Ciste ze zajmu se ptam...Taky samozrejme registruju, ze moje dite neco umi, co jiny ne a naopak, v necem je lepe "vychovana" v necem hure, ale vsimnu si a neventiluju. Maximalne si doma rekneme, ze mame vcelku sikovne dite,
A ze v tomhle bychom meli pritvrdit v tomto zase muzeme byt klidni, atd., tot vse. Proste vychova. Nade dite, nase zodpovednost. Ale divim se, ze maminky, babicky se mnou rozebiraji, v cem je jejich lepsi/horsi nez dite jine. Budto mi je jejich ditete lito, ze ho takhle drbou a nebo v tom druhem pripade si rikam, ze s nekym jinym zase rozebiraji moje dite, jak je hrozne. Trosku si pripadam jak ufon. Najde se tu nekdo, kdo to ma podobne jako ja?
A me jenuplne jedno co umi cizi deti. Od kamaradek mam vesmes deti rada a nedovolila bych si je hodnotit. Pro me je podstatbe ze ma dcera je zdrave sikovne dite. Mam dojem ze to kolik umi v 7 basnicek ji ve 20 bude k nicemu
Já nesrovnávám, každé dítě je jiné, své, osobnost. Můžu napsat, že mám šikovnou dceru, ale to tu asi napíšou všechny maminky.
Ja mam spis problem,ze syn je opozdeny ve vyvoji a vidim,jak ty ostatni na moje koukaji,ze jeste neumi to a tamto. Neumi toho jeste hodne,ale byla jsem s nim u doktoru,aby se vyloucily nejake poruchy a nema nic.Naposledy mi doktorka krasne vysvetlila,ze syn je ve vyvoji opozdeny,ale neni nemocny(napr.autista ).Prostr mu mam dat a osvetlila mi,proc treba nechce cist pohadku a proc jine veci jeste nedělá.Tak mam na dusi klid,protoze vim,ze jsem nic nezanedbala a on je jinak zdravy.Tak mam prave vzdy spis ten divny pocit,jak se na nej lide koukaji a jak pak soudi mne jako matku,pritom za to nemohu.
Nojo... To je takova lidska prirozenost. Stejne jako zvedavost,zavist apod. Sousedi si zase srovavaji baraky,bazeny,auta.. Spoluzaci zase znamky,obleceni,mobily. Beru to jako fakt a vic to neresim. Deti nasich pratel a pribuznych rada chvalim a obdivuju,protoze vim,ze to jejich rodicum udela radost👍😊 Vlastnim ditetem se nijak nechvastam,bylo by mi to trapne.,
My se bavíme takto jen doma s mužem, jen jako o zajímavosti, jinak nikdy. Mateřství nepovažuji za závod. Jedna sousedka ale takto chodí a neustále shazuje svou vnučku, furt reší nočník, mluvení, velikost. Říká jak jí je to jedno, ale neustále to sama začíná a ptá se v okolí. Takže lidi už mají vnučku skoro za zvířátko, strašný.
Já si myslím, že tu potřebu srovnávat a vytahovat se mají hlavně nevyrovnaní zamindrákovaní lidí. A nejvíc se chlubí a vytahují ti, co na to nemají, nebo si musí něco dokazovat.
@isabelafuentes to je pak ale otázka: blbečci, co se neustále chvástají mají sebevědomí až do oblak a normální šikovné děti sedí a koukají. Viděla jsem to ve škole často. Je to těžké výchovu vybalancovat 🤗
Ja se seznamila s jednou matkou na prochazky. Bylo ji 38 a me 23. Ani jsme si nepokecaly, porad jen mluvila o tom, co umi jeji 6-7mesicni dite. Mela jsem dceru stejne starou. Neprobiraly se plany na vikend nebo chlapi, kraviny, resila jen to dite. Na palici. Ja byla ticho. Pak cumela kdyz moje dite uz lezlo a stoupalo si k nabytku:D nemohla to rozdejchat, po mesici jsem se s ni nastesti prestala stykat. Byla az moc ujeta a takovym se vyhybam obloukem a proste nesrovnavam a deti nehrotim
je mi to ukradený
Mam uplne stejnejo syna, neuro, psych, neco umi dle veku, neco zase vubec..on vynika v tom,co ho bavi,tak jedu na jeho vlne a uz se ze srovnavani nehroutim. Ne tak casto 😀 starsi je zase extrem dopredu, takze se to u nas vyrovnava....
@astyna88 Mne prave psycholozka rekla,ze ho mam podporovat v tom,co ho bavi a nechat ho dozrat
Hm, ahoj, mám to podobně jako ty, nicméně vím o tom, že ačkoli se děti nemají srovnávat, tak se srovnávají a nejvíc přesně tímto způsobem, o kterém jsi psala 🙂
Hm, me to take obcas pripada,ze ti,kteri na svem diteti obdivuji kazdy prd,tak nemaji v podstate nic jineho a potrebuji se "oralne" uspokojit,jak tomu rikavala moje baba. Mame zname,kterych dvoulety synek umi ovladat mobil a tablet. A pri kazde prilezitosti nam to nezapomenou pripomenout, kdyz k nam prijedou,tak jen nam rict to,co uzmaji naucene a co uz jsou evergreeny. V rodine se tomu uz smejou,me to prijde smutne....
@katka_nedo Nojo, to chapu☹To musis mit nervy. Hele Einstein do 5 ti let nemluvil. Nevim, kolik synovi je let, ale taky bych verila doktorce.
@kafr No vis co, ja bych treba rada popovidala s detnou kamoskou o tom, co s dcerou doma delame, ale to by bylo vnimany jako chvastani, ne treba primo, ale po case by to bylo otravny, me by to taky bylo neprijemny, byt to naopak. Proste to nedela dobrotu. Takze si vyslechnu, ze 3 leta Marenka uz ma plinku jenom v noci, reknu, jak je sikovna a mlcim.-) Asi je to proste citlivy tema - dite, nevim....
Já nesnáším, když se tchýně začne předhánět se svojí sestrou, které vnouče co umí. Předvádějí je jako cvičené opice.. miluji své děti, i když neumí plavat a potápět hlavu, nebaví je kreslení, a je mi to fuk... Jsou originály
Má ambiciózní tchýně nemůže rozdychat, že můj starší pětiletý syn půjde do školy o rok později, protože je srpnový. Vždyť je přece tak chytrý, od dvou let už umí všechny písmenka a čísla. Je to pro ni ostuda. Vůbec ji nezajímá, že je divoký a nevydrží pět minut v klidu a potichu 😉
Já už ji neřeším, je to MOJE dítě
@kaja2016 Treba z nej taky bude Einstein😂😊
Ještě mě teď napadl důvod srovnávání. "Trpí" jim "kamaradka mé kamarádky": obě mají stejně staré děti (rozdíl pár dnů), jenže ta druhá rodila předčasně. Neustále má pocit, že její dítě musí něco dohánět a okolí dokazovat, jak je šikovné. Takže první sedělo, lezlo (ano, tomto pořadí)chodilo, jezdilo na odrážedle... Navíc ani v soukromí se jí nijak nedaří, takže si honí triko přes dítě. Naštěstí kamarádka je salámista.
Tak tak, děti kamarádek mám ráda a se synem je nesrovnávám a ostatní děti neštuduji. Každé dítě umí něco, co to moje neumí. Stejně jako moje umí něco, co ostatní neumí. Tímhle bych se asi netrápila a za ufona se nebrala ☺️
@kafr Ja znam neco podobneho trosku jinak, kdy u triletaka se resi, ze je vlastne nedonosenej, takze by mel ve vyvoji pokulhavat, ale nepokulhava. Mam z toho dojem, ze to bude pokracovat do 18ti let.-) Ale jako v dobrem, jsou to prarodice toho detatka a mam je rada, jen me to pokazde pobavi.-)
Ja se snazim deti nesrovnavat. Ano, taky registruju rozdily, ale nesrovnavam. Ja sama jsem svou matkou srovnavana jeste dnes a povazuji to za velmi nezadouci, narusujici vztah jedince k sobe samemu a uvedomeni jeho hodnoty, ale take narusujici vztah mezi rdicem a ditetem.