel rozhodnout ON...co si o něm myslí děti a lidi okolo, to je mu obvykle jedno, vždycky byl takový...nikdy na něj neplatilo takové to "podívej, tamhleten chlapeček už to umí a je menší...." nebo tak něco, to se naopak vždycky ještě víc zatvrdil, že ne......a že byste byli za exota, to si nemyslím, nakonec se to naučí každý, když má o to zájem....já jsem zase třeba v životě nestála na lyžích a nevybavuju si, že by se mi kvůli tomu někdo smál, nebo že by mi to nějak ubralo na sebevědomí....prostě mě to nikdy nelákalo a žiju bez toho docela spokojeně 🙂
@morgan hele, nemáme náhodou totožný dítě? Máme zcela to samé v bleděmodrém 😀 . Syn má na vše svou hlavu a musíme vždy vymýšlet, jak ho na něco navnadit. S kolem jsme to zkoušeli i po zlém, ale to taky nezabralo. On je velice šikovnej, všechno mu docela dobře jde, ale je to v hlavě, prostě se zatvrdí a řekne dopředu, že to nejde. Přitom jsem vedle něho běhala a držela ho vzadu za sedátko a občas ho pustila a jel krásně sám. Jakmile ale zjistil, že ho nedržím, hned se naštval a zastavil. Nakonec trval na tom, že tam chce mít postranní kolečka jak prasátko Pepina 😀 , jinak že na kolo už nesedne, a tak stále jezdí s postranníma kolečkama, jede si poklidným tempem, rozhlíží se napravo, nalevo, pozoruje kde co a sedí si na kolečku 🙂 . Tak uvidíme, co bude letos 🙂
@morgan letos mu bude 5 let. To co popisuju bylo loni, takže ve 4 letech, ale on je vyšší na svůj věk, takže když jezdil na svým oblíbeným kolečkovým odrážedle, tak i když měl sedátko co nejvýš, tak už byl na něj přerostlej 😀 . No a ještě tady kolem nás je teď hooodně malejch dětí a ty jezdí na kole už od tří let většinou, tak jsme si říkali, aby to našemu pak nebylo líto, že už všichni jezdí na kolech a on stále na odrážedle, ale jemu je zcela jedno, co dělají jiné děti, to na něho není argument 🙂
@morgan - u syna stačilo, když jsem ho držela na zádech za mikinu, že jakoby cítil, že ho jistím, ale nemusela jsem se ohýbat k sedlu a taky když mu držíš sedlo, tak je to někdy možná spíš horší, protože ho člověk nechtěně vychýlí a taky tolik necítí, kam se mu to kolo naklání....stejně jako když jsem ho učila třeba chodit po nějakém laně nebo kladině, tak se mě držel jen za prst a ruku jsem měla tak, abych na sebe nepřenášela část jeho váhy, protože on potom správně necítil, kam se má víc narovnat.....
@morgan haha, to s tou pláštěnkou, to je přesně náš případ 😀 , no já si říkám, že mu letos "nenápadně" 😀 😀 odmontujeme ty postranní kolečka a řeknem, že byla už pokažená, že se na nich jezdí jen chvíli a on na nich jezdil celý loňský jaro, léto a podzim a uvidíme, co to udělá 😀 😀 , možná je budeme muset zas rychle "nechat opravit" 😀 😀
@krystalka taky sem našeho držela jemně na zádech, spíš sem se ho jen tak dotýkala, aby cítil, že ho jistím, ale to bylo jen poprvé, když tam ještě tenkrát postranní kolečka neměl, když to kolo dostal ke 4.tým narozeninám, tak hned poté jsme první sobotu takhle jezdili, pak se zasekl, že takhle už ne a jen s postranními kolečky. On je celkově hlava tvrdohlavá (po manželovi 😀 a já mám hlavu taky hooodně tvrdou 😀 😀 ), takže ke všemu musí dojít on sám 🙂 . A když se sekne, tak se můžu stavět třeba na hlavu a nepohne s ním ani "kamion čokolády" 😀 😀
@elen222 - já bych mu řekla, že ty kolečka jsou rozbitá a zatím se nedají nikde sehnat náhradní, ale že to určitě zvládnete i bez nich...že by bylo škoda to kolo nechat ležet, když by mohl jezdit 😉 ....ale bacha na to, jak znám třeba našeho syna, tak ten by hned chtěl vidět a prozkoumat, co na těch kolečkách je pokaženého...takže něco jako "nenápadně sundat" by u nás určitě neprošlo 😀
@krystalka 😀 😀 😀 jojo, přesně anebo by řekl, že teda jezdit nebude 😀 😀 no to já mám zatím jen tak v hlavě namyšlené, ale vím, že to bude určitě jinak 😀 . Ale musím přiznat, že někdy mě můj syn dokáže teda hodně překvapit v dobrém, takže by mi asi spadla čelist, kdyby řekl, tak jo a budu jezdit bez koleček 😀
@krystalka jo to je taky přesné třeba ten nočník, to byly boje, on měl teorii, že není nutné chodt na nočník, když do plín je to jednodušší a hlavně se nemusí zdržovat od hraní. Takže měl plíny do tří let, i když jsem to zkoušela od roku a půl se jich zbavit. Ve třech letech jsem musela "po zlém", najednou plíny nebyly, jen pro malou sestřičku a on už byl velký bratříček. Všechny jeho jsem schovala a ze dne na den byl bez nich, a ejhle všechno šlo, ani se v noci nikdy nepočural 😀
tak jestli se bojí jen tohohle..náš kluk je strašpytlík ze všeho..bál se i odrážedla 😀 ale bezdůvodne se asi nebojí..kdoví,co se v jeho hlavičce seplo,byla bych trpělivá,rozhodně ho nenuťte to jinak jen zhoršíte.